10 C 186/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice pro zaplacení ztížení společenského uplatnění, bolestného a ztráty na výdělku

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 181 916,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 106 123 Kč od 11.5.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 83 236 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

III. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit Českému státu s poukázáním na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 na nákladech řízení znalečném částku 11 524 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou nejprve domáhala na žalované zaplacení částky 106 123 Kč s úrokem z prodlení od 11.5.2021 do zaplacení s tím, že dne [datum] došlo ke zranění žalobkyně na pozemku, na kterém má žalovaná svěřenou správu nemovitosti ve vlastnictví obce. Žalobkyně okolo 18:00 hodin vstoupila do areálu ZŠ, kde na okraji cesty se nacházel kovový svorník, který spojoval drát hromosvodu. Cesta nebyla nijak osvětlena, byla tma. V důsledku zakopnutí o svorník došlo k poranění žalobkyně, spočívající ve zlomenině pravého dolního konce kosti vřetenní a zhmožděnině a odřenině pravého kolene vpravo. Žalobkyně byla ošetřena v [nemocnice] na [obec]. Během léčení byla žalobkyně omezena v obvyklém způsobu života. Žalobkyně byla v pracovní neschopnosti do 19. dubna 2020. Žalobkyně se následně obrátila na žalovanou s žádostí o kompenzaci jí způsobené újmy. Žalobkyně požádala o úhradu ušlého zisku v celkové výši 52 746 Kč. Na základě znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] požadovala bolestné ohodnocené 100 body a ztížení společenského uplatnění ohodnoceného 500 body, kdy hodnota 1 bodu činí 250 Kč. Žalobkyně požadovala uhrazení částky 150 000 Kč. Žalovaná předala záležitost k vyřízení pojišťovně, která žalobkyni vyplatila částku 91 623 Kč, s tím, že částku 5 000 Kč uhradí žalobkyni žalovaná, v rámci spoluúčasti na pojištění, žalobkyně tak obdržela celkem částku 96 623 Kč. Pojišťovna vypočtené nároky zkrátila o 50% s vysvětlením, že žalobkyně má spoluvinu na způsobené újmě. Žalobkyně je přesvědčena, že na škodní události nemá naprosto žádnou spoluvinu.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně sama v písemné komunikaci před podáním žaloby, tak i v žalobě uvádí, že v den úrazu panovaly velmi nepříznivé povětrnostní podmínky, když vlivem bouře Sabrina foukal silný vítr přes 100 km/h. Nepříznivé podmínky byly umocněny tím, že v místě kde k úrazu došlo, nefungovalo osvětlení. Vzhledem k tomu, že se úraz stal dne [datum] v 18:00 hodin, lze důvodně předpokládat, že v místě úrazu byla viditelnost skutečně minimální, resp. téměř žádná. Kromě toho žalobkyně uvedla, že je jí dotčené místo známé a žalobkyně si je vědoma toho, že v daném místě za běžných okolností stává odpadkový koš. Žalobkyně si musela být vědoma toho, že na kraji cesty může být přítomna překážka (odpadkový koš), které je třeba se vyhnout, a tomu měla přizpůsobit své chování v tom směru, aby daným místem procházela se zvýšenou opatrností. Svorník se nacházel na okraji cesty, mimo asfaltovanou část, a tím pádem se nepředvídatelná závada ve schůdnosti nemohla vyskytnout na chodníku. Žalobkyně nepřizpůsobila své chování nastalým okolnostem a na chodník vstupovala, přestože věděla, že osvětlení je nefunkční a na cestu tak není téměř vůbec vidět. V tomto jednání lze spatřovat spoluzavinění žalobkyně za vzniklou újmu. Postup pojišťovny spočívající v krácení pojistného plnění je tak správný a odůvodněný. Žalobkyně použila k vyčíslení újmy nařízení vlády č. 276/2015 o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem. U žalobkyně se nejednalo o pracovní úraz. 3. [právnická osoba] oznámila, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované, neboť žalovaná má u [právnické osoby] [obec] [anonymizováno] sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. Navrhla zamítnutí žaloby s tím, že chodec je povinen přizpůsobit chůzi tomu, že venku je vichřice a chodec jde ve tmě. Chůze žalobkyně nebyla opatrná, už proto, že v místě, kde ve tmě upadla, vždy stával odpadkový koš. Tomu žalobkyně mohla a měla přizpůsobit tempo chůze i opatrnost chůze. Jestliže i za snížené viditelnosti žalobkyně viděla absenci překážky v podobě odpadkového koše, lze usuzovat, že mohla vidět i překážku v podobě svorníku nikoliv úplně zanedbatelné velikosti. Neopatrnost chůze chodce ve tmě a vichřici lze klást vyšší nároky než na chůzi chodce za denního světla a za běžných povětrnostních podmínek. Žalobkyně nedostála zvýšeným preventivním nárokům, a proto vedlejší účastník přistoupil k 50% krácení pojistného plnění.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] kolem 18:00 hodiny v areálu [název] [anonymizována tři slova] ulici v [obec a číslo] žalobkyně zakopla o vyčnívající svorník a utrpěla nedislokovanou zlomeninu dolního konce vřetenní kosti vpravo a zhmožděninu a odřeninu pravého kolene s pracovní neschopností do 19.4.2020. Dále je nesporné, že žalovaná má svěřenou správu nemovitostí ve vlastnictví Hlavního města Prahy k pozemkům, které tvoří areál ZŠ, jehož zřizovatelem je žalovaná. Žalovaná a vedlejší účastník uhradili žalobkyni celkem částku 96 623 Kč, po té co uznali míru spoluzavinění žalobkyně ve výši 50%.

