10 C 50/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve Anonymizováno žalobce: Jméno žalobce, narozená Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce, zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 25 389 Kč s příslušenstvím

I. Soud konstatuje, že v řízení ve věci přechodného pobytu rodinného příslušníka Anonymizováno Anonymizováno bylo porušeno právo žalobkyně na vydání rozhodnutí v zákonem stanovené době.

II. Žaloba co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně od datum do zaplacení s tím, že žalobkyně datum podala žádost o udělení pobytového oprávnění, přechodného pobytu a řízení bylo ukončeno převzetím povolení k pobytu dne datum. Lhůta k rozhodnutí věci v délce 60 dnů začala plynout dne datum a poslední den lhůty připadl na datum. Řízení od jeho zahájení až do rozhodnutí věci trvalo 186 dnů a lhůta tak byla překročena o 126 dnů. Řízení bylo pro žalobkyni zcela zásadně důležité, šlo možnost pobytu na území Anonymizováno republiky, kde má manžela a dvě nezletilé školou povinné děti, o které se musí kvůli jejich věku i pracovní vytíženosti manžela osobně starat. Při stanovení částky vychází žalobkyně z částky částka denně za dobu 126 dní a z poloviční za dobu 60 dní.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně byla dne datum vyzvána k zaplacení správního poplatku za podání žádosti. Dne datum vyzval Anonymizováno žalobkyni k předložení platného dokladu o zdravotním pojištění na území Anonymizováno republiky. Tento doklad bylo doložen dne datum. Žádost byla kompletní až dne 13.2.

204. Dne datum správní orgán požádal Anonymizováno Anonymizováno, aby ověřila pobytovou kontrolou, zda jsou splněny zákonné podmínky pro vydání požadovaného povolení. Dne datum obdržel správní orgán výsledek pobytové kontroly. Dne datum byl vydán záznam podle ust. § 169t odst. 8 zákona o pobytu cizinců k vydání povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu. Poté dne datum byla vydána a žalobkyní osobně převzata výzva k převzetí průkazu na den datum. Následně byl termín posunut na den datum, kdy byl žalobkyni předán průkaz. Lhůta pro vydání rozhodnutí neběžela od datum do datum podle ust. § 169t odst. 9 zákona o pobytu cizinců. Lhůty k vydání rozhodnutí nebyly překročeny a správní orgán činil veškeré úkony ve lhůtě. K prodlevám došlo z důvodu vydání výzvy k odstranění vad žádosti a úhradě správního poplatku, přičemž po dobu, kdy běžela žalobkyni lhůta k doplnění žádosti., lhůta k vydání rozhodnutí neplyne.

3. Z Žádosti rodinného příslušníka občana právnická osoba vydání povolení k přechodnému pobytu soud zjistil, že žalobkyně dne datum podala žádost a dne datum převzala žalobkyně průkaz k přechodnému pobytu. Z výzvy k zaplacení správního poplatku soud zjistil, že žalobkyně byla dne datum vyzvána k zaplacení správního poplatku ve výši částka. Z výpisu z účtu Anonymizováno soud zjistil, že dne datum byl uhrazen správní poplatek ve výši částka. Z výzvy k odstranění vad žádosti soud zjistil, že žalobkyně byla dopisem ze dne datum vyzvána k doložení dokladu o zdravotním pojištění. Z dopisu advokáta žalobkyně, z pojistné smlouvy a z doručenky datové zprávy soud zjistil, že dne datum byla žalované zaslán doklad o zdravotním pojištění žalobkyně. Z žádosti o pobytovou kontrolu soud zjistil, že dne datum odbor Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno žádal Anonymizováno Anonymizováno o pobytovou kontrolu. Ze sdělení Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno ředitelství Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno. Anonymizováno, odbor Anonymizováno Anonymizováno soud zjistil, že hlídka provedla dne datum v 18:00 hodin pobytovou kontrolu, ale na zvonek nikdo nereagoval. Další kontrola byla provedena dne datum v 10:00 hodin. Z Předkládací zprávy soud zjistil, že dne datum byl učiněn záznam podle § 169t odst. 8 zákona č. 326/1999 Sb. k vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka formou průkazu o povolení k pobytu. Z dopisu soud zjistil, že dne datum byla žalobkyně vyzvána, aby si dne datum v 9:30 hodin osobně dostavila na pracoviště právnická osoba, a to za účelem převzetí pobytové karty.

4. Z Přihlášky k zápisu k předškolnímu vzdělávání dítěte soud zjistil, že od datum byla Anonymizováno Anonymizováno přijata do právnická osoba adresa 5. Z Žádosti o náhradu nemajetkové újmy soud zjistil, že dopisem ze dne datum žalobkyně žádala o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení ve věci přechodného pobytu rodinného příslušníka Anonymizováno Anonymizováno, a to v částce částka. Ze sdělení žalované ze dne datum soud zjistil, že rozhodnutí o udělení přechodného pobytu bylo vydáno v zákonem stanovené lhůtě a náhrada za nemajetkovou újmu tak žadatelce nepřísluší.

6. Podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen "zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

7. Podle § 13 odst. 1 zák.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

8. Podle 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odstavec 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odstavec 3).

9. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

10. Podle § 169t odst. 6 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb. žádosti ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu. Podle odst. 8 písm. b hodlá-li ministerstvo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu vyhovět, učiní o tom záznam do spisu a vyzve žadatele k převzetí průkazu o povolení k pobytu. Podle odst. 9 lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy byl do spisu učiněn záznam podle odstavce 8, do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu. Podle § 169i odst. 1 zákona byl-li žadatel vyzván správním orgánem k odstranění vad podání, lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy správní orgán učinil tuto výzvu, do dne, kdy byly odstraněny nedostatky podání, nebo do dne, kdy marně uplynula lhůta, která byla žadateli poskytnuta k odstranění nedostatků podání.

