10 C 164/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 120 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 60 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně od 10. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,75% od 3. 5. 2022 do 9. 5. 2022 z částky 120 000 Kč a částku 60 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% od 10. 5. 2022 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení, částku 23 170 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal úhrady újmy ve výši 120 000 Kč s přísl., která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícímu v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Žalobce utrpěl při výkonu služby jako [anonymizováno] [stát. instituce] dne 14. 1. 2016 úraz. Dne 10. 8. 2016 bylo z podnětu zaměstnavatele zahájeno řízení ve věcech služebního poměru týkající se náhrady škody na zdraví. [příjmení] komise při prvotním projednání určila, že žalobce odpovídá za vzniklou škodu v rozsahu 50%. Po odvolání žalobce rozhodnutím náměstka ředitele ze dne 12. 9. 2019 byla shledána plná odpovědnost zaměstnavatele za škodu. Následně žalobce uplatnil nárok na náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění a doložil znalecký posudek. [příjmení] [anonymizováno 5 slov] vydal dne 10. 5. 2021 rozhodnutí. Do tohoto rozhodnutí se žalobce částečně odvolal a dne 26. 10. 2021 bylo právnímu zástupci žalobce doručeno rozhodnutí odvolacího orgánu, kterým bylo vyhověno odvolání. Řízení o projednání služebního úrazu tak trvalo od 10. 8. 2016 do 26. 10. 2021, tedy 5 let a tří měsíce. Žalobce pak požaduje částku 20 000 Kč za každý započatý rok. [jméno] žalovaná ve svém dopise ze dne 28. 4. 2022 uznala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, s tím, že rozhodnutí v řízení nebyla vydávána ve lhůtách, byť délka řízení byla zčásti ovlivněna složitostí případu a dobou nutnou ke zpracování tří znaleckých posudků. Průtahy v řízení byly částečně způsobené i zaviněním žalobce, kdy žalobce nedal souhlas s vyžádáním lékařské dokumentace a žalobcem zaslaný znalecký posudek, byl nečitelný a byl vyhotoven dle neaplikovatelného právního předpisu. Akceptovatelná žádost o náhradu škody byla vypracována znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] CSc. A žalobcem zaslána až dne 15. 1. 2020, tzn. 10 měsíců po prvotním neakceptovatelném uplatnění nároku. Žalobce v průběhu řízení opakovaně měnil své výpovědi. Fakt, zda byl žalobce při dopravní nehodě připoután či nikoliv, byl ze strany žalobce opakovaně zpochybňován. Žalobce žádost o náhrady škody na zdraví uplatnil až dne 15. 1. 2020, tedy více jak tři měsíce po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo stanoveno, že poškození zdraví žalobce je služebním úrazem a stanovena odpovědnost bezpečnostního sboru. Dnem 15. 1. 2020 bylo zahájeno druhé řízení ve věcech služebního poměru, jehož obsahem bylo projednávání a rozhodování o náhradách za způsobenou škodu na zdraví. Požadované náhrady za škody na zdraví byly žalobci vyplaceny méně jak po půl roce od podané žádosti, což z důvodu rozsahu požadovaných náhrad lze považovat za přiměřenou dobu. Žádost o náhradu škody byla vyřízena dopisem ředitelky ze dne 28. 4. 2022, v němž byla žalobci vyslovena omluva za nesprávný úřední postup spočívající v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.

