10 C 94/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa , obec a číslo , zastoupena advokátem titul jméno příjmení , se sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa zastoupen advokátem titul jméno příjmení , se sídlem adresa o výživné manželky

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné za dobu od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 50 000 Kč měsíčně, za dobu od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 40 000 Kč měsíčně a za dobu od 1. 1. 2022 částku 35 000 Kč měsíčně předem, vždy do 10. dne v měsíci.

II. Dlužné výživné za dobu od 1. 1. 2020 do 12. 5. 2022 v částce 1 234 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve dvou splátkách po 617 000 Kč s tím, že první splátku je povinen zaplatit do 31. 7. 2022 a druhou splátku do 31. 12. 2022.

III. Žaloba co do povinnosti žalovaného platit žalobkyni výživné za dobu od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 50 000 Kč měsíčně, za dobu od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 60 000 Kč měsíčně, a za dobu od 1. 1. 2022 částku 65 000 Kč měsíčně se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaný byl povinen platit jí měsíčně částku 100 000 Kč na výživném s tím, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a dosud trvá. Z manželství se dne [datum] narodil syn [jméno] a dne [datum] dcera [jméno]. V průběhu 20ti let musela žalobkyně mnohokrát čelit nevěrám manžela. Žalovaný v srpnu 2017 opustil společnou domácnost. Nezletilé děti účastníků žijí u matky, v její nemovitosti. Obě děti navštěvují soukromou školu, kde roční školné pro syna činí 240 000 Kč a u dcery 15 000 Kč. Běžné měsíční náklady rodiny jsou velmi vysoké. Rodina jí pouze bio jídlo. Rovněž i kosmetika přípravky pro domácnost se kupuje bez parabenů, konzervantů a chemikálií. Náklady na bydlení se pohybují kolem 15 000 Kč měsíčně. Žalovaný je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a jeho průměrný měsíční příjem činí 247 691 Kč, k tomu zaměstnavatel přispívá 35 090 Kč měsíčně na provozování automobilu a dále dostává žalovaný roční bonus rovnající se jednoho platu. Průměrný výdělek žalovaného tak činí 300 000 Kč měsíčně. Dále podniká, z tohoto podnikání má příjem kolem 50 000 Kč měsíčně. Žalovaný je dále členem a předsedou [zapsaný spolek] [anonymizována tři slova]. Žalobkyně na začátku vztahu se žalovaným měla výdělky cca 248 716 Kč měsíčně čistého. Od roku 2 000 je v domácnosti a nemá žádný příjem, a to na základě dohody se žalovaným. Žalovaný užívá luxusní automobil v relaci cca 1 400 000 Kč. Žalobkyně má za to, že zde panuje nerovnost v životní úrovni mezi manželi.

2. Žalovaný uvedl, že žalobkyni každý měsíc vyplácí částku 100 000 Kč. Žalobkyně volně s těmito prostředky disponuje a hradí z nich své potřeby, potřeby dětí a i náklady na domácnost. Od června 2018 žalovaný zasílal žalobkyni částku 128 339 Kč měsíčně a poté, co uhradil školné na syna v částce 232 000 Kč, začal žalobkyni od září 2018 posílat částku 100 000 Kč měsíčně. V době odchodu žalovaného ze společné domácnosti byla na spořícím účtu žalobkyně částka 500 000 Kč spořená ze mzdy žalovaného. Průměrný čistý měsíční výdělek žalovaného činil za rok 2018 částku 265 000 Kč. Z částky, kterou zaměstnavatel žalovanému přispívá na provoz automobilu, žalovaný hradí veškeré provozní náklady spojené s osobním automobilem. V letech 2017 a 2018 žalovaný fakturoval jinému subjektu měsíčně částku 25 000 Kč bez DPH. V roce 2019 již služby neposkytuje. Žalovaný žije v nájemním bytě a jeho měsíční náklady spojené s užíváním tohoto bytu činí 27 500 Kč. Žalobkyně má univerzitní vzdělání v Kanadě, ovládá perfektně anglický jazyk a má bohaté zkušenosti v oblasti mediální komunikace. Žalobkyně se delší dobu věnuje esoterismu a absolvovala řadu kurzů. O jejím uplatnění na trhu práce není pochyb. Žalobkyně se nikdy pro návrat do práce nerozhodla, ačkoliv k tomu měla zajištěny podmínky. Není žádný důvod, proč by žalobkyně nemohla být zaměstnána v pracovním poměru na plný úvazek či podnikat. Žalovaný hradí ještě výživné na syna [jméno] z předchozího vztahu ve výši 15 000 Kč měsíčně.

