10 C 201/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobce: žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o náhradu škody

I. Žaloba se žalobním návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 154 238 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% od 7.4.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 1 200Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhá na žalovaném zaplacení částky 154 238 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která měla žalobci vzniknout v důsledku nezákonného rozhodnutí Policie ČR, oddělení pobytových agend [obec] odboru cizinecké policie ze dne 2.3.2020, kterým byl žalobce vyhoštěn z území členských států [mezinárodní organizace]. Proti rozhodnutí o vyhoštění, se žalobce odvolal, přičemž odvolací orgán toto napadené rozhodnutí o vyhoštění svým rozhodnutím ze dne 1.7.2020 zrušil. Sdělením správního orgánu I. stupně ze dne 22. 7. 2020 byl žalobce informován o zastavení řízení o vyhoštění. Žalobce považoval rozhodnutí správního orgánu I. stupně a celé řízení tomu předcházející za nezákonné a zároveň došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona 82/1998S. Žalobce měl v době zahájení řízení o vyhoštění podánu žádost o vydání pracovního povolení, které nebylo možno ukončit s ohledem na neukončené řízení o vyhoštění. Řízení trvalo od 27. 11. 2019 do 13. 8. 2020, kdy byl žalobce vyzván k převzetí zaměstnanecké karty a mohl začít pracovat. Žalobce požaduje ušlou mzdu za měsíce prosinec 2019 až srpen 2020 tj. za 9 měsíců. Mzdovým výměrem ze dne 8. 9. 2020 byla žalobci stanovena hodinová mzda 89 Kč/hod, za měsíc činí ušlá mzda 15 486 Kč a za 9 měsíců 139 374 Kč. Žalobce dále požaduje za právní služby částku 10 800Kč a náklady správního řízení 1 000Kč Náklady na pořízení překladu řeckého výpisu z katastru nemovitostí 1 835 Kč a na poštovném 1 229 Kč.

2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s tím, že základní podmínkou objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je skutečnost, že se musí jednat o pravomocné rozhodnutí, které bylo zrušeno nebo změněno pro nezákonnost příslušným orgánem. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně, které nebylo pravomocné, podal žalobce dne 11.3.2020 odvolání. O odvolání žalobce rozhodoval správní orgán II. stupně, který napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. Podle ust. § 79 odst. 3 správního řádu nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán nebo dotčený orgán a účastník své náklady sám. Cizinecký zákon nezakotvuje právní nárok na vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem zaměstnání, pouze stanoví možnost tento pobytový status získat. Pracovní smlouva nezaručuje, jak dlouho by žalobce na místě setrval a jakou pracovní odměnu by z tohoto pracovního poměru získal.

3. Soud vyzval žalobce, aby doplnil žalobu o vylíčení rozhodujících skutečností, zda náhradu škody požaduje za nesprávný úřední postup nebo za nezákonné rozhodnutí, v případě, že náhradu škody požaduje, jak za nesprávný úřední postup, tak i za nezákonné rozhodnutí, aby žalobu doplnil o přesnou specifikaci, z jakého skutkového důvodu vztahujícího se buď k nesprávnému úřednímu postupu nebo k nezákonnému rozhodnutí, se náhrady škody domáhá a uvedl, jakou částku požaduje z titulu nezákonného rozhodnutí a jakou částku požaduje z titulu nesprávného úředního postupu. Žalobce uvedl, že z titulu nezákonného rozhodnutí požaduje žalobce částku 154 238 Kč a stejnou částku požaduje i z důvodu nesprávného úředního postupu.

