10 C 244/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 74 447 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 20. srpna 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 125 553 Kč se zákonným úrokem z prodlení a co do zaplacení úroku z prodlení z částky 74 447 Kč od 19.4.2021 do 19.8.2021 se zamítá

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 22 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19.4.2021 do zaplacení jako úhrady nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu způsobeného nepřiměřenou délkou správního řízení o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, kdy řízení bylo zahájeno dne 1.6.2015 a není dosud skončeno, přičemž o žádosti mělo být rozhodnuto do 60 dní, maximálně do 90 dnů. Žalobce se na průtazích nepodílel, sám se snažil o odstranění průtahů a zaměstnanecká karta má pro žalobce zvýšený význam.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalovaná se za překročení lhůty žalobci omluvila, což žalovaná považuje za přiměřenou satisfakci. Postižitelné jsou pouze jednotlivé průtahy v řízení, neboť uvedené správní řízení je řízením veřejnoprávní povahy. Žalobce dne 1. 6. 2015 podal žádost o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve formě zaměstnanecké karty. Žalobce ve skutečnosti od počátku nevykonává práci na pracovní pozici pomocní pracovníci obchodního provozu u [právnická osoba] a.s., nýbrž je u této společnosti zaměstnán jako člen bezpečnostní služby/hlídač ve velkotržnici [název]. Žalobce po celou dobu pracoval na jiné pracovní pozici, v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání Úřadu práce. Tím se dopustil výkonu nelegální práce. Správní orgán I. stupně je přesvědčen, že žalobce hodnověrně nesplnil podmínky stanovené zákonem.

3. Ze správního spisu Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, [spisová značka] [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že dne 1. 6. 2015 podal žalobce žádost o prodloužení zaměstnanecké karty. Se žádostí předložil pracovní smlouvu uzavřenou dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizováno] s nástupem do práce dne 1. 7. 2015 na pracovní pozici pořadatel – pomocný pracovník obchodního provozu na dobu určitou do 30. 6. 2017, bez zkušební doby. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky dne 1. 6. 2015 správní řízení přerušil do doby doručení vyžádaného závazného stanoviska Úřadu práce. Dne 9.6.2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka pro hlavní město Prahu vydal souhlasné závazné stanovisko pro žalobce na druh práce pomocní pracovníci obchodního provozu. Dne 23. září 2015 oddělení pobytových agend sdělilo, že žalobce pracuje od 1.5.2008 do současnosti u [právnická osoba] [anonymizováno] na pozici ostraha. Dne 29.5.2017 vydal Odbor azylové a migrační politiky rozhodnutí, kterým zamítl žádost a platnost povolení k dlouhodobému pobytu formou zaměstnanecké karty neprodloužilo. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání a předložil pracovní smlouvu ze dne [datum] na pracovní pozici pracovník ostrahy na dobu neurčitou. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců rozhodnutím ze dne 11. prosince 2018 rozhodnutí správního orgánu I. stupně [číslo jednací] [číslo] ze dne 29.5.2017 zrušila a věc vrátila správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. Odbor migrační a azylové politiky vyzval žalobce dne 18.7.2019 k podání nové žádosti o vydání zaměstnanecké karty, neboť došlo ke změně pracovního zařazení. Dne 6.8.2019 žalobce podal žádost o vydání zaměstnanecké karty, která byla vedena pod [číslo jednací]. Dne 14.1.2021 vzal žalobce tuto žádost zpět a usnesením ze dne 21.1.2021 bylo správní řízení vedené pod [číslo jednací] zastaveno. Podle Národní soustavy povolání pro pomocného pracovníka v obchodě není požadavek na školní vzdělání, ani žádné odborné dovednosti. Podle Národní soustavy kvalifikací je pro ostrahu majetku a osob potřeba odborné kvalifikace. Dne 3.3.2020 žalobce žádal o urychlené vyřízení žádosti o prodloužení platnosti k dlouhodobému pobytu. Dne 17.6.2020 Úřad práce, Krajská pobočka pro hl.m. Prahu zaslal odboru azylové a migrační politiky všechna rozhodnutí o povolení k zaměstnání žalobce, kdy všechna rozhodnutí o povolení k zaměstnání a prodloužení k povolení zaměstnání byla vydána pro druh práce nejprve pomocní skladníci, později pomocní pracovníci obchodního provozu. Dne 21. října 2020 vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců opatření proti nečinnosti, kterým odboru azylové a migrační politiky ve věci sp.zn. OAM [číslo] uložila, aby do 30 dnů od doručení tohoto opatření vydala rozhodnutí ve věci. Dne 18. ledna 2021 vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců opakované opatření proti nečinnosti, kterým odboru azylové a migrační politiky ve věci sp.zn. [spisová značka] [číslo] přikázala, aby do 15 dnů od doručení tohoto opatření vydala rozhodnutí ve věci řízení o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty pro žalobce. Dne 17.5.2021 vydal odbor azylové a migrační politiky rozhodnutí, kterým žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu zamítl a platnost povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty neprodloužil. Účastníci učinili nesporným, že proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto.

