12 C 118/2022
č. j. 12 C 118/2022-251
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO MS Praha 58 Co 57/2025-318- OS Praha 7 12 C 118/2022-251
- MS Praha 58 Co 57/2025-318
Citované zákony (16)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 158 § 226 § 229
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 148
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 206
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 4 § 7 § 984 § 992 § 1109 § 1910 § 1970 § 1982 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO: IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného právně zastoupen advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 419 577 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 315 956,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 315 956,60 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku; co do částky 103 620,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 103 620,40 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení se žalobazamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu7 částku 7 709,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7částku 23 128,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 4. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 419 577 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od 30. 4. 2022 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že mezi ní a , jméno FO, , IČO: , IČO, , , adresa, , byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla koupě 73,61 m3 dubové kulatiny za cenu 507 688 Kč. K tomu byl vystaven daňový doklad č. , hodnota, ze dne , datum, . Pan , jméno FO, předmětnou kulatinu uskladnil dne , datum, na pile ve , adresa, , kterou měl mít dle informací žalobkyně v nájmu žalovaný nebo společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , , adresa, . Žalovaný je od 25. 1. 2019 statutárním orgánem společnosti , právnická osoba, . Z výslechu žalovaného jako svědka v rámci trestního řízení vedeného proti panu , jméno FO, vyplynulo, že žalovaný, ač věděl, že kulatina není ve vlastnictví pana , jméno FO, , kulatinu údajně započetl vůči údajné pohledávce ve výši 300 000 Kč za panem , jméno FO, , čímž na něj mělo přejít vlastnické právo ke kulatině. Žalobkyně uvedla, že započtení není způsobilý právní titul pro převod vlastnického práva. Jelikož žalovaný netvrdil jiný způsob nabytí vlastnického práva, má žalobkyně za to, že na žalovaného vlastnické právo ke kulatině nepřešlo a ani přejít nemohlo. Žalovaný nepředložil žádný důkaz, že by měl vůči panu , jméno FO, splatnou pohledávku ve výši 300 000 Kč, která by byla zajištěna směnkou a že by došlo k platnému započtení. Žalobkyně má za to, že bylo prokázáno její vlastnické právo ke kulatině a dále má za prokázané, že se žalovaný na její úkor bezdůvodně obohatil, když si kulatinu bez právního důvodu ponechal pro svoji potřebu, a přitom na něj vlastnické právo nepřešlo a ani přejít nemohlo. Z trestního řízení proti panu , jméno FO, vyplynulo, že kulatina již byla pořezána a prodána. Žalobkyně proto nežádala vydání kulatiny, když tato již jako věc v právním smyslu neexistuje, ale rovnou vyzvala žalovaného k úhradě peněžní náhrady ve výši ekvivalentu ceny kulatiny, tedy částky 419 577 Kč, jež odpovídá kupní ceně bez DPH, když u DPH již byl ze strany žalobkyně uplatnění odpočet daně. Předžalobní výzva k úhradě bezdůvodného obohacení byla žalovanému doručena dne 28. 4. 2022, žalovaný dluh žalobkyni neuhradil.
2. Ve věci byl vydán dne 24. 5. 2022 elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odpor.
3. V písemném vyjádření k žalobě ze dne 30. 6. 2022 žalovaný uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani částečně. Žalovaný uvedl, že jak vyplývá z jeho výpovědi v trestním řízení, ale i z výpovědí dalších svědků pana , jméno FO, , pana , jméno FO, a pana , jméno FO, ,, Anonymizováno, pan , jméno FO, nikoho z nich neinformoval, že předmětnou kulatinu prodal třetí osobě a není jejím vlastníkem. Žalovaný se o existenci žalobkyně a jejím sporu s panem , jméno FO, dozvěděl až z telefonátu pana , jméno FO, dne 14. 1. 2020, který mu předal k telefonu žalobkyni. Žalovaný tak byl v době koupě předmětné kulatiny v dobré víře, že tato netrpí žádnými právními vadami. Pokud by hypoteticky pan , jméno FO, nejprve předmětnou kulatinu prodal žalobkyni a až následně žalovanému, v takovém případě by se jednalo o nabytí od nevlastníka ve smyslu ustanovení § 1109 občanského zákoníku. Předmětná kulatina byla věcí movitou nezapsanou ve veřejném seznamu a žalovaný ji nabyl od pana , jméno FO, jakožto podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodného styku. Dále žalovaný uvedl, že v předmětném případu nedošlo mezi žalovaným a panem , jméno FO, k započtení pohledávek ve smyslu § 1982 občanského zákoníku. Pan , jméno FO, neměl za žalovaným žádnou pohledávku, kterou by mohl započíst vůči pohledávce žalovaného. V předmětném případu se jednalo ze strany pana, Anonymizováno, , jméno FO, o uhrazení pohledávky jiným plněním než v penězích, tedy prostřednictvím předmětné kulatiny, když věřitel v souladu s ustanovením § 1910 s takovým plněním své pohledávky souhlasil.