3. Ze spisu [stát. instituce] [číslo jednací] soud zjistil, a to z úředního záznamu ze dne 18. ledna 2016, že dne 14.1.2016 v 8:00 hodin došlo k dopravní nehodě služebního dopravního prostředku. Následkem uvedené dopravní nehody došlo ke zranění [anonymizováno] [celé jméno žalobce], který utrpěl podvrtnutí a natažení krční páteře. Od 14. 1. 2016 žalobce nastoupil na pracovní neschopnost. Z traumatologického vyšetření ze dne 14. 1. 2016, že žalobce byl přivezen [anonymizováno], účastník nehody-spolujezdec v předu, boční náraz na stranu řidiče v cca 30-40km/h, připoután nebyl. [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova]. Ze Záznamu o úrazu [anonymizováno] ze dne 15. ledna 2016, že byl sepsán záznam o úrazu, ve kterém bylo uvedeno, že poškozený [anonymizováno] [celé jméno žalobce] nebyl připoután za jízdy bezpečnostním pásem. Ze záznamu o poučení poškozeného ze dne 22. 1. 2016, že byl žalobce mimo jiné poučen, že z podnětu poškozeného je řízení ve věci náhrad dle ust. § 101 písm. a), b), c) zahajováno doručením jeho žádosti o náhradu škody na zdraví. Z úředního záznamu o podání vysvětlení, že žalobce uvedl, že při jízdě se obvykle poutá bezpečnostním pásem, ale stoprocentně nemůže uvést, zda byl v době nehody připoután bezpečnostním pásem, protože tato skutečnost mu unikla při vzniklém šoku při dopravní nehodě. Z oznámení o zahájení řízení ve věcech služebního poměru ze dne 10. srpna 2016, že bylo zahájeno řízení z podnětu bezpečnostního sboru řízení o posouzení nároku na náhradu za škodu na zdraví a stanovení rozsahu odpovědnosti za škodu. Ze zprávy náhradové komise o určení poškození zdraví ze dne 22.srpna 2016, že náhradová komise projednala a schválila, že popsané poškození zdraví vzniklo při výkonu služby a úraz je nutné klasifikovat jako služební úraze, při vyhodnocení vzniklého úrazu, je nutno stanovit, zda a v jakém rozsahu za vzniklou škodu odpovídá zaměstnavatel. Ze stanoviska, že žalobce dne 6.9.2016 se vyjádřil ke zprávě náhradové komise tak, že odpovědnost zaměstnavatele za danou škodu je objektivní, za vzniklou škodu primárně odpovídá zaměstnavatel, a to v plném rozsahu. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], že dne 14.1.2017 byl vypracován znalecký posudek s tím, že bezpečnostní pás nemohl být v okamžiku [anonymizováno] použit, tedy spolujezdec nebyl v okamžiku dopravní nehody připoután. Ze zprávy náhradové komise ze dne 6. března 2017, že náhradová komise projednala a schválila dne 2.2.2017 že míra zavinění poškozeného je stejné intenzity jako objektivní příčiny úrazu a s ohledem na tyto okolnosti zaměstnavatel odpovídá za škodu na zdraví v rozsahu vyjádřené procenty. Ze stanoviska poškozeného ze dne 27.3.2017, že žalobce zaslal vyjádření, že pokud zaměstnavatel spolehlivě neprokáže existenci spoluzavinění na straně poškozeného zaměstnance, pak se odpovědnosti k náhradě škody nemůže zprostit. Z rozhodnutí náměstka [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] ve věcech služebního poměru ze dne 30.11.2017, že náměstek ředitele rozhodl, že [anonymizováno] odpovídá za vzniklou škodu v rozsahu 70%. Ze zápisu z jednání senátu poradní komise ředitele [stát. instituce] ze dne 20. března 2018, že komise se shodla na zrušení rozhodnutí náměstka ředitele ze dne 30. listopadu [číslo] a vrácení věci k novému projednání služebnímu funkcionáři. Z rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ve věcech služebního poměru ze dne 29. března 2018, že ředitel svým rozhodnutím zrušil rozhodnutí [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] ze dne 30. listopadu 2017 a věc vrátil k novému projednání služebnímu funkcionáři s tím, že bez znaleckého posudku z oboru lékařství nelze určit, zda otázka připoutání či nepřipoutání se bezpečnostním pásem mohla jakkoliv ovlivnit povahu a rozsah utrpěných zranění žalobce. Z protokolu o ústním jednání, že dne 17. prosince 2018 proběhlo ústní jednání. Z předžalobní upomínky, že dne 18.3.2019 žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 274 280 Kč za bolestné, ztížení společenského uplatnění a náklady za znalecký posudek a s upomínkou byl zaslán znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno]. Z Odpovědi žalovaného ze dne 25.března 2019, že spisová dokumentace byla předána za účelem zpracování znaleckého posudku ke stanovení vlivu dopravní nehody na vzniklou škodu na zdraví k posouzení na pracoviště forenzní biomechaniky a že metodika, podle které byla vyčíslena výše náhrady nemajetkové újmy, není právně závazná a je třeba postupovat podle vyhláška 277/2015 Sb. Ze zprávy náhradové komise ze dne 30. srpna 2019, že náhradová komise projednala a schválila, že policie odpovídá za vzniklou škodu v plném rozsahu. Z rozhodnutí [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] ve věcech služebního poměru, že 12.9.2019 ředitel rozhodl, že poškození zdraví, které žalobce utrpěl dne 14.1.2016 v 8:00 hodin je pro účely rozhodnutí ve věci náhrady škody klasifikováno jako služební úraz a [anonymizováno] odpovídá za vzniklou škodu v plném rozsahu. Toto rozhodnutí bylo zástupci žalobce doručeno dne 17.9.2019. Z výzvy ve smyslu ust. § 142a o.s.ř., že dne 15.1.2019 (správně 2020) žalobce na základě znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] požádal o zaplacení částky 30 000 Kč za bolestné, za ztížení společenského uplatnění částky 300 000 Kč, náklady za znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ve výši 5 500 Kč, náklady za léky a léčebné procedury ve výši 1 089 Kč a náklady na cestovné 7 484 Kč Celkem tedy částku 344 073 Kč. Z Oznámení o zahájení řízení ve věcech služebního poměru ze dne 21. ledna 2020, že bylo zahájeno řízení o přiznání účastníku řízení náhrady za škodu na zdraví ve smyslu § 101 zákona. Z usnesení o ustanovení znalce ze dne 15.7.2020, že policie usnesením ustanovila znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví, specializace psychiatrie. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], že dne 19.listopadu 2020 znalec vypracoval zadaný znalecký posudek. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], že dne 28. 1. 2021 vypracoval zadaný znalecký posudek. Ze Zprávy náhradové komise ze dne 14. dubna 2021, že náhradová komise dne 3. 3. 2021 projednala a schválila přiznání žalobci částky 30 000 Kč za bolest, částky 400 000 Kč za ztížení společenského uplatnění a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením ve výši 5 455 Kč. Nepřiznala žalobci za vypracování znaleckého posudku částku 5 500 Kč a náhradu za náklady na cesty na lékařské ošetření ve výši 3 012 Kč. Z rozhodnutí náměstka ředitele krajského ředitelství policie pro ekonomiku ve věcech služebního poměru ze dne 10. května 2021, že žalobci byla přiznána náhrada za bolest ve výši 30 000 Kč, náhrada zatížení společenského uplatnění ve výši 400 000 Kč a náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 5 455 Kč, celkem částka 435 455 Kč. Žalobci nebyla přiznána částka 8 618 Kč, a to za znalecký posudek ve výši 5 500 Kč, náhrada ze léky ve výši 106 Kč a náklady spojené s cestami na lékařská ošetření ve výši 3 012 Kč. Z odvolání ze dne 26. 5. 2021, že se žalobce odvolal do nepřiznané částky 5 500 Kč za zpracování znaleckého posudku. Ze zápisu z jednání senátu poradní komise [anonymizováno] [stát. instituce] ze dne 29. července 2021, že senát navrhnul odvolateli plně vyhovět. Z rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ve věcech služebního poměru ze dne 25. října 2021, že ředitel změnil výroky rozhodnutí náměstka ředitele ze dne 10. května 2021 tak, že žalobci přiznal náhradu za bolest ve výši 30 000 Kč, náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 400 000 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením ve výši 10 955 Kč, celkově ve výši 440 955 Kč a poškozenému nepřiznal náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 3 118 Kč, a to náhradu za léky ve výši 106 Kč a náhradu za náklady spojené s cestami na lékařské ošetření ve výši 3 012 Kč.