3. Zdejší soud rozsudkem ze dne 18. února 2021, č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem ze dne 30.března 2021 č.j. [číslo jednací] uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni počínaje dnem 14. 11. 2018 výživné v částce 60 000 Kč měsíčně předem, vždy do 10. dne v měsíci (výrok I.), dlužné výživné za dobu od 14. 11. 2018 do18. 2. 2021 ve výši 968 500 Kč uložil žalovanému zaplatit žalobkyni ve dvou splátkách, a to 1. splátku 500 000 Kč do 31. 5. 2021 a 2. splátku 468 500 Kč do 30. 9. 2021 (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) a žalobu co do povinnosti žalovaného platit žalobkyni počínaje dnem 14. 11. 2018 výživné v částce 40 000 Kč měsíčně zamítl (výrok IV.). K dovolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. září 2021 [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo] rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé ad I., pokud jím bylo rozhodnuto o výživném za dobu od 14. 11. 2018 do 31. 12. 2019, potvrdil, pokud jím bylo rozhodnuto o výživném za dobu od 1. 1. 2020 nadále rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení a rozsudek soudu I. stupně ve výroku o dlužném výživném, pokud jím bylo rozhodnuto o dlužném výživném za dobu od 14. 11. 2018 do 31. 12. 2019 změnil tak, že za dobu od 14. 11. 2018 do 31. 12. 2019 činí dlužné výživné 472 500 Kč a žalovaný je povinen jej žalobkyni zaplatit do 30 dnů od právní moci rozsudku, pokud jím bylo rozhodnuto o dlužném výživném za dobu od 1. 1. 2020 nadále a ve výroku o nákladech řízení zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že pro roky 2020 a 2021 je třeba vyjasnit, zda a jaké příjmy byly žalovaným z cenných papírů v tomto období čerpány a zda a jakým způsobem je lze v této souvislosti zohlednit. Pokud jde o potvrzující výrok, odvolací soud dospěl k závěru, že čistý příjem žalovaného za období 11/ 2018 do 12/ 2019 činil 271 334 Kč, vedle toho měl žalovaný příjem 35 090 Kč měsíčně z pronájmu vozidla a v 11/ 2018 a 12/ 2018 ještě po 30 250 Kč rovněž za pronájem vozidla. Dle daňového přiznání za rok 2019 činil jeho průměrný čistý příjem 285 830 Kč Odvolací soud dospěl k závěru, že částky za pronájem vozidla je třeba zohlednit v plné výši, tedy nikoliv ze zohledněním výdajů. [příjmení] příjem žalovaného tak činil 300 000 Kč. Základní výdaje v té době činily 75 000 Kč na výživu dětí, 15 000 Kč výživné na syna [jméno] z předchozího vztahu a výdaje na bydlení 39 000 Kč, tedy celkem 129 000 Kč. Příjem žalobkyně mohl v rozhodném období dosahovat částku 30 000 Kč měsíčně, přičemž vyživovací povinnost by byla v rozsahu 5- 10% na každé dítě. Částku 60 000 Kč měsíčně na výživné shledal odvolací soud za zcela odpovídající.

4. Z oddacího listu a ze sdělení účastníků soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] manželství, které dosud trvá.

