10 C 177/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Filippiové a přísedících Miroslavy Tomanové a Jana Fischera ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátkou titul jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa žalované zastoupené advokátem titul jméno jméno , se sídlem adresa o zaplacení 57 470 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 57 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 600 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, z částky 9 954 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, z částky 2 640 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, z částky 1 076 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení a z částky 29 200 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 39 659,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 57 470 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní, jakožto zaměstnancem a žalovanou, jakožto zaměstnavatelem, byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva za měsíční mzdu 14 600 Kč. Žalobkyně vykonávala pro žalovanou práci i v období od 1. 8. 2020 do 30. 9. 2020, kdy jí za tuto práci nebyla vyplacena mzda. Z toho důvodu žalobkyně dne 16. 10. 2020 přistoupila k okamžitému zrušení pracovního poměru ve smyslu ust. § 56 odst. 1 písm. b) ZP, které bylo žalované doručeno dne 19. 10. 2020. Žalobkyně byla od 22. 9. 2020 do 30. 9. 2020 v pracovní neschopnosti. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení mzdy za srpen 2020 ve výši 14 600 Kč, za dobu od 1. 9. 2020 do 22. 9. 2020 ve výši 9 954 Kč, náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti za dobu od 22. 9. 2020 do 30. 9. 2020 ve výši 2 640 Kč a za dobu od 1. 10. 2020 do 5. 10. 2020 ve výši 1 076 Kč a částku ve výši 29 200 Kč jako náhradu mzdy odpovídající výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.

2. Žalovaná navrhnula zamítnutí žaloby s tím, že pracovní poměr mezi žalobkyni a žalovanou skončil jeho okamžitým zrušením v souladu s ust. § 55 ZP ke dni [datum], kdy bylo žalobkyni na poslední známou adresu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb zasláno okamžité zrušení pracovního poměru, jelikož doručení písemnosti žalobkyni do vlastních rukou na pracovišti nebylo možné vzhledem k její dočasné pracovní neschopnosti. Dne 24. 9. 2020 byla žalovanou provedena kontrola žalobkyně v místě jejího pobytu a bylo zjištěno, že žalobkyně ačkoliv byla uznána dočasně pracovně neschopnou, nezdržovala se v místě pobytu, ačkoliv neměla stanovené vycházky. O provedené kontrole byl vyhotoven protokol, který byl řádně doručen žalobkyni, jejímu ošetřujícímu lékaři a okresní správě sociálního zabezpečení. Na shora uvedené skutečnosti byla žalobkyně upozorněna i v rámci předžalobní výzvy ze dne 13. 10. 2020, jejímž obsahem bylo i okamžité zrušení pracovního poměru, která byla žalobkyni doručena dne 16. 10. 2020. Pracovní poměr nejpozději skončil dne [datum]. V rámci výzvy byla vůči žalobkyni uplatněna pohledávka z titulu náhrady majetkové škody ve výši 13 424 Kč a dále náhrada škody ve výši 4 744 Kč odpovídající dvěma úkonům za právní služby. Žalobkyně se dopustila protiprávního jednání vůči žalované a žalovaná podala podnět k příslušnému orgánu činnému v trestním řízení. Žalobkyně se neoprávněně obohacovala na úkor žalované, potažmo jejích klientů, a následně se i pokoušela toto jednání protiprávní povahy zatajit prostřednictví zásahů do elektronického rezervačního systému užívaným žalovanou. Svou pohledávku ve výši 12 905 Kč započítala proti pohledávce žalobkyně. Mzda náleží zaměstnanci za řádně vykonanou práci ve prospěch zaměstnavatele, v daném případě je zřejmé, že žalobkyně neplnila své povinnosti.