4. Z žádosti o náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem soud zjistil, že žalobce dne 8.11.2021 požádal o přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup. Ze stanoviska prvostupňového orgánu k uplatněnému nároku na náhradu nemajetkové újmy ze dne 1. prosince 2021 soud zjistil, že od vzniku škodní události do zahájení řízení proběhla celá řada faktických a formálních úkonů. Pro posouzení otázky odpovědnosti bylo rozhodující objasnění skutečnosti, zda byl žalobce při dopravní nehodě připoután či nikoliv a zda právě nepřipoutání vedlo při havárii k úrazu či ke zhoršení jeho důsledku a v jakém rozsahu. Oslovení znalci z oboru biomechaniky za účelem modelace pohybu osob ve vozidle, sdělily, že vzhledem k absenci zdravotní dokumentace nelze znalecké posudky vypracovat. Znalecký posudek MUDr. [jméno] zeleného Ph.D. byl [anonymizováno] doručen až v březnu 2019 a byla chybně spočtené odškodnění. Lékařské zprávy byly nečitelné. Zákon o služebním poměru [anonymizována tři slova] stanovuje služebnímu funkcionáři povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí, a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí. Z odpovědi žalované soud zjistil, že dne 28. dubna 2022 se žalovaná žalobci za nesprávný úřední postup spočívající v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě omluvila.