4. Soud usnesením ze dne 6. května 2022 pod č.j. 10C 201/2022-32 podání žalobce podle § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. července 2022 pod č.j. [číslo jednací] usnesení soudu I. stupně změnil tak, že se žaloba neodmítá. V odůvodnění odvolací soud uvedl, že žalobce specifikoval řízení o vyhoštění, ve kterém bylo vydáno dne 2.3.2020 rozhodnutí Policie ČR, [stát. instituce], odbor cizinecké policie, kterým byl žalobce vyhoštěn z území členských států [anonymizováno]. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce odvoláním, přičemž na základě odvolání bylo shora uvedené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena správního orgánu k novému projednání. V dalším řízení správní orgán řízení o správním vyhoštění zastavil. Současně žalobce v žalobě tvrdil, že v příčinné souvislosti s tímto rozhodnutím mu vznikla konkrétní škoda, jejíž výši podrobně charakterizoval. V této části je žaloba zcela zřejmě projednatelná. Uvádí-li žalobce nesprávný úřední postup, pak soud zhodnotí, zda má či nemá tento nesprávný úřední postup svůj odraz ve výroku rozhodnutí, a to v souladu se zásadou, že stát v případě jedné příčiny nemůže zároveň odpovídat z titulu nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu. Pokud žalobce v doplnění uvádí, že nesprávným úředním postupem je míněna délka řízení s tím, že stejnou částku (patrně 154.238 Kč) požaduje i z důvodu nesprávného úředního postupu, bude na soudu, aby účastníka vyzval k upřesnění, zda žalobu mění, popř. nechť upřesní žalobu a tím odstraní rozpor mezi žalobním tvrzením a petitem žaloby.

5. K výzvě soudu žalobce upřesnil, že požaduje toliko jednu částku 154 238 Kč, a tuto částku požaduje z titulu nezákonného rozhodnutí.

6. Ze správního spisu Policie České republiky [stát. instituce] [číslo jednací] soud zjistil, že dne 27.11.2019 se žalobce dostavil na [anonymizováno] [obec] za účelem pokračování v řízení žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání. Lustrací v systému bylo zjištěno, že dle přihlášení k ubytování cizinec pravděpodobně překročil povolenou dobu pobytu na území ČR. Dne 27. 11. 2019 bylo žalobci oznámeno zahájení správního řízení o správním vyhoštění. Dne 28. listopadu 2019 byl žalobce vyzván, aby doložil, pokud možno v českém jazyce, že je na území Řecka vlastníkem dvou bytů, jak uvedl ve své výpovědi. [stát. instituce] odbor [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] vydalo dne 28. 11. 2019 závazné stanovisko, že vycestování žalobce na [anonymizováno] je možné. Dne 29. 11. 2019 žalobce předložil plnou moc pro zastupování. Dne 11. 12. 2019 se žalobce prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřil. E-mailem generálního konzulátu České republiky ve [anonymizováno] ze dne 12. 11. 2019 bylo Ing. [jméno] [příjmení] (vedoucí útvaru řízení lidských zdrojů společnosti [právnická osoba]) sděleno, že žalobci bylo vyhověno v jeho žádosti o vydání zaměstnanecké karty a byl vyzván k převzetí vstupního víza dne 19. 11. 2019 v budově generálního konzulátu ve [anonymizováno]. Dopisem ze dne 7. 1. 2020 firma [právnická osoba] sdělila policii, že dne 12. listopadu 2019 obdrželi mail s vyrozuměním, že žádosti žalobce bylo vyhověno a byl mu dán termín k převzetí vstupního víza. Současně žalobci sdělili, že vzhledem k vánoční odstávce firmy není zájem, aby přijel do České republiky do konce roku 2019. Vznik pracovního poměru odsunuli na leden 2020. Žalobce prostřednictví svého advokáta sdělil dne 22. 1. 2020 policii, že měl vydáno pobytové vízum v [země], které platilo do 4. 1. 2020 Policie ČR, [stát. instituce], odbor cizinecké policie, dne 2. března 2020 vydala rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] 2019 [číslo], kterým žalobci uložila správní vyhoštění z území členských států [anonymizováno] s tím, že proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání. Odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění má vždy odkladný účinek. Žalobce prostřednictvím advokáta podal dne 11. 3. 2020 proti rozhodnutí odvolání. Ředitelství služby cizinecké policie dne 1. července 2020 vydalo rozhodnutí pod č.j [anonymizováno] [číslo] 2020 [číslo], kterým rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 2.3.2020 zrušilo a věc vrátilo nalézacímu správnímu orgánu k novému projednání. Policie České republiky [stát. instituce] dne 22. července 2020 vydala záznam o usnesení, kterým řízení o správním vyhoštění zastavila a žalobce o tom téhož dne vyrozuměla.

