10 C 284/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 13 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněná tím, že strany dne , datum, uzavřely smlouvu o , Anonymizováno, úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla téhož dne žalovanému v hotovosti poskytnuta částka , částka, . Dne , datum, žalovaný zaslal odstoupení od smlouvy, žalobkyně však poskytnutou jistinu úvěru neobdržela, ač se tak mělo stát do , datum, . Tím došlo k bezdůvodnému obohacení. Žalovaný byl o zaplacení marně upomínán.

2. Žalobce se k žalobě nevyjádřil a nevyužil ani jinou možnost se řízení aktivně účastnit.

3. Účastníci na základě výzvy dali svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Ze smlouvy o , Anonymizováno, úvěru č. , hodnota, a standardních informací soud zjistil, že žalobkyně se dne , datum, zavázala poskytnout žalovanému úvěr v částce , částka, za poplatek , částka, , s úrokovou sazbou 69 %. Bylo ujednáno, že poskytnutí a splácení úvěru bude realizováno v hotovosti. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že sjednanou částku úvěru v hotovosti převzal.

6. Z oznámení odstoupení a průvodní emailové zprávy soud zjistil, že žalovaný dne , datum, oznámil žalobkyni odstoupení od předmětné smlouvy v souladu s čl. 9 smluvních podmínek.

7. Z článku 9 smluvních podmínek soud zjistil, že bylo sjednáno právo žalovaného od smlouvy odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření. V takovém případě měl žalovaný povinnost nejpozději do 30 dnů od oznámení odstoupení vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu na specifikovaný bankovní účet.

8. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný byl dne , datum, informován o struktuře svého dluhu vůči žalobkyni, a to v smyslu, že mu bylo poskytnuto , částka, a nebylo uhrazeno ničeho.

9. Z předžalobní výzvy a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl o splnění své povinnosti vyzván advokátkou žalobkyně.

10. Právně soud věc posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.).

11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud má za prokázané, že žalovaný od žalobkyně převzal v hotovosti částku , částka, , kterou však ani přes výzvy nevrátil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně sama požadovala po žalovaném plnění z titulu bezdůvodného obohacení, nezabýval se soud hlouběji otázkou, zda byla smlouva o , Anonymizováno, úvěru platně sjednána z hlediska prověřování úvěruschopnosti žalovaného nebo z hlediska výše sjednaného úroku, a tedy zda bylo vůbec možné od smlouvy odstoupit. V takovém případě by se jednalo o naplnění zákonného předpokladu právního důvodu, který odpadl. Pakliže by naopak smlouva platně uzavřená nebyla, jednalo by se o plnění bez právního důvodu. V obou případech by soud dospěl ke shodnému závěru, že se žalovaný na žalobkyni bezdůvodně obohatil a je tedy povinen poskytnuté peněžní prostředky vydat.

13. Ohledně příslušenství soud postupoval podle ustanovení § 1958, § 1968 a § 1970 o. z.

14. Žalovaný sám dal svým výslovným jednáním najevo, že chce od smlouvy odstoupit v souladu s výše popsaným článkem 9 smluvních podmínek, v němž je stanovena třicetidenní lhůta pro vrácení finančních prostředků. Následujícím dnem po marném uplynutí této lhůty se proto ocitl v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. Protože se žalovaný řízení aktivně neúčastnil nemohl tvrdit, a tím méně prokázat, že by na svůj dluh něčeho uhradil, nebo vznést jinou námitku.

16. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .