10 C 101/2021
č. j. 10 C 101/2021-96
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 29 § 142
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 609 § 610 § 611 § 619 § 623 § 629 § 630 § 1879 § 1880 § 1882 § 1970 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení část obec a číslo , IČO , sídlem adresa o zaplacení 87 866 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 841 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 370,52 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 719,17 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 500Kč od 15.6.2018 do zaplacení a úrok ve výši 28% ročně z částky 7 500 Kč od 15.6.2018 do zaplacení a částku 20 770 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.689,11 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 543,89 Kč a úrok ve výši 25% ročně z částky 10 912 Kč od 15.6.2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 912 Kč od 15.6.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 29 883 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 039,73 Kč, úrok z prodlení ve výši 2.858,87 Kč, úrok ve výši 28% ročně z částky 20 652 Kč od 15.6.2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 20.652 - Kč od 15.6.2018 do zaplacení a částku 23 373 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 722,92 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 179,20 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 12 693,12 Kč od 15.6.2018 do zaplacení a úrok ve výši 25% ročně z částky 12 693,12 Kč od 15.6.2018 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 87 866 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě kterých byly žalované v obou případech vždy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření každé zápůjčky, což žalovaná potvrdila svým podpisem na každé smlouvě. Žalovaná se v prvním případě zavázala poskytnutou zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně splatit, resp. vrátit částku 57 128 Kč, která představuje součet jistiny (30 000 Kč) a poplatku (27 128 Kč), skládajícího se z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 084 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25 % ročně sjednanou podle čl. 4 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 6 144 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 900 Kč. Žalovaná se zavázala tuto zápůjčku uhradit ve 22. měsíčních splátkách, z toho prvních 21 splátek po 2 597 Kč a poslední splátku ve výši 2 591 Kč. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne 20. 12. 2016 Poslední splátka přitom připadala na den 11. 5. 2018. Žalovaná uhradila před postoupením pohledávky na zápůjčce toliko celkem 12 985 Kč, přičemž po postoupení pohledávky neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje v případě této první smlouvy úhradu dlužné jistiny ve výši 23 605,12 Kč, dlužného poplatku ve výši 20 537,88 Kč a příslušenství ve formě kapitalizovaného (obchodního) úroku ve výši 25 % ročně z dlužné jistiny od 21. 12. 2016 (den následující po zaplacení poslední splátky) do dne postoupení pohledávky (14. 6. 2018) ve výši 8 868,31 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne 18. 10. 2017 (den následující po dni, kdy měla být uhrazena poslední splátka) do dne postoupení pohledávky (14. 6. 2019) ve výši 1 266,81 Kč a dále z dlužné jistiny (23 605,12 Kč) úrok z prodlení i úrok smluvní úroku ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky do zaplacení. Žalovaná se ve druhém případě zavázala poskytnutou zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně splatit, resp. vrátit částku 55 421 Kč, která představuje součet jistiny (30 000 Kč) a poplatku (25 421 Kč), skládajícího se z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 172 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně sjednanou podle strany 2 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 6 860 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 389 Kč. Žalovaná se zavázala tuto zápůjčku uhradit v 60. týdenních splátkách, z toho prvních 59 splátek po 924 Kč a poslední splátku ve výši 905 Kč. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne 10. 1. 2017 Poslední splátka přitom připadala na den 9. 2. 2018. Žalovaná uhradila před postoupením pohledávky na této zápůjčce toliko celkem 2 772 Kč, přičemž po postoupení pohledávky neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje v případě této druhé smlouvy úhradu dlužné jistiny ve výši 28 152 Kč, dlužného poplatku ve výši 15 571 Kč a příslušenství ve formě kapitalizovaného (obchodního) úroku ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny od 9. 2. 2018 (den poslední splátky) do dne postoupení pohledávky (14. 6. 2018) ve výši 2 758,90 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne 18. 1. 2017 (7. den následující po dni, kdy uhradila poslední splátku) do dne postoupení pohledávky (14. 6. 2019) ve výši 3 229,39 Kč a dále z dlužné jistiny (28 152 Kč) úrok z prodlení i úrok smluvní úroku ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky do zaplacení. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018. Žalovaná neuhradila ničeho, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou.
