10 C 325/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobce: ; Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO: osobní údaje žalobce proti; žalovanému: ; název žalované , IČO , ulice a číslo , PSČ , obec a číslo zastoupen advokátkou titul jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení částky 779 157 Kč s přísl.,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 545 410 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 545 058,50 Kč od 27.1.2016 do zaplacení a z částky 351,50 Kč od 14.2.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 233 747 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 778 655 Kč od 30.7.2015 do 26.1.2016, z částky 233 596,50 Kč od 27.1.2016 do zaplacení a z částky 150,50 Kč od 14.2.2017 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit českému státu- Obvodnímu soudu pro Prahu 7 na soudním poplatku částku 27 271 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit českému státu – Obvodnímu soudu pro Prahu 7 na nákladech státu -znalečném částku 10 425 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit českému státu – Obvodnímu soudu pro Prahu 7 na nákladech státu -znalečném částku 14 324 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 778 655 Kč se zákonným úrokem z prodlení jako náhrady nákladů za hrazené služby, které vynaložila za léčení poškozeného [jméno] [příjmení], v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetích osob vůči pojištěnci s tím, že dne 12.6.2013 došlo při provádění rekonstrukce a střešní nástavby bytového domu v [obec a číslo] – [část obce], ulice [adresa] ke zranění pojištěnce žalobce [jméno] [příjmení], který v průběhu svých pracovních činností na staveništi propadl otvorem budované výtahové šachty v mezipatře mezi 6. a 7. nadzemním podlažím. V důsledku toho utrpěl [jméno] [příjmení] závažná poranění, především hlavy, trupu zejména hrudníku, páteře, sleziny a bránice, pánve a končetin, která si vyžádala okamžitou lékařskou pomoc s následnou hospitalizací a opakovanými operacemi a následně si vyžádala i rehabilitační a lázeňskou léčbu s předpokladem dlouhodobého pokračujícího léčení. V dané věci proběhlo šetření Policie České republiky, která trestní stíhání odložila s tím, že pachatel je neznámý a nadále se po něm pátrá. V dané věci provedl šetření rovněž Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu a ve věci vydal pravomocný Příkaz. Ze závěrů šetření OIP, ze zjištění z posudku soudního znalce z oboru bezpečnosti práce i ze zjištění z šetření PČR vyplývá, že žalovaný porušil předpisy k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a k zajištění bezpečnosti při výstavbě, a v příčinné souvislosti s tímto porušením došlo k pracovnímu úrazu poškozeného [jméno] [příjmení]. Žalovaný byl hlavním smluvním dodavatelem stavby zastřešujícím a garantujícím zhotovení stavebního díla smluvními zadavateli stavby jako hlavní zhotovitel a další zúčastněné právní subjekty, zhotovitelé stavby byly vůči němu v postavení smluvních subdodavatelů. Žalovaný převzal celý prostor staveniště a nesl proto po celou dobu stavby komplexní odpovědnost za zajišťování a koordinaci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Žalovanému byla ve správním řízení OIP pro hl.m. Prahu uložena sankce-finanční postih ve výši 80 000 Kč za nedostatečné zajištění a vybavení pracoviště, chybějící zabezpečení otvoru u podesty schodiště mezi 6. a 7. nadzemním podlažím a nedostatečné zabezpečení otvoru u podesty schodiště mezi 5. a 6. nadzemním podlažím budovy, tedy nebyla zajištěna ochrana osob před nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, nebyla prováděna dostatečná kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s tím, že mezi žalovaným a poškozeným nebyl žádný smluvní vztah a ani pro žalovaného poškozený nepracoval, poškozený pracoval na předmětné stavbě jako OSVČ dle živnostenského oprávnění a smluvní vztah měl poškozený s [právnická osoba]. Žalovaný měl uzavřenou smlouvu o dílo s [právnická osoba] a nedílnou součástí smlouvy o dílo bylo ujednání o Bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podepsané oběma účastníky a jednak zápis o předání staveniště, kde [právnická osoba] svým vlastnoručním podpisem stvrdila, že jí je předáno pracoviště, prostory 6. a 7. N.P. obytného domu, včetně přístupových cest na pracoviště. Převzetím staveniště přechází odpovědnost za bezpečnost provádění stavebních prací na toho, kdo staveniště převzal. Policejnímu orgánu se nepodařilo ani přes vynaložené nemalé úsilí, a to ani na základě znaleckého posudku ze dne 30.8.2013 zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání jakékoli konkrétní osoby, tedy i žalovaného. Také namítal, že uzavřel smlouvu o dílo s [právnická osoba], která budovala výtahovou šachtu a schodiště, za tím účelem převzala staveniště a zavázala se dodržovat veškeré bezpečnostní a stavební předpisy.

3. Žalobce podáním ze dne 14. 2. 2017 rozšířil žalobu o zaplacení částky 502 Kč. Soud usnesením ze dne 14. února 2017 změnu žaloby připustil.

4. Zdejší soud rozsudkem ze dne 4. června 2019 pod č.j. [číslo jednací] uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 779 157 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), žalovanému uložil povinnost zaplatit na nákladech státu (znalečném) částku 34 749 Kč (výrok II.), žalovanému uložil povinnost zaplatiti České republice Obvodnímu soudu Prahu 7 poplatek za žalobu ve výši 38 933 Kč (výrok III.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3 600 Kč (výrok IV.).

5. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. ledna 2020 pod č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že soud I. stupně nedostatečně zjistil skutkový stav věci, kdo konkrétně v uvedený den na krytí šachty pracoval, zda práce dokončil, když toto pracoviště opustil, v jakém stavu jej ponechal, zda pracovníci šachtu skutečně celou zakryli, nebo zůstala při jejich odchodu z pracoviště otevřená.

6. Ze spisu Policie České republiky, obvodního ředitelství policie Praha III, služby kriminální policie a vyšetřování, [ulice a číslo], [obec a číslo] [číslo jednací] soud zjistil, že usnesením ze dne 21. ledna 2014 policejní komisař odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, kterého se měl dopustit neznámý pachatel, tím že dne 12.6.2013 v době nejméně od 07:30 do 13:10 hodin řádně nezabezpečil výstavbu bytového domu v [obec a číslo], ulice [ulice a číslo] [anonymizováno] tím, že zde nevytvořil příznivé pracovní podmínky a nezajistil bezpečnost a ochranu zdraví při práci v prostoru schodiště s podestou mezi 6. a 7. NP bez ochranného zábradlí a dále v prostoru zakrytí výtahové šachty podlahovými dílci ve výšce 140 cm nad podestou mezi 5. a 6. podlažím, neboť rozměr zbývajícího (volného) prostoru 60 x 150 cm nad výtahovou šachtou byl větší, než je stanoveno v ust. § 3 odst. 5 nařízení vlády č. 362/2005 Sb., a tímto jednáním nezabránil propadnutí poškozeného [jméno] [příjmení] z výše více než 16 m prostorem výtahové šachty na betonovou podlahu podesty mezi 1. a 2. podlaží, poté, co sklouzl na nově zhotovovaném odkrytovaném schodišti směřujícím ze 7. NP, čímž poškozenému z nedbalosti způsobil závažné poranění páteře, sleziny, pánve a nohou, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, oprávnění zahájit trestní stíhání.

7. Ze Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o výstavbě, smlouvy o výstavbě a stavebního povolení, soud zjistil, že dne [datum] uzavřelo Bytové družstvo [ulice a číslo], se sídlem [adresa], jejímž předmětem byla vestavba 4 bytových jednotek v podkroví a výtahu do prostoru schodiště domu. Stavebníkem byl žalovaný. Ze zápisu o předání pracoviště soud zjistil, že dne 22. 11. 2012 bylo žalovanému předáno pracoviště- prostory k vestavbě půdních bytů dle smlouvy o výstavbě. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalovaného pracoval jako stavební technik, v předmětném domě měli na starosti vestavbu půdních bytů a připravovaly se otvory pro montáž výtahu. Tyto otvory se zabezpečovaly OSB deskami, které se připevnily zednickými skobami. Na poslední otvor svrchu dali lešeňové systémové desky, které byly volně položené, desek bylo 5. Prostor mezi zdí a prknem byl maximálně 23 nebo 24 cm. Den předtím byl kontrolní den, a nikdo si nevšiml, že by otvor nebyl zakryt. Mezi šestým a sedmým patrem se v předmětný den pohyboval pan [příjmení] a pan [příjmení], kteří odbedňovali schodišťově stupně a pan [příjmení] a pan [příjmení] Pan [příjmení] má u nich na starosti bezpečnost. Z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení], technického dozoru na stavbě, soud zjistil, že výtahová šachta byla zakryta OSB deskami do výšky asi prsou, tam, kde probíhala stavba, byla dřevěná zábrana na schodech a na podestě byly přes otvor dány lešenové podlážky. Mezi poslední podlážkou a zdí byla mezera, po obou stranách byly vyskládány betonové dlaždice, které byly o velikosti 20-25 cm a otvor byl o velikosti na šířku dlaždice. Jednou týdně měli kontrolní dny a těsně před úrazem byl na kontrolním dni, kdy kontroloval schodiště, zda se může odbednit. Na tomto kontrolním dni byly na otvoru položeny lešenové desky a byl zde otvor od zdi na šířku dlaždice. Na první pohled u předmětné šachty neviděl mimořádné riziko. Pro něj byl generálním dodavatelem stavby žalovaný, kdyby nebyl otvor žádným způsobem zabezpečen, upozornil by na to generálního dodavatele. Smluvní vztah měl s objednatelem, a tím bylo SBD. Z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení], předsedy představenstva bytového družstva, soud zjistil, že smlouvu na půdní vestavbu měli uzavřenou se žalovaným. S žádnou jinou firmou. V době přestavby v domě bydlel. Výtahová šachta byla zabezpečena prkny, byly zde zábrany. Do stavby byly dvě přístupové cesty, jedna výtahem z uliční strany a druhá domem. Upozornil na to, že výtahová šachta je nedostatečně zabezpečena. Říkal to stavbyvedoucímu. Poté odjel do zahraničí a delší dobu tam nebyl. Na stavbu chodil jen, když měli kontrolní dny. Vady vytýkal 9 anebo 14 dní před úrazem. Od schránek viděl, že mezi prkny je otvor, podle něj by se jím dala prostrčit noha. Nahoře nebyl. Pan [titul] [příjmení] byl následně majitelem těchto vybudovaných bytových jednotek, o tom bylo rozhodnuto, již před výstavbou. Z pracovní smlouvy, ze mzdového a funkčního zařazení a z pracovní náplně soud zjistil, že [jméno] [příjmení] uzavřel dne [datum] se žalovaným pracovní smlouvu jako stavbyvedoucí. Ze stavebního deníku žalovaného ze dne 12. 6. 2012 soud zjistil, že tohoto dne mimo jiné probíhala montáž SDK v 6. NP, odebrání zábran vstupů na schodiště, demontáž bednění schodiště vč. rozpěr, vyvezení bednění na kontejner, příprava zabezpečení schodiště. Ve 13 hodin telefonicky nahlásil p. [příjmení], že se stal úraz kolegovi.

