10 C 38/2014

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena: titul jméno příjmení , advokátkou, se sídlem ulice 24, obec a číslo , proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození , ulice a číslo , obec a číslo , zastoupen: titul jméno příjmení , advokátkou, se sídlem ulice a číslo , obec a číslo , 2. právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalované , zastoupen tituly jméno příjmení , advokátem, se sídlem ulice a číslo , obec a číslo , o určení vlastnického práva k nemovitostem,

I. Žaloba se žalobním návrhem, aby soud určil, že pozemek parc. [číslo] o výměře 11 m2, pozemek parc. [číslo] o výměře 184 m2, pozemek parc. [číslo] o výměře 574 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 8247 m2, všechny v katastrálním území Trója, obec Praha zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Trója u katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha jsou ve společném jmění manželů žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaného [celé jméno žalovaného] se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit prvému žalovanému na nákladech řízení částku 57 789,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalovaného č.

1. III. Žalobkyně je povinna zaplatit druhému žalovanému na nákladech řízení částku 168 918,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného č. 2.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že žalovaná společnost není vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku rozsudku s tím, že žalovaný [jméno] [příjmení] je jejím bývalým manželem. Manželství bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha – východ č.j. [číslo jednací] ze dne 3. června 2010, který nabyl právní moci dne 11.1.2011. Žalovaný č. 1 se stal vlastníkem předmětných nemovitostí podle potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 25.4.2005, kdy za nemovitosti zaplatil celkem 2, 800.000 Kč Tyto prostředky pocházely ze společného jmění manželů a vzhledem k trvání manželství se staly součástí společného jmění manželů. Žalovaný č. 1 výše uvedené nemovitosti bez jejího souhlasu převedl darovací smlouvou na žalovaného č. 2, společnost [právnická osoba]. K darování nemovitostí žalobkyně nedala souhlas. Žalobkyně namítla neplatnost darovací smlouvy v březnu 2007.

2. Žalobkyně podáním ze dne 13.3.2014 navrhla změnu žaloby, aby soud určil, že žalovaná společnost [právnická osoba], [IČO], není vlastníkem pozemku parcelní [číslo] o výměře 11 m2, pozemku parcelní [číslo] o výměře 184 m2, pozemku parcelní [číslo] o výměře 574 m2 a pozemku parcelní [číslo] o výměře 8.247 m2, vše v katastrálním území Troja, obec Praha, zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Troja u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] a že pozemek parcelní [číslo] o výměře 11 m2, pozemek parcelní [číslo] o výměře 184 m2, pozemek parcelní [číslo] o výměře 574 m2 a pozemek parcelní [číslo] o výměře 8.247 m2, všechny v katastrálním území Troja, obec Praha, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Troja u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, , jsou ve společném jmění manželů žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaného [celé jméno žalovaného]. Soud usnesením ze dne 1.10.2015 změnu žaloby připustil.

3. Žalovaný č. 1 nejprve navrhnul zamítnutí žaloby, posléze souhlasil se žalobou.

4. Žalovaný č. 2 navrhnul zamítnutí žaloby a vznesl námitku promlčení. Dále uvedl, že nemovitosti byly zakoupeny 1.žalovaným za finanční prostředky společníků 2. žalovaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Na základě dohody s [jméno] a [jméno] [příjmení] žalovaný č. 1 převedl nemovitosti do vlastnictví nově založené žalované společnosti.

5. Rozsudkem ze dne 1. října 2015 pod č.j. [číslo jednací] soud pod výrokem I. žalobě vyhověl a určil, že žalovaná společnost [právnická osoba] není vlastníkem předmětných nemovitostí a pod výrokem II. určil, že pozemek parc. [číslo] o výměře 11 m2, pozemek parc. [číslo] o výměře 184 m2, pozemek parc. [číslo] o výměře 574 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 8247 m2, všechny v katastrálním území Trója, obec Praha zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Trója u katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha jsou ve společném jmění manželů žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaného [celé jméno žalovaného]. Pod výrokem III. soud uložil žalovaným zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 101 316 Kč.