7. Z Potvrzení o splnění podmínek pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu ze dne 13. 8. 2020 soud zjistil, že [stát. instituce], odbor [anonymizována čtyři slova] potvrdil, že žalobce splňuje podmínky pro vydání zaměstnanecké karty pro zaměstnávání u zaměstnavatele [právnická osoba] Z pracovní smlouvy soud zjistil, že dne 8. 9. 2020 žalobce uzavřel pracovní smlouvu se společností [právnická osoba] na dobu určitou do 30. 9. 2022, se zkušební dobou 3 měsíce. Ze mzdového výměru ze dne 8. 9. 2020 soud zjistil, že žalobci byla stanovena základní hodinová mzda 89 Kč. Z faktury ze dne 22. 8. 2020 soud zjistil, že advokát Mgr. [jméno] [příjmení] žalobci účtoval za právní zastoupení částku 10 800 Kč. Z příjmových pokladních dokladů soud zjistil, že žalobce dne 28. 11. 2019 zaplatil advokátovi částku 5 000 Kč, dne 2. 3. 2020 částku 5 000 Kč. Z příjmového pokladního dokladu soud zjistil, že dne 5. 8. 2020 zaplatil žalobce částku 1 000Kč Celnímu úřadu pro [územní celek] za náklady spojené se správním vyhoštěním. Z faktur [právnická osoba] – [anonymizováno] soud zjistil, že toto centrum dne 31. 3. 2020 vystavilo žalobci fakturu na částku 935 Kč za překlady a dne 7. 7. 2020 na částku 900 Kč.

8. Z uplatnění nároku soud zjisti náhradu škody, že žalobce dopisem ze dne 6. 10. 2020 uplatnil u žalovaného náhradu škody ve výši 149 672 Kč. Z odpovědi žalovaného soud zjistil, že žalovaný žádosti žaloby o náhradu škody nevyhověl.

9. Podle § 5 zák.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

10. Podle § 8 odst. 1 zák.č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

11. Podle § 13 odst. 1 zák.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 13 odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

12. Podle § 31 zák. č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle § 79 odst. 1 správního řádu náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně správního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné a odměna za zastupování. Podle odst. 3 nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán nebo dotčený orgán (§ 136) a účastník své náklady.

13. Jak uvedl Městský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 27. července 2022 č.j. [číslo jednací] nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí jsou dva pojmy, které vymezují příčinu vzniku újmy výkonem veřejné moci. Jde o samostatné skutkové podstaty odpovědnosti státu za takovou újmu, z čehož plyne zásada, že co je nezákonným rozhodnutím, nemůže být nesprávným úředním postupem a naopak, tj. stát v případě jedné příčiny nemůže zároveň odpovídat z titulu nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu. V případě, kdy úřední postup nalezne svůj odraz ve výroku rozhodnutí, nebude stát za způsobenou újmu odpovídat z titulu nesprávného úředního postupu, ale výlučně z titulu nezákonného rozhodnutí.

14. Žalobcem uváděný nesprávný úřední postup vyústil ve vydání rozhodnutí. Důvodem pro uplatnění nároku na náhradu škody je proto jen toto rozhodnutí (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 3199/2009).

15. Podmínkou nároku na náhradu škody je, že musí jít o rozhodnutí pravomocné nebo rozhodnutí, které je vykonatelné bez ohledu na právní moc. Rozhodnutí Krajského ředitelství policie Zlínského kraje ze dne 2. března 2020 [číslo jednací] nenabylo právní moci (žalobce se ve lhůtě odvolal), ani nebylo předběžně vykonatelné (v poučení tohoto rozhodnutí je uvedeno, že odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění má vždy odkladný účinek). Soud proto žalobu zamítl, a to i ohledně nákladů správního řízení, když podle § 79 odst. 3 správního řádu si správní orgán i účastník nese své náklady sám.

16. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalovanému náklady podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a to za 4 úkony po 300 Kč (vyjádření k žalobě, příprava účasti na jednání, účast na jednání dne 15. března 2022 a dne 22. září 2022) tj. částku 1 200 Kč.