Obvodní soud pro Prahu 7 · Rozsudek

10 C 41/2022

č. j. 10 C 41/2022-19

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-17 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH07:2022:10.C.41.2022.1

Citované zákony (12)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 32 598,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 598,74 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 058,03 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 509,74 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 545,96 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 12 824,16 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 454 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 32 598,74 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně splatit, resp. vrátit částku 40 894 Kč, která představuje součet jistiny (22 000 Kč) a dalších plateb (18 894 Kč), představovaných úrokem stanoveným za celou dobu úvěru v pevné výši 2 118 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 10 780 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 2 036 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 960 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit vratnou částku ve 14. měsíčních splátkách po 2 921 Kč, přičemž poslední splátka připadala na den 19. 11. 2019. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne 28. 2. 2019 ve výši 2 000 Kč. Z tohoto důvodu právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. V případě této smlouvy tak žalovaná dlužila ke dni zasplatnění na jistině částku 12 824,16 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částku 721,80 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku 6 054,3 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku 1 148,26 Kč a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště částku 2 224,15 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně nárokuje dluh žalované ke dni zesplatnění a dále smluvní pokutu ve výši 9 625,74 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Rovněž nárokuje příslušenství, jednak v kapitalizované formě za období od 20. 11. 2019 (ode dne následující po splatnosti dluhu) do dne postoupení pohledávky (20. 5. 2020) a jednak od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaná neuhradila ničeho, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je akciovou společností, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou, včetně přílohy 1. – předpisu splátek a informace o zpracování osobních údajů, soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru v hotovosti ve výši 22 000 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit, činila částku 40 894 Kč, a to ve 14. měsíčních splátkách ve výši 2 921 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy o úvěru soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí celé výše úvěru v hotovosti. Ve smluvních podmínkách je ujednáno, že jednak pokud dlužník nezaplatí jakoukoliv splátku řádně a včas, náleží právní předchůdkyni žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení, přičemž splatnost nastává následující den po dni prodlení, a jednak pokud dlužník poruší svojí povinnost uhradit kteroukoliv splátku řádně a včas, tj. v určené výši a době splatnosti, a neuhradí jej ani po upomínce, stává se celý dluh vzniklý na základě uzavřené smlouvy splatný. Rovněž bylo ujednáno, že pokud se stane celý dluh předčasně splatný v důsledku porušení povinnosti dlužníkem, je dlužník povinen spolu s poskytnutou jistinou uhradit rovněž úhradu za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek, narostlý úrok, úroky z prodlení a případnou smluvní pokutu. Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když na splátkách za úvěr uhradila v hotovosti dne 20. 9. 2018 částku 2 921 Kč, dne 29. 10. 2018 částku 3 000 Kč, dne 29. 11. 2018 částku 3 000 Kč, dne 18. 12. 2018 částku 3 000 Kč, dne 28. 1. 2019 částku 3 000 Kč a dne 28. 2. 2019 částku 3 000 Kč, tedy celkem částku 17 921 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], Dodatku [číslo] ze dne [datum] a přílohy k této smlouvě, včetně potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] a oznámení o provedení příkazu, soud zjistil, že žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou z titulu předmětné smlouvy o úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že žalované bylo oznámeno postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], která byla podle podacího lístku žalované zaslána téhož dne, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým závěrům je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v podané žalobě, pročež stran závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na zjištění skutkového stavu z předložených listin.

5. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Soud posoudil skutkový stav s ohledem na výše uvedené ustanovení zákona tak, že žaloba je důvodná. Žalobkyni se podařilo prokázat, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo platně k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala jej splatit v 14. měsíčních splátkách po 2 921 Kč, tj. uhradit celkovou částku ve výši 40 894 Kč. Protože žalovaná sjednané splátky neplatila řádně a včas, porušila své závazky plynoucí ze smlouvy a právní předchůdkyni žalobkyně podle smluvních podmínek tak vznikl nárok na vyrovnání celé zbývající dlužné částky, resp. úhradu všech nároků plynoucích ze smlouvy. Žalovaná na dluh uhradila toliko částku 17 921 Kč, pročež jí zbývalo uhradit částku 22 973 Kč. Nicméně z důvodu jejího prodlení vznikl právní předchůdkyni, potažmo žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, která činí výši 9 625,74 Kč. Proto je žalobkyně povinna zaplatit částku 32 598,74 Kč (22 973 Kč + 9 625,74 Kč). Smluvní pokuta byla přitom ujednána platně podle § 2048 o. z., kdy navíc byla ujednána mezi podnikatelskými subjekty (žalovaná ve vztahu k právní předchůdkyni žalobkyně vystupovala jako podnikatel). V případě smlouvy o úvěru tak žalovaná stále dluží na jistině částku 12 824,16 Kč a dále náklady na hotovostní inkaso, poplatek za uzavření smlouvy, náklady na administrativní činnost, resp. smluvní úrok a úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo v plném rozsahu prokázat tvrzení obsažená v této žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, jímž žalobkyni přiznal i nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (vztah mezi podnikateli).

7. Protože žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 2). Dále soud žalobkyni přiznal smluvní úrok sjednaný ve shora citované smlouvě o úvěru, který žalobkyně požadovala jednak kapitalizovaný a jednak ode dne následujícího po dni, ke kterému příslušenství kapitalizovala, až do zaplacení, čemuž soud vyhověl, neboť žalovaná dlužnou částku dosud neuhradila.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 454 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 276 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 32 598,74 Kč, skládající se z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť mu je z jeho úřední činnosti známo, že opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech vymáhá postoupené pohledávky z titulu nesplacených úvěrů (např. řízení pod sp. zn. [spisová značka] a mnoho dalších), přičemž peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

9. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.