10 C 338/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený 13. 8. 1997 bytem Adresa žalovaného pro 24 030 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně poskytla dne , datum, žalovanému úvěr za úrok 40% p. m. z jistiny. Před uzavřením smlouvy žalobkyně žalovaného lustrovala ve veřejně dostupných databázích , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a obdržela od něj výpisy z bankovního účtu, případně výplatní pásky, a nedošlo k důvodným pochybám ohledně jeho platební schopnosti. Splátky měl žalovaný hradit každý měsíc, vždy nejpozději k 14. dni v měsíci, a to úrok přirostlý za minulé období. Jistinu mohl žalovaný splatit kdykoliv zcela nebo zčásti. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se dostal s úhradou do prodlení a byl žalobkyní opakovaně o zaplacení upomínán. Ke dni , datum, byl úvěr zesplatněn. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou , částka, , úrokem , částka, za první měsíc čerpání úvěru a smluvní pokutou ve výši , částka, . Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně které je žalovaný v prodlení, a byla žalobkyní vyčíslena za období od , datum, do data odeslání předžalobní výzvy , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a během řízení byl nečinný.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému úvěr do výše , částka, s možností opakovaného čerpání na dobu neurčitou s úrokovou sazbou 40 % p. m. s tím, že žalovaný se zavázal každý měsíc vždy nejpozději do 14. dne splatit úrok přirostlý za minulé období. Jistinu mohl žalovaný splatit kdykoliv zcela nebo zčásti. V případě prodlení s plněním si strany smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.

6. Z fotografií občanského průkazu a cestovního pasu soud zjistil, že si žalobkyně ověřila totožnost žalovaného.

7. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne , datum, odešla z účtu s názvem , Jméno žalobkyně, . částka , částka, na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, , tedy na účet žalovaného, který je uveden v záhlaví smlouvy o úvěru a pod jeho rodným číslem.

8. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného za měsíce březen, červen, červenec a srpen v roce 2023 soud zjistil, že žalovaný v měsíci březnu měl příjmy , částka, a výdaje , částka, . Konečný zůstatek na účtu činil –, částka, . V měsíci červnu byly výdaje , částka, a příjmy , částka, , s tím, že konečný zůstatek na účtu byl , částka, . V červenci činily žalobcovy příjmy , částka, a výdaje , částka, , konečný zůstatek –, částka, . V srpnu byly příjmy , částka, a výdaje , částka, , konečný zůstatek –, částka, . Co se týká charakteru výdajů, soudu neušlo, že žalovaný vynakládá pravidelně peníze na hazard, konkrétně například na protiúčty , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Takových transakcí provede měsíčně minimálně 15 a v měsíci červnu dokonce cca 55. Vedle toho žalovaný v daných měsících platil běžné výdaje za benzín, jídlo, dále pak za taxislužby, vybíral hotovost z bankomatů a prováděl transakce v řádu několika stovek až nižších jednotek tisíců korun s různými fyzickými osobami.

9. Z dokumentu zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že z důvodu porušování smluvních podmínek došlo dne , datum, k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky , částka, do tří dnů od doručení tohoto dopisu.

10. Z výzvy k úhradě s podacím lístkem soud zjistil, že dne , datum, zástupce žalobkyně vyzval žalovaného o úhradu částky , částka, a nákladů právního zastoupení v částce , částka, . Výzva byla odeslána na adresu žalovaného.

11. Soud věc posuzoval po právní stránce podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Je povinností soudu z úřední povinnosti se zabývat v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného).

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

16. Soud tak má s ohledem již ustálenou judikaturu a na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z předložených výpisů z účtu jasně vyplývá, že žalovaný se hojně účastní hazardních her a přestože jeho příjmy pravidelně dosahují vyšších desítek tisíc korun měsíčně, což lze v České republice považovat za nadstandardní sumy, obdobnou částku vždy utratí a zůstatek na jeho běžném účtu je tak pravidelně blízký nule. Při vynaložení odborné péče by žalobkyně musela nutně dojít k tomu, že poskytnout úvěr žalovanému je minimálně riskantní. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní.

17. V dané věci tak lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a poskytla žalovanému úvěr i přes objektivní důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jiné smluvní nároky (úrok, smluvní pokuty, různé poplatky apod.) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit.

18. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Odst. 2 tohoto ustanovení stanoví, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, proto je podle pravidel bezdůvodného obohacení na místě, aby každá ze stran vydala druhé straně to, co získala. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku , částka, , kterou žalovaný nevrátil. Soud proto uložil žalovanému povinnost k úhradě této částky se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě ze dne , datum, . V ostatním soud žalobu zamítl.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Náklady řízení činí celkem , částka, , protože však byla žalobkyně úspěšnější o 25 procentních bodů než žalovaný, přiznal jí soud náhradu nákladů v této části, tedy v částce , částka, .