10 C 26/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 19 793 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 000 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 19 793 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 793 Kč od 6. 9. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 000 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 19 793 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou 1. smlouvu o zajištění administrativních služeb, na základě které žalobkyně poskytla žalované administrativní služby a zprostředkovala souhlas s umístěním sídla žalované 1. na adrese [adresa žalované], za úplatu 4 788 Kč bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla na uvedené adrese. Žalovaná 1. měla předplaceno umístění sídla do [datum], přičemž úplata za následující období byla splatná vždy do 5. dne následujícího měsíce po uplynutí předplaceného období. V opačném případě měla žalovaná 1. změnit své sídlo a učinit k tomu potřebné kroky, aby došlo k výmazu této skutečnosti z obchodního rejstříku. Žalovaná 1. za další období ničeho neuhradila, přičemž nadále má své sídlo evidované na uvedené adrese poskytnuté žalobkyní. Zavázala se přitom, že v případě prodlení s úhradou úplaty je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu za 7 měsíců prodlení (od října 2020 do dubna 2021 včetně). Přílohou ke smlouvě je rovněž ručitelské prohlášení žalovaného 2. ze dne [datum], kterým se žalovaný 2. zavázal uspokojit žalobkyni závazek žalované 1., pokud jej sama nesplní.

2. Žalovaní zůstali ve věci nečinní a k podané žalobě se nikterak nevyjádřili.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou 1., za níž jednal žalovaný 2., smlouvu o zajištění administrativních služeb na dobu neurčitou, na základě které žalobkyně poskytla žalované 1. jednak administrativní služby, spočívající v umístění a označení firmy žalované 1., přebírání poštovních zásilek, emailové oznámení o doručení poštovních zásilek a předávání telefonních či osobních vzkazů, a jednak umístění sídla na adrese [adresa žalované]. V č.l. II. bod 1. smlouvy byla za poskytnutí služeb sjednána odměna ve výši 4 788 Kč bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců, přičemž splatnost byla stanovena vždy do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uběhne předplacená doba. Žalovaná 1. se v čl. IV. bod 2. smlouvy zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení s úhradou odměny. Splatnost smluvní pokuty pak podle smlouvy nastává vždy bezprostředně poté, co je k její úhradě žalovaná 1. vyzvána, nejpozději však do 14 dní ode dne doručení výzvy k její úhradě (smlouva o zajištění administrativních služeb ze dne [datum]). Žalovaný 2. se svým ručitelským prohlášením výslovně zavázal uspokojit žalobkyni dluh žalované 1., spočívající v úhradě sjednané odměny a případných smluvních pokut, pokud žalovaná 1. svůj závazek sama nesplní (ručitelské prohlášení ze dne [datum] [anonymizováno] [rok]). Na kontaktní email [email] podle smlouvy ze dne [datum] žalobkyně dne 22. 9. 2020 zaslala email s vyúčtováním za užívání jejích služeb žalovanou 1. s upozorněním na úhradu poplatku za užívání těchto služeb (email ze dne 22. 9. 2020). Jelikož žalovaná 1. tak neučinila a odměnu nezaplatila, žalobkyně na kontaktní email (výše uvedený) zaslala upomínku k úhradě (email ze dne 10. 11. 2020). Žalovaný 2. byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, neboť žalovaná 1. nesplnila dobrovolně své závazky vyplývající ze smlouvy ze dne [datum] (2x výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne 19. 11. 2020, včetně dodejky). Žalované 1. byla dne 15. 3. 2021 zaslána žalobkyní upomínka k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, bez zjištění data doručení (výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne 15. 3. 2021, včetně dodejky datové zprávy).

5. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Soud uzavřel, že žalobkyně se žalovanou 1. uzavřela dne [datum] platně smlouvu ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 o. z., na základě které poskytla žalované 1. administrativní služby a umístění sídla na výše uvedené adrese. Žalovaná 1. však po uplynutí prvního období (prvních 12. kalendářních měsících) neuhradila odměnu za poskytnutí sídla, ačkoliv služeb žalobkyně, resp. umístění sídla na dané adrese nadále užívá. Z tohoto důvodu žalobkyni podle čl. II. bodu 1. smlouvy náleží odměna ve výši 4 788 Kč bez DPH (tj. 5 793 Kč s DPH) za každých následujících i jen započatých 12 kalendářních měsíců, ve kterých žalovaná 1. užívá služeb žalobkyně. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu částky 5 793 Kč za dlužnou odměnu s DPH za období za období srpen 2020 – srpen 2021. Odměna byla přitom splatná do 5. kalendářního dne v měsíci poté, co období uplynulo (čl. II. bod 1. smlouvy). Jelikož žalovaná 1. neuhradila včas odměnu a služeb žalobkyně nadále užívá, dostala se do prodlení s úhradou odměny, pročež žalobkyni rovněž vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti odměny. Soud zároveň rozhodl, že se žalovanou 1. je povinen dlužnou částku, představovanou neuhrazenou odměnou za poskytnutí služeb žalobkyní, uhradit společně a nerozdílně i žalovaný 2., neboť vystupuje ve věci jako ručitel žalované 1. Nárok žalobkyně vůči němu totiž vyplývá z jeho ručitelského prohlášení ve smyslu ustanovení § 2018 odst. 1 o. z., které bylo platně učiněno v písemné formě podle ustanovení § 2018 odst. 2 o. z. Pro úplnost soud konstatuje, že smlouvu se žalobkyní uzavřel žalovaný 2. za žalovanou 1.

7. Žalobkyni soud tímto rozsudkem přiznal i nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 14 000 Kč, a to s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 000 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, kterou představovalo prodlení žalované 1. s úhradou odměny za poskytování služeb po dobu 7 měsíců (říjen 2020 až duben 2021 včetně). Ve smyslu čl. IV. bod 2. smlouvy ze dne [datum] nastává splatnost smluvní pokuty až poté, co žalobkyně žalovanou 1. vyzve k její úhradě, resp. nejpozději do 14 dnů od doručení takové výzvy. Ujednání o smluvní pokutě bylo přitom platně ujednáno podle § 2048 o. z. K vyzvání žalované 1. ke konkrétně specifikované smluvní pokutě přitom došlo až v rámci doručení žaloby dne 16. 7. 2021 (spolu s elektronickým platebním rozkazem) a v ten moment teprve započala běžet smluvně ujednána lhůta 14 dnů k její úhradě. Jelikož žalovaná 1. neuhradila včas splatnou smluvní pokutu, jejíž splatnost nastala dne 31. 7. 2021, neboť toho dne uplynula 14 denní lhůta k úhradě smluvní pokuty (žaloba určující výši smluvní pokuty, jež se považuje za vyzvání k úhradě, byla doručena žalované 1. dne 16. 7. 2021), dostala se žalovaná 1. dne 31. 7. 2021 do prodlení, pročež žalobkyni rovněž vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z tohoto důvodu pak soud zamítl žalobu co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 000 Kč již od 2. 4. 2020, neboť v tento den nebyla pohledávka stran zaplacení smluvní pokuty dospělá, a to až do dne 30. 7. 2021 vzhledem k doručení žaloby určující konkrétní výši smluvní pokuty (výrok I. tohoto rozsudku). Pro úplnost soud doplňuje, že v případě výzvy k úhradě ze dne 15. 3. 2021 byla požadována jiná výše smluvní pokuty, přičemž bylo připojeno jen potvrzení o dodání do datové schránky žalované 1., nikoliv doručení, resp. vzhledem k § 18a odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. tak není prokázáno doručení výzvy žalované 1. v březnu 2021. V daném případě přitom nelze aplikovat ustanovení § 573 o. z., když se jedná o doručování do datové schránky, nikoliv prostřednictvím poštovních služeb. Dále soud i v tomto případě rozhodl, že se žalovanou 1. je povinen dlužnou částku, představovanou nyní smluvní pokutou spolu s úrokem z prodlení, uhradit společně a nerozdílně i žalovaný 2., neboť vystupuje ve věci jako ručitel žalované 1. Nárok žalobkyně vůči němu totiž vyplývá z jeho ručitelského prohlášení ve smyslu ustanovení § 2018 odst. 1 o. z., které bylo platně učiněno v písemné formě podle ustanovení § 2018 odst. 2 o. z., jak je již uvedeno výše. Jelikož žalovaná 1., resp. ani její ručitel do rozhodnutí soudu smluvní pokutu nezaplatil, přičemž se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, týkající se oprávněnosti nároku na úhradu smluvní pokuty, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 19 793 Kč, skládající se z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť mu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech vymáhá nedoplatky za poskytnuté služby, spočívající zejména v poskytnutí souhlasu s umístěním sídla na určenou adresu (např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a mnoho dalších), přičemž peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

9. O povinnosti žalovaných zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.