6. K odvolání 2. žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24.srpna 2016 pod č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že zamítl žaloba o určení, že druhý žalovaný není vlastníkem pozemků par. [číslo] par.č [číslo], par. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Trója, obec Praha zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Trója u katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha a rozsudek ve výrocích II. a III. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolací soud uvedl, že judikatura je ustálena v závěru, že naléhavý právní zájem na negativním určení, že žalovaný není subjektem určitého práva, není dán, může-li se žalobce domáhat pozitivního určení svého práva, pozitivní určení má přednost před určením negativním. Soudu prvního stupně pak uložil, aby zjistil, zda v řízení o vypořádání SJM žalobkyně a prvního žalovaného byly ve lhůtě uvedené v § 150 odst. 4 obč. zák. předmětné pozemky učiněny předmětem vypořádání a z jakých prostředků byla uhrazena cena za vydražené pozemky v celkové výši 2 800 000 Kč.

7. Z oddacího listu soud zjistil, že žalobkyně a první žalovaný uzavřeli dne [datum] manželství. Z potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby, že žalovaný č. 1 se stal vydražitelem nemovitostí, a to pozemků par. [číslo] par. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha, vedené u Katastrálního úřadu [okres] na základě nejvyššího podání, a to za cenu 2 800 000 Kč. Dražba se konala dne [datum]. Ze spisu Okresního soudu Praha - východ soud zjistil, že manželství [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 3. června 2010, který nabyl právní moci dne 11.1.2011. Ze sdělení Okresního soudu Praha- východ a ze žaloby, že pod spis. zn. [spisová značka] je projednávána žaloba, došlá soudu dne 10.3.2011, o vypořádání SJM [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] a že předmětem této žaloby jsou i pozemky par. [číslo] par. [číslo] par. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha, vedené u Katastrálního úřadu Praha – město.

8. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] (matka [celé jméno žalovaného]), [jméno] [příjmení] (bratr [celé jméno žalovaného]) a 1. žalovaný vypověděli, že manželství [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] koncem roku 2004 procházelo krizí. [celé jméno žalovaného], který měl jít v listopadu 2004 na operaci, si dal do úschovy k [jméno] [příjmení], svému švagrovi, peníze, které našetřil v průběhu manželství a měl je v hotovosti doma u své matky. Jednalo se o částku 3,5 milionu Kč, kterou chtěl v případě, že by operace dopadla špatně a v případě smrti, aby byla vyplácena dětem. Žalobkyně vypověděla, že s manželem si doma našetřili peníze, přibližně 7 000 000 Kč, které měli doma. Když šli do sporu s manželem (1. žalovaným), že si chtěla vzít peníze, které měli našetřené doma, ale peníze nebyly. Manžel jí řekl, že peníze si schoval u [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] (sestra 1. žalovaného a manželka [jméno] [příjmení]) vypověděla, že manžel [jméno] [příjmení] v lednu 2005 našel na internetovém portálu dražbu pozemků v [obec] [část obce]. Pozemky nebyly vedeny jako stavební, proto se rozhodli pozemky koupit a pokusit se o změnu na pozemky stavební. [jméno] [příjmení] se rozhodl dražby zúčastnit a pozemky koupit. Jí napadlo, do této záležitosti přibrat bratra, který měl kontakty s pracovníky pražského Magistrátu, ministerstev a předpokládali, že se změnou pozemků na pozemky stavební pomůže. Na dražbě se stal vydražitelem bratr po nesmyslném příhozu. Po dražbě následovala lhůta, ve které se musely pozemky zaplatit. Protože manžel nebyl vydražitelem, poskytli částku 3 000 000 Kč bratrovi k úhradě kupní ceny, a to způsobem, že manžel vybral hotově peníze z účtu a vložil je na účet bratra. [příjmení] 200 000 Kč byla určena na převod pozemků. [titul] [jméno] [příjmení] vypověděl, že pan [celé jméno žalovaného] vydražil nějaké pozemky. Pan [příjmení] navrhoval, že by bylo vhodné, aby se tyto pozemky vložily do společnosti [právnická osoba] Vypracoval proto darovací smlouvu a dohoda následná mezi mezi panem [příjmení] a panem [celé jméno žalovaného], byla taková, že pokud se v časovém horizontu 4 let nepodaří panu [příjmení] pozemky zhodnotit, tak se vrátí z majetku firmy zpět panu [celé jméno žalovaného]. Dne [datum] byla provedena dobrovolná dražba, jejíž předmětem byly předmětné pozemky na [list vlastnictví] v k. ú. Troja, obec Praha Z potvrzení účasti na dražbě, že dražby se kromě prvního žalovaného účastnil i [jméno] [příjmení]. Z potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby, že vydražitelem pozemků se stal [celé jméno žalovaného], který pozemky vydražil za částku 2 800 000 Kč. Z výpisu z účtu a z dokladu o úhradě ceny dosažené vydražením, že žalovaný č.1 uhradil dne 22.4.2005 převodem na účet dražebníka 2 700 000 Kč. Tímto byla žalovaným č. 1 dohromady s již složenou dražební jistinou ve výši 100 000 Kč uhrazena celá cena dosažená vydražením ve výši 2 800 000 Kč. Z výpisů z účtů, že dne 21.4.2005 [jméno] [příjmení] vybral ze svého účtu vedeného u ČSOB částku 3 000000 Kč, kterou vložil dne 21.4.2005 na účet 1. žalovaného, který dne 21.4.2005 provedl úhradu částky 2 700 000 Kč za vydražené pozemky. Z notářského zápisu, že dne 4.4.2005 byla uzavřena společenská smlouva o založení společnosti [právnická osoba], jejímiž společníky byli [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] podíly společníků činily 50% [jméno] [příjmení], 25% [jméno] [příjmení] a 25% [příjmení] [příjmení]. Jednateli byli jmenováni [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení]. Darovací smlouvou ze dne [datum] [celé jméno žalovaného] daroval předmětné nemovitosti firmě [právnická osoba] Dne [datum] uzavřel 1. žalovaný s 2. žalovaným smlouvu budoucí darovací o darování nemovité věci, na základě které v případě, že 2. žalovaný nezajistí zhodnocení pozemků ve smyslu využití pozemků, tak aby byly označeny jako stavební ve lhůtě 4 let, daruje tyto pozemky zpět 1. žalovanému. Z trestního oznámení, že [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] podali dne 24.6.2009 na Městské státní zastupitelství a dne 13.7.2009 na Policii ČR trestní oznámení na [celé jméno žalovaného] pro podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry. Policie usnesením ze dne 26. července 2010 zahájila trestní stíhání proti [celé jméno žalovaného] pro spáchání zločinu zpronevěry ve stadiu pokusu. Dne 19.12.2011 podalo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 8 na [celé jméno žalovaného], že dne 12.6.2009 jako jednatel spol. [právnická osoba] v úmyslu získat do svého vlastnictví pozemky, bez vědomí společníků a bez souhlasu vlané hromady spol. [právnická osoba] se pokusil převést z vlastnictví společnosti [právnická osoba] na svou osobu jako obdarovaného, darovací smlouvou bezúplatně předmětné pozemky, dle znaleckého ocenění v celkové hodnotě 1, 829.990 Kč. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. [spisová značka] ze dne 11.4.2012 byl obžalovaný [celé jméno žalovaného] zproštěn obžaloby, neboť skutek není trestným činem.

9. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] se proti žalovaným [právnická osoba] a [celé jméno žalovaného] domáhali určení, že darovací smlouva uzavřená dne [datum] mezi spol. [právnická osoba] jako dárcem a [celé jméno žalovaného] jako obdarovaným, jejímž předmětem bylo darování předmětných nemovitostí je neplatná. Soud rozsudkem ze dne 18.3.2013 žalobě vyhověl a zároveň určil, že jediným vlastníkem nemovitostí je [právnická osoba], když soud vyšel z toho, že darovací smlouva ze dne 11. června 2009, kterou byly nemovitosti darovány společností [právnická osoba] [celé jméno žalovaného], je neplatná, neboť je v rozporu se společenskou smlouvu [právnická osoba]

