10 C 257/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu nemajetkové újmy a škody

I. Řízení se co do zaplacení částky 10 744 Kč zastavuje.

II. Žaloba se žalobním návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 554 799 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 500 000 Kč ode dne 12.9.2021 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Český stát nemá právo na náhradu nákladů řízení - tlumočné vůči žalobci.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 21. 9. 2021 domáhal na žalované zaplacení částky 500 000Kč se zákonným úrokem z prodlení za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem státních orgánů v Zařízení pro zajištění cizinců v [obec] (dále jen ZZC), kam byl žalobce umístěn dne 10. 7. 2020. V noci ze dne 10. 7. 2020 na 11. 7. 2020 došlo ke spáchání trestných činů, přečinu vydírání dle ust. § 175 odst. 1 a zvlášť závažného zločinu znásilnění na jeho osobě ze strany zajištěné osoby [jméno] [příjmení] (dále jen odsouzený). Trestná činnost spočívala v tom, že odsouzený nutil žalobce dle jeho pokynů a pod pohrůžkami násilí k umývání podlahy koupelny a chodby, k vyprání oblečení odsouzeného a k orálnímu a análnímu sexu s odsouzeným. Odsouzený bil žalobce mokrým kusem látky, aby ho přinutil k výše uvedenému jednání. V ranních hodinách 11. 7. 2020 když znovu přišel odsouzený do pokoje žalobce, žalobce z obavy o svůj život vyskočil z okna budovy, čímž si žalobce způsobil tříštivou zlomeninu jednoho obratle s poškozením míchy. ZZC v době, kdy byla na žalobci páchána trestná činnost, nebylo řádně zabezpečené a způsobilé k zajištění cizinců. Do ZZC byl odpojen telefonní automat, kterým si žalobce mohl přivolat pomoc, v budově se nacházela nefunkční [příjmení] tlačítka. Z předchozího jednání odsouzeného a jeho předchozí izolace v karanténě bylo zřejmé, že je agresivní a neučinilo žádné kroky, aby nežádoucímu chování odsouzeného zabránily. Žalobce nebyl poučen v jeho jazyce o možnostech pomoci si při nebezpečí. Bezpečnostní agentura nijak na agresivní chování odsouzeného nereagovala, v době kdy byla pácháná trestná činnost, došlo k poruše monitoru kamery. Nebyla dostatečně zajištěna okna proti pádu/výskoku osob. Z důvodu nesprávného úředního postupu byl žalobce vystaven krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení. Bylo porušeno základní lidské právo žalobce vyplývající z článku 7 zákona č. 2/1993 Sb. Při stanovení přiměřeného zadostiučinění vycházel žalobce z intenzity psychické újmy, která mu byla způsobena, a to psychické újmy kterou žalobce utrpěl v souvislosti se znásilněním a psychickou újmu, kterou utrpěl v souvislosti, že byl uvězněn v nefunkčním ZZC. Žalobce má tak právo na bolestné, ztížení společenského uplatnění a nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ke stanovení bolestného si nechal žalobce vypracovat znalecký posudek, který stanovil výši nemateriální újmy na zdraví- bolestného na částku 82 583 Kč. Žalovaná tento nárok na bolestné uznala a uhradila. Žalobci však vznikly další náklady, a to na úhradu odměny znalci za vypracování znaleckého posudku ve výši 9 801 Kč Náklady na pořízení fotokopií lékařské dokumentace nezbytné k vypracování znaleckého posudku v celkové výši 943 Kč Náklady za právní služby v celkové výši 51 304 Kč vč. DPH a hotové výdaje za tlumočení ve výši 3 495 Kč.

2. Žalovaná navrhnula zamítnutí žaloby a vznesla námitku promlčení na náhradu nemajetkové újmy. Žalovaná dále uvedla, že se žalobci omluvila za pochybení při nedodržení bezpečnostních opatření. [jméno] [příjmení] byl uznán vinným za spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění a ze spáchání přečinu vydírání. Byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 roku nepodmíněně, byl mu uložen trest vyhoštění z České republiky ve výměře 10 let a byla mu uložena povinnost nahradit poškozenému nemajetkovou újmu ve výši 72 000 Kč. Se zbývající částí nároku na náhradu nemajetkové újmy byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud jde o náklady právního zastoupení a náhradu hotových výdajů ve výši 10 774 Kč za znalecký posudek a zajištění kopií ze zdravotnické dokumentace a za tlumočení, pak tyto nároky nebyly uplatněny v žádosti o náhradu škody ze dne 4. 3. 2021. Pokud jde o nárok na náhradu právního zastoupení spočívající v nákladech právního zastoupení, pak poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které mu vznikly v souvislosti s projednávaným uplatněním nároku. Žalobci rovněž nepřísluší nárok na náhradu právního zastoupení spočívající v sepsání stížnosti na podmínky v Zařízení pro zajištění cizinců v [obec] adresované veřejnému ochránci práv, když podání této stížnosti záviselo na dobrovolném rozhodnutí žalobce a nelze to považovat za škodu vzniklou v souvislosti s nesprávným úředním postupem.