5. Z Přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2020 soud zjistil, že úhrn příjmů žalovaného činil 4 350541 Kč, úhrn povinného pojistného 728 165 Kč, daň 759 996 Kč. Kč. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 9. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaný měl uzavřenu smlouvu na pronájem vozu, na jejímž základě měsíčně fakturuje částku 29 000 Kč + DPH. Potvrdili, že uhradili [právnická osoba] Management faktury za školné pro syna žalovaného ve výši 241 500 Kč za školní rok 2019 2020 a 270 420 Kč za školní rok 2020 2021 O plnou výši těchto plateb byla snížena vyplacená odměna žalovaného. Z výpisu z účtu z [právnická osoba] soud zjistil, že žalobci v roce 2020 byla měsíčně posílána od [zaměstnavatel] [anonymizována dvě slova] částka 35 090 Kč. Z Potvrzení příjmu [právnická osoba] ze dne 17. 8. 2020 a 10. března 2022 soud zjistil, že žalovanému byla vyplacena odměna jednatele v roce 2020 za leden ve výši 219 515 Kč, za únor 222 618 Kč, za březen 225 633 Kč, za duben 202 920 Kč, za květen 195 309 Kč, za červen 28 268 Kč, za červenec 227 527 Kč, za srpne 235 727 Kč, za září 235 042 Kč, za říjen 234 141 Kč, za listopad 234 904 Kč a za prosinec 249 629 Kč. Z Přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2021 soud zjistil, že úhrn příjmů žalovaného činil 3 527 886 Kč, daň 673 921 Kč. Z potvrzení o příjmu [právnická osoba] ze dne 10. března 2022 soud zjistil, že za rok 2021 byla žalobci vyplacena odměna za leden ve výši 241 797, za únor 241 550 Kč, za březen 231 519 Kč, za duben 227 392 Kč, za květen 90 666 Kč, za červen 76 318 Kč, za červenec 241 467 Kč, za srpen 264 488 Kč, za září 262 886 Kč, za říjen 262 796 Kč, za listopad 251 725 Kč a za prosinec 211871 Kč. Z faktur soud zjistil, že žalovaný účtoval [právnická osoba] za pronájem vozu částku 35 090 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu z [právnická osoba] soud zjistil, že žalobci v roce 2021 byla v měsíci lednu, únoru, březnu a květnu poslána od [zaměstnavatel] [anonymizována dvě slova] částka 35 090 Kč. Z Ukončení smlouvy o nájmu ze dne 25. 4. 2021 a z [právnická osoba] ze dne 10. března 2022 soud zjistil, že smlouva o pronájmu vozu byla ukončena dohodou, ke dni 30. 4. 2021. Z faktury č. 2021 ze dne 15. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný prodal vůz [příjmení] [příjmení] [jméno] za částku 653 400 Kč. Z Potvrzení o platbě soud zjistil, že žalovaný dne 16. 7. 2021 obdržel platbu 353 400 Kč a 300 000 Kč. Z potvrzení příjmu [právnická osoba] ze dne 10. března 2022 soud zjistil, že žalovanému byla v lednu 2022 vyplacena odměna 201 646 Kč, v únoru 2022 odměna ve výši 201 661 Kč. Žalovaný uvedl, že mu za březen 2022 byla jako odměna vyplacena částka 241 500 Kč.

6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. dubna 2021 č.j., [číslo jednací] a z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2021 č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] a nezletilá [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] byly na dobu před a po rozvodu manželství svěřeny do péče matky. Otec je zavázán přispívat na výživu nezletilého [jméno] částkou 60 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 3. 2018 do 31. 10. 2021 a s účinností od 1. 11. 2021 částkou 40 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilé [jméno] částkou 40 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 3. 2018 do 31. 8. 2020, částkou 50 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2021 a částkou 60 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2021 do 31. 10. 2021 a s účinností od 1.11.2021 částkou 40 000 Kč měsíčně s tím, že otec uhradil školné u [právnická osoba] nezletilé [jméno] pro školní roky 2022 2023, 2023 2024 a 2022 [číslo] v celkové výši 856 245 Kč dne 11.10.2021. Z faktur soud zjistil, že [organizace] [příjmení] [jméno] [příjmení] fakturovala společnosti [právnická osoba] dne 4. 10. 2021 částku 241 500 Kč školné [jméno] [příjmení].

7. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že provoz auta jí stojí 19 000 Kč měsíčně, najezdí 70 km denně a provoz domu, elektrika, plyn vyjde asi na částku 20 000 Kč měsíčně. Dále jsou výdaje na opravy domu. Potřebovala by pracovat na zkrácený úvazek, protože děti mají 4 až 5 měsíců prázdnin, kromě toho byly často nemocné. Škola končí v 15:20 hodin a není zde žádná družina. Děti pak vozí na kroužky. Bydlí na samotě v lese. Dosloužilo jí auto a musela si vzít půjčku 528 000 Kč, kterou splácí v měsíčních splátkách 10 500 Kč, aby vůbec mohla děti vozit na kroužky. Pokud jede do Kanady, tak jí to stojí 100 000 Kč, a to za letenky, pronájem vozu a nákupy. V současné době je vedena jako lektorka a překladatelka u [právnická osoba] s tím, že v září 2021 měla nastoupit jako lektorka, avšak kvůli opatření covidové nebyly otevřeny třídy a nestalo se tak ani v lednu tohoto roku. Našla si však vlastní studenty. Z výpisu z účtu soud zjistil, že za březen 2022 za výuku angličtiny obdržela částku 6 500 Kč. Z kupní smlouvy ze dne 10. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně si koupila vozidlo [značka] [anonymizována dvě slova] za částku 563 000 Kč.

8. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že za syna [jméno] zaplatil školné za rok 2020 2021 ve výši 270 000 Kč. Na syna [jméno] z předchozího vztahu platí výživné ve výši 15 000 Kč měsíčně. Poplatky za byt, který mají ve společném jmění ve Vršovicích, hradí částku 4 671 Kč. Jedná se o byt po rodičích a kupovali ho se žalobkyní. V současné době v bytě nikdo nebydlí. V březnu roku 2020 prodal cenné papíry za částku 553 000 Kč, peníze má v hotovosti doma. Od roku 2020 neplatí žalobkyni žádnou částku na výživné.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci mají v SJM parcelu [číslo] v katastrálním území Suchdol, obec Praha. Žalobkyně je výlučným vlastníkem parcely [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa].

10. Ze sdělení průměrného výdělku adresovaného Obvodnímu soudu pro Prahu 6 dne 7. 7. 2020 soud zjistil, že průměrný hrubý příjem řídících pracovníků v oblasti marketingu a příbuzných oborech činil 94 500 Kč, medián pro rok 2019 činil 72 820 Kč, pro řídící pracovníky v oblasti marketingu 91 040 Kč a medián 72 930 Kč, specialisté v oblasti reklamy a marketingu, průzkumu trhu 59 510 Kč, medián 47 700 Kč, specialisté v oblasti marketingu 59 620 Kč, medián 48 350 Kč a specialisté v oblasti propagace a reklamy 55 860 Kč a medián 47 300 Kč. Jak uvedl Městský soud v Praze v rozsudku [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo], tak i v rozsudku č.j. [číslo jednací], žalobkyni je více než 50 let, na vysoké manažerské pozici nepracovala více než 15 let, její uplatnění na trhu práce by tak spíše odpovídalo pozici všeobecného administrativního pracovníka s příjmem cca 30 000 Kč měsíčně. Z Přehledu hrubé měsíční mzdy soud zjistil, že v roce 2021 stoupla hrubá mzda administrativních pracovníků o 1 200 Kč tj. na částku 30 080 Kč.

11. Ze smlouvy o správě cizího majetku soud zjistil, že [titul] [jméno] [příjmení] spravoval majetek žalovaného u [právnická osoba] [právnická osoba] Z výpisu z účtu [právnická osoba] [právnická osoba], na kterém spravuje [titul] [jméno] [příjmení] peněžní prostředky žalovaného, soud zjistil, že dne 26. 2. 2020 vybral žalovaný částku 553 816 Kč od [právnická osoba] Dne 20. 8. 2020 přišla platba 2 926 320,59 Kč. Za období od 1. 1. 2018 do 5. 10. 2020 byl počáteční zůstatek 4 621 109,98 Kč, připsáno 4 729 490,56 Kč, obrat debet (odečteno) 9 350 500 Kč a konečný zůstatek 100,54 Kč. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že za účelem nákupu dluhopisů v roce 2013 žalovanému poskytl peněžní prostředky v hodnotě necelých 3 miliónů korun. Úroky mu z toho byly řádně vypláceny. Dohodli se, že to bude na žalovaného. Vše bylo vyřešeno po 3-4 letech, což bylo v roce 2017. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že peníze za cenné papíry, které obdržel v březnu 2020, má v hotovosti doma.

12. Z výpisu z účtu z [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce od ledna 2020 platí za nájem + služby částku 39 000 Kč měsíčně, zálohu na plyn 2 500 Kč a na elektřinu 1 600 Kč měsíčně. Z dodatku k nájemní smlouvě soud zjistil, že od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 činí nájemné za byt 35 000 Kč měsíčně a 2 000 Kč zálohy na služby. Z Potvrzení o platbě soud zjistil, že žalovaný platí od 1. 1. 2022 částku 37 000 Kč měsíčně na byt a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Z internetového bankovnictví, že platí částku 1 470 Kč zálohu na elektřinu a 3 100 Kč na plyn. Žalobce platí částku 4 671 Kč za byt ve Vršovicích.

13. Z předpisu záloh na elektřinu soud zjistil, že Pražská energetika předepsala žalobkyni zálohy od prosince 2021 ve výši 43 710 Kč měsíčně. Z mimořádné faktury za elektřinu soud zjistil, že za období od 14.10.2021 do 6.1.2022 vznikl žalobkyni na elektřině nedoplatek ve výši 31 210 Kč. Žalobkyně uvedla, že bude mít zálohy na elektřinu 15 000 Kč měsíčně. Z Pojistné smlouvy soud zjistil, že žalobkyně hradila pojistné na auto ve výši 24 188 Kč ročně. Z Informace o výši pojistného soud zjistil, že žalobkyně platí od 13.6.2021 na auto ročně pojistné ve výši 27 376 Kč. Z faktur soud zjistil, že žalobkyně měla výdaje na nemovitosti za sklenářské práce po vloupání, za práci s internetem, za čištění studny a montáž nového čerpadla a dále měla výdaje za poškození vozu.

14. Podle § 697 o.z. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

15. Podle § 690 o.z. každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

16. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

17. Řízením bylo prokázáno, že účastníci řízení jsou manželé a žalovaný se v roce 2017 odstěhoval ze společné domácnosti a bydlí v pronajatém bytě se svou přítelkyní. V roce 2020 příjmy žalovaného činily 4 350 541 Kč, pojistné 728 165 Kč a daň 759 996 Kč. Z Potvrzení zaměstnavatele bylo zjištěno, že průměrný čistý příjem žalovaného činil 209 269,40 Kč, což odpovídá tomu, že odměna v některých měsících byla nižší s ohledem na zaplacené školné. I když platba školného představuje benefit zaměstnavatele, je tedy součástí příjmu žalovaného, současně tato částka tvoří výdaj na školné dětí, tedy není v dispozici žalovaného. V daňovém přiznání byl uveden příjem z pronájmu bez DPH a odečteny náklady paušální částkou procentem z příjmu. Částky za pronájem vozidla je třeba zohlednit v plné výši, tedy nikoliv se zohledněním výdajů. Jedná se totiž o další z benefitů zaměstnavatele žalovaného, neboť se jednalo o pronájem vozidla, které měl žalovaný k dispozici a sám jej užíval. Náklady na získání těchto příjmů jsou tedy zjevně totožné s výdaji na provoz vozidla (servisní prohlídky, pojištění, pohonné hmoty apod. provoz vozidla. Obdobné výdaje na provoz vozidla má i žalobkyně, soud tak neshledal důvod tyto výdaje konkrétně zjišťovat (rozsudek Městského soudu v Praze [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne 9.září 2021). V daňovém přiznání byl uveden příjem z pronájmu bez DPH a odečteny náklady paušální částkou procentem z příjmů, lze tak předpokládat, že reálný příjem žalovaného byl tedy vyšší cca 260 000 Kč měsíčně, k tomu je třeba připočítat částku 553 816 Kč, kterou žalovaný jak sám uvedl, obdržel za prodej cenných papírů a má ji doma. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovanému poskytl peněžní prostředky, ale vše bylo vyřešeno v roce 2017. Žalovaný ani netvrdil, že tyto finanční prostředky jsou někoho jiného. Žalovaný tak měl příjem v roce 2020 cca 300 000 Kč měsíčně.

18. V roce 2021 příjmy žalovaného činily 3 527 886 Kč, daň 673 921 Kč, pojistné jak uvedl žalovaný, činí 25 000 Kč měsíčně tj. částku 300 000 Kč. Z Potvrzení zaměstnavatele bylo zjištěno, že průměrný čistý příjem žalovaného činil 217 039 Kč, s tím, že odměna v některých měsících byla nižší s ohledem na zaplacené školné. Stejně jako v předchozím roce platba školného představuje benefit zaměstnavatele, je tedy součástí příjmu žalovaného, současně tato částka tvoří výdaj na školné dětí, tedy není v dispozici žalovaného. Žalovaný však v období od ledna do dubna 2021 měl příjem za pronájem vozidla ve výši 35 090 Kč za měsíc tj. částku 140 360 Kč, když tuto částku je třeba zohlednit v plné výši. Žalovaný prodal vozidlo za částku 653 400 Kč, za kterou uhradil nezletilé [jméno] školné až do roku 2024 /2025. Soud však zohlednil další benefit žalovaného, a to, že má od května plně k dispozici firemní vůz. Žalovaný sám uvedl v rámci odvolacího řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem, že jeho příjmy činí v tomto roce 240 000 Kč měsíčně. V roce 2022 činí průměrný měsíční výdělek žalobce 214 935 Kč měsíčně.