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda se žalobkyně na vzniku újmy podílela a v jaké míře. Jaká byla výše bolestného a společenského uplatnění, kterou žalobkyně utrpěla v souvislosti s tímto úrazem, neboť žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody na základě znaleckého posudku zpracovaného podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

6. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že 10 let jednou týdně chodí hrát tenis do tělocvičny základní školy a chodí přes předmětný pozemek. Dne 13. 2. 2020 kolem 18 hodiny byla tma, v ten den světlo, které běžně svítí, nesvítilo. Již v dálce viděla tři obrysy žen, které šly proti ní, proto šla celou cestu při pravém okraji asfaltované cesty. Setkávali se na cestě. Na cestě stával odpadkový koš, který zde v tu dobu nebyl a zakopla pravou nohou o svorník, který vyčníval nad zem 7 cm a byl šedé barvy jako vyasfaltovaná a vybetonovaná plocha. Spadla na koleno a na ruku. Na cvičení sebou telefon nenosí, proto si nemohla posvítit. Sousedka jí pomohla domů a doma si zavolala taxíka a jela na [název nemocnice], kde jí dali ruku do sádry. Na kontrole pak zjistili, že se nejedná o jednoduchou zlomeninu a poslali jí [název nemocnice] [jméno]. Narazila si koleno, nemohla se v podstatě sama o sebe postarat. Bezprostředně po úrazu se špatně pohybovala, nemohla chodit, mýt se, vařit, nic si obstarat. Trápilo jí, jak to bude s rukou, protože je vášnivá hráčka stolního tenisu. Třikrát až čtyřikrát týdně hraje. V současné době již tak tenis hrát nemůže. Pohyb ruky je omezený. Druhý den oznámila žalované, co se jí stalo a pán na stavebním úřadě se šel s ní podívat na místo, jeli tam autem, a když uviděl, že koš není na svém místě, dal koš na svorník. Před tím několik dnů po sobě hlásili silné vichry a vyzývali lidi, aby odstraňovali předměty, které nejsou pevně spojené se zemí. V pracovní neschopnosti byla od 13. 2. do 19. 4. 2020. Je osoba samostatně výdělečně činná. Má dva podniky, jednak autokemp v [část obce] a dále hostel [název]. Je to v podstatě ubytovna, kde bydlí jak lidé z [obec], tak i sociálně slabí občané. Bydlí zde dlouhodobě a je zde třeba dozor. Chodí na 5 hodin denně a dělá administrativní a úklidové práce. V době po úrazu musela za sebe sehnat náhradu, neboť není možné nechat hostel bez dozoru, lidé se zde opíjí. Obrátila se proto na syna, zda by na to nedohlédnul. Do konce února tam syn chodil a vystavil jí pak fakturu na částku 18 000 Kč. Na další měsíce se rozhodla omezit provoz. Lidé tak měli možnost od 13. 2. do 28. 2. 2020 si najít jinou ubytovnu. Někteří lidé měli nájemní smlouvu na rok. Takhle vznikla škoda 15 000 Kč měsíčně, kdyby si musela za sebe najít náhradu, byla by škoda daleko větší. V ubytovně je zhruba kolem 20ti lidí. Ubytování stojí od 3 500 Kč do 6000 Kč měsíčně. Ušlý zisk vypočítala tak, že porovnala příjmy, kdy byl normální provoz, a to leden, únor a květen a příjmy za březen a duben, kdy byl omezený provoz. Pokud jde o podrobný přehled příjmů a výdajů, pak prodej služeb znamená prodej ubytovacích služeb. Pokud je uvedeno nájem, pak se jedná o prodej služeb.