4. Z Nároku na náhradu škody – odškodnění za nepřiměřenou délku řízení soud zjistil, že žalobce podáním ze dne 18.2.2020 požádal o přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup. Z odpovědi žalované soud zjistil, že dne 29. července 2021 žalovaná konstatovala, že nebyla dodržena lhůta k vydání rozhodnutí, za což se žalobci omluvila, odmítla však žádost žalobce na uhrazení nemajetkové újmy v penězích v částce 200 000 Kč.

5. Podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen "zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

6. Podle § 13 odst. 1 zák.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

7. Podle 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odstavec 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odstavec 3).

8. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

9. Podle § 169 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb. ve znění účinné do 14.8.2017 pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech nebo pokud ministerstvo žádalo o vydání závazného stanoviska podle odstavce 17.

10. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Teprve marným uplynutím této lhůty se ocitá stát jako dlužník z odpovědnostního závazkového právního vztahu (§ 489 obč. zák. § 1723 odst. 1 o.z.) v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2003 sp.zn. [spisová značka]).

11. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23.4.2015, sp.zn. [ústavní nález] uvedl, že účelem institutu zadostiučinění podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. je následná kompenzace negativních důsledků vzniklých v souvislosti s poskytováním práva na soudní a jinou právní ochranu v podobě nemajetkové (nehmotné) újmy vzniklé porušením typicky základního práva účastníka řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy, event. vzniklé jiným nezákonným výkonem veřejné moci. Jedná se tak o nástroj sloužící k ochraně proti neodůvodněnému prodlužování řízení ze strany soudů či jiných orgánů veřejné moci, jenž představuje jednu ze zákonných specifikací základního práva dle čl. 36 odst. 3 Listiny. Při posouzení vzniku nemajetkové újmy se uplatní pevná (byť vyvratitelná) domněnka, že nepřiměřená délka řízení takovou újmu působí, aniž by v tomto směru žadatel (žalobce, stěžovatel) musel předkládat jakékoliv důkazy. Současně Ústavní soud vyslovil názor, že nepřiznání finančního zadostiučinění by mělo být jen za zcela výjimečných okolností.

12. Ústavní soud nálezem ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. [ústavní nález], vyslovil závěr, že každý má v řízení, v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Při porušení tohoto práva – nepřiměřenou délkou takového řízení – pak dotčenému jednotlivci svědčí právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy.

13. Nemajetková újma sama o sobě spočívá zejména ve stavu nejistoty ohledně výsledku řízení a je psychickou kategorií, jejíž hloubka a rozsah jsou coby rozhodné skutečnosti obtížně prokazatelné, a proto se v určitém základním rozsahu předpokládají. Evropský soud pro lidská práva (dále jen ESLP) v této otázce vychází ze„ silné, ale vyvratitelné domněnky“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje. Na nemajetkovou újmu, způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřeně dlouho trvajícím řízení, dopadá Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR ze dne 13.4.2011, sp.zn. [stanovisko NS] (dále jen Stanovisko).

14. Soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení. Řízením bylo prokázáno, že žalobce dne 1.6.2015 podal žádost o prodloužení zaměstnanecké karty. O této žádosti dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že řízení nebylo dosud skončeno, nemohlo dojít k promlčení nároku.