4. V podání ze dne 10. 10. 2022 žalobkyně uvedla, že kupní smlouvu s panem , jméno FO, uzavřela konkludentně dne , datum, . Proces uzavření kupní smlouvy byl započat ústní domluvou cca týden před , datum, v areálu společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , , adresa, , na adrese , adresa, , ve které se pan , jméno FO, zavázal nakoupit pro žalobkyni dubovou kulatinu v množství 3 nákladních vozidel a tuto následně převézt na pilu ve , adresa, za účelem pořezání, které ale nebylo součástí kupní smlouvy. Konkrétní dubovou kulatinu si žalobkyně za přítomnosti pana , jméno FO, vybrala v areálu společnosti , právnická osoba, na adrese , adresa, cca týden před , datum, . Kupní cena byla mezi žalobkyní a panem , jméno FO, , Anonymizováno, stanovena dohodou na částku 5 700 Kč/m3 s tím, že výsledná cena bude určena podle toho, kolik dřeva se do tří nákladních vozidel vejde. Dne , datum, pan , jméno FO, koupil dubovou kulatinu, tento den ji zároveň naložil a převezl na pilu ve , adresa, . Dne , datum, vystavil pan , jméno FO, vůči žalobkyni fakturu na částku 507 688 Kč, tuto částku bez DPH uhradila žalobkyně dne , datum, na účet pana , jméno FO, , platbu DPH provedla žalobkyně samostatně přímo na účet příslušného finančního úřadu.
5. Z Kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalovaný jako prodávající se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, a jejím předmětem bylo 69,31 m3 kulatiny dub zimní (měřeno bez kůry, dle ČSN/STN 48 0009), v různých délkách, různé kvality, dle přílohy ve vlastnictví žalovaného. V čl. II smlouvy je uvedeno, že prodávající (žalovaný) dodal dřevní hmotu na místo určení dne , datum, – , adresa, . Kupní cena byla dohodnuta ve výši 300 000 Kč, doba splatnosti byla stanovena do 27. 6. 2020.
6. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že je nevlastním bratrem žalovaného. Svědek uvedl, že pan , jméno FO, jim dal dřevo na dluh, který u nich měl, resp. dluh měl pan , jméno FO, možná formálně u žalovaného, ale svědek má za to, že na dluh 300 000 Kč přispěli rovným dílem on, žalovaný a pan , jméno FO, . Šlo o obchodování se dřevem do Číny. Na konci roku 2018 půjčil žalovaný panu , jméno FO, cca 200 000 Kč, informaci o tom získal svědek od žalovaného. Svědek dále uvedl, že panu , jméno FO, půjčili 300 000 Kč na nákup dřeva. Svědek dále uvedl, že má informaci od žalovaného, že se začátkem června 2019 pan , jméno FO, ozval žalovanému, zda by dluh ve výši 300 000 Kč na obchod do Číny mohl uhradit dřevem. Ve druhé půlce června 2019 pan , jméno FO, přivezl dřevo, svědek byl u toho a pan , jméno FO, chtěl za to vrátit směnku na 300 000 Kč. Jednalo se o tři nákladní vozidla. Žalovaný směnku roztrhal a předal ji panu , jméno FO, .
7. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že žalovaného zná cca 20 let a mají spolu firmu. S panem , jméno FO, seznámil svědka žalovaný ke konci roku 2018. Žalovaný tehdy obchodoval se dřevem. Od žalovaného má svědek informaci, že na pořízení rozmítací pily dostal pan , jméno FO, částku cca 200 000 Kč. V březnu 2019 přišel pan , jméno FO, s nápadem koupit a následně prodat kůrovcové dřevo do Číny a chtěl spolufinancování ve výši 300 000 Kč, na což se složili svědek, žalovaný a pan , jméno FO, . U předání peněz panu , jméno FO, svědek nebyl. Dne , datum, byl svědek na pile , adresa, a dozvěděl se, že pan , jméno FO, chce zaplatit pohledávku z uvedených 300 000 Kč ve dřevě. Přijel tehdy se třemi náklady dřeva v objemu cca 70 kubíků. Pan , adresa, s žalovaným začali řešit zápočet dřeva na směnku. Směnku vytáhl žalovaný, jednalo se o směnku na částku 300 000 Kč. Směnku převzal a roztrhal patrně pan , jméno FO, . Dřevo, které , datum, přivezl pan , jméno FO, , bylo zpracováno cca v září 2019. Svědek z doslechu ví, že cca v lednu 2020 se v areálu pily objevila žalobkyně a sháněla se po svém dřevě. Svědek dále uvedl, že od žalovaného žádný doklad na částku 100 000 Kč, které následně měly být použity v rámci půjčky 300 000 Kč panu , jméno FO, , neměl, protože si s žalovaným plně důvěřují.
8. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že je kamarádem žalovaného. Svědek byl přítomen tomu, kdy žalovaný dal panu , jméno FO, proti směnce 200 000 Kč, na co částka byla, si svědek nepamatuje. V , měsíc, 2019 přijela tři nákladní auta s dubovou kulatinou, objem přivezeného dřeva byl cca 70 m3. Pan , jméno FO, , Anonymizováno, si určil, kam má být dřevo složeno. Pan , jméno FO, tehdy říkal, že má nějaký program na výrobu řeziva s tím, že co se z toho vyrobí, se uvidí po té, až se do dřeva řízne. Pan , jméno FO, chtěl po žalovaném, aby zničil směnku vztahující se k penězům, které mu žalovaný půjčil, neboť jako zápočet použil dřevo, které v ten den dovezl. Žalovaný směnku vytáhl a roztrhal ji. Svědkovi bylo řečeno, že se jednalo o směnku na 300 000 Kč. Dřevo zůstalo ještě 4 až 5 měsíců složené, potom se začalo řezat.
9. Z výslechu svědka , jméno FO, a jeho doplňujícího výslechu soud zjistil, že od žalovaného přijal částku 200 000 Kč za rozmítací pilu a 300 000 Kč za pásovou pilu. Žalovaný také svědkovi půjčil částku 200 000 Kč. S žalobkyní se domluvil, že ona koupí dřevo, dřevo se na pile zpracuje a o zisk se žalobkyně se svědkem rozdělí. Pořezání dřeva měl provést žalovaný. V , měsíc, 2019 nakonec koupil dřevo svědek, neboť žalobkyně dřevu nerozumí. Dřevo převzal v , adresa, , bylo ho cca 74 kubíků. Následně třemi nákladními auty svědek obdržel dřevo na pilu do , adresa, . Svědek dále uvedl, že byl s žalovaným a žalobkyní domluvený, že dřevo má být pořezáno na podzim nebo v zimě. Svědek dále uvedl, že kontroloval složené dřevo tak, že minimálně 1x týdne jezdil kolem. V lednu 2020 si všiml, že dřevo na místě není. Naposled dřevo kontroloval pohledem v listopadu 2019. Svědek popřel, že by v den, kdy dřevo přivezl, byla roztrhána nějaká směnka. Svědek dále uvedl, že na konci roku 2018 podepsal směnku na 200 000 Kč. Svědek rovněž uvedl, že smlouva s žalobkyní byla pouze ústní a dřevo zakoupil v , měsíc, . Dále svědek uvedl, že dne , datum, mu žalobkyně poskytla zálohu ve výši 100 000 Kč a svědek žalobkyni tuto částku dne , datum, vrátil. Jednalo se o zálohu na dřevo, které se koupilo od pana , jméno FO, .
10. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že mu volal pan , jméno FO, , že má tři fůry dubového dřeva, které je potřeba naložit v , adresa, a dovézt na pilu do , adresa, . Mělo jít o , měsíc, . Jednalo se o dubovou kulatinu. Vyložení dřeva prováděl svědek, dřevo bylo složeno na jedinou hromadu.
11. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že se s panem , jméno FO, seznámil přes pana , jméno FO, , pan , jméno FO, chtěl půjčit nějaké peníze za účelem rozjetí společného podnikání. Při prvním setkání s panem , jméno FO, , což bylo na přelomu roku 2018 a 2019 půjčoval žalovaný panu , jméno FO, částku 200 000 nebo 210 000 Kč. Žalovaný panu , jméno FO, půjčoval peníze několikrát, a to i částku 300 000 Kč na dřevo, které je předmětem projednávané věci.
12. Z přepisu telefonátu mezi panem , jméno FO, , žalovaným a žalobkyní ze dne 14. 1. 2020 soud zjistil, že pan , jméno FO, informoval žalovaného, že si žalobkyně přijela pro dřevo, co se mělo pro ni pořezat. Žalobkyně informovala žalovaného, že by si ráda své dřevo odvezla, žalovaný uvedl, že o takovém dřevu nic neví a žalobkyně mu oznámila, že volá Policii ČR, neboť jí zmizelo 500 000 Kč za dřevo, které si koupila v dobré víře a nechala ho složit v areálu žalovaného. Žalovaný žalobkyni řekl, že o ničem neví, a ať si to vyřeší s panem , jméno FO, .
