10 C 600/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní titul Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 42 777,34 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 777,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 037,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 42 777,34 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci řízení dne 7. 10. 1992 uzavřeli smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu. Nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky banky, příslušná oznámení a sazebník. Dále dne 6. 6. 2005 uzavřeli dodatek ke smlouvě, na základě kterého byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, a to tak, že byl žalovanému povolen debet na běžném účtu až do této výše. Na účtu žalovaného byl evidován nepovolený debet, pročež jej žalobkyně vyzvala k nápravě. Předmětným dopisem byl žalovaný informován o aktuálním záporném zůstatku na účtu ke dni 28. 1. 2019 ve výši - 40 906,93 Kč a zároveň vyzván k úhradě minimální částky 906,93 Kč za účelem vyrovnání záporného zůstatku. V případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoliv důvodu byl žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Žalovaný nepovolený debet neuhradil, a proto žalobkyně dne 4. 3. 2019 odstoupila od smlouvy o účtu a o úvěru ke dni 11. 3. 2019, čímž zrušila žalovanému bankovní účet a úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak eviduje pohledávku za žalovaným ve výši 42 777,34 Kč s příslušenstvím. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu ze dne 7. 10. 1992 se podává, že žalovaný si zřídil běžný bankovní účet u žalobkyně. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky. Z dodatku ke smlouvě o účtu ze dne 6. 6. 2005 soud zjistil, že účastníci řízení modifikovali smlouvu o účtu tak, že žalovanému bylo povoleno přečerpat finanční prostředky na účtu až do limitu 40 000 Kč s tím, že úroková sazba je vyhlašována v oznámení komerční banky. Rovněž bylo sjednáno v bodu 4 dodatku, že žalobkyně je oprávněna zrušit debetní limit, pokud se žalovaný dostane do nepovoleného limitu v rozporu se smlouvou. Výzvou k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 28. 1. 2019 byl žalovaný vyzván, aby uhradil alespoň minimální nepovolený debet ve výši 906,93 Kč. Z odstoupení od smlouvy ze dne 4. 3. 2019 vyplývá, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, která ve znění dodatku umožňovala čerpat žalovanému úvěr. Důvodem odstoupení bylo přečerpání prostředků do nepovoleného debetu, tj. překročení úvěrového rámce. Z výpisu z účtu ze dne 13. 3. 2019 bylo zjištěno, že za žalovaným je evidován záporný zůstatek ve výši 42 777,34 Kč, který byl převeden na zvláštní účet v souladu s čl. 13 všeobecných podmínek, podle kterého zároveň žalobkyni vzniklo právo na úhradu všech dlužných částek v případě záporného debetu. Z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštní účtu pohledávek ze dne 14. 3. 2019 se potvrzuje záporný konečný zůstatek žalovaného ve výši 42 777,34 Kč, který žalovaný dosud neuhradil. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 3. 2020, včetně podacího archu a sledování zásilky, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 50 237,74 Kč, složené z jistiny ve výši 42 777,34 Kč a poplatku ve výši 7 550,40 Kč.

5. S ohledem na provedené dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, tak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem z provedených důkazů ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých listinných důkazů.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), soud aplikoval předpisy účinné do 31. 12. 2013 Smlouvu uzavřenou mezi účastníky řízení dne 7. 10. 1992 soud hodnotí jako platně uzavřenou smlouvu podle § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. zák.), ve znění účinném do 31. 12. 2002. Dodatek ze dne 6. 6. 2005 pak soud hodnotí jako platně uzavřený podle § 711 obch. zák., ve znění účinném do 31. 10. 2009.

7. Podle § 708 odst. 1 obch. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2002, smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby na určitou měnu běžný účet pro jeho majitele.

8. Podle § 711 obch. zák., ve znění účinném do 31. 10. 2009, smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).

9. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Žalovaný se zavával nepřesáhnout debet, resp. poskytnutý úvěrový rámec, což nesplnil. Žalobkyně jej proto vyzvala k nápravě a vyrovnání úvěru do výše poskytnutého limitu, avšak žalovaný ve stanovené lhůtě tak neučinil. Žalovaný tak porušil smluvní povinnost a žalobkyně z tohoto důvodu v souladu se smluvními podmínkami (čl. 10 všeobecných podmínek) odstoupila od smlouvy, čímž ji vznikl nárok na vyrovnání konečného zůstatku na bankovním účtu žalovaného. Žalovaný byl vyzván k úhradě záporného konečného zůstatku předžalobní upomínkou, avšak ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 037,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 712 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 42 777,34 Kč, skládající se z částky 2 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 360 Kč ve výši 1 965,60 Kč.

12. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.