10 C 65/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. 2 právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 19 067 Kč s příslušenstvím

I. Žalované jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 19 067 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 067 Kč od 6. 11. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 23. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 000 Kč od 2. 6. 2021 do 22. 2. 2022 zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 19 067 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 22. 10. 2019 uzavřela žalobkyně se žalovanou 1. smlouvu o zajištění administrativních služeb, na základě které žalobkyně poskytla žalované 1. administrativní služby a zprostředkovala souhlas s umístěním sídla žalované 1. na adrese [adresa žalované], za úplatu 4 188 Kč bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla na uvedené adrese. Žalovaná 1. měla předplaceno umístění sídla do 22. 10. 2020, přičemž úplata za následující období byla splatná vždy do 5. dne následujícího měsíce po uplynutí předplaceného období. V opačném případě měla žalovaná 1. změnit své sídlo a učinit k tomu potřebné kroky, aby došlo k výmazu této skutečnosti z obchodního rejstříku. Žalovaná 1. za další období ničeho neuhradila, přičemž nadále má své sídlo evidované na uvedené adrese poskytnuté žalobkyní. Zavázala se přitom, že v případě prodlení s úhradou úplaty je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu za 7 měsíců prodlení (od prosince 2020 do června 2021 včetně). Přílohou ke smlouvě je rovněž ručitelské prohlášení žalované 2. ze dne 22. 10. 2019, kterým se žalovaná 2. zavázala uspokojit žalobkyni závazek žalované 1., pokud jej sama nesplní.

2. Žalované zůstaly ve věci nečinné a k podané žalobě se nikterak nevyjádřily.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne 22. 10. 2019 se žalovanou 1., za níž jednala žalovaná 2., smlouvu o zajištění administrativních služeb na dobu neurčitou, na základě které žalobkyně poskytla žalované 1. jednak administrativní služby, spočívající v umístění a označení firmy žalované 1., přebírání poštovních zásilek, emailové oznámení o doručení poštovních zásilek a předávání telefonních či osobních vzkazů, a jednak umístění sídla na adrese [adresa žalované]. V č.l. II. bod 1. smlouvy byla za poskytnutí služeb sjednána odměna ve výši 4 188 Kč bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců, přičemž splatnost byla stanovena vždy do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uběhne předplacená doba. Žalovaná 1. se v čl. IV. bod 2. smlouvy zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení s úhradou odměny. Splatnost smluvní pokuty pak podle smlouvy nastává vždy bezprostředně poté, co je k její úhradě žalovaná 1. vyzvána, nejpozději však do 14 dní ode dne doručení výzvy k její úhradě (smlouva o zajištění administrativních služeb ze dne 22. 10. 2019). Žalovaná 2. se svým ručitelským prohlášením výslovně zavázala uspokojit žalobkyni dluh žalované 1., spočívající v úhradě sjednané odměny a případných smluvních pokut, pokud žalovaná 1. svůj závazek sama nesplní. Ručitelský závazek přitom učinila jako fyzická osoba, resp. nikterak se ručení neváže na její účast ve společnosti žalované 1. (ručitelské prohlášení ze dne 22. 10. 2019). Na email [email] žalobkyně dne 1. 10. 2020 zaslala email s vyúčtováním za užívání jejích služeb žalovanou 1. na další období (email ze dne 1. 10. 2020). Žalobkyně vyúčtovala žalované 1. svojí odměnu v částce 5 067 Kč s DPH (zálohová faktura č. Z9 2020). Jelikož žalovaná 1. tak neučinila a odměnu nezaplatila, žalobkyně na výše uvedený email upomínala žalovanou 1. k úhradě (emaily ze dne 11. 11. 2020, 14. 1. 2021 a 3. 3. 2021). Žalované 1. byla dne 16. 3. 2021, před podáním žaloby, zaslána žalobkyní upomínka mj. k úhradě částky 5 067 Kč, z důvodu nezaplacené odměny, a k úhradě smluvní pokuty za prodlení s úhradou odměny ve výši 10 000 Kč, přičemž výzvu žalobkyně zaslala žalované 1. do její datové schránky (výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne 16. 3. 2021, včetně dodejky).

5. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Soud uzavřel, že žalobkyně se žalovanou 1. uzavřela dne 22. 10. 2019 platně smlouvu ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 o. z., na základě které poskytla žalované 1. administrativní služby a umístění sídla na výše uvedené adrese. Žalovaná 1. však po uplynutí prvního období (prvních 12. kalendářních měsících) neuhradila odměnu za poskytnutí sídla, ačkoliv služeb žalobkyně, resp. umístění sídla na dané adrese, nadále užívá. Z tohoto důvodu žalobkyni podle čl. II. bodu 1. smlouvy náleží odměna ve výši 4 188 Kč bez DPH (tj. 5 067 Kč s DPH) za každých následujících i jen započatých 12 kalendářních měsíců, ve kterých žalovaná 1. užívá služeb žalobkyně. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu částky 5 067 Kč, představující dlužnou odměnu s DPH za období od října 2020. Odměna byla přitom splatná do 5. kalendářního dne v měsíci poté, co předchozí předplacené období uplynulo (čl. II. bod 1. smlouvy), tj. do 5. 11. 2020. Jelikož žalovaná 1. neuhradila včas odměnu a služeb žalobkyně nadále užívá, dostala se do prodlení s úhradou odměny, pročež žalobkyni rovněž vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti odměny. Soud zároveň rozhodl, že se žalovanou 1. je povinna dlužnou částku, představovanou neuhrazenou odměnou za poskytnutí služeb žalobkyní, uhradit společně a nerozdílně i žalovaná 2., neboť vystupuje ve věci jako ručitelka žalované 1. Nárok žalobkyně vůči ní totiž vyplývá z jejího ručitelského prohlášení ve smyslu ustanovení § 2018 odst. 1 o. z., které bylo platně učiněno v písemné formě podle ustanovení § 2018 odst. 2 o. z. Pro úplnost soud konstatuje, že smlouvu se žalobkyní uzavřela žalovaná 2. za žalovanou 1.

7. Žalobkyni soud tímto rozsudkem přiznal i nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 14 000 Kč, a to s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 23. 2. 2022 do zaplacení, kterou představovalo prodlení žalované 1. s úhradou odměny za poskytování služeb po dobu 7 měsíců (prosinec 2020 až červen 2021 včetně). Ve smyslu čl. IV. bod 2. smlouvy ze dne 22. 10. 2019 nastává splatnost smluvní pokuty až poté, co žalobkyně žalovanou 1. vyzve k její úhradě, resp. nejpozději do 14 dnů od doručení takové výzvy. Ujednání o smluvní pokutě bylo přitom platně ujednáno podle § 2048 o. z. K vyzvání žalované 1. ke konkrétně specifikované smluvní pokutě ve výši 14 000 Kč přitom došlo až v rámci doručení žaloby dne 8. 2. 2022 a v ten moment teprve započala běžet smluvně ujednána lhůta 14 dnů k její úhradě. Jelikož žalovaná 1. neuhradila včas splatnou smluvní pokutu, jejíž splatnost nastala dne 22. 2. 2022, neboť toho dne uplynula 14 denní lhůta k úhradě smluvní pokuty, dostala se žalovaná 1. dne 23. 2. 2022 do prodlení. Z tohoto důvodu žalobkyni rovněž vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu však soud zamítl žalobu co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 000 Kč již od 2. 6. 2021, neboť v tento den nebyla pohledávka stran zaplacení nárokované smluvní pokuty ve výši 14 000 Kč dospělá, a to až do dne 22. 2. 2022 s ohledem na doručení žaloby, určující konkrétní výši smluvní pokuty (výrok II. tohoto rozsudku). Pro úplnost soud doplňuje, že v případě výzvy k úhradě ze dne 16. 3. 2021 byla požadována jiná výše smluvní pokuty (10 000 Kč). Dále soud i v tomto případě rozhodl, že se žalovanou 1. je povinna dlužnou částku, představovanou nyní smluvní pokutou spolu s úrokem z prodlení, uhradit společně a nerozdílně i žalovaná 2., neboť vystupuje ve věci jako ručitelka žalované 1., jak je uvedeno výše.

8. Jelikož žalovaná 1., resp. ani její ručitelka žalovaná 2., do rozhodnutí soudu odměnu a smluvní pokutu nezaplatily, přičemž se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, týkající se oprávněnosti nároku na úhradu odměny a smluvní pokuty, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 19 067 Kč, skládající se z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť mu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech vymáhá nedoplatky za poskytnuté služby, spočívající zejména v poskytnutí souhlasu s umístěním sídla na určené adrese (např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 249/2021, 10 C 612/2020, 30 C 233/2020 a mnoho dalších), přičemž peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

10. O povinnosti žalovaných zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.