8. Ze Smlouvy o dílo včetně přílohy, ze zápisu o předání staveniště a z cenové nabídky, soud zjistil, že žalovaný dne [datum] uzavřel smlouvu o dílo s [jméno] [příjmení] na provedení sádrokartonových konstrukcí a souvisejících prací a dodávek v objektu [ulice a číslo], [obec a číslo]. [jméno] [příjmení] se zavázal dodržovat veškeré bezpečnostní, stavební předpisy a dne 7. 5. 2013 žalovaný předal [jméno] [příjmení] prostory v 6. a 7. nadzemním podlaží. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že měl uzavřenou smlouvu o dílo se žalovaným a pan [příjmení] s ním. Měli dělat sádrokartonové konstrukce. Schodiště nebylo jejich pracoviště, nebylo součástí smlouvy a toto nepřebírali. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u pana [příjmení] byl jako technik, po dohodě se stavbyvedoucím určoval, které práce mají být provedeny. Ze Smlouvy o provedení díla [číslo] [rok] soud zjistil, že dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení] s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] smlouvu na provádění stavebních prací na stavbách realizovaných [jméno] [příjmení] v průběhu roku 2013. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na den, kdy došlo k předmětnému úrazu, si nepamatuje, neví, co bylo příčinou jeho pádu. S kolegou [jméno] [příjmení] na stavbě dělali montáž sádrokartonu v posledních dvou patrech v podkroví a v patře pod tím. Dělali jako OSVČ pro pana [příjmení]. Do místností chodili po schodech. Kromě nich, zde byli dělníci od pana [příjmení]. Uvnitř domu bylo schodiště a byly tam udělané prostupy pro výtah, který dělali jiní dělníci. Výtahová šachta byla v patrech zabezpečena deskami, asi do výšky 120 cm a v posledním patře byly položené podlážky na zem. Na nohou měl pracovní kecky se zpevněnou podrážkou, kupoval je v obchodě pro pracovní oděvy. Přilbu měli u sebe při práci. Neměl důvod, proč by úmyslně skočil do šachty. Neměl žádné finanční, ani psychické potíže. V šachtě nic nedělali, ani na podestě. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil, že pracovali pro pana [příjmení], měli uzavřenou standardní smlouvu. Pracoval jako OSVČ. S panem [příjmení] montovali sádrokartony v posledním a předposledním patře. Ve výtahové šachtě nepracovali, a ani tam nevstupovali. Práci jim přiděloval pan [příjmení], případně jeho technik [jméno] [příjmení] Pan [příjmení] řekl panu [příjmení], co mají dělat a pan [příjmení] to řekl jim. Do pater se dostávali po schodišti. Materiál se navážel stavebním výtahem. U otvorů pro výtah bylo zábradlí z OSB10 do výšky asi 140 cm. Otvor nebyl zabezpečen, všiml si ho až v den před úrazem. V době, kdy se stal úraz, opracovával desku. Při nástupu na stavbu je pan [příjmení] standardně proškolil, ukázal jim, kde je elektřina, voda a ukázal jim, kde si májí odkládat věci. Školení bezpečnosti práce prováděl [jméno] [příjmení] Pan [příjmení] si šel nahoru pro lahev s vodou, nosil u sebe telefon a používal ho standardně jako každý člověk i na staveništi. Schodiště bylo čerstvě odbedněné. U schodiště byla podesta a bylo to asi metr a půl k výtahové šachtě. Ze zápisu ve stavebním deníku, vedeného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u data 12. 6. 2012 je uvedeno, že dnešního dne došlo k úrazu p. [příjmení] na schodišti ze 7 NP do 6 NP pádem do budoucí výtahové šachty, která byla nedostatečně zabezpečena. Z výpisu ze živnostenského rejstříku soud zjistil, že [jméno] [příjmení] má mimo jiné živnostenské oprávnění na montáž sádrokartonů.

9. Ze znaleckého posudku Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i., ze dne 30. 8. 2013 soud zjistil, že pan [příjmení] pracoval dne 12. 6. 2013 v 6. NP, přičemž v 7.NP byla šatna, toalety, materiál a nářadí a měl tedy důvod vstupovat do 7.NP. Neporušil tak zákaz vstupu. Na staveništi působilo více zhotovitelů, investor stavby byl povinen určit koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Investorem, zadavatelem bylo Bytové družstvo [ulice a číslo] [číslo], zastoupené p. [příjmení]. Na stavbě koordinátor určen nebyl, přičemž tato osoba by z titulu svých povinností měla upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjištěné na pracovišti převzaté zhotovitelem stavby a vyžadovat zjednání nápravy. Na pracovišti působily firmy [titul] [právnická osoba], [právnická osoba], [název] a několik osob samostatně výdělečně činných. Zastřešujícím zhotovitelem- firmou pro niž byly stavební práce vykonávány, byla [právnická osoba] [právnická osoba], přičemž odpovědnost za řádné zabezpečení stavby měl její zaměstnanec pan [příjmení] z titulu své funkce stavbyvedoucího. Na schodišti mezi 6. a 7.NP nebylo ochranné zábradlí. Zakrytí výtahové šachty podlahovými dílci nad podestou mezi 5. a 6. NP bylo nedostatečné, protože rozměr zbývajícího otvoru 30 cm x 150 cm, resp. 60 cm x 150 cm (po odstranění jednoho dílce) je větší než požaduje nařízení vlády 362/2005 Sb. Při osazení pěti lešenových podlahových dílců zůstala u vnitřního líce stěny výtahové šachty mezera 30 cm. I tato mezera nesplňuje požadavky právního předpisu a technické normy. Po odstranění krajní podlahy a jejím uložení příčně přes ostatní se mezera zvětšila na 60 cm, což je hodnota, která naprosto ruší ochrannou funkci zaklopení výtahové šachty. Na stavbě v prostoru mezi 5. a 6. NP nebylo provedeno řádné zajištění proti pádu v souladu s nařízením vlády č. 362/2005 Sb. Z výpovědi [titul] [jméno] [příjmení], zpracovatele posudku, soud zjistil, že pokud všechny desky byly vedle sebe, bylo zakrytí výtahové šachty na hranici požadavku předpisu. Těsně po pádu, bylo zjištěno, že jedna deska byla odstraněna a vznikl tak zde otvor 60 cm šířky a bylo to těsně u okna. Je proto otázkou jakým způsobem se tam pan [příjmení] dostal, protože šířka podesty je 120 cm a šířka zaklopeného byla také 120 cm, tzn. že pan [příjmení] musel mít vodorovnou rychlost. Za pracoviště odpovídá zhotovitel-žalovaný, a to jenom pokud nedošlo bezprostředně před pádem k odkrytí šachty. Obecně je možné, že se jednotlivá pracoviště předávají a pokud tak nastane, pak je odpovědnost přenesena. Jestliže zhotovitel zastřešuje stavbu jako celek, pak by měl mít v odpovědnosti i společné komunikace, pokud tuto odpovědnost výslovně nepřenese na některého ze subdodavatelů. Pokud je mezera menší než 25 cm, bylo zajištění dostatečné, lešenářská prkna nemusí být připevněna, vertikální zajištění nemuselo být, vzhledem k vzdálenosti otvoru od hrany podesty, lze usuzovat, že poškozený měl v okamžiku pádu vodorovnou rychlost. Koordinátora má podle zákona č. 309/2006 zajistit stavebník- investor, což bylo v daném případě bytové družstvo. Odpovědnost zhotovitele je průběžná, je však na zvážení, zda je v moci člověka, aby odpovídal za každou minutu. To, že koordinátor nebyl, nebylo v přímé souvislosti s úrazem. Z výpovědi [titul] [jméno] [příjmení], zpracovatele posudku, soud zjistil, že koordinátor nemá být zaměstnanec zhotovitele. V daném případě, toto zajišťoval pan [příjmení] jako stavbyvedoucí a pan [příjmení]. Koordinátora měl stanovit zhotovitel společně s objednatelem.