13. Z Odborného vyjádření ve smyslu ustanovení § 158 odst. 3 písm. b) trestního řádu, které dne 20. 7. 2020 vyhotovila Policie České republiky, Krajské ředitelství policie , adresa, , územní odbor , adresa, , oddělení hospodářské kriminality, soud zjistil, že škoda u kulatiny dub v celkovém množství 72,400 metrů krychlových činí 412 000 Kč a škoda u kulatiny dub v celkovém množství 1,210 metrů krychlových činí 6 577 Kč, celková škoda tedy je 419 577 Kč.
14. Ze Znaleckého posudku č. , číslo, , který dne 28. 6. 2023 zpracoval znalec , jméno FO, a jehož předmětem bylo určení obvyklé ceny dubové kulatiny v objemu 73,61 m3 dle druhového složení, které vyplývá z faktury č. , číslo, ze dne , datum, , zejména její tabulkové přílohy, a) ke dni , datum, a b) k datu vypracování znaleckého posudku (aktuální obvyklou cenu) s tím, že pro případ, že by se cena obvyklá různila v rámci České republiky, pak tuto specifikovat pro oblast obce , adresa, , soud zjistil, že cena dubové kulatiny pro , měsíc, 2019 vypočítaná jako vážený průměr pro 69,31 m3 činí 315 956,60 Kč/m3 bez DPH; pro , měsíc, 2019 vypočítaná jako aritmetický průměr pro 69,31 m3 činí 631 989,40 Kč/m3 bez DPH; k datu , datum, cena vypočítaná jako vážený průměr pro 69,31 m3 činí 481 961,00 Kč/m3 bez DPH; k datu , datum, cena vypočítaná jako aritmetický průměr pro 69,31 m3 činí 846 968,20 Kč/m3 bez DPH.
15. Z výslechu znalce , jméno FO, soud zjistil, že i když mu byl dán soudem úkol určit obvyklou cenu dubové kulatiny v objemu 73,61 m3, po té, co znalec sečetl kubaturu dřeva, která je uvedena ve spis, došel k objemu 69,31 m3. Dále znalec uvedl k údajům na str. 11 znaleckého posudku, že u posledních dvou cenových údajů, kde je uvedeno datum , datum, , má být správně uvedeno „červen 2023“. Dále znalec vysvětlil, proč se přiklonil k váženému průměru při určení obvyklé ceny dřeva, nikoliv k aritmetickému průměru.
16. Z listiny faktura č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, , DIČ: , DIČ, , vystavila vůči , jméno FO, fakturu za prodej dubové kulatiny v množství 73,610 m3 za cenu 462 129 Kč včetně DPH s datem splatnosti , datum, .
17. Z listiny faktura – daňový doklad č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, vystavil vůči žalobkyni fakturu za prodej kulatiny dub v množství 73,61 m3 za cenu 419 577 Kč bez DPH + DPH ve výši 88 111,14 Kč, tedy celkem za cenu 507 688 Kč, s datem splatnosti , datum, . , jméno FO, uvedl na faktuře číslo svého účtu , č. účtu, .
18. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne 8. 3. 2024 soud zjistil, že majitelkou běžného účtu č. , č. účtu, za období od 1. 4. 2019 do 30. 9. 2019 byla žalobkyně.
19. Z výpisu z účtu žalobkyně č. , č. účtu, soud zjistil, že dne , datum, byla z tohoto účtu odepsána částka 419 577 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, . Dne , datum, byla z tohoto účtu odepsána částka 88 111,14 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, s poznámkou DPH fa 2019074.
20. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne 18. 3. 2024 soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl v době od 22. 3. 2019 do 28. 12. 2022 , jméno FO, , IČO: , IČO, .
21. Z výpisu z účtu , jméno FO, č. , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, byla na tento účet připsána částka 419 577 Kč od žalobkyně z jejího účtu , č. účtu, , VS , var. symbol, .
