10 C 255/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný byl dne 9. 1. 2021 ošetřen a pobýval v protialkoholní záchytné stanici název, obec a číslo, která je provozována žalobkyní. K nákladům za pobyt a ošetření vystavila žalobkyně dne 9. 1. 2021 daňový doklad číslo na částku 3 000 Kč, se splatností 8. 2. 2021. Žalovaný tento dluh písemně uznal co do důvodu a výše, a to uznáním dluhu ze dne 9. 1. 2021, avšak na zmíněnou pohledávku ničeho nezaplatil ani k zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali.

4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (faktura – daňový doklad číslo uznání dluhu ze dne 9. 1. 2021, předžalobní upomínka ze dne 2. 11. 2021, včetně podacího lístku) učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný byl dne 9. 1. 2021 ošetřen a pobýval na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní, která náklady na ošetření a pobyt vyúčtovala fakturou číslo ze dne 9. 1. 2021 na částku 3 000 Kč se splatností 8. 2. 2021. Žalovaný uznal tento svůj dluh vůči žalobkyni a zavázal se jej uhradit do 30 dnů. Žalobkyně více než 7 dnů před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho soudního vymáhání, avšak žalovaný ničeho nezaplatil.

5. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o specifických zdravotních službách“) osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; hradí tato osoba i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

6. Soud proto uzavírá, že žalovaný byl ve smyslu § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách povinen uhradit žalobkyni – poskytovateli zdravotní služby – náklady za poskytnutou záchytnou službu blíže specifikované ve shora uvedeném daňovém dokladu. Žalovaný tento svůj dluh uznal co do důvodu a výše, avšak neuhradil v době splatnosti (do 8. 2. 2021). Dostal se tak do prodlení (§ 1968 o. z.), pročež je podle § 1970 o. z. ode dne následujícího po splatnosti povinen zaplatit také příslušenství ve formě úroku z prodlení z dlužné částky ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

8. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.