7. Ze znaleckého posudku a výpovědi znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že žalobkyně v souvislosti s úrazem, který se stal dne 13. 2. 2020 na pozemku tvořící areál [název] [anonymizováno] v [obec a číslo], [ulice a číslo] utrpěla zlomeninu distální části pravé vřetení kosti s úhlovou deformací a lehké pohmoždění pravého kolenního kloubu, přičemž bolestné ohodnotil 130 body, hodnota jednoho bodu pro rok 2020 činila 341,25 Kč. Bolestné tak činilo 44 362,50 Kč. Ztížení společenského uplatnění ohodnotil znalec podle metodiky Nejvyššího soudu částkou 201 590 Kč, kterou s ohledem na věk žalobkyně snížil o 10% tj. na částku 181 431 Kč. V prvních šesti měsících byla žalobkyně omezena v obvyklém způsobu života především zpočátku, díky sádrové fixaci zlomeniny pravé horní končetiny, která je u žalobkyně končetinou dominantní, a to v běžných denních činnostech jako je běžná hygiena, oblékání, péče o sebe, vaření, úklid a obsluha domácnosti. Kromě toho byla omezena i při výkonu své výdělečné činnosti. K ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo 13. 7. 2020.

8. Žalobkyně podáním ze dne 19. července 2022 navrhla změnu žaloby s tím, že oproti původně žalobě požadovala rozšíření žaloby o zaplacení částky 75 543,50 Kč, kdy na bolestném požadovala zvýšení o částku 19 112,50 Kč a na ztížení společenského uplatnění o částku 56 431 Kč. Soud usnesením ze dne 19. července 2022 změnu žaloby připustil.

9. Z Podrobného přehledu příjmů a výdajů soud zjistil, že za období 1. 1. 2020 až 31. 1. 2020 příjmy v hostelu byly 35 280 Kč, za období 1. 2. 2020 až 29. 2. 2020 činily 36 235 Kč, za období 1. 3. 2020 až 31. 3. 2020 byly 17 725 Kč, za období 1. 4. 2020 až 30. 4. 2020 byly 18 529 Kč, za období 1. 5. 2020 až 31. 5. 2020 byly 39 000 Kč. Z faktury soud zjistil, že [jméno] [příjmení] vystavil dne 6. 4. 2020 žalobkyni fakturu na částku 18 000 Kč za poskytování ubytovacích služeb v provozovně [název] [příjmení] v termínu 14. 2. – 29. 2., 9.3. a 6.4.2020 v rozsahu 5 hodin/den za 200Kč. Z Potvrzení o provedení platby, že dne 20. 4. 2020 byla na účet [jméno] [příjmení] zaslaná částka 18 000 Kč. Z Přehledu tržeb soud zjistil, že za období 1. 1. 2019 až 30. 6. 2019 činily tržby 195 719 Kč a v roce 2021 za stejné období částku 181 875 Kč. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne 30. dubna 2021 vyzvala žalovanou k úhradě částky 106 123 Kč do 10.května 2021.

