10 C 460/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 48 869 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 48 869 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení a co do nároku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 6 780 Kč zastavuje.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 36 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 000 Kč od 6. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 10 869 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 623 Kč od 6. 6. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 623 Kč od 6. 12. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 623 Kč od 6. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 48 869 Kč s příslušenstvím. Následně žalobkyně podáními ze dne 12. 4. 2020 a 17. 12. 2020 upřesnila žalobu a zároveň ji vzala zpět co do zaplacení částky 2 000 Kč, představující smluvní pokutu za měsíc červen 2018, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 48 869 Kč od 1. 6. 2018 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 6 780 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 29. 11. 2017 uzavřela žalobkyně se žalovanou 1. smlouvu o zajištění administrativních služeb, na základě které žalobkyně poskytla žalované administrativní služby a zprostředkovala souhlas s umístěním sídla žalované 1. na adrese [adresa žalované], za úplatu 2 994 Kč bez DPH za každých započatých 6. kalendářních měsíců umístění sídla na uvedené adrese. Žalovaná 1. měla předplaceno umístění sídla do 31. 5. 2018, přičemž úplata za následující období byla splatná vždy do 5. dne následujícího měsíce po uplynutí předplaceného období. V opačném případě měla žalovaná 1. změnit své sídlo a učinit k tomu potřebné kroky, aby došlo k výmazu této skutečnosti z obchodního rejstříku. Žalovaná 1. za další období ničeho neuhradila, přičemž nadále má své sídlo evidované na uvedené adrese poskytnuté žalobkyní. Zavázala se přitom, že v případě prodlení s úhradou úplaty je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu za 18 měsíců prodlení (od července 2018 do prosince 20 2019 včetně). Přílohou ke smlouvě je rovněž ručitelské prohlášení žalovaného 2. ze dne 29. 11. 2017, kterým se žalovaný 2. zavázal uspokojit žalobkyni závazek žalované 1., pokud jej sama nesplní.

2. Žalovaní zůstali nečinní a k podané žalobě se nikterak nevyjádřili.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne 29. 11. 2017 se žalovanou 1., za níž jednal jako jednatel žalovaný 2., smlouvu o zajištění administrativních služeb na dobu neurčitou, na základě které žalobkyně poskytla žalované 1. jednak administrativní služby, spočívající v umístění a označení firmy žalované 1., přebírání poštovních zásilek, emailové oznámení o doručení poštovních zásilek a předávání telefonních či osobních vzkazů, a jednak umístění sídla na adrese [adresa žalované]. V č.l. II. bod 1. smlouvy byla za poskytnutí služeb sjednána odměna ve výši 2 994 Kč bez DPH za každých započatých 6 kalendářních měsíců, přičemž splatnost byla stanovena vždy do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uběhne předplacená doba. Žalovaná 1. se v čl. IV. bod 2. smlouvy zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení s úhradou odměny. Splatnost smluvní pokuty pak podle smlouvy nastává vždy bezprostředně poté, co je k její úhradě žalovaná 1. vyzvána, nejpozději však do 14 dní ode dne doručení výzvy k její úhradě (smlouva o zajištění administrativních služeb ze dne 29. 11. 2017). Žalovaný 2. se svým ručitelským prohlášením výslovně zavázal uspokojit žalobkyni dluh žalované 1., spočívající v úhradě sjednané odměny a případných smluvních pokut, pokud žalovaná 1. svůj závazek sama nesplní (ručitelské prohlášení ze dne 29. 11. 2017). Žalovaná 1. byla emailem ze dne 24. 4. 2018 upozorněna na blížící se konec předplaceného období, pročež přílohou emailu byla zálohová faktura na zaplacení dalšího období (email ze dne 24. 4. 2018). Žalovaný 2. byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky, neboť žalovaná 1. nesplnila dobrovolně své závazky vyplývající ze smlouvy ze dne 29. 11. 2017 (výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne 20. 9. 2018, včetně dodejky).

5. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Žalobkyně před prvním jednáním, resp. před rozhodnutím soudu vzala žalobu částečně zpět co do požadavku na zaplacení částky 2 000 Kč (smluvní pokuta za červen 2018) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 48 869 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení a rovněž co do nároku na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 6 780 Kč, a proto soud řízení v rozsahu zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).

7. Soud uzavřel, že žalobkyně se žalovanou 1. uzavřela dne 29. 11. 2017 platně smlouvu ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 o. z., na základě které poskytla žalované 1. administrativní služby a umístění sídla na výše uvedené adrese. Žalovaná 1. však po uplynutí prvního období (prvních 6. kalendářních měsících) neuhradila odměnu za poskytnutí sídla, ačkoliv služeb žalobkyně, resp. umístění sídla na dané adrese nadále užívá. Z tohoto důvodu žalobkyni podle čl. II. bodu 1. smlouvy náleží odměna ve výši 2 994 Kč bez DPH (tj. 3 623 Kč s DPH) za každých následujících i jen započatých 6 kalendářních měsíců, ve kterých žalovaná 1. užívá služeb žalobkyně. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu částky 10 869 Kč za tři dlužné odměny, neboť se jedná o součet odměn za poskytnutí služeb s DPH za období červen 2018 – prosinec 2018, prosinec 2018 – červen 2019 a červen 2019 – prosinec 2019. Odměny za jednotlivá období byla přitom splatná vždy do 5. kalendářního dne v měsíci poté, co jednotlivé období uplynulo (čl. II. bod 1. smlouvy ze dne 29. 11. 2017). Jelikož žalovaná 1. neuhradila včas splatné odměny, dostala se do prodlení, pročež žalobkyni rovněž vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé jednotlivé odměny, na kterou má žalobkyně nárok (viz výše). Soud zároveň rozhodl, že se žalovanou 1. je povinen dlužnou částku, představovanou neuhrazenými odměnami za poskytnutí služeb žalobkyní, uhradit společně a nerozdílně i žalovaný 2., neboť vystupuje ve věci jako ručitel žalované 1. Nárok žalobkyně vůči němu totiž vyplývá z jeho ručitelského prohlášení ve smyslu ustanovení § 2018 odst. 1 o. z., které bylo platně učiněno v písemné formě podle ustanovení § 2018 odst. 2 o. z. Pro úplnost soud konstatuje, že smlouvu se žalobkyní uzavřel žalovaný 2. za žalovanou 1. platně jako její jednatel.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, týkající se oprávněnosti nároku na úhradu odměny za poskytování služeb, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

9. Soud výrokem III. tohoto rozsudku zamítl žalobu co do požadavku úhrady smluvní pokuty ve výši 36 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 000 Kč od 6. 12. 2019 do zaplacení, kterou představovalo prodlení žalované 1. s úhradou odměny za poskytování služeb po dobu 18 měsíců (červenec 2018 až prosinec 2019 včetně). Ve smyslu čl. IV. bod 2. smlouvy ze dne 29. 11. 2017 totiž nastává splatnost smluvní pokuty až poté, co žalobkyně žalovanou 1. vyzve k její úhradě, resp. nejpozději do 14 dnů od doručení takové výzvy. V řízení nebylo nikterak prokázáno, natož tvrzeno, že by žalobkyně vyzvala žalovanou 1. k úhradě smluvní pokuty. Proto ve smyslu uvedeného článku citované smlouvy ze dne 29. 11. 2017 nenastala dosud splatnost smluvní pokuty a tento požadovaný nárok žalobkyně je v současnosti předčasný. Pokud žalobkyně žalovanou 1. vyzvala k úhradě smluvní pokuty, nebylo to, jak je uvedeno výše, žalobkyní tvrzeno, natož něčím prokazováno, přičemž s ohledem na postoj žalobkyně, která souhlasila s postupem podle § 115a o. s. ř., tedy rozhodnutím bez nařízení jednání podle listinných důkazů, nedošlo k poučení při jednání ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému účastníkovi řízení náklady řízení, neboť žalovaní byli sice v řízení úspěšnější (v rozsahu 77,76 % oproti úspěchu žalobkyně v rozsahu 22,24 %), avšak žádné náklady jim v řízení nevznikly 11. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.