22. Z Protokolu o hlavním líčení vedeném před Okresním soudem ve , adresa, dne 20. 5. 2021 pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že byl vyhlášen rozsudek, kterým obžalovaný , jméno FO, se podle § 226 písm. b) trestního řádu zprošťuje obžaloby pro skutek, že ve , adresa, v prostorách , právnická osoba, dne , datum, předal k volnému využití za účelem úhrady svého dřívějšího dluhu žalovanému celkem 73,61 m3 dubové kulatiny v celkové hodnotě 419 577 Kč. Takto jednal, ačkoliv věděl, že předmětná dubová kulatina není jeho majetkem, když tuto mu téhož dne , datum, svěřila její majitelka – žalobkyně za účelem dalšího zpracování, žalobkyni způsobil popsaným jednáním škodu v celkové výši 419 577 Kč, čímž měl spáchat přečin zpronevěry podle § 206 odst., 1,3 trestního zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Podle § 229 odst. 3 trestního řádu se poškozená žalobkyně odkazuje se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
23. Z Protokolu o hlavním líčením vedeném před Okresním soudem ve , adresa, dne 14. 4. 2021 pod sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že svědek , jméno FO, v rámci své výpovědi uvedl, že je majitelem společnosti , právnická osoba, . V roce 2019 prodal panu , jméno FO, dubovou kulatinu, byly to 3 auta. Dřevo odvážel pan , jméno FO, , dřevo se nakládalo v , adresa, . Svědek , jméno FO, v rámci své výpovědi uvedl, že celkem tři fůry dřeva odvezl se synem z , adresa, . Ohledně odvozu volal svědkovi pan , jméno FO, . Dřevo bylo složeno na místě, které určil pan , jméno FO, . Svědek , jméno FO, v rámci své výpovědi uvedl, že žalobkyně mluvila o tom, že má u pana , jméno FO, někde složené dřevo, na pile v , adresa, , že jí to pořeže. Dřevo bylo složené na pile ve , adresa, . Svědek se tam jel s žalobkyní podívat a dřevo tam nebylo. Žalovaný žalobkyni tvrdil, že pan , jméno FO, tam žádné dřevo nikdy neměl a žalobkyně zavolala policii.
24. Z Protokolu o hlavním líčením vedeném před Okresním soudem ve , adresa, dne 1. 3. 2021 pod sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že žalovaný v procesním postavení svědka v rámci své výpovědi uvedl, že , jméno FO, zná přes , jméno FO, , který s ním původně přišel jako se zájemcem o půjčku 200 000 Kč. Tu žalovaný panu , jméno FO, poskytl. V době splatnosti půjčky pan , jméno FO, neměl peníze a s žalovaným se domluvili, že spolu začnou podnikat. Žalovaný následně panu , jméno FO, ještě několikrát půjčil peníze. Pan , jméno FO, skoro nic nevrátil, žalovaný s ním vede několik soudních sporů, některé dluhy byly vymoženy exekučně. Žalovaný dále uvedl, že pan , jméno FO, přivezl 69,31 m3 kulatiny a tím splatil svůj dluh z předposlední směnky 300 000 Kč. Po nějaké době se svědkovi pan , jméno FO, ozval a dal mu k telefonu žalobkyni, která na žalovaného začala křičet, že jí ukradl dřevo. Žalovaný dále uvedl, že dne , datum, doveze pan , jméno FO, do , adresa, dubovou kulatinu a bude to úhrada dluhu 300 000 Kč, které mu žalovaný půjčil jako fyzická osoba, ne jako zástupce společnosti. Dluh byl zajištěn směnkou. Žalovaný vrátil panu , jméno FO, roztrženou směnku na 300 000 Kč, v té hodnotě bylo dřevo. Pan , adresa, nesdělil, čí je dřevo, o žalobkyni se nezmiňoval. Ani nikdo jiný žalovanému nesdělil, že dřevo je jiného majitele a za jakým účelem se tam skládá. Směnka na 200 000 Kč byla vymožena v exekučním řízení vedeném před Okresním soudem ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, . Žalovaný dále uvedl, že neměl písemně ošetřeno, že dřevo je v jeho vlastnictví. Svědek , jméno FO, v rámci své výpovědi uvedl, že seznámil pana , jméno FO, s žalovaným, protože pan , jméno FO, potřeboval půjčku. Žalovaný jednou půjčil panu , jméno FO, 200 000 Kč, podruhé 300 000 Kč, bylo to podchyceno směnkou. Pan , jméno FO, sliboval, že peníze vrátí v hotovosti, nakonec přivezl kulatinu. Do , adresa, přijela tři auta s kulatinou. Na místě pan , jméno FO, a žalovaný roztrhali směnku, jednalo se o zápočet za půjčené peníze. Svědek , jméno FO, v rámci své výpovědi uvedl, že pan , jméno FO, seznámil žalovaného s panem , jméno FO, , který potřeboval půjčit 200 000 Kč. Dále si pan , jméno FO, půjčil 300 000 Kč na nákup dřeva, na které se složil žalovaný, svědek a pan , jméno FO, po 100 000 Kč. Pan , jméno FO, navrhl, aby dluh mohl vrátit ve dřevní hmotě a přijela 3 auta s dubovou kulatinou. Následně žalovaný roztrhl směnku na 300 000 Kč a předal ji panu , jméno FO, . Pan , jméno FO, se nezmínil, že dřevo je někoho jiného.
25. Z Protokolu o hlavním líčením vedeném před Okresním soudem ve , adresa, dne 3. 2. 2021 pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalobkyně se připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody ve výši 419 000 Kč. Obžalovaný , jméno FO, v rámci své výpovědi uvedl, že na pile se mělo zpracovávat dřevo, které pan , jméno FO, koupil do firmy , právnická osoba, . Dřevo na pilu dovezl pan , jméno FO, třemi auty dne , datum, . Toto dřevo zaplatila panu , jméno FO, paní , jméno FO, a pan , jméno FO, ho zaplatil , jméno FO, . S žalobkyní se pan , jméno FO, domluvil, že dřevo se bude zpracovávat v zimních měsících, protože by v horku mohlo popraskat. O Vánocích panu , jméno FO, žalobkyně volala, že by se chtěla jet podívat na dřevo a když po té dojeli na pilu, dřevo tam nebylo. Pan , jméno FO, popřel, že b dřevo žalobkyně dal žalovanému na umoření svého dluhu. Pan , jméno FO, se s žalobkyní domluvil na koupi dřeva, které je předmětem projednávané věci. Pan , jméno FO, kupoval dřevo za peníze, které mu dala paní , jméno FO, . Dřevo bylo dne , datum, dovezeno na pilu panem , jméno FO, . Na úhradu dřeva společnosti , právnická osoba, použil pan , jméno FO, peníze od žalobkyně. V době, kdy se dřevo skládalo na pile ve , adresa, , pan , jméno FO, přítomným osobám sdělil, že dřevo je cizí a bude se řezat pro cizího člověka. Žalovaný věděl, že je na pile uloženo cizí dřevo, pan , jméno FO, dřevo na pile naposled viděl začátkem prosince, pořídil fotky a přeposlal je žalobkyni. Žalobkyně v procesním postavení svědkyně uvedla, že panu , jméno FO, půjčila peníze, protože jí je mohl splácet dřevem, které by od něj žalobkyně odebírala. Půjčila mu 2 300 000 Kč. Pan , jméno FO, koupil dřevo na sebe a žalobkyně potom zase na sebe. Protože byl pan , jméno FO, v té době nespolehlivý plátce, platila žalobkyně DPH. Pan , jméno FO, zajistil ve , adresa, na pile místo s tím, že se řezáním dřeva se počká do zimy. Po novém roce začala žalobkyně situaci řešit a chtěla se jet na dřevo podívat, kontaktovala proto pana , jméno FO, . Na místě samém zjistila, že dřevo zde není. Kontaktovala žalovaného, kde je dřevo, ten byl na ní sprostý, žalobkyně se proto obrátila na policii. Dřevo nejprve od dodavatele koupil pan , jméno FO, a od pana , jméno FO, dřevo koupila žalobkyně. Svědek , jméno FO, uvedl, že je jednatelem a společníkem firmy , právnická osoba, od ledna 2019. Pan , jméno FO, umořil směnku na 300 000 Kč dubovou kulatinou v objemu cca 70 kubíků. Žalovaný půjčil panu , jméno FO, ještě částku 200 000 Kč, toto svědek ví od žalovaného.
26. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne 22. 3. 2024 a výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, soud zjistil, že firma , právnická osoba, hradí nájemné za pronájem pily ve , adresa, od 12. 9. 2019.
27. Z Úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 17. 2. 2020, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že , jméno FO, uvedl, že s jednatelem společnosti , právnická osoba, , tedy s žalovaným ho seznámil pan , jméno FO, . Dne , datum, na pile v , adresa, složil 73,6, Anonymizováno, kubíků dřeva, které patřilo žalobkyni a pan , jméno FO, jí měl pomoci s pořezáním a prodejem, když zisk si měli rozdělit na půl. Při složení dřeva žalovanému řekl, že je to pro nějakou firmu a chce být osobně při manipulaci a pořezání. Na pile nebyl od ukončení nájemního vztahu v srpnu 2019 do 14. 1. 2020.
28. Z Úředního záznamu o doplnění podaného vysvětlení ze dne 30. 7. 2020, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že , jméno FO, uvedl, že v minulosti mu žalovaný půjčil částku 200 000 Kč oproti směnce, žádnou jinou směnku pan , jméno FO, žalovanému nikdy nepodepsal. Dále uvedl, že dne 21. 6. 2019 v prostorách areálu , adresa, složil celkem 73,61 m3 dubové kulatiny, a to výhradně za účelem budoucího pořezu pro žalobkyni.
29. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 13. 7. 2020, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že , jméno FO, uvedl, že pana , jméno FO, poznal na přelomu let 2018 a 2019, kterého přivedl žalovaný do kavárny hotelu , název, , že mu pan , jméno FO, dluží peníze. Šlo cca o 200 000 Kč. V , měsíc, nebo , měsíc, 2019 bylo v prostoru pily složeno cca 70 m3 dubové kulatiny přivezených na třech kladívkách. Přivezené dřevo sloužilo jako zápočet za dluh uvedený na směnce ve výši 300 000 Kč. Směnku žalovaný roztrhal a předal panu , jméno FO, . Potom došlo k řádné přefakturaci dřevní hmoty z žalovaného na společnost , právnická osoba, . V lednu 2020 se nějaká paní začala shánět po svém dřevu, které mělo být údajně v prostoru pily. Od , měsíc, 2019, kdy bylo dřevo přivezeno, do ledna 2020 se o dřevo nikdo nezajímal.
30. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 16. 7. 2020, č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že , jméno FO, uvedl, že žalovaný půjčil panu , jméno FO, proti směnce 200 000 Kč. V březnu nebo dubnu 2019 půjčil žalovaný panu , jméno FO, 300 000 Kč oproti podpisu směnky. V , měsíc, nebo , měsíc, 2019 přijel na pilu pan , jméno FO, a tři kladovky dubové kulatiny, cca 70 m3.Následně žalovaný roztrhal směnku. Pan , jméno FO, nikdy neřekl, že dřevo patří někomu jinému a ani pořezání nechtěl být přítomen, celou dobu se o provoz příliš nezajímal.
31. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 17. 7. 2020, č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že , jméno FO, uvedl, že pana , jméno FO, poznal na konci roku 2018, představil mu ho žalovaný jako dlužníka, kterému půjčil cca 200 000 Kč. Dále pan , jméno FO, potřeboval půjčit 300 000 Kč, tuto půjčku mu poskytli pánové , jméno FO, , , jméno FO, a žalovaný každý po 100 000 Kč oproti podpisu směnky. Dne , datum, bylo v areálu pily složeno dřevo v objemu cca 70 m3. Pan , jméno FO, chtěl část dluhu vrátit v dřevní hmotě, domluva byla na třech autech. Následně žalovaný směnku roztrhal. Pan , jméno FO, nikdy nezmiňoval, že by dovezené dřevo patřilo jiné osobě nebo by mu někdo s placením tohoto dřeva finančně pomáhal. V ledu 2020 přijela na místo žalobkyně a zavolala policii.
32. Ze tří barevných fotografií a ze tří fotografií z telefonu ze dne , datum, , v čase 14:05 a 14:06 hodin soud zjistil, že dřevo, které je předmětem projednávané věci, bylo složeno na pile ve , adresa, .
33. Soud nepřipustil provedení důkazu výslechem svědka , jméno FO, a lustrací řízení vedených vůči panu , jméno FO, ,, Anonymizováno, a to z důvodu nadbytečnosti, neboť tyto navrhované důkazy se nevztahují k předmětu řízení v projednávané věci.
34. Právní poměry mezi účastníky se řídí ustanoveními § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“).
35. Podle § 2991 odst. 1 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
36. Podle § 2991 odst. 2 NOZ bez důvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
37. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
38. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nabyla k dubové kulatině vlastnické právo. Mezi žalobkyní a panem , jméno FO, byla dne , datum, platně uzavřena ústní kupní smlouva na nákup dubové kulatiny v objemu 73,64 m3 za kupní cenu 507 688,00 Kč, když cena bez DPH činila 419 577 Kč. Dne 24. 6. 2019 byla na účet , jméno FO, č. , č. účtu, připsána částka 419 577 Kč, kterou zaplatila žalobkyně z jejího účtu , č. účtu, , VS , var. symbol, . Dne 24. 6. 2019 byla z účtu žalobkyně odepsána částka 88 111,14 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, s poznámkou DPH fa 2019074. Jednalo se o DPH, kterou žalobkyně zaplatila přímo na účet finančního úřadu. Žalobkyně tak řádně nabyla vlastnické právo k dubové kulatině a převod vlastnického práva byl dokonán. Mezi žalobkyní a , jméno FO, byla uzavřena kupní smlouva s právními účinky pro žalobkyni jako kupující. Kupní smlouva mezi žalobkyní a , jméno FO, byla uzavřena s podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti.
39. Mezi účastníky je nesporné, že předmětná dubnová kulatina byla dne , datum, složena v areálu pily ve , adresa, . Dále je mezi účastníky nesporné, že žalovaný je statutárním orgánem společnosti , právnická osoba, , která dubovou kulatinu zpracovala, a proto tato věc v právním smyslu již neexistuje.
40. Žalovaný tvrdil, že na něho přešlo vlastnické právo k dubové kulatině, a to z důvodu, že žalovaný měl mít pohledávku vůči panu , jméno FO, , kterou buď započetl vůči složené dubové kulatině nebo ji bral jako uhrazení pohledávky jiným plněním dle § 1910 NOZ. V průběhu řízení žalovaný své stanovisko ve věci důvodu nabytí vlastnického práva k dubové kulatině opakovaně měnil.