10. Soud zjistil ze Smlouvy o dílo, že dne [datum] uzavřel žalovaný s firmou [právnická osoba] smlouvu na provedení stavebních prací spočívající v provedení stavebních prací spojených s výstavbou půdních bytů a to vč. příslušných souvisejících prací podle projektové dokumentace ke stavebnímu povolení, a to na své náklady a nebezpečí. Z přílohy soud zjistil, že dne [datum] se firma zavázala dodržovat veškeré bezpečnostní a stavební předpisy. Ze zápisu o předání pracoviště soud zjistil, že dne 7.1.2013 byly firmě [právnická osoba] předány prostory obytného domu. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] soud zjistil, že dělali výtahovou šachtu, v každém patře probourali podestu. O bezpečnosti práce je proškoloval pan [příjmení], kterého si najímal žalovaný. Každé ráno v 7:00 hodin jim stavbyvedoucí [jméno] [příjmení] dával pokyny, co mají v ten den dělat. V den, kdy se stal úraz, tak jim ráno pan [příjmení] řekl, že hovořil se statikem a tomu se nelíbilo, jak byla zabezpečena šachta, proto jim řekl, aby zabezpečení předělali, jednalo o svislé zabezpečení. Horní podestu předělávat neměli. Dělá pro firmu žalovaného a tento rok (2020) má zakázky i pro jiné firmy. Má vlastní účetnictví. Používají vlastní nářadí, ale mají i firemní, to znamená žalovaného. Většinou používá vozidlo žalovaného. Pracovníci žalovaného zajistí materiál na stavbu, odvoz suti. Ve výtahové šachtě nikdo nepracoval. Některé práce účtovali hodinově a některé úkolově. Pan [příjmení] nebo [titul] [příjmení] po nich kontrolovali práci. [ulice] deník vedl pan [příjmení]. Z výslechu svědka [příjmení] [příjmení], soud zjistil, že měl uzavřenou smlouvu se žalovaným na stavební práce, pracoval na živnostenský list. Platil ho žalovaný. Práci mu přiděloval pan [příjmení], který jim v ten den řekl, že mají dělat zábradlí, takže ho dělali do 10. hodiny, odbedňovali schodiště, a potom šli na fasádu. Zábradlí měli ukotvit do zdi, místo skob dávali hmoždinky. Výtahová šachta nahoře byla zakryta, s tou neměli co dělat. Když došlo k úrazu, tak dělal na fasádě. Asi den nebo dva dny před úrazem dokončili výtahovou šachtu. Vodorovné zabezpečení výtahové šachty zde bylo asi od dubna. Výtahovou šachtu zabezpečovali proti pádu OSB deskami, přibili je do zdi a do výšky byly asi metr šedesát, byly na sobě 3 desky. V posledním patře byly lešenářské podložky, které položili na podlahu. Byla zde mezera, protože tam překážely dlaždice, jinak byly desky až k dlaždicím. Otvor byl menší, než jak byla podlážka. Podlážky byly volně položeny, nebyly připevněny k podlaze. Po podlážkách normálně chodili. V den, kdy došlo k úrazu, dělali na fasádě. Jediná díra byla u zdi a dlaždičky byly míň, než 30 cm. Ten den ráno to bylo tímto způsobem zabezpečeno, protože šli okolo. Byl placen hodinově. Zaměstnanci žalovaného odváželi suť. Dělal jen pro žalovaného. Nářadí měl svoje a částečně i žalovaného. Do 6. patra byly na schodišti provizorní dveře, které byly zabezpečeny zámkem. Ze živnostenského rejstříku [právnická osoba] soud zjistil, že firma má živnostenské oprávnění na přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti.

11. Ze spisu Oblastního inspektorátu [číslo jednací] soud zjistil, že dne 4.7.2013 byl sepsán Protokol o výsledku kontroly u kontrolované osoby [titul] [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizována tři slova] s tím, že kontrolovaná osoba byla pro stavbu vybraným zaměstnavatelem dle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, a proto měla povinnost zajistit bezpečné nástupní a únikové cesty z a na pracoviště. Pracovištěm bylo ke dni úrazu 6. a 7. NP budovy. Tuto povinnost nesplnila, protože celý den 12. 6. 2013 nechala nezajištěný otvor u podesty schodiště mezi 6. a 7. NP. Kontrolovaná osoba (žalovaný) nedostatečně kontrolovala stav zabezpečení otvoru proti pádu a nepřijala ihned po zjištění, že není provedeno zajištění otvoru, opatření k odstranění nebezpečné situace. Otvor na schodišti nebyl v okamžiku úrazu zabezpečen proti pádu osob. Původní podlaha a zábradlí nebylo dostatečně zajištěno proti posunutí a/nebo odcizení jeho části. Vedoucí inspektor Oblastního inspektorátu dne 6. 1. 2014 rozhodl o námitkách žalovaného tak, že námitky zamítl s tím, že žalovaný byl prvotním a hlavním zhotovitelem stavby a s dalšími osobami byly uzavírány subdodavatelské smlouvy, ale žalovaný nepožadoval, aby se vzájemně informovali o rizicích a neorganizoval dohodu o určení jednoho zaměstnavatele, který bude realizovat společná opatření k zajištění BOZP. Protože tak neučinil, zůstala tato povinnost na něm. Pro stavbu nebyl určen koordinátor BOZP. Otvor v podestě v okamžiku úrazu zakryt nebyl a nebyl ani zajištěn proti manipulaci, a tak mohlo dojít k nedostatečnému uzavření otvoru a pádu postiženého. Protokol o předání pracoviště mezi žalovaným a p. [příjmení] nesplňuje náležitosti dané právním předpisem, z toho důvodu není možné se vyvinit z odpovědnosti za toto pracoviště. Odpovědnost žalovaného je odpovědností objektivní. Bylo tedy zcela na žalovaném, aby zabezpečil pracoviště před neoprávněným zásahem neznámé osoby. To, že vůbec došlo k úrazu uvedeného pracovníka, svědčí o tom, že toto pracoviště nebylo zabezpečeno proti pádu osob. Příkazem Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu ze dne 18. 12. 2014 bylo rozhodnuto, že žalovaný se dopustil správního deliktu na úseku bezpečnosti práce, a to tím, že dne 12. 6. 2013 nezajistil otvor u podesty schodiště mezi 6. a 7. nadzemním podlaží budovy v ulici [ulice a číslo] [číslo] [část obce] tak, aby byla zajištěna ochrana osob před nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Tímto jednáním žalovaný nesplnil svou povinnost vyplývající z ust. §3 a § 23 zákona č. 309/2006 Sb., v návaznosti na ust. § 2 a příl. č. 1 část. I. odst. 1 písm. d) nařízení vlády č. 591/2006 Sb. a ust. § 3 odst. 5 nařízení vlády č. 362/2005 Sb. a za uvedený správní delikt byla žalovanému uložena pokuta ve výši 80 000 Kč. Z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení], inspektora OIP, soud zjistil, že žalovaný byl nejen stavebníkem, ale i zhotovitelem. Vybraný zaměstnavatel je zaměstnavatel, který má globální odpovědnost za pracoviště z titulu bezpečnosti práce a z titulu společných opatření všech zaměstnavatelů vyskytujících se na pracovišti. Žalovaný nesl plnou odpovědnost za realizaci všech opatření společných pro zajištění bezpečného pohybu všech osob, které se s jeho vědomím pohybovali na tomto pracovišti. Pokud by na pracovišti bylo více zhotovitelů, minimálně dva, musel by být koordinátor stavby. Žalovaný byl hlavním zhotovitelem a měl zajistit všechna opatření k zajištění bezpečnosti práce. Nařízení vlády č. 362/2005 a 591/2006 ukládá, že každý otvor, který je větší než 25cm, musí být zakryt, zakrytí musí být bezpečné a pevné. Pokud pracoviště je předáno více zhotovitelům, jedná se o zmatečný stav a v tom případě by odpovídal žalovaný. Pokud dojde k předání staveniště, nevztahuje se to na všechny společné přístupové komunikace, muselo by dojít i k přenesení odpovědnosti za přístupovou komunikaci na někoho jiného. Výtahová šachta v tomto konkrétním případě není samostatný objekt. Pokud předávací protokol nesplňuje zákonné náležitosti, tak nedochází k předání staveniště.

12. Ze znaleckého posudku [tituly] [celé jméno znalce], [titul za jménem] a z jeho výpovědi soud zjistil, že k pádu poškozeného došlo s největší pravděpodobností tak, že poškozený [jméno] [příjmení] vstoupil na podlážku a poté došlo zřejmě ke kroku do nezakrytého prostoru, došlo ke ztrátě stability a následoval pád do hloubky 14,9 metrů. Došlo k propadnutí poškozeného [příjmení] mezerou o šířce 60 cm, která se nacházela mezi stěnou pod oknem a čtvrtým dílcem podlážky zakrývající výtahovou šachtu. Buď se mohlo jednat o náhodný krok nebo úmyslné vkročení. Je málo pravděpodobné, aby poškozený zakopnul na schodech a dokutálel se k otvoru. Před samotným pádem musel stát v okolí. Pád byl kaskádovitý a nelze přesně určit, v jaké byl poškozený výchozí poloze.

13. Ze znaleckého posudku [tituly] [jméno] [příjmení], [titul], který si nechal vypracovat žalovaný, a z jeho dodatku a z jeho výpovědi soud zjistil, že prostor výtahové šachty od vlastníka objektu nebyl žalovanému předán, byly pouze předány prostory k vestavbě půdních bytů, přístupové cesty, napájecí body el. energie a zdroj vody. V okamžiku úrazu poškozeného byl prostor schodiště mezi 6. a 7. NP pracovištěm firmy [právnická osoba], neboť ta si tento prostor, kde v rámci jimi prováděných stavebních prací toto schodiště nově budovala, protokolárně převzala od firmy [příjmení] dne 7. 1. 2013. Předání tohoto pracoviště zpět žalovanému do okamžiku nehody neproběhlo. [právnická osoba], která výtah budovala, měla za povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci svým zaměstnancům a tuto povinnost měla také vůči všem fyzickým osobám, které se zde s jejím vědomím zdržovaly. Nejednalo se o pracoviště, které by si řádně převzala, ale jednalo se o prostor, kde tato firma vybourala díry v podestách, čímž vytvořila nebezpečnou situaci, kde hrozil pád osob do hloubky větší než 1,5 metru. V takovém případě byla povinna podle občanského zákoníku přiměřeně zakročit na ochranu jiného tak, aby byla odvrácena případná hrozící újma. Za situace, kdy podlážka byla zajištěna pěti lešenářskými podlahovými dílci o šířce 32 cm přiraženými na doraz k dlaždicím umístěným na soklu pod oknem, tak v takovém případě byl otvor v šachtě zajištěn řádně. Za situace, kdy pátý podlahový dílec byl vyjmut, pak nebyl dodržen požadavek na provedení ochrany proti pádu podél volného okraje vzniklého otvoru, protože tento otvor v obou půdorysných rozměrech přesahoval hodnotu 25 cm. Poškozený [příjmení] nedodržel požadavky na bezpečnost práce, neboť si počínal nebezpečně, přičemž se rozhodně nejednalo o běžnou neopatrnost. Vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem si musel být vědom, že vstupem na podestu tvořenou prkny může do šachty propadnout a dále nebyl vybaven řádnou pracovní obuví. Na daném pracovišti byly splněny podmínky pro ustanovení koordinátora BOZP. Zadavatelem stavební prací bylo Bytové družstvo [ulice a číslo], které bylo za ustanovení koordinátora BOZP na staveništi odpovědné. Žalovanému byl ze strany bytového družstva předán prostor pro výstavbu půdních bytů nikoliv však prostor pro výstavbu výtahové šachty. Podesta nebyla určena k práci, proto nebylo nutné lešenářská prkna připevnit.

14. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] a z jeho výpovědi soud zjistil, že schodiště mezi 6. a 7. NP bylo pracoviště určené pro všechny, kteří se na stavbě podíleli. Výtahová šachta-vybouraná ohrožovala možností pádu z výšky do výtahové šachty, lze ji posuzovat jako pracoviště zhotovitele šachty. Ve smlouvě mezi zadavatelem a zhotovitelem stavby je mimo jiné uvedeno, že v oblasti BOZP se zhotovitel zavazuje vyslat k provedení díla pracovníky odborně a zdravotně způsobilé, řádně proškolené a vybavené vlastními ochrannými pomůckami a zhotovitel se zavazuje, že bude provádět vlastní dozor nad dodržováním bezpečnostních předpisů a bude současně kontrolovat péči o bezpečnost a ochranu zdraví na pracovištích objednatele. Za dodržování BOZP na stavbě je odpovědný stavbyvedoucí. Zadavatel stavby předal staveniště jako celek zhotoviteli stavby. Firma [právnická osoba] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova]. určila stavbyvedoucího, tím se stala hlavním zhotovitelem stavby a ostatní zhotovitelé pracovali na stavbě jako subdodavatelé firmy [právnická osoba] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova]. Zadavateli vznikla povinnost ustanovit koordinátora. OSB desky nepokrývaly celý otvor šachty. Výška zábradlí je dána ČSN 74 3305 Ochrana zábradlí. Podle této normy je nutné zřídit zábradlí tam, kde je mezní prostor hloubky 1500 mm a šířky 300 mm. Výška zábradlí je uvedena v tabulce 3 normy a to ve výšce 1 100 mm. Z části tato hodnota nebyla naplněna dostatečnou výškou. Zakrytí otvoru proti propadnutí vychází z nař. vlády č. 362/2005 Sb., kdy je nutné v těchto případech provádět kolektivní ochranu proti pádu. Zakrytí otvoru musí být takové, aby nemohlo dojít k samovolnému ani nechtěnému posunutí, což se v daném případě nestalo. Podesta je součástí schodiště a to musí být opatřeno zábradlím. Schodiště jako celek nebylo zabezpečeno odpovídajícím zábradlím. Schodiště i při rekonstrukci musí být zabezpečeno zábradlím a to podle normy ČSSN 743305. Zábradlí slouží nejen proti pádu, ale i pro přidržení proti zavrávorání. V okamžiku, kdy byl na schodiště povolen vstup, tak zde mělo být zábradlí. Podle nařízení vlády 362/2005 Sb. v § 3 odst. 4, písm. b) je uvedeno, že otvor v žádném směru nesmí přesahovat 0,25 metrů, takže i v okamžiku, kdy otvor je 25 cm na 10 cm, tak musí být zakryto podle tohoto ustanovení. Zaměstnanci nebo pracovníci měli důvod a oprávnění po schodišti chodit, neboť se nahoře nacházely šatny. Výtahová šachta nebyla v době vzniku pracovního úrazu zakryta tak, aby nevznikl otvor větší, než dovoluje právní předpis. Zajištěny proti vypadnutí osob nemusí být otvory na stěnách, jejichž dolní okraj je výše než 1,1 m nad podlahou a otvory ve stěnách o šířce menší než 0,3 m a výšce menší 0,75 m. Stavba měla být vybavena kolektivní ochranou, aby se s výjimkou, že někdo překoná zábranu, mohl stát úraz. Otvor výtahové šachty v době, kdy se na stavbě pracuje, považuje znalec za otvor v podlaze. V den, kdy došlo k úrazu, nebyl zákaz vstupu do prostor a na schodišti nebyla zábrana, která by zamezovala vstupu pracovníků do tohoto prostoru. Poškozený nemusel mít obuv s protiskluzovou podešví a nenašel rozdíl v ději, když by poškozený měl uzavřenou sportovní nebo kdyby měl uzavřenou pracovní obuv. Pokud jde o ochrannou přilbu, tak poškozený šel do šatny a po schodišti a nezná riziko, pro které by měl mít přilbu. Poškozený se vyskytoval na podestě, kde mu nehrozilo žádné riziko úrazu hlavy. Pokud nebylo zamezeno smluvně značkou -zábranou, aby mohl kdokoliv na odbedněné schodiště vstoupit, pak nebyla podesta zabezpečena. Za zajištění odpovědnosti po předání pracoviště, odpovídá za bezpečnost práce na daném pracovišti ten, kdo jej převzal, pokud si navzájem byla předána i rizika. Ve spise se nenachází, že došlo k písemnému vzájemnému předání rizik. OSVČ na své činnosti má vyhodnotit rizika tj. na pracovišti, které převzal související s výkonem jeho práce. Pokud se jedná o sádrokartonáře, pak si musí vyhodnotit rizika jednak s dopravou materiálu a jednak k výkonu práce samé. Při dopravě materiálu může docházet ke střetu s jinými pracovníky stavby. Pak za výměnu rizik odpovídá stavbyvedoucí a koordinátor. Koordinátora měl určit stavebník, to znamená v daném případě bytové družstvo. Projektant a stavbyvedoucí neměli zahájit práci, pokud zde nebyl koordinátor BOZP. Koordinátor má vypracovat plán BOZP. Pokud stavbyvedoucí nemá tento plán, nemůže koordinovat průběh výstavby. Pokud by poškozenému bylo předáno i schodiště a plocha, kde došlo k pádu, měla mu být předána i rizika a v řádném stavu. Povinností stavbyvedoucího je mimo jiné dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně provádění kontrolní činnosti, jak jsou pravidla dodržována. A to i u OSVČ, která na stavbě pracují. Zhotovitel při uspořádání pracoviště dbá, aby byly dodrženy požadavky na pracoviště stanovené zvláštním právním předpisem (nařízení vlády č. 591/2006 Sb.) a aby staveniště vyhovovalo obecným požadavkům na výstavbu podle zvláštního právního předpisu a dalším požadavkům na staveniště stanoveným v příloze č.1 k tomuto nařízení. Stavbyvedoucí neplnil řádně své povinnosti. Za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví osob nacházející se v prostoru mezi 6. a 7. NP odpovídali v tomto pořadí: stavbyvedoucí, osoba která převzala schodiště mezi 6. a 7. NP jako pracoviště pro vykonávání stavebních prací na tomto úseku schodiště, tedy firma [právnická osoba] a za zjištění bezpečnosti a ochrany zdraví osob v prostoru výtahové šachty v okamžiku vzniku úrazu poškozeného [příjmení] osoba, která převzala pracoviště výtahové šachty jako pracoviště, stavbyvedoucí. Prostor výtahové šachty v úrovni mezi 6. a 7. NP nebyl nejméně v době vzniku pracovního úrazu řádně zabezpečen. Mezi podlážkami byla mezera větší než dovolují právní předpisy. Poškozený [jméno] [příjmení] se mohl pohybovat v prostoru mezi 6. a 7. NP, telefonování nebylo zakázáno. Nevyplývá ze spisu, že by obuv, kterou měl pracovník, měla vliv na vznik pádu.