10. Podle § 2910 o.z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

11. Dle § 2918 o.z., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

12. Dle § 2895 o.z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

13. Dle § 2952 o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

14. Podle § 26 zák. o pozemních komunikacích dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům (odst. 1). V zastavěném území obce jsou místní komunikace a průjezdní úsek silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům (odst. 2). Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím (odst. 3). Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška; odst. 4). Povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně zhoršit nebo přerušit sjízdnost, jsou vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice, povodně a přívalové vody a jiné obdobné povětrnostní situace a jejich důsledky (odst. 5). Závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům (odst. 7).

15. Podle § 27 zák. o pozemních komunikacích uživatelé dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací (odst. 1). Vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit (odst. 3).

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení stanoví § 2 nař. vlády 351/2013 Sb.

17. Úprava obsažená v zákoně o pozemních komunikacích zakládá zpřísněnou (tzv. objektivní) odpovědnost vlastníka komunikace za újmu, která vznikne uživateli (v projednávaném případě chodci) v důsledku zvláštní nekvality komunikace, která je definována pojmem závada ve schůdnosti. Jde o odpovědnost bez ohledu na protiprávnost a zavinění (za výsledek), s čímž v obecné rovině počítá i § 2895 o.z. která stíhá vlastníka v případě, že nastane zákonem zvlášť kvalifikovaná okolnost, jíž je újma způsobená uvedenou závadou.

18. Povaha této přísné odpovědnosti není bezbřehá a je spojena jen s určitou zvláště kvalifikovanou okolností. Touto okolností je výskyt tzv. závady ve schůdnosti. Závadou ve schůdnosti může být jen takový úsek (místo) komunikace, které se svou nekvalitou vymyká obecnému stavu natolik, že jej uživatel není schopen rozlišit a upravit způsob chůze tomuto nenadálému nebezpečí. Závadou, s níž jedině se pojí objektivní odpovědnost vlastníka komunikace, je výrazně kvalitativně zhoršené místo oproti celkovému okolnímu stavu komunikace, které je pro svou povahu či umístění pro uživatele nenadálé, tj. nepředvídatelné.

19. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. 11. 2006, sp. zn. [spisová značka], uzavřel, že zákon o pozemních komunikacích při stanovení podmínek vzniku odpovědnosti vlastníků pozemních komunikací za závady ve schůdnosti zohledňuje pouze tzv. nepředpokládatelné závady, při jejichž posuzování je třeba vycházet z objektivního kritéria přizpůsobení chování chodce stavu komunikace. V [spisová značka] pak přijal a odůvodnil závěr, podle něhož závadou ve schůdnosti ve smyslu § 26 odst. 7 zák. o pozemních komunikacích se rozumí v podstatě nepředvídatelná změna ve schůdnosti komunikace, způsobená vnějšími vlivy, a to změna natolik významná, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže její výskyt předpokládat a účinně na ni reagovat. Naplnění pojmu závady ve schůdnosti ve smyslu zákona o pozemních komunikacích, s nímž se pojí vznik objektivní odpovědnosti vlastníka chodníku (místní komunikace), tak bylo v minulosti shledáno např. v případě chodce, jenž utrpěl úraz při chůzi na jinak rovném chodníku po zakopnutí o prorůstající kořeny stromu vysazeného na vedlejším pozemku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

