10 C 340/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , obec , zastoupený advokátem JUDr. jméno celé jméno žalobce , se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa , obec a číslo , vedlejší účastník územní celek , se sídlem adresa vedlejší účastnice , o zaplacení částky 10 591 Kč

I. Žaloba se žalobním návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 10 591 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce a vedlejší účastník nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhá na žalovaném náhrady škody ve výši 10 591 Kč spočívající v nákladech řízení, jež byl žalobce nucen vynaložit na svou obhajobu v rámci přestupkové řízení vedeného Městským úřadem Frenštát pod Radhoštěm pod sp. zn. OŽVP/33282/2019 [číslo].

2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s tím, že v rámci přestupkového řízení bylo prokázáno, že došlo k naplnění objektivní složky skutkové podstaty přestupku. Zahájení přestupkového řízení bylo oprávněné, přestože bylo řízení následně zastaveno s ohledem na zásadu in dubio pro reo, neznamená to, že přestupkové řízení bylo vedeno protiprávně.. Naopak bylo povinností správního orgánu přestupkové řízení zahájit.

3. Žalovaný navrhnul vstup vedlejšího účastníka na straně žalované, a to Město Frenštát pod Radhoštěm, které o vstup do řízení projevilo zájem.

4. Účastníci byli soudem písemně vyzváni, aby ve lhůtě 7 dní soudu sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se v uvedené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce a žalovaný se nevyjádřili. [ulice] účastník souhlasil, aby soudem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.

5. Ze správního spisu Městského úřadu Frenštátu pod Radhoštěm R 39, [číslo] soud zjistil, že dne 11. 2. 2018 v 13:03 hod. oznámil telefonicky na služebnu Městské policie města Frenštát pod Radhoštěm pan [jméno] [příjmení], že mu soused [celé jméno žalobce] při hádce prokopl dveře od bytu. [ulice] policie oznámila přestupek dne 12. 2. 2018 na Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm, odbor živností a přestupků spolu s úředním záznamem. Dne 27. 9. 2018 Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm oznámil zahájení řízení o přestupku z moci úřední a předvolal žalobce k ústnímu jednání s tím, že se dne 11. 2. 2018 kolem 13:00 hodiny v ul. [ulice] na chodbě domu [adresa] před vchodem do bytu [jméno] [příjmení], poté co si přišel stěžovat na hlučnost jeho dětí, jim začal vyhrožovat, že pokud se neztiší, tak je všechny pozabíjí a pokud to nahlásí na policii, takto bude ještě horší a prokopl dveře do bytu [jméno] [příjmení], čímž mu způsobil škodu ve výši 3 602 Kč. Žalobce dne 16. října 2018 udělil plnou moc JUDr. [jméno] [celé jméno žalobce] pro zastupování. Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm vydal dne 15. 11. 2018 pod č.j. OŽVP/4616/2018 [číslo] rozhodnutí, kterým pod výrokem 1. řízení o přestupku, kterého se měl obviněný dopustit tím, že dne 11. 2. 2018 na chodbě domu poté co si přišel stěžovat na hlučnost dětí, začal vyhrožovat, že pokud se neztiší, tak je tady všechny pozabíjí a pokud to nahlásí na policii, takto bude ještě horší, zastaveno a pod výrokem 2. obviněný byl uznán vinným, že dne 11. 2. 2018 prokopl dveře bytu [jméno] [příjmení], čímž mu způsobil škodu ve výši 3 602 Kč a uložil správní trest pokuty ve výši 1 500 Kč, nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč a povinnost uhradit poškozenému [jméno] [příjmení] majetkovou škodu ve výši 2 499 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Krajský úřad Moravskoslezského kraje rozhodnutím ze dne 11. 1. 2019 pod č.j. č.j. MSK 172083/2018 rozhodnutí městského úřadu ze dne 19. 11. 2018 ve výroku 2. zrušil a věc vrátil městskému úřadu k novému projednání a rozhodnutí. Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm dne 24.6.2019 pod č.j. OŽVP/17890/2019 [číslo] vydal rozhodnutí, kterým byl žalobce uznán vinným, že dne 11. 2. 2018 kolem 13:00 hod. ve Frenštátě pod Radhoštěm na ul. [ulice] na chodbě domu [adresa] poškodil kopnutím dveře bytu [jméno] [příjmení] a uložil mu trest pokuty ve výši 1 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Žalobce podal dne 10. 7. 2019 proti tomuto rozhodnutí odvolání. Krajský úřad Moravskoslezského kraje dne 24. 9. 2019 pod č.j. MSK 118146/2019 vydal rozhodnutí, kterým rozhodnutí Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm zrušil a věc vrátil městskému úřadu k novému projednání a rozhodnutí. Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm usnesením ze dne 5. 12. 2019 pod č.j. OŽVP/33282/2019 [číslo] řízení zastavil.

