10 C 88/2022
č. j. 10 C 88/2022-39
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 9 § 13
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 18 § 52
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 4 § 551 § 552 § 554 § 574 § 580 § 583 § 584 § 587 § 588
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Filippiové a přísedících Zdeňky Andrejové a Jitky Matyáštíkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa pro určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru
I. Žaloba se žalobním návrhem, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru dohodou mezi žalobkyní a žalovanou ke dni 31.1.2022 je neplatné, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 16 940 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že rozvázání pracovního poměru dohodou mezi žalobkyní a žalovanou ke dni 31. 1. 2022 se neplatné, s tím, že dne 19. 1. 2022 se na pracovišti uskutečnila schůzka, v jejímž průběhu jí bylo sděleno, že překročila budget na nákupy, což je považováno za„ fraud“ a byla postavena před volbu, zda s ní zaměstnavatel ukončí pracovní poměr okamžitým zrušením nebo zda ukončí pracovní poměr dohodou se zaměstnavatelem. Aniž jí byl poskytnut jakýkoliv prostor k vyjádření k otázce tvrzené zpronevěry, které se rozhodně nedopustila, byla jí k podpisu předložena již předem připravená dohoda o skončení pracovního poměru. Ačkoli dohodu podepsala, považuje ji za absolutně neplatnou, neboť její vůle k ukončení pracovního poměru byla utvořena vlivem zátěžové situace vyvolané nepravdivým obviněním z protiprávního jednání, přičemž na tuto situaci nebyla nijak připravena a nebyl jí poskytnut prostor, aby mohla nějakým způsobem reagovat. Žalované oznámila, že dohodu o rozvázání pracovního poměru považuje za neplatnou.
2. Žalovaná navrhnula zamítnutí žaloby s tím, že v průběhu trvání pracovního poměru došlo ze strany žalobkyně k jednání, které je v rozporu s interními předpisy. Žalobkyně zneužila zaměstnanecký benefit, který spočívá v tom, že zaměstnanec může nakupovat z e-shopu žalované za zvýhodněné ceny, a to do maximální výše 100 000 Kč (bez DPH) za kvartální období. Žalobkyně byla s podmínkami seznámena, žalobkyně v jednom kvartálním období překročila tento stanovený limit o 92 586 Kč, aniž by s žalovanou tuto možnost projednala. [příjmení] toto provinění na chování žalobkyně v rámci plnění jejích pracovních úkolů byly podávány stížnosti ze strany zákazníků žalované. Dne 19. 1. 2022 se konalo osobní jednání žalobkyně a zaměstnanců žalované, při kterém došlo k podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru oběma smluvními stranami. Jednání proběhlo korektně. Podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru předcházelo seznámení žalobkyně s negativní zpětnou vazbou, kterou žalovaná obdržela ve vztahu k jí odvedené práci od svých zákazníků. Dále jí bylo sděleno, že v posledním čtvrtletí roku 2021 dosahovala výše jejích zaměstnaneckých nákupů 192 586 Kč, tedy že téměř dvojnásobně přesáhla stanovený limit 100 000 Kč. Na základě sdělených informací byla žalobkyně seznámena se záměrem žalované ukončit její pracovní poměr výpovědí na základě § 52 písm. g) zákoníku práce a jako alternativa jí byla nabídnuta dohoda o rozvázání pracovního poměru, přičemž byly žalobkyni vysvětleny výhody i nevýhody obou možností. Žalobkyně byla výslovně upozorněna, že má prostor pro uvážení, který odmítla a dohodu chtěla podepsat okamžitě. Žalovaná zcela odmítá, že by byla žalobkyně přinucena jakýmkoliv nátlakem k podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru.
3. Soud zjistil z pracovní smlouvy, z dodatků k pracovní smlouvě, že dne 2. 9. 2019 uzavřela žalobkyně se žalovanou pracovní smlouvu na konzultant prodeje –junior na dobu určitou do 31. 3. 2020, dne 31. 1. 2020 byla pracovní smlouva změněna tak, že žalobkyně bude pracovat jako konzultant prodeje, dodatkem ze dne 31. 3. 2020 byl pracovní poměr uzavřen do 31. 3. 2021, dodatkem ze dne 31. 3. 2021 byl pracovní poměr uzavřen na dobu neurčitou, dodatkem ze dne 1. 10. 2021 byla pracovní smlouva změněna tak, že žalobkyně bude pracovat jako [příjmení] [jméno]. Z Přehledu základních práv a povinností zaměstnance soud zjistil, že dne 2. 9. 2019 žalobkyně podepsala, že je povinna seznámit se s pracovním řádem, etickým kodexem a se všemi směrnicemi, které jsou uloženy na [webová adresa]. Ze zápisu z jednání soud zjistil, že dne 19. 1. 2022 v čase 8:58 hodin započalo v [obec] jednání, kterého se zúčastnili [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a žalobkyně. Žalobkyně přiznala, že překročila budget na nákupy. [celé jméno svědka] jí řekla možnosti ukončení pracovního poměru za fraud (paragraf), druhá možnost ukončení pracovního poměru dohodou. Žalobkyně po chvilce souhlasila s dohodou o ukončení pracovního poměru. Žalobkyně uvedla, že si myslela, že limit je 250 000, [jméno] se ptala, zdali má žalobkyně přístup k [anonymizováno] a ta odpověděla, že má. [jméno] dala čas na rozmyšlenou, žalobkyně nechce, vše si uvědomuje. V čase 9:04 podpis dohody. Z Dohody o rozvázání pracovního poměru soud zjistil, že dne 19. 1. 2022 žalobkyně podepsala dohodu o rozvázání pracovního poměru ke dni 31. 1. 2022 Smluvní strany prohlásily, že s obsahem dohody se seznámily, jemu porozuměly a s ním souhlasí, neboť tento odpovídá jejich pravé a svobodně projevené vůli. Z emailu ze dne 27. května 2020 soud zjistil, že všem byla zaslána brožura o zaměstnaneckých nákupech – benefitech. Z [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že na 3 stránkách je zde popis čerpání zaměstnaneckých benefitů, včetně limitu 100 000 Kč za kalendářní kvartál, s tím, že výjimečné překročení limitu je možné pouze po předchozím odsouhlasení nadřízeným. Dále je zde uvedeno, že zaměstnanec si kontroluje limit svých zaměstnaneckých nákupů pomocí gadgetu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Manager kontroluje limit zaměstnaneckých nákupů svých podřízených pomocí gadgetu Překročení limitu zaměstnaneckých nákupů podřízenými. Ze Stížnosti zákazníků zaměstnankyně [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že v období od 18. 10. 2019 do 2. 1. 2022 bylo na žalobkyni podáno 10 stížností od zákazníků.
4. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalované pracuje jako [anonymizována dvě slova] a má na starosti personální věci. Dojeli do [obec], protože žalobkyně překročila benefity a měla též výkony nahoru dolu, tým s ní nebyl spokojen a byly na ní stížnosti. U jednání byl přítomen [celé jméno svědka], [jméno] [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] a projednávali se žalobkyní překročení benefitu. Žalobkyně jí řekla, že si myslela, že benefity jsou 250 000 Kč za kvartál. Doptávala se jí na zboží, které nakoupila, jednalo se 5 kusů velké bílé (myčky, sušičky, pračky). Řekla, že dodělávali dům. Navrhla jí dohodu a žalobkyně s dohodou souhlasila. Ještě jí dala prostor, jestli někomu nechce zavolat. Ona řekla, že ne, že je to v pořádku a dohodu podepsala. Od následujícího dne měla žalobkyně pracovní neschopnost. Mají interní systém [anonymizováno], kde je uvedeno všechno ohledně benefitů, kdo má nárok, kolik je vyčerpáno, kolik se může čerpat. Termín [anonymizováno] se v [anonymizováno] běžně používá, když se dělá něco, co se nemá dělat a dotyčný ví, že to dělat nemá.
5. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že v lednu 2022 pracoval u žalované jako regionální manažer prodejní sítě. Sešli se v prodejně v [obec] a [celé jméno svědka] žalobkyni řekla, že na ní je několik stížností a dále, že překročila výrazně zaměstnanecké nákupy. Obojí nerozporovala. [celé jméno svědka] se jí ptala na zboží, které zakoupila, kdy bylo jasné, že to neměla pro svoji potřebu a potřebu svých blízkých. Pak jí řekla, že s ní chceme ukončit pracovní poměr a to buď podle paragrafu nebo dohodou. Pak se jí zeptala, zda chce nějakou dobu na rozmyšlenou, jestli si chce dát kávu nebo někomu zavolat a žalobkyně řekla, že se nepotřebuje rozmýšlet a chtěla podepsat dohodu. A. [celé jméno svědka] jí vysvětlila výhody a nevýhody obou ukončení a žalobkyně se rozhodla pro dohodu. [anonymizováno] se v [anonymizováno] říká prohřešku proti interním předpisům. Překročení limitu je prohřešek proti interním předpisům, protože to poškozuje firmu.
6. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že v lednu 2022 byl manažerem prodejny v [obec]. Žalobkyně měla výkony práce jako na houpačce, někdy dosahovala výborných výkonů, někdy naopak. Období před ukončením pracovního poměru nebylo nejlepší. Důvodem pro schůzku bylo překročení zaměstnaneckých benefitů, řešení stížností a neshody v kolektivu. Jednání vedla [celé jméno svědka], která se žalobkyně zeptala, jestli ví o tom, že překročila limit. Na to žalobkyně řekla, že si myslela, že limit je mnohonásobně vyšší. A. [celé jméno svědka] se jí zeptala, zda má přístup k [anonymizováno] stránce. Žalobkyně odpověděla, že ano. Při jednání se jí dotazovali na zboží, které nakoupila, bylo tam větší množství praček. [příjmení] do toho ještě vstoupil, že je dlouhodobě nespokojen s jejími výsledky. [příjmení] jí možnost na uzavření dohody. Bylo na schůzce řečeno, že překročení limitu je fraudové jednání, které by mohlo vést k ukončení pracovního poměru. [příjmení] jí čas, jestli se nechce s někým poradit, někomu zatelefonovat. Žalobkyně řekla, že čas na rozmyslnou nepotřebuje, že to podepíše rovnou. Po té co podepsala dohodu, na ní dolehly emoce. Odcházela se slzami v očích. Druhý den ráno žalobkyně poslala SMS, že je v pracovní neschopnosti. Za tu dobu bylo na žalobkyni asi 9 stížností, ke každé si s ní sedl a probrali to. Každý zaměstnanec má přístup ke své kartě uživatele, kde jsou i osobní záznamy, a to i přehled stížností. Termín [anonymizováno] se používá jako porušení pracovních postupů, které jsou nastaveny.
7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k žalované nastoupila 2. 1. 2022 jako [anonymizována dvě slova] [celé jméno svědka] se žalobkyně ptala, jestli ví proč tam je. Bavili se o tom, že přesáhla zaměstnanecké benefity, které jsou 100 000 Kč za kvartál a ona nakoupila za 250 000 Kč, co bylo předmětem tohoto nákupu. Byla jí dána možnost podepsat dohodu, dali jí čas na rozmyšlenou, žalobkyně dohodu podepsala. Žalobkyně porušila fraudové jednání. Předcházely tomu i stížnosti zákazníků. Termín fraudové jednání v [anonymizováno] znamená úmyslné jednání, které je v rozporu s interními předpisy, kdy jednající chce pro sebe získat nějaký prospěch. Při jednání byla žalobkyně nervózní, věděla, co udělala a nechtěla čas na rozmyšlenou. Nakoupila hodně elektrotechniky. Bylo zjevné, že to nemohla mít jenom pro své použití. Každý zaměstnanec je při nástupu seznámen s interními předpisy.
8. Podle § 4 ZP pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.
9. Podle §49 ZP dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem (odst. 1). Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná (odst. 2).
10. Neplatnost právního jednání pro tíseň, omylu či nesvobodu vůle zákoník práce výslovně neupravuje (srov. § 18 a následující zákoníku práce), a proto je třeba ve smyslu § 4 zákoníku práce vycházet z úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ o. z.“).
11. Ve smyslu ustanovení § 551 a § 552 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby nebo nebyla-li zjevně projevena vážná vůle a k takovému zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží (srov. § 554 o. z.).
12. Podle ustanovení § 574 o. z., na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.
13. Ve smyslu ustanovení § 580 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, přičemž jde-li o právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlédne soud k jeho neplatnosti i bez návrhu (srov. § 588 věta první o. z.). Podle ustanovení § 583 o. z., jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Týkal-li se však omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu (§ 584 odst. 1 o. z.). Bylo-li ovšem právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti (§ 584 odst. 2 o. z.). Kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání (§ 587 odst. 1 o. z.).
14. Řízením bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou pracovní smlouvu dne 2. 9. 2019, která byla měněna dodatky a žalobkyně od 1. 10. 2021 vykonávala práci na pozici [příjmení] [jméno]. Při svém nástupu do práce byla žalobkyně upozorněna na povinnost seznámit se vnitřními předpisy, které se nacházely na serveru [anonymizováno], ke kterému měla žalobkyně přístup. Na tomto serveru byl uveden způsob a limit čerpání zaměstnaneckých benefitů. Kromě toho byl všem zaměstnancům dne 27. května 2020 zaslán email s brožurou o benfitech: zaměstnaneckých nákupech, kdy limit pro zaměstnanecké nákupy činil 100 000 Kč za kvartál. Žalobkyně však nakoupila za částku 230 000 Kč. Dne 19. 1. 2022 proběhlo jednání, na kterém žalobkyně podepsala dohodu o rozvázání o pracovního poměru. Soud má za to, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že dohoda o rozvázání pracovního poměru ke dni 31. 1. 2022 je neplatná. Podpis žalobkyně na dohodě není zdánlivým právním jednáním, žalobkyně měla vůli dohodu podepsat (oproti možnosti nechat žalovanou dát výpověď z pracovního poměru) a tuto projevila a dohodu podepsala. Žádného fyzického násilí se vůči žalobkyni nikdo nedopustil a zjištěn nebyl ani psychický nátlak. Slyšení svědci [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] shodně vypověděli, že žalobkyni byl nabízen- čas na rozmyšlenou, kterého žalobkyně nevyužila. Nejedná se o bezprávnou výhružku, jestliže žalovaná svůj návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou odůvodnila tím, že podle jejího názoru jsou zde důvody pro ukončení pracovního poměru výpovědí (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. dubna 2002 sp.zn. [spisová značka]). Pojem fraud je žalovanou běžně užíván pro úmyslné jednání, které je v rozporu s interními pravidly. Žalobkyně svým jednáním porušila vnitřní předpis žalované a tímto jednáním se de facto dopustila útoku na majetek žalované, protože zboží je zaměstnancům prodáváno za zvýhodněné ceny. Nejednalo se o malé překročení limitu, ale o dvojnásobné. Pokud se žalobkyně cítila z osobních důvodů v psychické nepohodě, nemůže to jít k tíži žalované.
15. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že při jednání dne 19. 1. 2022 o ukončení pracovního poměru dohodou nenastala žádná okolnost vylučující svobodnou vůli žalobkyně, proto žalobu zamítl.
16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení podle vyhlášky 177/1996 Sb. (dále jen AT) za 5 úkonů právní pomoci po 2 500 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) AT ve spojení s § 7 AT (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalované ze dne 19. 5.2022, účast na soudním jednání dne 7. září 2022, 2. listopadu 2022 a 15. prosince 2022), 5x režijní paušál podle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč a DPH ve výši 21%. částka 2 940 Kč Náklady celkem 16 940 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.