10 C 158/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: žalobkyně, IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem advokát. sídlem adresa proti žalovanému: žalovaný datum narození adresa pro zaplacení 26 039,15 Kč rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 20,9% ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 20,9% ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 12,9% ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Právní předchůdce žalobce, právnická osoba. uzavřel se žalovaným dne datum Smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě banka poskytla žalovanému úvěru ve výši částka. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutou půjčku v 76 pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 6. dni v měsíci počínaje datum. Úroková sazba byla sjednána ve výši 20,90% p.a. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácal úvěr řádně a včas banka pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnila dle ustanovení 7.1 a 2 produktových podmínek a zároveň uplatnila smluvní pokutu. Dne datum byla pohledávka na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobcem postoupena žalobci. Ke dni postoupení žalovaný dlužil částku částka (na jistině částku částka, na dlužných poplatcích a smluvní pokutě částka). Žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny úvěru do datum ve výši částka a kapitalizovaný úrok z úvěru z jistiny úvěru do datum ve výši částka. Dále předchůdce žalobkyně právnická osoba. uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o půjčce č. číslo, na jejímž základě právnická osoba poskytla žalovanému úvěr ve výši částka., žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách po částka vždy k 19. dni v měsíci počínaje datum. Úroková sazba byla sjednána ve výši 20,90% p.a. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácal úvěr řádně a včas právnická osoba pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnila dle ustanovení 7.1 a 2 produktových podmínek a zároveň uplatnila smluvní pokutu. Dne datum byla pohledávka na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobcem postoupena žalobci. Ke dni postoupení žalovaný dlužil částku částka (na jistině částku částka, na dlužných poplatcích a smluvní pokutě částka). Žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny úvěru do datum ve výši částka a kapitalizovaný úrok z úvěru z jistiny úvěru do datum ve výši částka. Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba. uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o půjčce č. číslo, na jejímž základě banka poskytla žalovanému úvěru ve výši částka. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutou půjčku v 60 pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje datum. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12,90% p.a. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácal úvěr řádně a včas právnická osoba pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnila dle ustanovení 7.1 a 2 produktových podmínek a zároveň uplatnila smluvní pokutu. Dne datum byla pohledávka na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobcem postoupena žalobci. Ke dni postoupení žalovaný dlužil částku částka (na jistině částku částka, na dlužných poplatcích a smluvní pokutě částka). Žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny úvěru do datum ve výši částka a kapitalizovaný úrok z úvěru z jistiny úvěru do datum ve výši částka.

3. Žalovaný uvedl, že při přechodu právnická osoba pod právnická osoba přišel o přístup k internetovému bankovnictví, v právnická osoba jeho účet nedohledali a rád by se s právnická osoba dohodl na splátkovém kalendáři.

4. Usnesením ze dne datum sp. zn. spisová značka soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovaného uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení.

5. Dne datum bylo shora uvedené usnesení doručeno žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nevyjádřil ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30 denní lhůtě, která marně proběhla dnem datum, jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C.H.Beck, str. 332, bod 5 a 6).

7. V posuzované věci se jedná o spor z titulu nesplaceného úvěru. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. spisová značka.

8. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř.

9. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nenařizoval dle § 153a odst. 4 o. s. ř. jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.