10 C 99/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 23 793 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 23 793 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 793 Kč od 6. 9. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 000 Kč od 2. 5. 2021 do 21. 2. 2022 zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 404 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 23 793 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou 1. smlouvu o pronájmu nebytových prostor, na základě které žalobkyně zprostředkovala souhlas s umístěním sídla žalované 1. na adrese [adresa žalované], za úplatu 4 788 Kč bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla na uvedené adrese. Žalovaná 1. měla přitom předplaceno umístění sídla do 9. 8. 2020. Podle smlouvy byla úplata za následující období pronájmu splatná vždy do 5. dne následujícího měsíce po uplynutí předplaceného období. V opačném případě měla žalovaná 1. změnit své sídlo a učinit k tomu potřebné kroky, aby došlo k výmazu této skutečnosti z obchodního rejstříku. Žalovaná 1. za další období, tj. od 10. 8. 2020, ničeho neuhradila a nadále má své sídlo evidované na uvedené adrese poskytnuté žalobkyní. Zavázala se přitom, že v případě prodlení s úhradou úplaty je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu za 8 měsíců prodlení (od října 2020 do června 2021 včetně). Přílohou ke smlouvě je rovněž ručitelské prohlášení žalovaného 2. ze dne [datum], kterým se žalovaný 2. zavázal uspokojit žalobkyni závazek žalované 1., pokud jej sama nesplní.

2. Žalovaní zůstali ve věci nečinní a k podané žalobě se nikterak nevyjádřili.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou 1., za níž jako jednatel jednal žalovaný 2., smlouvu o pronájmu nebytových prostor na dobu neurčitou, na základě které žalobkyně pronajala žalované 1. sdílenou kancelář a umožnila umístění sídla na adrese [adresa žalované]. V č.l. II. bod 1. smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši 4 788 Kč bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců, přičemž splatnost byla stanovena vždy do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uběhne předplacená doba. Žalovaná 1. se v čl. IV. bod 2. smlouvy zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení se splněním povinnosti zajistit výmaz umístění sídla do 30 dnů od prvního dne prodlení s úhradou nájemného, resp. od ukončení nájemní smlouvy. Splatnost smluvní pokuty pak podle smlouvy nastává vždy bezprostředně poté, co je k její úhradě žalovaná 1. vyzvána, nejpozději však do 14 dní ode dne doručení výzvy k její úhradě (smlouva o pronájmu nebytových prostor ze dne [datum]). Žalovaný 2. se svým ručitelským prohlášením výslovně zavázal uspokojit žalobkyni dluh žalované 1., spočívající v úhradě sjednaného nájmu a případných smluvních pokut, pokud žalovaná 1. svůj závazek sama nesplní. Ručitelské prohlášení učinil jako fyzická osoba, na svoje rodné číslo, bez určení, že jeho ručitelské prohlášení se váže na jeho působení ve statutárním orgánu žalované 1. (ručitelské prohlášení ze dne [datum]). Žalované 1. bylo vyúčtováno nájemné, resp. odměna žalobkyně za poskytované služby na částku 4 788 Kč bez DPH, tj. 5 793 Kč s DPH, faktoru ze dne [datum], se splatnosti do 5. 8. 2020 (zálohová faktura č. [číslo] [rok]). Žalobkyně zaslala na emaily [email] a [email] upozornění o nezaplacení nájmu žalovanou 1. (email ze dne 5. 1. 2021). Žalobkyně vyzvala žalovanou 1. a žalovaného 2. k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, mj. dlužného nájemného ve výši 5 793 Kč a smluvní pokuty ve výši 16 000 Kč podle čl. IV odst. 2 smlouvy, neboť žalovaná 1. nesplnila dobrovolně své závazky vyplývající ze smlouvy ze dne [datum] (výzvy k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne 10. 5. 2021, včetně doručenky žalovanému 2. a dodejky datové zprávy).

5. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Podle § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Soud uzavřel, že žalobkyně se žalovanou 1. uzavřela dne [datum] platně smlouvu ve smyslu ustanovení § 2201 o. z. za užití ustanovení § 2302 a násl. o. z., na základě které poskytla žalované 1. prostor a umístění sídla na výše uvedené adrese [adresa žalované]. Žalovaná 1. však nájemné za období po 9. 8. 2020 neuhradila, přičemž podle smlouvy ani nezajistila výmaz sídla na uvedené adrese z obchodního rejstříku. Z tohoto důvodu žalobkyni podle čl. II. bodu 1. smlouvy ze dne [datum] náleží odměna ve výši 4 788 Kč bez DPH (tj. 5 793 Kč s DPH) za následujících i jen započatých 12 kalendářních měsíců, ve kterých žalovaná 1. užívá služeb žalobkyně, spočívajících v umístění sídla na poskytnuté adrese. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu částky 5 793 Kč (nájemné s DPH) za požadované dlužné nájemné za započaté období po srpnu 2020. Nájemné bylo přitom splatné do 5. kalendářního dne v měsíci poté, co předchozí předplacené období uplynulo (čl. II. bod 1. smlouvy), tj. do dne 5. 9. 2020. Jelikož žalovaná 1. neuhradila včas splatné nájemné, aniž by sídlo vedené na poskytnuté adrese z obchodního rejstříku řádně včas odstranila, dostala se s jeho úhradou dne 6. 9. 2020 do prodlení, pročež žalobkyni rovněž vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti nájemného. Soud zároveň rozhodl, že se žalovanou 1. je povinen dlužnou částku, představovanou neuhrazeným nájemným s příslušenstvím, uhradit společně a nerozdílně i žalovaný 2., neboť vystupuje ve věci jako ručitel žalované 1. Nárok žalobkyně vůči žalovanému 2. totiž vyplývá z jeho ručitelského prohlášení ve smyslu ustanovení § 2018 odst. 1 o. z., které bylo platně učiněno v písemné formě podle ustanovení § 2018 odst. 2 o. z. Žalovaný 2. se přitom zavázal ručit za žalovanou 1. jako fyzická osoba, nijak jako jednatel žalované 1. Proto nijak na jeho ručení nemá vliv, zda stále působí ve společnosti žalované 1., a nadále ručí za její závazky vůči žalobkyni.

7. Žalobkyni soud tímto rozsudkem přiznal i nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 18 000 Kč, a to s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, kterou představovalo prodlení žalované 1. s úhradou odměny za poskytování služeb po dobu 9 měsíců (říjen 2020 až červen 2021 včetně). Ve smyslu čl. IV. bod 2. smlouvy ze dne [datum] nastává splatnost smluvní pokuty až poté, co žalobkyně žalovanou 1. vyzve k její úhradě, resp. nejpozději do 14 dnů od doručení takové výzvy. Ujednání o smluvní pokutě bylo přitom platně ujednáno podle § 2048 o. z. K vyzvání žalované 1. ke konkrétně specifikované smluvní pokutě přitom došlo až v rámci doručení žaloby dne 5. 2. 2022 a započala tak běžet smluvně ujednána lhůta 14 dnů k její úhradě. Ve výzvě k úhradě ze dne 10. 5. 2021 totiž žalovaná 1. nebyla vyzvána k zaplacení smluvní pokuty ve výši, jakou žalobkyně nárokuje touto žalobou. Pro úplnost pak soud navíc doplňuje, že k výzvě k úhradě ze dne 10. 5. 2021 bylo připojeno jen potvrzení o dodání žalované 1., nikoliv potvrzení o doručení. S ohledem na ustanovení § 18a odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. tak není prokázáno doručení výzvy žalované 1. v květnu 2021. V daném případě přitom nelze aplikovat ustanovení § 573 o. z., když se jedná o doručování do datové schránky, nikoliv prostřednictvím poštovních služeb. Jelikož žalovaná 1., resp. ani její ručitel žalovaný 2., do rozhodnutí soudu smluvní pokutu nezaplatili a žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, týkající se oprávněnosti nároku na úhradu smluvní pokuty, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud i v tomto případě rozhodl, že se žalovanou 1. je povinen dlužnou částku, představovanou nyní smluvní pokutou spolu s úrokem z prodlení, uhradit společně a nerozdílně i žalovaný 2., neboť vystupuje ve věci jako ručitel žalované 1. (viz výše).

8. Jelikož žalovaná 1. neuhradila včas splatnou smluvní pokutu, jejíž splatnost nastala dne 21. 2. 2022, neboť toho dne uplynula 14 denní lhůta k úhradě smluvní pokuty, dostala se žalovaná 1. dne 22. 2. 2022 do prodlení, pročež žalobkyni rovněž vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z tohoto důvodu pak soud zamítl žalobu co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 000 Kč již od 2. 5. 2021, neboť v tento den nebyla pohledávka stran zaplacení smluvní pokuty ve výši 18 000 Kč dospělá, a to až do dne 21. 2. 2022 vzhledem k doručení žaloby určující konkrétní výši smluvní pokuty (výrok II. tohoto rozsudku). Pro úplnost soud doplňuje, že žaloba byla žalované 1. doručena dne 5. 2. 2022, přičemž by 14. den lhůty k zaplacení smluvní pokuty připadl na den 19. 2. 2022, což byla sobota, a proto podle § 607 o. z. řádně uplynula 14. denní lhůta v nejbližší pracovní den, tj. v pondělí 21. 2. 2022.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v majoritní části úspěšná, resp. byla neúspěšná pouze v malé části příslušenství (úroku z prodlení), nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši 2 404 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 952 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 23 793 Kč, skládající se z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť mu je známo, že žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech (např. věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a mnoho dalších) podává tzv. formulářové žaloby, jimiž uplatňuje nezaplacené její služby, spočívající zejména v umístění sídla na konkrétní adrese, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

10. O povinnosti žalovaných zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.