15. Z vyúčtování zdravotní péče za období od 12.6.2013 do 3.1. 2014 soud zjistil, že náklady léčení v souvislosti s úrazem činily 721 494 Kč, do 6.3. 2014 činily 626 Kč, do 13.3.2014 náklady léčení v souvislosti s úrazem [jméno] [příjmení] činily 56 535 Kč a do 30.5.2016 činily 502 Kč. Z výzvy k zaplacení, že žalobce dopisem ze dne 16.7.2015 vyzval žalovaného k zaplacení nákladů na léčení.

16. Soud neprováděl další důkazy navržené žalovaným, a to znaleckým posudkem Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú., a to jednak z toho důvodu, že vzhledem k tomu, že žalovaný předložil soudu znalecký posudek [tituly] [jméno] [jméno] [příjmení], [titul], který byl vypracován na žádost žalovaného a který se lišil od závěrů znaleckého posudku vypracovaného v rámci trestního řízení Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v.v.i. i ze závěry učiněné Oblastním inspektorátem práce pro hlavní město Prahu, nechal soud vypracovat revizní znalecký posudek [celé jméno znalce] Další revizní znalecký posudek, který objednal žalovaný u znaleckého ústavu, je proto nadbytečný, navíc [tituly] [jméno] [příjmení], [titul] je ředitelem tohoto znaleckého ústavu, lze proto mít pochybnosti o nezaujatosti závěrů ve znaleckém posudku a v neposlední řadě, má soud za to, že skutkový stav věci již byl zjištěn a je na soudu, aby provedl právní posouzení. Rovněž má soud za to, že faktury předložené žalovaným neprokazují faktický stav věci, ale pouze jak bylo provádění prací firmou [právnická osoba] účtováno. Další faktury jsou z období od roku 2018 - 2020, tedy několik let po předmětném úrazu.

17. Dle § 55 zák č. 48/1997 Sb. příslušná zdravotní pojišťovna má právo na náhradu škody vůči třetím osobám, jestliže vynaložila náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění.

18. Podle § 3079 o.z. právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

19. Podle § 420 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti (odst. 1). Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena (odst. 2) .Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil (odst. 3).

20. Podle § 438 obč. zák. způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně (odst. 1). V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni podle své účasti na způsobení škody (odst. 2).

21. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že dne 12. 6. 2013 ve 13 hodin došlo při provádění střešní nástavby bytů a vestavby výtahu v bytovém domě v [obec a číslo], [adresa] při práci na stavbě ke zranění poškozeného [jméno] [příjmení], který přepadl přes okraj podesty mezi 6. a 7. nadzemním podlažím, propadl částečným zakrytím výtahové šachty a zřítil se výtahovou šachtou do hloubky cca 19 m na mezipatro mezi 1. a 2. nadzemním podlažím, následkem pádu si způsobil závažné poranění páteře, sleziny, pánve a nohou, které si vyžádalo okamžitou lékařskou pomoc a následnou hospitalizaci. Na hrazené léčení následků úrazu poškozeného vynaložil žalobce dosud 779 157 Kč. V době úrazu nebyl řádně zabezpečen prostor výtahové šachty. Výtahovou šachtu prováděla firma [právnická osoba], na základě uzavřené smlouvy o dílo se žalovaným. Z výpovědi [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení], ze zápisu ze stavebního deníku bylo zjištěno, že v 7:00 hodin ráno dne 12. 6. 2013 jim pan [příjmení], řekl, že mají předělat svislé zabezpečení výtahové šachty, kdy namísto zednických skob připevnili desky hmoždinkami, a odbedňovali schodiště. Nahoře na podestě nic nedělali. Uvedenou práci dělali od 8:00 hodin do 10:00 hodin. [příjmení] [příjmení] v 10 hodin odešel dělat fasádu. [jméno] [příjmení] poté čistil OSB desky a pak odešel na oběd a vrátil se před 13 hodinou. Z výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dne 12.6.2013 montovali sádrokartony v posledním a předposledním patře. Od 11 do 12:45 hodin byli na obědě. [jméno] [příjmení] si šel pro lahev s vodou do 7 patra, kde měli šatny a když se vracel, došlo k předmětnému úrazu.

23. Ustanovení § 420 odst. 2 obč. zák. dopadá na případy, kdy konkrétní činnost, při níž vznikla škoda, vykonává právnická či fyzická osoba (podnikatel) nikoliv sama, nýbrž prostřednictvím jiných osob, které zaměstnává nebo jejichž práci ke své činnosti využívá. Tato odpovědnost právnické či fyzické osoby se uplatní nejen v případech, kdy škoda byla způsobena jejich zaměstnancem, ale i tehdy, byla-li způsobena jinými osobami, které podnikatelský subjekt použil ke své činnosti. Není proto podmínkou přímý právní (smluvní) vztah toho, kdo škodu způsobil, vůči podnikateli. Tzv. osoba použitá k činnosti neprovádí práci vlastním jménem a na vlastní riziko, ale pro právnickou (fyzickou) osobu, podle jejích pokynů či příkazů, popřípadě v jejím zájmu (srovnej rozsudek nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2017 sp. zn. [spisová značka]). Ustanovení § 420 odst. 2 obč. zák. se uplatní tehdy, když je přímý škůdce v zaměstnaneckém nebo obdobném právním vztahu vůči právnické, popř. fyzické osobě a škodu způsobil při činnosti, kterou prováděl pro tuto osobu podle jejích příkazů a pokynů, nikoliv tedy vlastním jménem a na vlastní riziko. Odpovědnost právnické, popř. fyzické osoby nastupuje namísto škůdce, který způsobil škodu při plnění povinností vyplývajících z jeho vztahu k této osobě nebo vznikajících v souvislosti s tímto vztahem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2018 sp. zn. [spisová značka]).