6. Z plné moci soud zjistil, že žalobce dne 16. října 2018 udělil advokátovi JUDr. [jméno] [celé jméno žalobce] plnou moc pro zastupování v přestupkové věci. Z faktury [číslo] soud zjistil, že advokát JUDr. [jméno] [celé jméno žalobce] vystavil žalobci dne 9. 12. 2019 fakturu za přestupkové řízení na částku 10 591 Kč, a to za přípravu a převzetí obhajoby, účast u jednání dne 20. 10. 2018, vyjádření k podkladům pro rozhodnutí, odvolání, účast u jednání dne 10. 4. 2019, odvolání tj. za 6 úkonů právní pomoci po 1000 Kč, 6x režijní paušál po 300 Kč, cestovné ve výši 554,20 Kč. Dále účtoval za ztrátu času za 4 půlhodiny po 100 Kč v souvislosti s účastí u jednání na MěÚ ve Frenštátě pod Radhoštěm ve dnech 20. 10. 2018 a 10. 4. 2019 a DPH ve výši 1 838,40 Kč. Z Příjmového pokladního dokladu soud zjistil, že žalobce uhradil částku 10 591 Kč.

7. Z žádosti o náhradu způsobené škody soud zjistil, že podáním ze dne 12. 12. 2019 žalobce prostřednictvím advokáta uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody ve výši 10 591 Kč. Z dopisu žalovaného soud zjistil, že dopisem ze dne 23. prosince 2019 žalovaný nevyhověl žádosti žalobce o přiznání náhrady škody.

8. Podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

10. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 13 odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

11. Nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí jsou dva pojmy, které vymezují příčinu vzniku újmy výkonem veřejné moci. Jde o samostatné skutkové podstaty odpovědnosti státu za takovou újmu, z čehož plyne zásada, že co je nezákonným rozhodnutím, nemůže být nesprávným úředním postupem a naopak. Odpovědnost za nesprávný úřední postup není v zákoně č. 82/1998 Sb. nijak definován. Jedinou výjimku představuje ustanovení § 13 odst. 1 z. č. 82/1998 Sb. věta druhá a třetí. Podle tohoto ustanovení je nesprávným úředním postupem porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, nebo ve lhůtě přiměřené. Porušení této povinnosti je proto (podle zákona č. 82/1998 Sb.) nesprávným úředním postupem vždy. Odpovědnost za škodu z nesprávného úředního postupu orgánu státu nezakládá úřední postup, který se následně projevil v obsahu rozhodnutí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. června 1999, sp. zn. 2 Cdon 129/97). Vyústil-li nesprávný úřední postup ve vydání rozhodnutí, může být důvodem pro uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. jen toto rozhodnutí (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3199/2009).

12. Podle § 31 zák.č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (odst. 1). Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána (odst. 2). Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu12) o mimosmluvní odměně (odst. 3).

13. Podle čl. 36 odst. 3 Listiny každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona 251/2016 Sb. fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně způsobí škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku.

15. Podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb. správní orgán zahájí řízení o každém přestupku, který zjistí, a postupuje v řízení z moci úřední. Oblast správního řízení a zejména pak správního trestání je ovládána principem oficiality a legality. Jak uvedl například nález Ústavního soudu ÚS II. ÚS 345/01, správní řízení je ovládáno principem oficiality, podle kterého má správní orgán právo a povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjistí. Ovládáno je rovněž principem legality, podle něhož je příslušný orgán povinen stíhat všechny delikty, o nichž se dozví (naopak se v něm neuplatní zásada dispoziční, dle které je účastník oprávněn nakládat s předmětem řízení). Pokud správní orgán zjistí skutečnosti svědčící o spáchání určitého správního deliktu konkrétní osobou, je povinen (nestanoví-li zvláštní zákon jinak) zahájit v této věci řízení a v něm tento delikt projednat, resp. v případě prokázání jeho spáchání konkrétní osobou, deklarovat její vinu a uložit jí přiměřený správní trest. Na druhou stranu, pokud dle názoru správního orgánu nejsou dány důvody pro zahájení správního řízení, není možné jej k tomu donutit (s výjimkou aplikace § 80 SpŘ). (srovnej komentář k § 78 zákona [číslo] nakladatelství C.K. [příjmení] 2. vydání).