3. Žalobce vzal žalobu zpět co do zaplacení částky 10 744 Kč zpět, neboť žalovaný po té co u něj žalobce uplatnil náhradu škody za právní zastoupení ve výši 51 304 Kč, za znalecký posudek a výpis ze zdravotnické dokumentace ve výši 10 744 Kč a hotové výdaje za tlumočení ve výši 3 495 Kč, žalovaný se zavázal uhradit žalobci částku 10 744 Kč za znalecký posudek a výpis ze zdravotnické dokumentace. Žalovaný se zpětvzetím žaloby co do zaplacení částky 10 744 Kč souhlasil. Soud tedy řízení co do zaplacení částky 10 744 Kč podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil.

4. Ze spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. 6T 61/2020 a z nesporného tvrzení účastníků soud zjistil, že Policie České republiky KŘP Ústeckého kraje, odbor cizinecké policie vydala dne 10. července 2020 rozhodnutí, kterým byl žalobce zajištěn za účelem správního vyhoštění. Důvodem zajištění žalobce byla skutečnost, že neoprávněně vstoupil na území České republiky, a to bez platného cestovního dokladu a oprávnění k pobytu. Žalobce byl ve večerních hodinách dne 10. 7. 2020 umístěn do ZZC [obec] – [ulice]. Z úředního záznamu ze dne 14. července 2020 soud zjistil, že v části, kde se nachází pokoj 211b a pokoj 212b byl telefonní automat odpojený, a to z důvodu opakovaného volání [jméno] [příjmení] na tísňové linky. Na pokojích se nachází [příjmení] tlačítka, která nebyla funkční, a to z důvodu, že [jméno] [příjmení] měl poškodit kabeláž a signalizační zařízení. Z úředního záznamu ze dne 23. října 2020 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] měl zneužívat telefonní automat k nepravdivým oznámením, měl vyhrožovat policistům, poškodil umyvadlo a stříkal vodu z umyvadla na zem, měl utrhnout a vyhodit z okna hlásiče umístěné nade dveřmi pokojů. Žalobce před policií dne 13. srpna 2020 vypověděl, že v místnostech nezaregistroval přítomnost [příjmení] tlačítka a telefon. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. prosince 2020 č.j. 6 T 61/2020 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] [datum narození] byl uznán vinným, že v průběhu období od 22:30 hodin dne 10.7.2020 do 8:45 hodin dne 11.7.2020 zejména v místnostech [číslo] a 212b a v dalším prostoru v domě [adresa] v [obec] neoprávněně nutil tam přítomné poškozené, žalobce a [jméno] [příjmení] [příjmení] k jednání dle jeho pokynů, tj. gestem spočívajícím v úderu pěstí do dlaně vlastní ruky a naznačující užití násilí doprovodil pohyby rukama, jimiž vyzýval poškozeného [příjmení] k odchodu do koupelny a k umytí těla, také k vyprání oblečení, které mu obviněný úmyslně vysypal ze zavazadla na zem v koupelně, dále ho gesty vyzýval, aby vytřel vodu na podlaze chodby, do níž obviněný úmyslně vyléval čistící prostředek, a v téže době gesty rukama vyzval i žalobce, aby se šel do koupelny umýt, poté mu úmyslně vysypal oblečení ze zavazadla na zem, polil ho čistícím prostředkem a úmyslně udeřil žalobce do obličeje s úmyslem překonat odmítavou reakci žalobce a přimět ho tím k vyprání oblečení, poté si svlékl kalhoty, držel se za obnažené přirození a gesty rukama postupně vyzýval jmenované poškozené, aby přijali do úst jeho penis, a takové výzvy doprovázel tím, že poškozené bil do těla mokrým kusem látky, poškozeného [příjmení] úmyslně kopl do obličeje v době, kdy ležel na zemi, a poškozeného žalobce udeřil rukou do obličeje a takto jednal s úmyslem přinutit je tím, aby vyhověli jeho výzvě k felaci, což poškození učinili, a později s vědomím vlivu dříve užitého násilí proti poškozenému [celé jméno žalobce] na vůli jmenovaného ho gesty rukama vyzval k předklonění, opření o postel a obnažení hýždí, načež mu zavedl penis do konečníku, takže při dalším příchodu obviněného do ložnice poškozených z obavy před dalším bitím a požadavky obviněného vyskočili z okna budovy, čímž si poškozený [příjmení] přivodil zlomeninu zadní patní kosti pravé nohy a zlomeninu jednoho obratle a žalobce tříštivou zlomeninu jednoho obratle s poškozením míchy a [jméno] [příjmení] byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 roků a byl mu uložen trest vyhoštění z České republiky ve výměře 10 roků a byl uznán povinným nahradit žalobci nemajetkovou újmu ve výši 72 000 Kč. Usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi č.j. 17 Nt 365/2020 ze dne 3. září 2020 byl žalobci a [jméno] [příjmení] [příjmení] ustanoven zmocněnec pro trestní řízení Mgr. [jméno] [příjmení], LL.B., neboť šlo o zvlášť zranitelné oběti trestného činu. Dne 24.11.2020 Mgr. [jméno] [příjmení], LL.B. sdělil soudu, že se mu podařilo zjistit kontaktní adresu žalobce a číslo mobilního telefonu. Dne 9.12.2020 žalobce obdržel Prohlášení oběti o dopadu trestného činu na její život. Dopisem adresovaným Krajskému soudu v Praze ze dne 8. 12. 2020 žalobce prostřednictvím advokáta vyčíslil náhradu škody za duševní útrapy ve výši 72 000 Kč a bolestné ve výši 110 003,25 Kč. Dne 14. 12. 2020 proběhlo hlavní líčení, kterého byl mimo jiné přítomen žalobce a zmocněnkyně poškozených. Podáním ze dne 27. 1. 2021 žalobce vyúčtoval náklady zastoupení v trestní věci, kde si mimo jiné účtoval za prostudování spisu dne 15. 10. 2020, dne 7. 12. 2020 a 14.12.2020 poradu s klientem a účast u hlavního líčení.

5. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že když byl převezen do ZZC [obec] – [ulice] dne 10. 7. 2020 nebyl poučen o tom, jak si přivolat pomoc. Protože se bál, že ho bude [anonymizována dvě slova] týrat, vyskočil z okna. Když spadl, tak vstal a pak znovu spadl a přiběhla ochranka. V nemocnici ho ze střediska nikdo nekontaktoval. Když dlouhodobě stojí, cítí přetížení. Pokud jde o psychický stav, bojí se kontaktu s cizinci evropského původu. O předmětné noci nechce vůbec mluvit, myslet na ni, má špatné pocity. Pracovat může, ale ne tam, kde by musel dlouho stát. Rád by setrval v České republice.

6. Ze znaleckého posudku MUDr. JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] a z lékařských zpráv soud zjistil, že žalobce byl po úraze operován, 14.7.2020 byl přeložen na traumatologii [příjmení] [obec], následně byl přemístěn do LDK [nemocnice] a dne 6.10.2020 propuštěn do domácího ošetřování. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalovaná na základě posudku uhradila žalobci bolestné ve výši 82 583 Kč.

7. Ze Záznamu o osobním setkání souvisejícím s trestním řízení soud zjistil, že dne 11.1.2021 v době od 10:00 do 11:15 hodin proběhla mezi žalobcem a advokátní koncipientkou Mgr. [jméno] [příjmení], LL.B., Mgr. [jméno] [příjmení] porada, za účelem projednání uplatnění nároku na náhradu škody, kterého se účastnila i tlumočnice. Z faktury soud zjistil, že tlumočnice [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 13. 1. 2021 vystavila fakturu na částku 3 495 Kč, a to za 2 hodiny tlumočení 990 Kč, náklady na cestovné 108 Kč, překlad plné moci 2x 450 Kč, překlad Smlouvy o poskytování právních služeb o rozsahu 3 NS á 450 Kč tj. 1 350 Kč a náhradu za doporučené zaslání překladu ve výši 57 Kč.

8. Z výzvy k mimosoudnímu jednání o vzniklé škodě soud zjistil, že dopisem ze dne 4. 3. 2021 žalobce prostřednictvím advokáta žádal o úhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč, která mu byla způsobena tím, že byl držen a umístěn v ZZC, které nebylo k tomuto způsobilé. Dále požadoval náhradu majetkové újmy spočívající v bolestném ve výši 85 583 Kč. Z dopisu žalovaného ze dne 2. září 2021 soud zjistil, že žalovaná se žalobci omluvila za nedodržení bezpečnostních opatření a pokud jde o zaplacení částky 500 000 Kč, odmítla požadovaný nárok uhradit s tím, že částku na náhradu škody za bolestné ve výši 85 583 Kč žalobci uspokojí.

9. Soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení. Žalobce požaduje odškodnění za nemateriální újmu z důvodu nesprávného úředního postupu, které spočívalo, že byl držen a umístěn v ZZC, které nebylo k tomuto způsobilé.

10. Podle § 32 odst. 3 zákona č.82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

11. Podle § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

12. Podle § 6 odst. 2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

13. Pro počátek subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na náhradu nemajetkové újmy je rozhodující, kdy se poškozený (žalobce) dozví o vzniklé újmě, což znamená, že se dozví o nepříznivých důsledcích, které nastaly v jeho poměrech. Počátek běhu subjektivní promlčecí doby se tedy odvíjí od vědomosti poškozeného o tom, že došlo v jeho osobní sféře k nemajetkové újmě. V dané věci žalobce musel újmu spočívající, jaké jsou podmínky v zařízení pro zajištění cizinců pociťovat v okamžiku, kdy se zde nacházel, tedy 11. 7. 2020. Podmínkou pro počátek subjektivní promlčecí doby není to, aby se poškozený dozvěděl o tom, že se jednalo o nesprávný úřední postup. Od 11. 7. 2020 se tak odvíjí šestiměsíční subjektivní promlčecí doba, která uplynula dnem 11. ledna 2021 a od 12. 1. 2021 je tento nárok promlčen. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody u žalované podáním ze dne 4. 3. 2021, které bylo žalované doručeno dne 11. 3. 2021, tedy po uplynutí promlčecí doby.

14. Jak opakovaně uvedl Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích, dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do ústavně chráněného principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (např. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1205/2020 ze dne 26.5.2020). Žalobce byl hospitalizován do 6. 10. 2020, dne 3. září 2020 byl žalobci ustanoven jako oběti trestného činu zmocněnec- advokát. Tento advokát se seznámil s celým spisem dne 15. 10. 2020. Dne 24. 11. 2020 zmocněnec (advokát) žalobce, Krajskému soudu v Praze sdělil, že se mu podařilo zjistit kontakt na žalobce a dne 8. 12. 2020 vyčíslil náhradu škody. Soud má za to, že žalobce, který byl zastoupen advokátem, který byl seznámen se všemi okolnostmi případu, mohl uplatnit náhradu nemajetkové újmy včas. Nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná svou námitkou jakýmkoliv způsobem zneužívala svého práva na úkor žalobce. Žalovaná se žalobci omluvila.

15. Na základě výše uvedených skutečností soud žalobu ohledně nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč zamítl, když nárok je promlčen a soud neshledal námitku promlčení v rozporu s dobrými mravy.

16. Podle § 31 zák.č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (odst. 1). Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána (odst. 2). Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu12) o mimosmluvní odměně (odst. 3). Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu (odst. 4).

17. Žalobce požaduje náklady právního zastoupení ve výši 51 304 Kč za převzetí věci a poradu, sepsání výzvy k mimosoudnímu jednání, sepsání stížnosti na podmínky v Zařízení pro zajištění cizinců v [obec] a sepsání žaloby. Pokud jde o sepsání výzvy k mimosoudnímu jednání, pak podle odst. 4 shora uvedeného zákonného ustanovení žalobce nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Pokud jde o převzetí věci a poradu a sepsání žaloby, sepsání stížnosti Veřejnému ochránci práv ze dne 18. 3. 2021, jde o náklady řízení v projednávané věci a žalobci by příslušela její náhrada v souvislosti s úspěchem ve věci. Navíc soud uvádí, že v advokátním tarifu v ust. § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb. není uveden jako úkon právní služby, za který přísluší mimosmluvní odměna, sepis stížnosti Veřejnému ochránci práv. Jedná se o úkon žalobce, který bezprostředně nesouvisí s projednávanou věcí. Soud proto nárok na náhradu nákladů právního zastoupení a hotové výdaje zamítl.

18. Pokud jde o tlumočné v částce 3 495 Kč, pak se jedná o náklady řízení ve smyslu ust. § 137 odst. 1 o.s.ř. Soud proto nárok na náhradu nákladů za tlumočení a překlad zamítl.

19. Na základě výše uvedených skutečností soud žalobu zamítl.

20. O nákladech řízení soud rozhodl ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovanému, kterému by příslušela náhrada nákladů řízení, však tyto náklady nepožadoval.

21. O nákladech státu za tlumočení u soudního jednání dne 17. 2. 2022 rozhodl soud podle ust. § 18 o.s.ř. Náhradu nákladů spojených s přibráním tlumočníka k tomu, aby účastník mohl v občanském soudním řízení jednat ve své mateřštině, nelze účastníkům uložit. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 1 Cz 15/84 ze dne 28.4.1984).