24. O vztah příčinné souvislosti (vyplývající ze slova„ způsobil“ obsaženého v § 420 odst. 1 obč. zák.) se jedná, vznikla-li škoda následkem porušení právní povinnosti škůdce či právem kvalifikované okolnosti, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu (škodné události), ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou. Je-li příčin, které z časového hlediska působí následně (jde o tzv. řetězec postupně nastupujících příčin a následků), více, musí být jejich vztah ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. Na druhé straně řetězec příčin nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou jen tehdy, vstupuje-li do děje jiná, na jednání škůdce nezávislá skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v Souboru rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu – dále jen„ Soubor“ – pod [číslo] [anonymizováno]). K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2011, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v Souboru pod [číslo jednací] [číslo]). Časové hledisko pak není jediným ani rozhodujícím kritériem a příčinnou souvislost nelze zaměnit za souvislost časovou, neboť újma může být důsledkem škodné události, i když nevznikla v době škodné události, ale později (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.4.2019 pod sp. zn. [spisová značka]). 25. [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o dílo s tím, že provede dílo na své náklady a nebezpečí. Z výpovědi [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že práci jim přiděloval pan [příjmení], který jim ráno dával pokyny, co mají dělat, o bezpečnosti práce je proškoloval pan [příjmení], kterého si žalovaný najímal. Dále uvedl, že kromě svého nářadí používají i nářadí firemní tzn. žalovaného, používají i jeho auto. Žalovaný zajišťuje materiál na stavbu i odvoz suti. Žalovaný po nich kontroluje práci. V té době dělali jen pro žalovaného. [ulice] deník vedl pan [příjmení]. Soud má proto za to, že firma [právnická osoba] nejednala z vlastní vůle, ale měla postavení osob, které žalovaný jako zhotovitel použil při své činnosti, a proto je zde dána jeho odpovědnost za škodu. Podstatnou příčinou vzniku škody na zdraví poškozeného [jméno] [příjmení] bylo, že řádně nebyl zabezpečen prostor výtahové šachty. Znalec [tituly] [celé jméno znalce], [titul za jménem] uvedl, že s největší pravděpodobností poškozený [jméno] [příjmení] vstoupil na podlážku a poté došlo zřejmě ke kroku do nezakrytého prostoru, došlo ke ztrátě stability a následoval pád do hloubky 14,9 metrů. Buď se mohlo jednat o náhodný krok, nebo úmyslné vkročení. Je málo pravděpodobné, aby poškozený zakopnul na schodech a dokutálel se k otvoru. Před samotným pádem musel stát v okolí. Jak bylo zjištěno z výpovědi poškozeného [jméno] [příjmení] i svědka [jméno] [příjmení], poškozený neměl důvod úmyslně vstupovat do prázdného prostoru, soud má proto za to, že se jednalo o krok náhodný. Poškozený, je osobou, která dlouhodobě pracuje na různých stavbách, v den nehody věděl, že dochází k odbedňování schodiště, nezachoval tak přiměřenou míru obezřetnosti, kdy s největší pravděpodobností telefonoval a nevěnoval pozornost, kam šlape, musel si tak být vědom, že vstupem na podestu tvořenou prkny může do šachty propadnout, nezachoval tak požadavky na bezpečnost práce, nejednal s mírou opatrnosti a soud tak shledal spoluzavinění poškozeného v rozsahu 30%. Vzhledem k tomu, že zákonným předpokladem vzniku nároku zdravotní pojišťovny je, že pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti němu, je zde dán důvod pro dělenou odpovědnost.

26. Na základě výše uvedených skutečností má žalobkyně právo na náhradu nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku protiprávního jednání žalovaného vůči pojištěnci, tedy poškozenému, a to v rozsahu 70%. Řízením bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila náhradu nákladů na hrazené služby ve výši 779 157 Kč. Soud proto žalobě v částce 545 410 Kč, včetně úroku z prodlení, který soud přiznal od data doručení žaloby žalovanému z částky 545 058,50 Kč tj. od 27.1.2016 a z částky 351,50 Kč ode dne doručení rozšíření žaloby o tuto částku žalovanému tj. od 14.2.2017.

27. Co do zaplacení částky 233 747 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 778 655 Kč od 30.7.2015 do 26.1.2016, z částky 233 596,50 Kč od 27.1.2016 do zaplacení a z částky 150,50 Kč od 14.2.2017 do zaplacení soud žalobu zamítl.

28. O nákladech státu za znalečné rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Znalečné pak představuje náklady za podané znalecké posudky a účast znalců u jednání v celkové částce 34 749 Kč. Soud proto žalobci uložil povinnost zaplatit na nákladech částku 10 425 Kč. Žalovaný, který uhradil částku 10 000 Kč jako zálohu na znalečné, pak soud uložil zaplatit částku 14 324 Kč.

29. O povinnosti zaplatit soudní poplatek rozhodl soud podle § 2 odst. 3, § 4 odst. 1 písm. j) a § 6 zák.č. 549/1991 Sb. ve spojení s Položkou 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků, a to ve výši 27 271 Kč.

30. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., a § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a to za 20 úkonů po 300 Kč (sepis žaloby, vyjádření k odporu a rozšíření žaloby, účast u jednání dne 14. února 2017, 18. května 2017, 21. září 2017, 11. ledna 2018, 12. dubna 2018, vyjádření ke znaleckému posudku a návrhu na doplnění dokazování ze dne 9.4.2018, návrh na dotazy na znalce ze dne 6.6.2018, účast u jednání dne 18. října 2018, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 11.3.2019, účast u jednání dne 28.5.2019, vyjádření k odvolání, účast před odvolacím soudem, účast u jednání dne 17.září 2020, vyjádření z 13.10.2020, replika ze dne 30.11.2020, účast u jednání dne 3.prosince 2020, 23.února 2021 a 13.5.2021), tj. Náklady celkem 6 000 Kč. S ohledem na poměr úspěšnosti soud přiznal 40% těchto nákladů tj. částku 2 400 Kč.