16. Řízením bylo prokázáno ze správního spisu, že na základě oznámení městské policie Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm zahájil z moci úřední řízení o přestupku proti žalobci. Správní orgán dvakrát vydal rozhodnutí, kterým žalobce uznal vinným z přestupku, že prokopl dveře bytu [jméno] [příjmení], čímž mu měl způsobit škodu ve výši 3 602 Kč a byl mu uložen správní trest pokuty ve výši 1500 Kč a povinnost hradit náklady řízení ve výši 1000 Kč. Proti oběma rozhodnutím podal žalobce odvolání. Na základě druhého zrušujícího rozhodnutí odvolacího správního orgánu, správní orgán I. stupně řízení o přestupku zastavil, neboť neexistuje žádný přímý důkaz, kterým by bylo možno prokázat skutkový stav věci tak, jak je veden v obvinění, a obviněný po celou dobu řízení své úmyslné jednání popírá.

17. Dle názoru soudu projednávaná věc není totožná s věcí projednávanou Ústavním soudem ČR pod č.j. II. ÚS 1099/19 ze dne 3. září 2019, kdy ústavní soud dospěl k závěru, že k zastavení řízení o přestupku došlo z důvodu flagrantního pochybení policejního orgánu. V důsledku tohoto postupu je nutno hledět na Oznámení o zahájení řízení přestupku a na něj navazující řízení o přestupku jako na nezákonné. V projednávané věci Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm zahájil z moci úřední řízení o přestupku na základě oznámení Městské policie [obec], že žalobce je důvodně podezřelý z přestupku tím, že poškodil dveře majitele pana [jméno] [příjmení]. Spolu s oznámením byl předán úřední záznam, že na místo vyjel policista, který hovořil s oznamovatelem a věc sledovala i sousedka [jméno] [příjmení], která byla po zákonném poučení vyzvána k podání vysvětlení ve věci poškození dveří. [příjmení] městské policie provedla fotodokumentaci. Správní orgán se tak dozvěděl o skutečnosti svědčící o spáchání správního deliktu konkrétní osobou a byl proto povinen zahájit v této věci řízení. Soud má proto za to, že Oznámení o zahájení řízení o přestupku nebylo nezákonné. V projednávané věci postup městského úřadu vyústil ve vydání rozhodnutí. Nešlo proto o nesprávný úřední postup. Obě rozhodnutí vydaná Městským úřadem ve Frenštátě pod Radhoštěm, a to jak ze dne 15.11.2018 č.j. OŽVP/4616/2018 [číslo], tak i ze dne 24.6.2019 č.j. OŽVP/17890/2019 [číslo] nenabyla právní moci, neboť se žalobce proti těmto rozhodnutím odvolal. Podmínkou nároku na náhradu škody je, že musí jít o rozhodnutí pravomocné.

18. Přestupkové řízení není s ohledem na jeho dopady do poměrů stíhané osoby takové povahy, aby bylo možno klást jeho dopady na úroveň dopadů řízení trestního, a proto judikatorní závěr, že osoba, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání, které neskončilo odsuzujícím rozhodnutím, má nárok na náhradu škody z titulu odpovědnosti státu, se upíná právě jen k řízení trestnímu a nikoliv k řízení přestupkovému. V případě nároku žalobce na náhradu škody vzniklé v souvislosti s vedením přestupkového řízení tedy schází odpovědnostní titul spočívající v nezákonném pravomocném rozhodnutí, které by bylo následně pro nezákonnost příslušným orgánem zrušeno nebo změněno a v samotném zahájení přestupkového řízení nelze bez dalšího spatřovat ani nesprávný úřední postup. Žalobci tak nepřísluší nárok na náhradu škody za náklady právního zastoupení (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 4. června 2019 pod sp. zn. II. ÚS 1470/19, ve kterém Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9.1.2019 č.j. 11 Co 323/2018-68).

19. Na základě výše uvedených skutečností soud proto žalobu zamítl.

20. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalovanému náklady podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a to za 1 úkon za 300 Kč (vyjádření k žalobě).

21. Vedlejšímu účastníkovi žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žalobce a vedlejší účastník nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení.