10 C 227/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: žalobkyně., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro uložení povinnosti vydat plynoměr

I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) typu hodnota, výrobního čísla číslo, které je umístěno na adrese odběrného místa adresa v místě spotřeby (EIC) č.: hodnota, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

2. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost vydat žalobkyni plynoměr, a to s odůvodněním, že žalovaná byla na základě smlouvy odběratelem zemního plynu na adrese adresa (dále jen „odběrné místo“). Žalované bylo v tomto místě osazeno měřicí zařízení (plynoměr) označené ve výroku I. rozsudku. Jelikož byl smluvní vztah mezi žalobkyní (resp. její právní předchůdkyní) jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem ukončen, byla žalovaná vyzvána ke zpřístupnění výše specifikovaného měřidla, které je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná na výzvu nijak nereagovala a předmětné zařízení nebylo do dne podání žaloby demontováno.

3. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.

5. Žalovaná uzavřela dne datum se právní předchůdkyní žalobkyně společností žalobkyně., člen koncernu žalobkyně., se sídlem adresa, IČO: IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o připojení k distribuční soustavě a smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu, jejímž předmětem byly dodávky zemního plynu do odběrného místa (prokázáno smlouvou o připojení k distribuční soustavě a smlouvou o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne datum). V souvislosti s uzavřením smlouvy bylo odběrné místo osazeno měřicím zařízením (plynoměrem) typu hodnota, výrobního čísla číslo. Distribuce zemního plynu do odběrného místa byla ukončena ke dni datum, což žalovaná nesporovala. Právní předchůdkyně žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy dopisem ze dne datum vyzvala žalovanou k zpřístupnění měřícího zařízení v odběrném místě za účelem jeho demontáže z důvodu ukončení distribuce zemního plynu, a to dne datum v rozmezí od 8:00 do 10:00 hodin (prokázáno výzvou ke zpřístupnění měřidla ze dne datum ve spojení s dodejkou), což žalovaná neučinila. Právní předchůdkyně žalobkyně následně dne datum vyzvala žalovanou k zpřístupnění měřícího zařízení v odběrném místě za účelem jeho demontáže z důvodu ukončení distribuce zemního plynu, a to dne datum v rozmezí od 8:00 do 10:00 hodin (prokázáno výzvou ke zpřístupnění měřidla ze dne datum ve spojení s dodejkou). Zástupkyně žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou ke zpřístupnění měřidla před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum s podacím archem). Na žalobkyni přešlo jmění právní předchůdkyně žalobkyně na základě fúze jíž byla právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní sloučena (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

6. Podle § 3 odst. 1 a 3 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. b) bod 4. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), provozovatelem distribuční soustavy je osoba, která je držitelem licence na distribuci plynu, tj. která má oprávnění k přepravě plynu distribuční soustavou. Podle § 2 odst. 2 písm. b) bod 1. zákona distribuční soustavou se pro účely tohoto zákona v plynárenství rozumí vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Podle § 71 odst. 6 věta prvá zákona jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu. Podle § 72 odst. 1 zákona smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Podle ustanovení § 178 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou ze zúčastněných osob jako na nástupnickou právnickou osobu.

7. Na základě shora uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními zákona dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, smlouvu podle § 72 odst. 1 zákona, jejímž předmětem byla dodávka a odběr zemního plynu v odběrném místě. Za účelem připojení odběrného místa k distribuční soustavě bylo odběrné místo osazeno měřicím zařízením typu hodnota, výrobního čísla číslo. V souvislosti s osazeným měřícím zařízením žalované vznikla ve smyslu § 71 odst. 6 zákona povinnost umožnit právní předchůdkyni žalobkyně jako provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Po ukončení distribuce zemního plynu do odběrného místa, k němuž došlo dne datum, právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou, aby jí umožnila v odběrném místě přístup k měřicímu zařízení za účelem jeho odebrání, což však žalovaná dosud neučinila, resp. nesporovala, že by tak neučinila. Následně došlo k fúzi žalobkyně s právní předchůdkyní žalobkyně, následkem čehož přešla veškerá práva a povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalované uložil povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši Anonymizováno 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.