15. Jak již bylo shora uvedeno, žalobce dne 1.6.2015 podal žádost o prodloužení zaměstnanecké karty, o které dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Soud proto vycházel z data rozhodování soudu tj. 17. prosince 2021. Délka správního řízení tak trvá 5 let, 5 měsíců a 17 dní. Uvedená skutečnost jednoznačně opodstatňuje závěr, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu představovanému nepřiměřenou délkou řízení, jestliže zákon stanoví lhůtu 60 dní. Zároveň je zřejmé, že vzhledem k uvedené délce řízení v tomto případě konstatování porušení práva ani poskytnutí omluvy není dostačující formou zadostiučinění za nemajetkovou újmu, a je namístě poskytnutí zadostiučinění v penězích.

16. Soud při určení výše přiměřeného zadostiučinění v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 13.4.2011 sp.zn. [stanovisko NS] stanovil základní částku zadostiučinění ve výši 74 447 Kč, kdy za první rok řízení s ohledem na zákonnou lhůtu 60 dní přiznal částku 7 500 Kč, za každý další rok částku 15 000 Kč tj. za 4 roky částku 60 000 Kč, za jeden měsíc řízení částku 1 250 Kč tj.za 5 měsíců částku 6 250 Kč a za jeden den částku 41 Kč tj. za 17 dní částku 697 Kč.

17. Následně soud zvažoval modifikaci této základní částky v důsledku jednotlivých faktorů obsažených v 31a odst. 3 písm. a) až e) zákona. S ohledem na lhůtu, kdy mělo dojít k vyřízení žádosti, soud neshledal důvody ke krácení této částky, délka řízení však nebyla extrémní, aby došlo k navýšení. Řízení nebylo ani obzvláště složité, ani jednoduché. Žalobce ovlivnil negativně délku řízení tím, že žádal o prodloužení zaměstnanecké karty, která byla vydána na pozici pomocný pracovník obchodního provozu, k žádosti předložil pracovní smlouvu na pozici pomocný pracovník obchodního provozu, Úřad práce dal povolení k zaměstnání na pomocný pracovník obchodního provozu, ale bylo zjištěno, že žalobce fakticky pracoval od roku 2008 na pozici ostraha objektu a následně předložil pracovní smlouvu na pozici pracovník ostrahy, nepředložil však doklad o odborné způsobilosti. Soud má proto za to, že žalobce se na délce řízení podílel částečně sám, proto je zde důvod pro snížení základní částky o 20%, a to i přesto, že žalobce podával návrh na provedení opatření proti nečinnosti. V okolnostech významu předmětu řízení pro poškozeného, soud naopak shledal důvody pro modifikaci, když řízení o prodloužení nebo vydání zaměstnanecké karty má pro žalobce zvýšený význam, neboť se jedná o možnost zaměstnání, proto je namístě zvýšení o 20%. Soud proto základní částku zadostiučinění ani nezvýšil, ani nesnížil na základě uvedených kritérií (- 20% 20%).

18. Soud proto žalobě co do zaplacení částky 74 447 Kč vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení od 20. srpna 2021, když žalovaná žádost o odškodnění obdržela dne 19.2.2021 a šesti měsíční lhůta pro náhradu škody uplynula 19.srpna 2021. Co do zaplacení částky 125 553 Kč s příslušenstvím a co do zaplacení úroku z prodlení z částky 74 447 Kč od 19.4.2021 do 19.4.2021 soud žalobu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle plného úspěchu žalobce ve věci, neboť žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalované nahradit mu nemateriální újmu, jejíž výše závisela na posouzení soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. [spisová značka]), a to v souhrnné výši 22 570 Kč. Tato náhrada sestává z odměny advokáta žalobce za 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“), jež v řízení provedl advokát žalobce a které soud shledal účelnými, a to převzetí a příprava zastoupení, uplatnění nároku, podání žaloby, vyjádření k podání žalovaného, účast na jednání soudu dne 14. prosince 2021. Dále jsou náklady řízení tvořeny paušální náhradou hotových výdajů advokáta žalobce po 300 Kč připadající na každý uvedený úkon právní služby (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a náhradou 21% DPH z odměny a paušálních náhrad výdajů ve výši 3 570 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.