10 C 291/2021
č. j. 10 C 291/2021-132
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 18 § 101 § 137 § 142 § 148 § 149 § 160
- o ochraně spotřebitele, 634/1992 Sb. — § 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1723
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Jméno žalované B . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ( Anonymizováno ), Anonymizováno , Anonymizováno pro zaplacení 46 213,15 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.III. , Anonymizováno, , Anonymizováno, nemá právo na náhradu nákladů státu, spočívajících v tlumočném a nákladech na doručování do zahraničí.
1. Žalobkyně , Jméno žalobkyně, . (dříve , právnická osoba, a.s.) se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost , právnická osoba, . (právní předchůdkyně žalobkyně), uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o vydání kreditní karty č. , hodnota, , jejíž součástí byly obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, všeobecné obchodní podmínky a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec do výše , částka, , který mohla čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou saznou 23,99 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem a poplatky dle platného ceníku, a to ke stejnému datu jako minimální sjednanou splátku. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, ale žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, pročež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr v souladu se smluvními podmínkami dne , datum, zesplatnila. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s., která pak tuto pohledávku postoupila žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Žalobkyně tak nárokuje dlužnou jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, , poplatky , částka, a dále úrok ve výši 23,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila, ačkoli byla vyzvána předžalobní upomínkou.
2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se žádným způsobem nevyjádřila.
3. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně v rámci návrhu na vydání , Anonymizováno, . Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty , právnická osoba, č. , hodnota, a všeobecných obchodních podmínek, obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet a ceníku, tvořících součást smlouvy soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., dne , datum, požádala návrhem na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty s úvěrovým limitem , částka, , výší úrokové sazby pro bezhotovostní transakce 23,99 % za rok a pro hotovostní transakce 29,99 % za rok, měsíčním poplatkem za správu karty , částka, s tím, že pokud bude žalovaná v prodlení s plněním platebních povinností je povinna platit zákonný úrok z prodlení. Žalovaná měla úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách a to ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky, min. ve výši , částka, , cena za výběr hotovosti byla sjednána 3,5% z vybírané částky, min. však , částka, . Cena za výzvu k zaplacení dluhu byla sjednána ve výši , částka, . V návrhu rovněž sdělila žalovaná informace o svém zaměstnavateli, zaměstnání, délce trvání zaměstnání, čistém měsíčním příjmu, nezbytných měsíčních výdajích, kontokorentech a splátkách, jakož i prohlásil (čl. III. 3. návrhu), že veškeré údaje, které ve smlouvě, či v dalších dokumentech předaných právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti se smlouvou, uvedl, jsou pravdivé, přesné a úplné pro posouzení jeho schopnosti splácet úvěr a o jejich změně se zavázal neprodleně informovat. Dále bylo mezi stranami ujednáno (čl. XVI. 1., , právnická osoba, podmínek pro vydávání a používání kreditních karet), že v případě porušení smlouvy, jakým je i prodlení se splacením jakékoliv pohledávky vůči právní předchůdkyni žalobkyně, má právní předchůdkyně žalobkyně právo pohledávky za držitelem karty prohlásit za splatné a odstoupit od smlouvy s účinností ke dni doručení písemného odstoupení. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty vyplývá, že konečný zůstatek na kreditní kartě za období od , datum, do , datum, činil -, částka, , z čehož , částka, tvoří neuhrazené úroky za období od , datum, do , datum, . Z dokumentu nazvaného okamžitá splatnost kreditní karty ze dne , datum, vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila veškeré závazky žalované za splatné ke dni , datum, z důvodu včasného nezaplacení závazku a dne , datum, vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu ve výši , částka, vzniklého na základě smlouvy o úvěru. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018/09 ze dne , datum, , včetně potvrzení úplaty a vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, , včetně podacího archu, smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018/09/28a ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, č. 2018/09/28a, včetně přílohy č. , hodnota, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , včetně podacího archu, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla z původní věřitelky, společnosti , Anonymizováno, , a.s., přes společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s. postoupena až na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky řádně oznámeno. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky z titulu neplnění závazku. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku byť z části zaplatil.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně: Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Dle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Dle § 1732 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Dle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy osobě přijetím nejsou. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele se pro účely tohoto zákona odbornou péčí rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2)
6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud zhodnotil, že akceptací návrhu smlouvy a vydáním kreditní karty právní předchůdkyní žalobkyně byla podle §1740 odst. 1 ve spojení s § 2395 o. z. platně uzavřena úvěrová smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, . V řízení bylo rovněž z listinných důkazů prokázáno, že žalovaná předmětný úvěr čerpala, avšak řádně jej nesplácela. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami pro vydávání a používání kreditních karet poskytnutý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky. Právní předchůdkyni žalobkyně tak z titulu porušení smluvních povinností ze strany žalované vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatků , částka, , sjednaného úroku (23,99 % ročně), tak jak bylo prokázáno ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty, a zákonného úroku z prodlení, které žalobkyně z části, co do sjednaného úroku, kapitalizovala, a od , datum, oba požaduje do zaplacení. Požadovaný nárok žalobkyně je přitom v souladu s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud totiž neshledal, že by požadované nároky odporovaly stanoveným limitům o úrocích, poplatcích a smluvních pokutách. Rovněž soud neshledal, že by právní předchůdkyně žalobkyně nevyhověla požadavkům dle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, neboť v řízení vyšlo najevo, že žalovaný prostřednictvím návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty žalobkyni sdělil informace o svém zaměstnavateli, zaměstnání, délce jeho trvání, čistém měsíčním příjmu, nezbytných měsíčních výdajích, kontokorentech a splátkách, které platí, jakož i prohlásil, že veškeré údaje, které ve smlouvě, či v dalších dokumentech předaných právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti se smlouvou, uvedl, jsou pravdivé, přesné a úplné pro posouzení jeho schopnosti splácet úvěr a o jejich změně se zavázal neprodleně informovat, a z uvedených údajů vyplynulo, že žalovaný byl schopen splatit poskytnutý úvěr sjednaným způsobem. Pohledávka za žalovanou pak byla podle § 1879 o. z. platně postupně postoupena až na žalobkyni. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná úvěr neuhradila ani po výzvě k plnění, je povinna uhradit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně příslušenství představovaného smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, neboť se řádným a včasným nehrazením splátek dostal do prodlení. Jelikož se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyním, jež byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé), a částky , částka, za úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .
8. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
9. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle § 18 o. s. ř. účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení. Mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Soud tedy podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a contrario ve spojení s § 18 věta druhá o. s. ř. výrokem III rozhodl o nákladech státu, neboť Česká republika garantuje účastníkům právo jednat ve své mateřštině, případně jazyku, kterému účastník rozumí. Obdobě pak uzavřel i pro výdaje vynaložené státem na doručování do zahraničí, neboť i v tomto případě s ohledem na rovné postavení účastníků není možné zpoplatnit doručování mimo území České republiky, když doručování na jejím území účastníci státu nehradí (§ 137 odst. 1 o. s. ř. a contrario).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.