19. Žalovaný platí náklady na bydlení ve výši 43 100 Kč měsíčně. Od roku 2022 se žalovanému náklady na bydlení nezvýšily. Soud však zohlednil to, že tyto výdaje žalovaný platí z toho důvodu, že opustil společnou domácnost a v bytě bydlí se svou přítelkyní. Kromě dětí z tohoto manželství má žalovaný ještě vyživovací povinnost ke svému synovi z předchozího vztahu, kterému platí částku 15 000 Kč měsíčně. Soud nepřihlédl k částce 4 671 Kč, kterou žalovaný platí za byt ve Vršovicích, protože soud je toho názoru, že i když účastníci mají ve společném jmění manželů družstevní podíl, jedná se o byt po rodičích žalovaného, byt je volný, žalovaný měl a mohl zajistit jeho pronájem, byť by to mělo být po dohodě se žalobkyní. Žalobkyně nemá ani přístup do bytu. Na druhé straně soud přihlédl k tomu, že i když je žalobkyně téměř bez příjmu, v roce 2020 synovi bylo 16 let a dceři 13 let, děti již nevyžadovaly celodenní osobní péči žalobkyně, mohla mít žalobkyně zaměstnání minimálně na pozici všeobecného administrativního pracovníka s příjmem cca 31 000 Kč měsíčně. Žalobkyně žije ve své nemovitosti, jak uvedla, ve své účastnické výpovědi, provoz domu stál v roce 2020 cca 20 000 Kč, v současné době s ohledem na nárůst cen energií činí náklady minimálně o polovinu více tj. 30 000 Kč měsíčně, k tomu jsou výdaje na opravy domu. Provoz auta dělá 19 000 Kč měsíčně, kdy najezdí kolem 70 km denně, plus opravy auta. Žalobkyně si pořídila nový automobil za částku cca 563 000 Kč, protože se předchozí auto stalo nepojízdným, na nákup vozu si vzala půjčku ve výši 500 000 Kč, kterou měsíčně splácí ve výši 10 500 Kč. Žalovaný prodal vůz, který byl ve společném jmění manželů a v současné době má bezplatně k dispozici firemní vůz. Žalovaný platil výživné na nezletilého syna [jméno] ve výši 60 000 Kč měsíčně do 31. 10. 2021 a od 1. 11. 2021 částku 40 000 Kč měsíčně. Na nezletilou [jméno] je povinen přispívat částkou do 31. 8. 2020 částkou 40 000 Kč měsíčně, od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2020 částkou 50 000 Kč měsíčně, od 1. 9. 2021 do 31. 10. 2021 částkou 60 000 Kč měsíčně a od 1. 11. 2021 částkou 40 000 Kč měsíčně.

20. Na základě výše uvedených skutečností, soud proto stanovil jako přiměřené výživné pro žalobkyni v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 částku ve výši 50 000 Kč měsíčně, když soud přihlédl, že i když nedošlo ke snížení příjmu žalovaného oproti předchozímu období, žalovaný platí výživné na děti ve výši 100 000 Kč, resp. 110 000 Kč měsíčně. Za dobu od 1. 1. 2021 do 31.12 2021 shledal jako přiměřené výživné částku 40 000 Kč měsíčně a za dobu od 1.1.2022 částku 35 000 Kč měsíčně, když došlo ke snížení příjmu žalovaného. Co do zbytku soud žalobu zamítl.

21. Žalovaný uvedl, že od roku 2020 nehradil na výživné žalobkyně ničeho. Soud proto uložil žalovanému uhradit dlužné výživné za dobu od 1.1.1 2020 do 12.5.2022 v částce 1 234 000 Kč ve dvou splátkách, a to tak že první splátku ve výši 617 000 Kč je povinen zaplatit do 31.7.2022 a druhou splátku do 31.12.2022, podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, kdy žalobkyně požadovala placení částky 100 000 Kč měsíčně, žalovaný jí hradil za roky 2018, 2019 částku 25 000 Kč měsíčně a za tyto roky jí byla přisouzena částka 60 000 Kč a žaloba byla zamítnuta co do částky 40 000 Kč měsíčně. Za rok 2020 byla žalobkyni přisouzena částka ve výši 50 000 Kč a ve výši 50 000 Kč byla žaloba zamítnuta. Za rok 2021 byla žalobkyni přisouzena částka 40 000 Kč, a co do placení částky 60 000 Kč byla žaloba zamítnuta. Od roku 2022 byla žalobkyni přiznána částka 35 000 Kč a co do zaplacení částky 65 000 Kč byla žaloba zamítnuta.