20. V projednávané věci šla žalobkyně po komunikaci, kterou běžně užívala. Protože proti ní šly tři osoby, šla při pravém kraji asfaltové cesty, která plynule přechází v betonovou cestu. Soud má za to, že žalobkyně nemohla předpokládat, že odpadkový koš, který tu v daný okamžik nebyl, ale běžně zde stával, zakrýval kovový svorník, vyčnívající nad komunikaci. Soud má za to, že nelze přičítat k tíži žalobkyně, že zde v tu dobu nesvítilo světlo a nelze ani spravedlivě po ní požadovat, aby šla jinou cestou, když se jednalo o běžně užívanou komunikaci, a na této jiné cestě rovněž nesvítilo světlo. Je pravdou, že na této jiné cestě nebyla překážka v podobě svorníku, ale toto žalobkyně nemohla předvídat. Pokud by na komunikaci stál odpadkový koš, pak by žalobkyně s největší pravděpodobností uviděla jeho obrys, stejně jako viděla obrysy osob, protože se jednalo o poměrně velký odpadkový koš, na rozdíl od kovového svorníku, který byl malý a vyčníval ze země. Žalovaná po projednávaném úrazu svorník odstranila, bylo tedy v mezích jejích možností tuto závadu na komunikaci odstranit již dříve. Na základě výše uvedených skutečností soud neshledal, že by se žalobkyně podílela na vzniku škody.

21. Znalec [celé jméno znalce] vyčíslil bolestné částkou 44 362,50 Kč a ztížení společenského uplatnění částkou 181 431 Kč. Žalovaná uhradila na bolestném částku 7 750 Kč a na společenskému uplatnění částku 62 500 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a uznal žalovanou povinnou uhradit žalobkyni na bolestném částku 36 612,50Kč (4 362,50 Kč – 7 750 Kč) a na ztížení společenského uplatnění částku 118 931 Kč (181 431Kč – 62 500 Kč).

22. Pokud jde o ušlý zisk, znalec [celé jméno znalce] uvedl, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně v souvislosti s úrazem došlo 13. 7. 2020, do té doby byla omezena i při výkonu své výdělečné činnosti. Příjmy za hostel v lednu 2020 vykazovaly částku 35 280 Kč, za únor 2020 částku 36 235 Kč a za květen 2020 částku 39 000 Kč tj. celkem 110 515 Kč za tři měsíce a částka 36 838 Kč za jeden měsíc. Příjem za ubytovací služby za měsíc březen vykazoval částku 17 725 Kč a za duben 2020 částku 18 529 Kč. Žalobkyně tak měla v měsíci březnu nižší příjem o 18 275 Kč a v dubnu o 17 471 Kč. Žalobkyně za výpomoc v ubytovacím zařízení za měsíc únor uhradila částku 18 000 Kč. Žalobkyně vyčíslila ušlý zisk částkou 52 746 Kč. Žalovaná proti způsobu výpočtu ušlého zisku neměla námitek a žalobkyni uhradila částku 26 373 Kč, když tento nárok uznala stejně jako ostatní nároky ve výši 50% s ohledem na uváděnou spoluúčast žalobkyně. Soud proto shledal oprávněný nárok žalobkyně za ušlý zisk ve výši 26 373 Kč.

23. Na základě výše uvedených skutečností soud žalobě vyhověl a uznal žalovanou povinnou uhradit žalobkyni částku 181 916,50 Kč (36 612, 50 Kč + 118 931 Kč + 26 373 Kč). Soud přiznal i zákonný úrok z prodlení z částky 106 123 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení, když žalobkyně dopisem ze dne 30. dubna 2021 vyzvala žalovanou k úhradě částky 106 123 Kč do 10. května 2021.

24. O nákladech státu rozhodl soud podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu představují náklady za znalečné a účast znalce u jednání v celkové výši 11 524 Kč.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení jsou náklady právního zastoupení, a to za 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) z tarifní hodnoty 106 123 Kč (převzetí věcí, sepis žaloby, vyjádření ze dne 2.11.2021, otázky pro znalce, ze dne 9.12.2021, účast u jednání 12.10.2021, místní šetření dne 18.11.2021) po 5380 Kč, 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 2 (AT) za 2 690 Kč (předžalobní výzva), 3 úkony právní služby z tarifní hodnoty 181 916,50 Kč podle § 11 odst. 1 AT (rozšíření žaloby z 19.7.2022 a účast na jednání 19.7.2022 a 30.8.2022) a 11 x režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 14 446 Kč Náklady celkem 83 236 Kč.