3. Z pracovní smlouvy, z dodatku a ze mzdové výměru soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně se žalovanou uzavřela pracovní poměr nejprve na dobu určitou do 18. 7. 2020 na druh práce uklízečka za měsíční mzdu 14 600 Kč. Dodatkem ze dne 15. 7. 2020 byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. Z výplatní pásky soud zjistil, že za srpen 2020 měla žalobkyně obdržet částku 14 984 Kč. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že dne 23. 9. 2020 byla žalobkyni vystavena pracovní neschopnost s datem pracovní neschopnosti od 22. 9. 2020. Adresa místa pobytu je uvedena [ulice a číslo], [obec]. Vycházky povoleny od 7:30 do 8:30 a od 14:00 hodin do 18:00 hodin. Z okamžitého zrušení pracovního poměru soud zjistil, že žalovaná okamžitě zrušila se žalobkyní pracovní poměr, neboť porušila povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru je vyhrožování fyzickou likvidací zaměstnankyně/kolegyně – útok a snaha o fyzické napadení, častování vulgárními výrazy kolegů zaměstnanců, šikana a urážka zaměstnanců/kolegů, veřejná urážka zaměstnavatele a manažera před klienty – prohlašování nepravdivých a vulgárních věcí, podvodné jednání a krádež. Okamžité zrušení pracovního poměru je datováno dne [datum]. Z podacího lístku soud zjistil, že je zde uveden odesílatel a adresát, není však vyplněn poštou. Z pokladního dokladu soud zjistil, že dne 23. 9. 2020 žalovaná zaplatila za poštovné 85 Kč, není však uvedeno za jakou zásilku. Ze sledování zásilek soud zjistil, že dne 23. 9. 2020 pošta převzala zásilku do přepravy, dne 24. 9. 2020 uložení zásilky-adresát nezastižen a dne 14. 10. 2020 byla zásilka vrácena odesílateli. Z e-mailu žalobkyně soud zjistil, že dne 24. září 2020 ve 14:14 hodin zaslala žalobkyně žalované mail, že SMS zprávou je informovala o své pracovní neschopnosti. V době od 7:30 do 8:30 hodin a od 14:00 hodin do 18:00 hodin má povolené vycházky, s tím, že je možné jí zastihnout na adrese podměstí [číslo], [obec] a na zvonku je jméno [příjmení]. Z Protokolu o provedené kontrole soud zjistil, že dne 24. 9. 2020 v 13:06 hodin provedl [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení], jakožto oprávněný zástupce zaměstnavatele kontrolu zaměstnance v místě jeho pobytu a bylo zjištěno, že zaměstnanec, ačkoliv byl uznán dočasně pracovně neschopným, nedodržel jemu stanovený režim, respektive v době kontroly se nezdržoval v místě pobytu, ačkoliv v daném časovém úseku neměl stanovené vycházky. Z dopisu označeného jako předžalobní výzva soud zjistil, že advokátní kancelář [název] [anonymizováno] [právnická osoba] v zastoupení žalované dne 13. 10. 2020 zaslala žalobkyni dopis, ve kterém uvedla, že pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne [datum] zanikl doručením okamžitého zrušení ze dne 23. 9. 2020 z důvodu hrubého porušení jejích povinnosti vyplývajících z právních předpisů. Dále je uvedeno, v čem je spatřováno hrubé porušení jejích povinností, kdy je mimo jiné uvedeno, že zneužila svého postavení zaměstnance zaučujícího se na pozici recepční, tím, že v několika případech odcizila, potažmo zpronevěřila finanční prostředky a byla vyzvána k úhradě dlužné částky 13 424 Kč nejpozději do 23. 10. 2020 a zaplacení náhrady škody ve výši 4 744 Kč odpovídající dvěma úkonům právní služby. Zároveň byla žalobkyně vyzvána, aby se zdržela veškerého protiprávního jednání směřujícího proti žalované, jeho zástupcům a zaměstnancům, které je způsobilé je poškodit. Tato zásilka byla žalobkyni doručena dne 16. 10. 2020.

4. Z výzvy k zaplacení a z dodejky soud zjistil, že dopisem ze dne 7. 10. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné mzdy za měsíc srpen ve výši 14 984 Kč. Výzvu žalovaná obdržela dne 9. 10. 2020. Z Okamžitého zrušení pracovního poměru a z dodejky soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] v souladu s § 56 zákoníku práce odst. 1 písmenem b) okamžitě skončila pracovní poměr z důvodu nevyplacené mzdy, která měla být vyplacena k 20. 9. 2020 a nebyla vyplacena ani do 15 dnů po uplynutí doby splatnosti. Zároveň vyzvala k úhradě dlužné mzdy a náhradě mzdy za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Zásilka byla žalované doručena dne 19. 10. 2020.

5. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že byla nejprve přijata jako pokojská a od ledna 2020 byla zaměstnána jako recepční. Nikomu nevyhrožovala fyzickou likvidací. Adresa jejího trvalého bydliště je Městský úřad. Žalovaná znala její skutečný pobyt, neboť jí několikrát vyzvedávala na adrese jejího bydliště. V době pracovní neschopnosti byla doma, nedovolila by se být někde jinde. V srpnu měla dvakrát 48 hodinovou službu, pak dvakrát 24 hodinovou. Děti jí musela hlídat matka. Když proběhla druhá vlna koronaviru, hosté jezdili méně. Čekala od zaměstnavatele, aby jí dal výplatu. Zaměstnavatel však řekl, že peníze nemá a mít nebude. Řekla, že má problémy se zády a neví, zda nebude v pracovní neschopnosti. Neschopnost oznámila zaměstnavateli SMS a e-mailem. Žalovaný měl na ní telefonní kontakt. V den kontroly jí nikdo nevolal. Žalovaný ji nedával výplatu řádně, ale po částech, 2 000 Kč každý týden. Mohla manipulovat s finančními prostředky zákazníků. Když neměla peníze, zeptala se paní [příjmení], zda může nějaké peníze použít, ta jí dala souhlas, že si může peníze vzít. Úpravy v elektronickém systému mohl dělat pouze administrátor. Od zaměstnavatele žádnou výpověď neobdržela.

6. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalované pracuje od května 2017 jako manažer. Se žalobkyni došlo k ukončení pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně. Původně se chtěli se žalobkyni dohodnout, ale žalobkyně na to nepřistoupila a nechala si vystavit neschopenku o den dřív. Žalobkyně původně pracovala jako pokojská, v rámci covidové doby, někdy na přelomu dubna, května 2020 přešla na recepci. Papírově ke změně smlouvy nedošlo. Mzdu dostávala žalobkyně hotově při obdržení výplatní pásky, kterou podepsala. Mzdu dostala vždy nejpozději k 20. dni v měsíci. Hrubé porušení pracovní kázně spočívalo ve sprostém nadávání, fyzickém napadení a návštěv různých pochybných individuí v pracovní době. Jednalo se o lidi, kteří byli známi, že prodávajíc drogy. Dalším důvodem bylo, že zpronevěřila peníze. Přišly na to kolegyně, že si žalobkyně brala si peníze z kasy a upozornili na to i sami klienti, že platili jinou částku, než je uvedena v informačním systému. Žalobkyně vyhrožovala kde komu. Dospěli k závěru, že bere návykové látky. Žalobkyně vstupovala do facebookových profilů u kolegyň a z facebookového profilu kolegyně poslala zprávu někomu jinému. U žalobkyně nikdy nebyla doma. Jednou ji vezla na roh ulice autem, kde přebývala se svým přítelem. Náměstí Svobody všude žalobkyně uváděla jako své bydliště. S panem [příjmení] šli na adresu žalobkyně, kterou uváděla jako místo trvalého bydliště. Zde zjistili, že se jedná o budovu obecního úřadu, přes účetní zjistili adresu, na které se měla žalobkyně zdržovat, šli na tuto adresu, nebyl zde však žádný zvonek, na kterém by bylo jméno žalobkyně. Na nikoho jiného v domě nezvonili, ani žalobkyni nevolali. Když se vrátili na hotel, obdrželi mail od žalobkyně, že se zdržuje v pracovní neschopnosti na adrese uvedené v neschopence a na zvonku je jméno jejího přítele. Mzda za srpen 2020 žalobkyni vyplacena nebyla, neboť se přišlo na zpronevěru. Když žalobkyně pracovala jako recepční, tak pracovala na směny a chtěla trávit víc času v práci, neboť měla problémy s přítelem. Sdělila kolegyni [příjmení], že chce dvanáctihodinové směny. Asi vykonala i dvacetičtyřhodinovou směnu. Poslední den, kdy byla v práci 21. 9. 2020 se chovala agresivně. V té době dlužila žalovaná žalobkyni mzdu. To, že je žalobkyně v pracovní neschopnosti se dozvěděli od účetní, která dostala zprávu od České správy sociálního zabezpečení. Když zjistili, že se se žalobkyní nedohodnou, rozhodli se jí dát výpověď. Nechala si jí schválit účetní a právníkem. Pak šla s dopisem na poštu. Poslali to na adresu, která byla uvedena v pracovní smlouvě. Teprve poté se dozvěděli o pracovní neschopnosti a jiné adrese. Na tuto jinou adresu již okamžité zrušení pracovního poměru neposílali.