11. Podle § 13 odst. 1 správního řádu příslušný správní orgán může dožádat podřízený nebo nadřízený správní orgán anebo jiný věcně příslušný správní orgán (dále jen "dožádaný správní orgán") o provedení úkonu, který by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady anebo který by nemohl provést vůbec. Podle odst. 3) dožádaný správní orgán provede úkon bez zbytečného odkladu. Pokud nelze provést úkon bezodkladně, provede ho dožádaný správní orgán ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení dožádání. V případě, že dožádaný správní orgán nemůže lhůtu dodržet, může jemu nadřízený správní orgán na jeho návrh lhůtu prodloužit o dobu nezbytně nutnou.

12. Žalobkyně dne datum podala žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Anonymizováno. Téhož dne byla žalobkyně vyzvána k úhradě správního poplatku, který byl uhrazen datum. Rozhodné datum je, kdy byl tento správní poplatek připsán na účet správního orgánu. Soud považuje 3 dny za dostačující lhůtu, tedy datum. 60ti denní lhůta pro vydání uplynula dnem datum. Dne datum vyzval správní orgán žalobkyni tj. po 14 dnech k dodání dokladu o zdravotním pojištění. Následující den tj. 8.2.22024 žalobkyně tento doklad zaslala. Dne datum požádal správní orgán policii o pobytovou kontrolu a policie dne datum žalobkyni vyrozuměla o výsledku pobytové kontroly. Po tuto dobu neběžela lhůta pro vydání povolení. Dne datum byl učiněn záznam k vydání povolení k přechodnému pobytu a dne datum byla žalobkyně vyzvána k převzetí průkazu o povolení k přechodnému pobytu ( tj. za 51 dní). Žalovaná tak překročila lhůtu k vydání průkazu o povolení k přechodnému pobytu o 65 dní.

13. Zákonná lhůta pro vydání povolení k přechodnému pobytu nebyla dodržena a došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu. Soud se proto zabýval, zda v souvislosti s porušením práva vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě vznikla žalobkyni nemajetková újma.

14. Nemajetková újma představuje zásah do jiné než majetkové sféry poškozeného a zahrnuje i jiné negativní dopady nezákonného rozhodnutí do osobnostní sféry poškozeného. Samotné porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, nemusí mít automaticky za následek i vznik nemajetkové újmy. Je třeba zabývat se konkrétními okolnostmi případu a vzít v úvahu všechny aspekty projednávané věci. Je třeba hodnotit i to, zda nepřiměřená délka řízení v konkrétním případě je způsobilá vyvolat tak silný zásah do osobnostní sféry žalobce, aby mu způsobila nemajetkovou újmu.

15. Žalobkyně uvedla, že řízení pro ni bylo zcela zásadně důležité, šlo o možnost pobytu na území Anonymizováno republiky, kde má manžela a dvě nezletilé školou povinné děti, o které se musí kvůli jejich věku a pracovní vytíženosti manžela, který často pobývá v zahraničí osobně starat. Soud neprováděl důkaz výslechem manžela žalobkyně, když soud nezpochybňuje, že v důsledku prodlení s vydáním rozhodnutí žalobkyni vznikla újma, kdy tato spočívala ve zvýšení pocitu nejistoty žalobkyně spojeného s obavami o budoucnost.

16. Každé řízení o žádosti, na jejíž vyhovění není bez dalšího právního nárok, je na straně žadatele spojeno s pocity nejistoty o jeho výsledku, přičemž po žadateli lze oprávněně žádat, aby uvedenou nejistotu snášel maximálně po dobu, která je stanovena jako lhůta pro vydání rozhodnutí, což v projednávané věci je 60 dnů. Jakékoliv pocity nejistoty z výsledku řízení, jímž je žadatel vystaven po uplynutí této lhůty, je nutno považovat za nemajetkovou újmu na straně žadatele. Nejistota, která se intenzitou neliší od běžných životních situací, daná 65 denním prodlením s vydáním rozhodnutí, neopodstatňuje poskytnutí relutární satisfakce a jako postačující zadostiučinění lze považovat konstatování práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v zákonem stanovené době.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”) přičemž v případě úkonů právní služby vykonaných advokátem žalobkyně do datum činí tarifní hodnota pro výpočet mimosmluvní odměny částka [§ 9 odst. 4 písm. a) AT ve znění účinném do datum] a v případě úkonů právní služby vykonaných advokátem žalobkyně od datum činí tarifní hodnota pro výpočet mimosmluvní odměny částka [§ 9a odst. 2 písm. ab) AT ve znění účinném od datum]. Náklady zastoupení žalobkyně advokátem tak na odměně činí částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT dne datum, částka za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne datum, a částka za žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, za repliku k vyjádření žalované dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne datum, částka za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) AT. Náklady zastoupení žalobkyně dále sestávají z celkem pěti paušálních náhrad hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 AT, která v případě dvou úkonů právní služby vykonaných do datum činí dle cit. ust. ve znění účinném do datum 300 Kč za úkon, tj. celkem částka, a v případě tří úkonů právní služby vykonaných od datum činí dle cit. ust. ve znění účinném od datum 450 Kč za úkon, tj. celkem částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.