10. Ze spisu zdejšího soud sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 27.4.2009 domáhala určení, že předmětné nemovitosti jsou ve společném jmění manželů. Žalobkyně podáním ze dne 30.5.2011 vzala žalobu zpět, neboť došlo k rozvodu manželství, s tím, že bude žalovat na vypořádání SJM. Soud usnesením ze dne 20.1.2012 řízení zastavil. Toto usnesení nabylo právní moci dne 6.6.2012. [příjmení] [příjmení], jednatel 2. žalovaného vypověděl, že dražba se konala koncem ledna 2005 v Brně. V roce 2004 měl infarkt a ještě v té době byl v kritickém stavu. Den před konáním dražby odjeli do Brna s 1. žalovaným a ten den, kdy odjížděli do Brna, vybral hotovost. Oba se účastnili dražby, chtěl, aby u toho byl přítomen i 1. žalovaný, kdyby se mu něco stalo. Původně chtěl dražit pod jedním číslem, ale dražebníkem jim bylo sděleno, že jako fyzické osoby nemůžou, proto dražili pod dvěma čísly. Jistotu skládal k rukám dražebníka, a to jak za sebe, tak i za 1. žalovaného. Dražební jistota byla poměrně nízká 100 000 Kč, proto účast byla poměrně vysoká. Po té co částka byla 1 000 000 Kč, odpadla převážná většina účastníků, zůstali jen on, pan [celé jméno žalovaného] a [právnická osoba]. On musel opustit místnost, neboť bral prášky na odvodnění a když se vracel, bylo před koncem dražby, poslední příhoz učinil 1. žalovaný na částku 2 800 000 Kč. Nechtěl proto částku zbytečně navyšovat. Platil za sebe, 1. žalovaný byl jeho nástrojem. Z výpisu z účtu soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne 26.1.2005 vybral v hotovosti částku 500 000 Kč.

12. Z darovací smlouvy soud zjistil, že žalovaný č. 1 uzavřel dne [datum] se žalovaným č. 2 darovací smlouvu, jejímž předmětem byly výše uvedené pozemky. Z listiny datované dne [datum] adresované oběma žalovaným, že žalobkyně vznesla námitku relativní neplatnosti darování pozemků, na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s tím, že s darováním nesouhlasí a pozemky získala se svým manželem vydražením. Z notářského zápisu, že dne 20.10.2009 před notářkou [titul] [jméno] [příjmení] žalobkyně, žalovaný č. 1 a za žalovaného č. 2, žalovaný č.1 jakožto jednatel žalovaného č. 2 souhlasně prohlásili, že žalobkyně v zákonné promlčecí době uplatnila námitku relativní neplatnosti Darovací smlouvy. Námitka relativní neplatnosti byla žalobkyní doručena všem smluvním stranám Darovací smlouvy, a to dne [datum] [celé jméno žalovaného] a dne [datum] [právnická osoba] Troja. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], že žalobkyně a 1. žalovaný jí sdělili, že námitka relativní neplatnosti byla doručena všem smluvním stranám [datum]. Ona toto neprověřovala. Žalobkyně uvedla, že listina vznesení námitky relativní neplatnosti byla doručena [celé jméno žalovaného] dne [datum] před domem v Hovorčovicích při předání syna [jméno], a to kolem oběda. Svědek [příjmení] [příjmení] (otec žalobkyně) vypověděl, že dne [datum] žalobkyně 1. žalovanému předala papír ohledně vydražených nemovitostí. K předání došlo v domě v Hovorčovicích v kuchyni odpoledne. Svědkyně [jméno] [příjmení] (kamarádka žalobkyně) vypověděla, že v březnu 2007, určitě v pondělí kolem 7. března 2007 předala žalobkyně 1. žalovanému dopis, ve kterém žalobkyně uváděla, že nesouhlasí s darováním pozemků. K předání dopisu došlo spíše dopoledne v kuchyni domu. [celé jméno žalovaného] (syn žalobkyně a 1. žalovaného) vypověděl, že k předání písemnosti, ve které maminka psala, že nesouhlasí s darováním pozemku společnosti [právnická osoba] došlo na jaře 2007, asi 12. března a k předání došlo určitě odpoledne, neboť to bylo v souvislosti s předáním bratra a v kuchyni. Z vyjádření [celé jméno žalovaného] ze dne 16.9.2010 adresovaného Okresnímu soudu pro Prahu východ k č.j. [spisová značka] ve věci rozvodu manželství, soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] uvedl, že na podzim roku 2005 se odstěhoval ze společné domácnosti ke své matce. Do jara 2006 odpůrkyně (nyní žalobkyně) s ním nekomunikovala. Od jara 2006 již formálně komunikuje. Od jara 2006 do roku 2009 byl styk navrhovatele s odpůrkyní takový, že po telefonické domluvě přivezla odpůrkyně na parkoviště u OC nezletilého syna, kterého si převzal a na stejném místě v dohodnutou dobu odevzdal. Bydliště odpůrkyně (nyní žalobkyně) nenavštívil do roku 2009. V období roku 2010 do dnešního dne navštěvuje bydliště odpůrkyně tak, že je mu nezletilý syn předán před vrátky vedoucí do zahrady, na které stojí dům obývající odpůrkyní.