7. Z usnesení o zahájení trestního stíhání soud zjistil, že Policie České republiky KŘP Ústeckého kraje dne 7. 10. 2021 zahájila trestní stíhání žalobkyně jako obviněné ze spáchání přečinu Neoprávněný přístup k počítačovému a nosiči informací, kterého se měla mimo jiné dopustit tím, že v době od 1. 7. 2020 do 23. 9. 2020 v hotelu [název] [anonymizováno], jako zaměstnanec firmy pozměňovala a vymazávala údaje týkající se pobytu a plateb klientů hotelu v rezervačním systému, přičemž vlivem těchto změn nedošlo ze strany zaměstnavatele ke zjištění chybějících finančních prostředků, čímž si umožnila ponechat pro svou potřebu částku nejméně 5 959 Kč ku škodě žalované. Z vyrozumění k uplatnění náhrady majetkové škody soud zjistil, že dne 13. 4. 2021 Město Žatec, Komise pro projednávání přestupků, která projednává přestupek, kterého se měla dopustit žalobkyně tím, že v době ode dne 13. 9. 2020 do 16. 9. 2020 měla v hotelu jako zaměstnanec odcizit z košile klienta 275 EUR, vyzvalo případného poškozeného -žalovanou k případnému uplatnění náhrady majetkové újmy.

8. Z výzvy soud zjistil, že dopisem ze dne 23. 11. 2020 žalobkyně prostřednictvím advokátky vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

9. Podle § 55 ZP zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

10. Podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1). Podle odst. 2 zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3.

11. Podle § 141 odst. 1 ZP mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

12. Podle § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

13. Podle § 51 odst. 1,2 ZP byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63.

14. Podle § 67 odst. 3 ZP pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.

15. Podle § 352 průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

16. Podle § 4 ZP pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

17. Podle § 192 ZP zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského. Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem. Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, dávka otcovské poporodní péče nebo dlouhodobé ošetřovné, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší. Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle věty první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci (odst. 1). Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 1, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, přísluší mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy nebo platu připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat (odst. 2). Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti uvedené v odstavci 6 větě první, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h) (odst. 5). Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení povinnosti uvedené ve větě první zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance. Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností uvedených ve větě první (odst. 6).

18. Podle § 336 ZP písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil. Písemnost může být doručena také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem (odst. 1). Doručení písemnosti zaměstnavatele doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb musí být doloženo písemným záznamem o doručení (odst. 2). Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si písemnost do 15 dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti (odst. 3). Povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Jestliže si zaměstnanec písemnost (odstavec 3) nevyzvedne do 15 dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty; tato nedoručená písemnost se odesílajícímu zaměstnavateli vrátí. Jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo. Zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti (odst. 4).

19. Podle § 144a odst. 4 ZP započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.

20. Podle § 147 odst. 3 věty druhé ZP srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy (§ 146 písm. b).

21. Řízením bylo prokázáno, a to rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti, že žalobkyně byla uznána pracovně neschopnou od 22. 9. 2020, s místem pobytu [ulice a číslo], [obec]. Soud má za to, že žalované se nepodařilo prokázat, že žalobkyni bylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Žalovaná sice předložila podací lístek, na kterém je jako adresát označena žalobkyně a odesílatel žalovaná, ale tento podací lístek není označen poštou. Z výpisu sledování zásilek je sice uvedeno, že zásilka byla poštou převzata k přepravě dne 23. 9. 2020 a dne 14. 10. 2020 vrácena odesílateli (žalované). Z výpisu však není zřejmé o jakou zásilku se jednalo. Žalovaná nepředložila obálku, která se jí vrátila poštou. Navíc má soud za to, že i když žalobkyně v době uzavření pracovní smlouvy uvedla adresu, na které byla přihlášena k trvalému pobytu, zaměstnavatel věděl, že na této adrese žalobkyně nebydlí, neboť se jednalo o ohlašovnu a svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že jednou ji vezla na roh ulice autem, kde přebývala se svým přítelem a dětmi. Žalobkyně v době, kdy žalovaná uvedla, že žalobkyni doručovala okamžité zrušení pracovního poměru, byla v pracovní neschopnosti a na rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti byla uvedena adresa jiná, než kterou žalovaná uváděla, že žalobkyni doručovala.

22. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. června 2015 pod č.j. [spisová značka] uvedl, že zdržuje-li se zaměstnanec po dobu dovolené, dočasné pracovní neschopnosti, péče o člena své domácnosti, vojenské služby nebo z jiných podobných důvodů na jiné, jeho zaměstnavateli dosud neznámé adrese, zaměstnavatel může (smí) v této době doručovat zaměstnanci své písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb jen na tuto„ dočasnou adresu“; doručení na jinou adresu je neúčinné, i kdyby se na ní zaměstnanec jinak (v jiné době) zdržoval. Zaměstnavatel se dozví o adrese zaměstnance, na kterou mu může (smí) doručovat své písemnosti (§ 336 odst. 1 zák. práce), nejen z oznámení zaměstnance samotného, ale i z jakýchkoliv jiných věrohodných (spolehlivých) zdrojů, například od jiných zaměstnanců, od příbuzných zaměstnance, od poskytovatelů zdravotnických služeb nebo od orgánů veřejné moci.

23. Soud má za to, že ani písemnost označená jako předžalobní výzva ze dne 13. 10. 2020, nemůže být považována za okamžité zrušení pracovního poměru, neboť jak shora uvedeno, písemnost je označená jako předžalobní výzva a dle obsahu se jedná o oznámení, že pracovní poměr zanikl doručením okamžitého zrušení pracovního poměru a žalobkyně byla vyzvána, aby žalované uhradila škodu.

24. Řízením bylo prokázáno, že žalovaná nezaplatila žalobkyni mzdu za srpen a září 2020. Žalobkyně zaslala žalované okamžité zrušení pracovního poměru dne 16. 10. 2020, které žalovaná obdržela dne 19. 10. 2020. Tímto doručením okamžitého zrušení pracovního poměru došlo k zániku pracovního poměru mezi účastníky řízení.

25. Žalovaná dluží žalobkyni mzdu za srpen 2020 a za dobu od 1. 9. 2020 do 21. 9. 2020 a náhradu mzdy za 2 měsíce odpovídající výpovědní lhůtě. Z mzdového výměru bylo prokázáno, že žalobkyně měla mzdu ve výši 14 600 Kč měsíčně. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku 53 754 Kč (3x 14 600 Kč + 9 954 Kč za září 2020).

26. Pokud jde o náhradu mzdy za dobu trvání pracovní neschopnosti, svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že šli s panem [příjmení] na kontrolu k žalobkyni na adresu, kterou uváděla jako místo trvalého bydliště. Zjistili však, že se jedná o obecní úřad a pak na základě telefonátu s účetní šli na adresu, která byla uvedena na neschopence. Nebyl zde však zvonek se jménem žalobkyně, proto se vrátili na hotel. Žalovaná, i když měla telefon na žalobkyni, se nepokusila jí telefonicky kontaktovat, případně se dotázat sousedů. Žalobkyně tvrdila, že v době udávané kontroly se zdržovala na místě pobytu. Soud má za to, že žalovaná neprokázala, že žalobkyně porušila stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce a v době, kdy neměla povoleny vycházky, se nezdržovala v místě pobytu a tudíž jí nebude poskytnuta náhrada mzdy.

27. Na základě výše uvedených skutečností žalovaný dluží žalobkyni náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti za období od 22. 9. 2020 do 30. 9. 2020 ve výši 2 640 Kč a za dobu od 1. 10. 2020 do 5. 10. 2020 ve výši 1 076 Kč.

28. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21.5.2019 sp.zn. [spisová značka] uvedl, že jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není přípustné, i kdyby byly dodrženy zákonné limity vyplývající z ustanovení § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř. Zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu a provést srážku (srážky) ze mzdy za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem.

29. Vzhledem k tomu, že jednostranné započtení pohledávky žalované na náhradu škody proti pohledávce žalobkyně na mzdu a náhradu mzdy není přípustné, soud uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni částku 57 470 Kč.

30. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 4 ZP ve spojení s § 1968, § 1970 a nař. vlády č. 351/2013 Sb. Mzda za srpen měla být nejpozději zaplacena do 30. 9. 2020, za září do 31. 10. 2020. Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti za září 2020 měla být nejpozději zaplacena do 31. 10. 2020 a za říjen nejpozději do 30. 11. 2020 a náhrada mzdy za 2 měsíce odpovídající výpovědní lhůtě nejpozději do 30. 11. 2020. Soud proto přiznal úrok z prodlení z částky 14 600 Kč od 1. 10. 2020, z částky 9 954 Kč od 1. 11. 2020, z částky 2 640 Kč od 1. 11. 2020, z částky 1 076 Kč od 1. 12. 2020 a z částky 29 200 Kč od 1.12.2020.

31. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně jež měla plný úspěch ve věci soud přiznal náhradu nákladů řízení, jež jsou tvořeny ze zaplaceného soudní poplatku ve výši 2 299 Kč, nákladů právního zastoupení za 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a podle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) po 3 420 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na soudním jednání dne 9.11.2021 za dva úkony právní služby, účast na soudním jednání dne 11.2022 a 10.3.2022), 7x režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT. Náhrada za promeškaný čas podle § 14 AT, a to za účast u jednání dne 9. 11. 2021, dne 11. 1. 2022 a 10. 3. 2022, a to vždy za 6 půlhodin po 100 Kč tj. 600 Kč za účast na jednom jednání. Dále cestovné osobním vozem SE IBIZA reg. Zn. [registrační značka] [číslo] na trase [obec] [obec] [obec] v celkové délce 130 km při průměrné spotřebě 6,2 l bezolovnatého benzínu na 100 km, a to za cestovné dne 9. 11. 2021 celkem částka 844,43 Kč (8,06litrů x 33,80Kč 272,43 Kč; amortizace 4,4Kčx130 km= 572 Kč). Cestovné dne 11. 1. 2022 ve výši 910,03 Kč (8,06 litrů x 37,10Kč 299,03 Kč; amortizace 4,7 Kč x 130 km= 611Kč). Cestovné dne 10. 3. 2022 ve výši 997,07 Kč (8,06litrů x 47,90Kč 386,07 Kč; amortizace 4,7Kčx130 km= 611 Kč). Parkovné ve výši 165 Kč a 120 Kč DPH ve výši 6 484,07 Kč Náklady celkem 39 659,60 Kč.