2. S ohledem na skutečnost, že pobyt žalované není znám, soud usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 15. února 2022 ustanovil žalované podle § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovníka [název] [anonymizováno] [obec a číslo], se sídlem [adresa].
3. Opatrovník žalované navrhnul zamítnutí žaloby, když vznesl námitku promlčení, když prodloužení promlčecí doby je neplatné s ohledem na to, že žalovaná byla v pozici spotřebitele. Dále namítl neplatnost uzavřených smluv o zápůjčce, když předchůdce žalobce řádně neposoudil schopnost žalované splácet úvěr.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je akciovou společností, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou, soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti ve výši 30 000 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu s poplatkem, činila částku 57 128 Kč, a to ve 22 měsíčních splátkách ve výši 2 597 Kč pro prvních 21 splátek a poslední splátku ve výši 2 591 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy o zápůjčce soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí celé výše zápůjčky v hotovosti. Podle čl. 11 Smluvních podmínek„ Zákazník a [název] se dohodli, že práva zákazníka a [název] vzniklá na základě této smlouvy, se promlčují ve lhůtě 6 let, počítané ode dne, kdy práva mohla být uplatněna poprvé.“ Z tabulky umoření ze dne 1. 7. 2018 ke smlouvě ze dne [datum] se podává, že z této zápůjčky žalovaná dluží na jistině částku ve výši 23 605,12 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou, soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti ve výši 30 000 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu s poplatkem, činila částku 55 421 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 924 Kč pro prvních 59 splátek a poslední splátku ve výši 905 Kč. První splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy o zápůjčce soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí celé výše zápůjčky v hotovosti. Podle čl. 9 Smluvních podmínek„ Zákazník a [název] se dohodli, že práva zákazníka a [název] vzniklá na základě této smlouvy, se promlčují ve lhůtě 6 let, počítané ode dne, kdy práva mohla být uplatněna poprvé.“ Z tabulky umoření ze dne 1. 7. 2018 ke smlouvě ze dne [datum] se podává, že z této zápůjčky žalovaná dluží na jistině částku ve výši 28 152 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 a přílohy k této smlouvě soud zjistil, že žalobkyni byly postoupeny pohledávka za žalovanou z titulu smluv o zápůjčce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2018, včetně podacího lístku ze dne 13. 7. 2018 a informace o zpracování osobních údajů, vyplývá, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek z titulu smluv o zápůjčce na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 3. 2020, která byla podle podacího lístku žalované zaslána dne 13. 3. 2020, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým závěrům je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v podané žalobě.
5. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně: Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném do 28.5.2022 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.
8. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li to dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.
9. Podle § 611 o.z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.
10. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.
11. Podle § 623 o.z. při dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. Dospěje-li pro nesplnění některého dílčího plnění celý dluh, počne pro celý dluh běžet promlčecí lhůta ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.
12. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři doky.
13. Podle § 630 o.z. strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let (odst. 1). Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnost (odst. 2).
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Soud se nejprve zabýval, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je platná.
16. Vzhledem k tomu, že jedna smlouva byla uzavřena dne [datum] a druhá smlouva dne [datum]. Žalovaná se měla a mohla dozvědět, že jí neměl být úvěr poskytnut, když se dostala do prodlení se splácením dluhu. Dne 20.12.2016 žalovaná uhradila poslední splátku ze smlouvy uzavřené dne [datum] a dne 10.1.2017 žalovaná uhradila poslední splátku ze smlouvy uzavřené dne [datum]. Žalovaná prostřednictvím opatrovníka uplatnila námitku neplatnosti až dne 2. 9. 2022, tedy po uplynutí promlčecí doby. Soud se proto již nezabýval, zda předchůdce žalobce posuzoval řádně úvěryschopnost žalované.
17. Soud se dále zabýval námitkou promlčení, kterou vznesl opatrovník žalované a dospěl k závěru, že námitka žalované je částečně důvodná.
18. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o jednotlivá dílčí plnění dluhu, promlčuje se dle § 623 o.z. každé dílčí plnění jednotlivě.
19. Účastníci smlouvy se sjednali v článku 11 resp. v článku 9 promlčecí dobu 6 let. Podle § 630 odst. 2 o.z. je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Kdo je slabší stranou, lze zjistit z povahy věci. Jedná se o situaci, kdy k okamžiku ujednání mezi stranami existuje faktická nebo právní nerovnováha, jež se projevuje v podstatně odlišné míře schopnosti účastníků uplatnit a obhajovat vlastní soukromé zájmy. Zpravidla půjde o poměry mezi spotřebiteli a dodavateli. V hospodářském styku je slabší stranou ve vztahu k podnikateli osoba, která vystupuje vůči podnikateli mimo souvislost s vlastním podnikáním. U spotřebitele, jenž jedná s podnikatelem, tedy bude presumováno postavení slabší smluvní strany. Je-li slabší strana v postavení dlužníka, zapovídá zákon prodloužení promlčecí doby, ale její zkrácení nezakazuje. (srovnej komentář k § 630 o.z. ASPI, Beck).
20. V projednávané věci byla žalovaná v postavení slabší smluvní strany, proto se nepřihlíží k ujednání o delší promlčecí lhůtě a platí zákonná promlčecí lhůta tři roky.
21. Žalovaná měla na základě smlouvy ze dne [datum] hradit ve 22 měsíčních splátkách po 2 597 Kč s tím, že první splátka měla být zaplacena do jednoho měsíce od uzavření smlouvy tj. do [datum] a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího měsíce a poslední splátka měla být ve výši 2 591 Kč. Žaloba u soudu byla podána 30.10.2020. Všechny splátky, které měly být uhrazeny do 30. 10. 2017, jsou promlčeny. Žalovaná tak dluží na splátkách od 30.10.2017 do 30.5.2018 částku 20 770 Kč (7x 2 597 Kč + 2 591 Kč).
22. Žalovaná měla na základě smlouvy ze dne [datum] částku 55 421 Kč hradit v 60 týdenních splátkách po 924 Kč s tím, že poslední splátka činí 905 Kč. První splátku byla žalovaná povinna uhradit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou týdenní splátku vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Všechny splátky, které měly být uhrazeny do 30.10.2017 jsou promlčeny. Žalovaná dluží na splátkách od 3.11.2017 do 9.2.2018 celkem částku 13 841 Kč (14 x 924 Kč + 905 Kč).
23. Pokud jde o kapitalizovaný úrok za dobu od 1.11.2017 do 14.6.2018 pak soud vycházel ze smlouvy ze dne [datum] z částky 10 912 Kč (30 000 Kč jistina dělena 22 splátkami = 1364 Kč krát 8 splátek) při úroku 25% ročně je 1 689,11 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně za stejnou dobu z částky 10 912 Kč činí 543,89 Kč.
24. Pokud jde o kapitalizovaný úrok ze smlouvy ze dne [datum] za dobu od 10.2.2018 do 14.6.2018, pak soud vycházel z částky 7 500 Kč (30 000 Kč jistina dělena 60 splátkami = 500 Kč krát 15 splátek) při úroku ve výši 28% ročně je 719,17 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 500 Kč od 3.11.2017 do 14.6.2018 činí 370,52 Kč.
25. Na základě výše uvedených skutečností soud žalobě vyhověl a uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobci částku 13 841 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 370,52 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 719,17 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 500Kč od 15.6.2018 do zaplacení a úrok ve výši 28% ročně z částky 7 500 Kč od 15.6.2018 do zaplacení a částku 20 770 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.689,11 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 543,89 Kč a úrok ve výši 25% ročně z částky 10 912 Kč od 15.6.2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 912 Kč od 15.6.2018 do zaplacení.
26. Soud žalobu co do zbytku zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II.
27. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci měli ve věci úspěch pouze částečný, a proto soud vyslovil, že žádný u účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.