13. Podle § 143 odst. 1 písm. a) obč.zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Podle § 150 odst. 4 obč. zák. nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

14. Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno 11.1.2011. Dne 10.3.2011 podala žalobkyně žalobu o vypořádání SJM a předmětem této žaloby jsou i pozemky par. [číslo] par. [číslo] par. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví], k.ú. Troja, obec Praha, vedené u Katastrálního úřadu Praha – město. Předmětné pozemky byly učiněny předmětem řízení o vypořádání SJM ve lhůtě.

15. Z účtu vedeného u ČSOB bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] dne 21.4.2005 vybral v hotovosti částku 3 000 000 Kč a téhož dne jí vložil na účet [celé jméno žalovaného], který téhož dne tj. 21.4.2005 uhradil částku 2 700 000 Kč na účet dražebníka. Řízením se neprokázalo, že [celé jméno žalovaného] předal v hotovosti v listopadu 2004 [jméno] [příjmení] částku 3 500 000 Kč. Soud s ohledem na příbuzenský vztah neuvěřil tvrzení matky 1. žalovaného [jméno] [příjmení] a bratra 1. žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], učiněné v rámci trestního stíhání, že částku 3 500 000 Kč předal do úschovy [celé jméno žalovaného] svému švagrovi, aby v případě, že by operace dopadla špatně a v případě smrti, aby byla částka vyplácena dětem, a to s ohledem na to, že tyto peníze měl, dle tvrzení žalovaného č. 1, jeho matky a bratra, už předtím schované u své matky. Nebylo proto důvodu dávat peníze švagrovi, když u předání peněz měl údajně být i jeho bratr. Navíc švagr měl v té době zdravotní problémy, což uváděl sám [jméno] [příjmení] a i [titul] [příjmení]. Na účtu žalovaného č. 1 byly peněžní prostředky v řádu statisíce korun, vyjma termínovaného vkladu ve výši 1 400 000, který byl zrušen v červnu 2004. Je sice pravdou, že věrohodnost [jméno] [příjmení] byla oslabena jeho trestním stíháním a civilními žalobami, ale peněžní prostředky [jméno] [příjmení] a jeho manželky na účtech byly v řádu několika milionů korun. [titul] [jméno] [příjmení], nebyl přítomen dražby, ani tvrzeného předání peněz panem [celé jméno žalovaného] panu [příjmení]. Dále má soud za to, že pokud by peníze, za které byly pozemky vydraženy, byly ve společném jmění manželů [příjmení], pak by obchodní podíl 1. žalovaného, který držel prostřednictvím své matky ve společnosti [právnická osoba], nebyl pouze ve výši 25%. Pokud jde o částku 100 000 Kč za zaplacení dražební jistoty, žalobkyně neuvedla, kde [celé jméno žalovaného] peníze na zaplacení dražební jistoty vzal, když před tím tvrdila spolu s [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného], že finanční hotovost dal do úschovy švagrovi, který mu ji nevrátil. Den před konáním dražby tj. dne 26.1.2005 vybral [jméno] [příjmení] v hotovosti částku 500 000 Kč. Na základě výše uvedených skutečností má soud za to, že se nepodařilo prokázat, že finanční prostředky, za které byly nemovitosti vydraženy, byly ve společném jmění manželů.

16. Soud se zabýval i vznesenou námitkou promlčení. Podle ustanovení § 145 odst. 2 obč. zák. obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný. Podle ustanovení § 40a věty první obč. zák., jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení (mimo jiných) § 145 odst. 2, považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým právním úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Podle ustanovení § 100 odst. 1 právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá- li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle ustanovení § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

17. Žalovaný č. 1 uzavřel dne [datum] se žalovaným č. 2 darovací smlouvu, jejímž předmětem byly výše uvedené pozemky. Žalobkyně dne 27.4.2009 podala u soudu žalobu na určení vlastnického práva k nemovitostem. Dne [datum] [celé jméno žalovaného], jako jednatel společnosti [právnická osoba] daroval předmětné pozemky sobě, jako fyzické osobě. Dne 18.6.2009 podal [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] proti společnosti [právnická osoba] a [celé jméno žalovaného] žalobu o určení vlastnického práva a o neplatnosti darovací smlouvy. Dne 6.8.2009 byla svolána valná hromada společnosti [právnická osoba], která se nekonala z důvodu, že nebyla usnášeníschopná. Další termín valné hromady byl dne 18.10.2009, na kterém bylo přijato, že návrh na schválení daru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] nebyl přijat a návrh nebyl schválen. Dne 20.10.2009 se dostavila žalobkyně a [celé jméno žalovaného] k notářce, kde shodně uvedli, že námitka relativní neplatnosti Darovací smlouvy byla doručena [celé jméno žalovaného] a společnosti [právnická osoba] dne [datum]. Dne 20.10.2009 byl ověřen podpis na listině datované [datum] souhlas manželky s nabytím majetku do společného jmění manželů. Dne 2.12.2009 podala žalobkyně návrh na zápis vlastnického práva k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí. [právnická osoba] uvedla, že se v materiálech nenachází písemnost, kterou se žalobkyně dovolala relativní neplatnosti ze dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že k předání písemnosti došlo dne [datum] před domem v Hovorčovicích okolo oběda. Otec žalobkyně [příjmení] [příjmení] vypověděl, že k předání došlo v kuchyni a odpoledne. [jméno] [příjmení] uvedla, že k předání došlo v kuchyni spíše dopoledne a syn [celé jméno žalovaného] uvedl, že k předání došlo v kuchyni a určitě odpoledne. [celé jméno žalovaného] ve vyjádření k rozvodovému řízení uvedl, že od jara 2006 do roku 2009 byl styk navrhovatele s odpůrkyní takový, že po telefonické domluvě přivezla odpůrkyně na parkoviště u OC nezletilého syna, kterého si převzal a na stejném místě v dohodnutou dobu odevzdal. Bydliště odpůrkyně nenavštívil do roku 2009. V období roku 2010 navštěvuje bydliště odpůrkyně tak, že je mu nezletilý syn předán před vrátky vedoucí do zahrady, na které stojí dům obývající odpůrkyní. V domě, který obývá odpůrkyně, nebyl cca 5 let. Žalovaný č. 1, kterému se nepodařilo převést nemovitosti na svojí osobu, měl z dovolání se relativní neplatnosti prospěch. Pokud by 1. žalovaný obdržel dne [datum] dovolaní se relativní neplatnosti, pak by dne [datum] nesepsal darovací smlouvu, kterou by předmětné pozemky daroval své osobě. Na základě výše uvedených skutečností soud neuvěřil tvrzení žalobkyně, že k uplatnění námitky relativní neplatnosti došlo dne [datum]. Žalobkyně tedy neprokázala, že by v tříleté promlčecí lhůtě tj. do 11.6.2008 se dovolala relativní neplatnosti.

18. Na základě všech výše uvedených skutečností soud žalobu zamítl.

19. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř. Náklady řízení 1. žalovaného představují náklady právního zastoupení, a to za 3 úkony po 15.620 Kč podle § 7 a § 8 vyhl.č. 177/1996 Sb., kdy soud vycházel z ceny nemovitostí ve výši 1.829.990 Kč, jak vyplývá ze znaleckého posudku provedeného v rámci trestního řízení, 3 x režijní paušál po 300 Kč a DPH ve výši 10 029,60 Kč Náklady celkem činí 57 789,60 Kč.

20. Náklady řízení 2. žalovaného představují náklady za zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši 5.000 Kč, náklady právního zastoupení, a to za 8 úkonů po 15.620 Kč podle § 7 a § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb, za 1/2 úkonu ve výši 7 810 Kč, kdy soud vycházel z ceny nemovitostí ve výši 1.829.990 Kč, jak vyplývá ze znaleckého posudku provedeného v rámci trestního řízení, 9 x režijní paušál po 300 Kč a DPH ve výši 28 448,70 Kč Náklady celkem činí 168 918,70 Kč.