5. Podle čl. 38 odst. 2 věta první Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

6. Podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen "zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

7. Podle § 13 odst. 1 zák.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

8. Podle 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odstavec 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odstavec 3).

9. Podle § 32 odst. 3 věta druhá OdpŠk vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

10. Podle § 90 odst. 1 zák. č 361/2003 Sb. (dále jen služební zákon) bezpečnostní sbor je povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku poškození zdraví nebo smrti příslušníka úrazem při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním anebo pro výkon služby (dále jen "služební úraz") za účasti příslušníka, jestliže to dovoluje jeho zdravotní stav, a neměnit bez vážných důvodů stav na místě úrazu do doby vyšetření příčin a okolností vzniku služebního úrazu.

11. Podle § 101 služebního zákona příslušník, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, má nárok na a) náhradu za ztrátu na služebním příjmu, b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění c) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, d) jednorázové odškodnění, e) náhradu věcné škody.

12. Podle ust. § 175 odst. 1 služebního zákona účastník může učinit podání služebnímu funkcionáři, který je oprávněn ve věci rozhodnout, a to písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 3 dnů doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu nebo telefaxu. Podle odst. 5 služební funkcionář je povinen rozhodnout o podání do 30 dnů a ve složitějších případech do 60 dnů od jeho doručení. Podle ust. § 190 odst. 8 odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů ode dne jeho podání. Jsou-li pro to důvody, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší a řízení zastaví, popřípadě rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal; jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí.

13. Podle § 178 odst. 1 služebního zákona řízení se zahajuje na žádost účastníka nebo z podnětu bezpečnostního sboru.

14. Podle § 180 odst. 1 služebního zákona je služební funkcionář povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí, a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí.

15. Podle § 180 odst. 2 služebního zákona je důkazem vše, co může přispět k zjištění skutkového stavu věci, zejména výpovědi a vyjádření účastníka, svědků a jiných osob, doklady a jiné písemnosti nebo záznamy, odborná vyjádření, znalecké posudky, potvrzení, listiny, protokoly o ohledání a pořízená dokumentace skutkového děje.

16. Řízením bylo prokázáno, že dne 14. 1. 2016 v 8:00 hodin došlo k dopravní nehodě služebního dopravního prostředku, následkem které došlo ke zranění žalobce. Dne 22. ledna 2016 byl žalobce poučen, že krajským ředitelstvím policie bude zahájeno řízení ve věci a) určení poškození zdraví, tzn. posouzení úrazu dle kritérií pro uznání služebního úrazu a určení rozsahu odpovědnosti za škodu na zdraví, a s tímto související poskytování služebního příjmu a přiznání náhrady na služebním příjmu b) jednorázová odškodnění a přiznání náhrady za ztrátu služebního příjmu po skončení neschopnosti ke službě (tzv. renty). Z podnětu poškozeného je řízení ve věci náhrad dle ust. § 101 písm. a), b), c) zahajováno doručením jeho žádosti o náhradu škody na zdraví. [stát. instituce] dne 10. srpna 2016 zahájilo řízení o posouzení nároku na náhradu škody na zdraví, která měla žalobci být způsobena dne 14. 1. 2016. [příjmení] ředitele krajského ředitelství vydal rozhodnutí dne 30. 11. 2017, s tím, že policie odpovídá za vzniklou škodu v rozsahu 70%. [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] k odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 29. března 2018 toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. [příjmení] ředitele dne 12. 9. 2019 rozhodl, že policie odpovídá za vzniklou škodu v plném rozsahu. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 17. 9. 2019. Žalobce podáním ze dne 15. 1. 2020 požádal o náhradu škody na zdraví. Dne 10. května 2021 [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] rozhodnutím přiznal žalobci celkem částku 435 455 Kč a co do zaplacení částky 8 618 Kč žádost zamítl. K odvolání žalobce co do zamítnuté částky 5 500 Kč ředitel [stát. instituce] změnil dne 25. října 2021 rozhodnutí náměstka ředitele tak, že žalobci přiznal odškodnění v celkové částce 440 955 Kč a co do zaplacení částky 3 118 Kč byla žádost zamítnuta. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 10. 2021.

17. Řízení o projednání služebního úrazu tak trvalo od 10. 8. 2016 do 26. 10. 2021, a i když bylo rozděleno na dvě fáze, jednalo o řízení jediné, když i žalovaná toto řízení vedla pod jednou spisovou značkou. Uvedená skutečnost jednoznačně opodstatňuje závěr, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu představovanému nepřiměřenou délkou řízení, jestliže zákon stanoví lhůtu 30 resp. 60 dní a nadřízený orgán má rozhodnout ve lhůtě 90 dní ode dne podání odvolání. Zároveň je zřejmé, že vzhledem k uvedené délce řízení v tomto případě konstatování porušení práva ani poskytnutí omluvy není dostačující formou zadostiučinění za nemajetkovou újmu, a je namístě poskytnutí zadostiučinění v penězích.

18. Soud má však za to, že vzhledem k tomu, že žalobci bylo rozhodnutí o tom, že poškození zdraví, které žalobce utrpěl dne 14. 1. 2016 bude pro účely rozhodnutí o náhradě škody posuzováno jako služební úraz a policie odpovídá za škodu v plném rozsahu doručeno dne 17. 9. 2019 a žalobce byl v poučení ze dne 22. ledna 2016 upozorněn, že pokud bude uplatňovat nárok náhradu škody, že tak musí učinit prostřednictvím žádosti. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody podáním ze dne 15. 1. 2020. Soud má proto za to, že nelze do celkové délky řízení počítat dobu 2,5 měsíce. Řízení tak trvalo 5 let.

19. Soud při určení výše přiměřeného zadostiučinění v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011 sp.zn. [stanovisko NS] stanovil základní částku zadostiučinění, kdy za první dva roky přiznal částku 15 000 Kč, za každý další rok částku 15 000 Kč. Soud tak stanovil základní částku zadostiučinění ve výši 60 000 Kč.

20. Následně soud zvažoval modifikaci této základní částky v důsledku jednotlivých faktorů obsažených v 31a odst. 3 písm. a) až e) zákona, přičemž dospěl k závěru, že věc byla do určité míry složitá, bylo třeba vypracovat několik znaleckých posudků, takže přísluší snížení o 10%. Na druhou stranu měla věc pro žalobce velký význam, neboť se jednalo o odškodnění služebního úrazu, takže přísluší zvýšení o 10%. Soud má za to, že i když žalobce zpochybňoval skutečnost, že nebyl v době nehody připoután bezpečnostní pásem, nelze mu to přičítat k tíži, když s ohledem na šok, který při nehodě utrpěl, si na to již nepamatoval. Rovněž mu nelze přičítat k tíži, že nedal souhlas k vyžádání zdravotnické dokumentace, když k tomu nikým nebyl vyzván.

21. Kompenzace snížení a zvýšení tak je - 10%; + 10%. Žalobci tak přísluší jako odškodnění částka v základní výši 60 000 Kč. Soud proto žalobě v této částce vyhověl, a co do zaplacení částky 60 000 Kč žalobu zamítl.

22. Žalobci náleží též úrok z prodlení z částky 60 000 Kč dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že počátkem prodlení je den následující po uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku (§ 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.). Žalobce uplatnil nárok dne 8. 11. 2021. Soud proto přiznal úrok z prodlení ode dne 10. 5. 2022 a úrok z prodlení za dobu od 3. 5. 2022 do 9. 5. 2022 zamítl.

23. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů, neboť rozhodnutí o zadostiučinění bylo odvislé od úvahy soudu. Náklady žalobce v řízení činí celkem částku 23 170 Kč a tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží mimosmluvní odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen AT) za 4 úkonů právní služby po 3 100 Kč) převzetí zastoupení, uplatnění nároku, žaloba, účast na jednání dne 6. 12. 2022), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 1 200Kč podle § 13 odst. 4 AT za shora uvedené úkony právní služby po 300 Kč a cestovné dne [obec] – [obec] a zpět (412 km), osobní vozidlem [anonymizováno] [registrační značka], při průměrné spotřebě 4,8 l/100km, při náhradě za použití vozidla (416 x 4,70Kč) ve výši 1 955, náhrada za spotřebované PHM 941 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 AT za 10 půlhodin po 100 Kč, tj. 1000 Kč, + DPH ve výši 21% (3 674,16 Kč) tj. náklady právního zastoupení včetně cestovného a náhrady za promeškaný čas činí 21 170 Kč.