41. Vyjde-li soud z tvrzení žalovaného uvedeného ve vyjádření k žalobě ze dne 30. 6. 2022, že v předmětném případě se jednalo ze strany pana , jméno FO, o uhrazení pohledávky žalovaného ve výši 300 000 Kč jiným plněním než v penězích, tedy prostřednictvím dubové kulatiny, když žalovaný s takovým splněním své pohledávky souhlasil, pak soud dospěl k závěru, že žalovaný v průběhu řízení neprokázal existenci pohledávky vůči panu , jméno FO, ani skutečnost, že vlastnictví k dubové kulatině přešlo na žalovaného.
42. Pokud žalovaný a svědci , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, v rámci svých výpovědí uváděli, že žalovaný, , jméno FO, a , jméno FO, dali každý z nich 100 000 Kč, aby žalovaný mohl půjčit panu , jméno FO, částku 300 000 Kč proti podpisu směnky, když tato směnka pak byla uhrazena předmětnou dubovou kulatinou, pak soud uvádí, že těmto výpovědím neuvěřil. V projednávané věci žalovaný neprokázal, kdy a jakým způsobem, proti jakým dokladům výše uvedené osoby složily každá z nich částku 100 000 Kč, zda se jednalo ze strany pana , jméno FO, a pana , jméno FO, o zápůjčku celkem 200 000 Kč žalovanému, když směnka na 300 000 Kč, když její hodnotu svědci znají pouze na základě informace žalovaného, zněla na žalovaného, který se dle svého tvrzení měl stát dne , datum, vlastníkem dubové kulatiny a následně ji dne , datum, prodal společnosti , právnická osoba, a jak byla vypořádána zápůjčka mezi žalovaným a svědky , jméno FO, a , jméno FO, . Svědek , jméno FO, dokonce uvedl, že od žalovaného žádný doklad na 100 000 Kč, které předal panu , jméno FO, , aby žalovanému mohla být poskytnuta zápůjčka ve výši 300 000 Kč neměl, protože si s žalovaným plně důvěřují. I když takový postup zákon připouští, přesto se tato argumentace svědka , jméno FO, jeví soudu jako nevěrohodná. Částka 100 000 Kč není částkou bagatelní a pokud svědek , jméno FO, takovou částku žalovanému předal, aby ji tento jako fyzická osoba, nikoli jako statuární orgán společnosti , právnická osoba, (viz. účastnický výslech žalovaného) formou zápůjčky spolu s dalšími penězi jiných osob poskytl panu , jméno FO, , pak svědek v rámci předběžné opatrnosti měl řešit a řádně toto mít doklady potvrzené, aby měl zajištěno, že mu žalovaný tuto částku vrátí po té, co proběhnou údajně dohodnuté obchody s panem , jméno FO, . Rovněž žalovaný neprokázal, že by se s panem , jméno FO, dohodl na uhrazení zápůjčky ve výši 300 000 Kč předmětnou dubovou kulatinou. Svědek , jméno FO, uvedl, že takovou informaci měl od žalovaného. Svědek , jméno FO, uvedl, že se dozvěděl (ale neuvedl od koho), že pan , jméno FO, chce zaplatit svůj dluh ve výši 300 000 Kč ve dřevě. Svědek , jméno FO, uvedl, že mu bylo řečeno (ale neuvedl kým), že se jednalo o směnu na 300 000 Kč. Svědkové , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, vypovídali ohledně údajného dluhu pana , jméno FO, pouze obecně, nebyli schopni sdělit konkrétní informace, vycházeli z informací od někoho jiného, nikoli z toho, co by vnímali vlastními smysly. V řízení nebylo prokázáno, že směnka, která měla být dle výpovědí žalovaného a svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, žalovaným roztrhána, byla směnkou zajišťující právě údajnou zápůjčku (smlouva o zápůjčce mezi žalovaným a panem , jméno FO, nebyla žalovaným soudu předložena) žalovaného panu , jméno FO, ve výši 300 000 Kč.
43. Jak vyplývá z výpovědi svědka , jméno FO, , kterou učinil v rámci hlavního líčení u Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, dne 14. 4. 2021, který dubovou kulatinu do areálu pily ve , adresa, společně se synem svými nákladními automobily dovezl, pan , jméno FO, se při vykládce dřeva na pile ve , jméno FO, nevzdálil od dřeva, a tudíž nemohlo dojít k situaci, kterou popsal žalovaný, že s ním měl pan , jméno FO, jednat v kanceláři o úhradě jeho údajného dluhu. Výpověď svědka , jméno FO, vyvrací i tvrzení žalovaného, že pan , jméno FO, chtěl od žalovaného půjčit peníze na dopravu dřeva, když doprava měla být dle svědka , jméno FO, řešena vzájemným zápočtem mezi panem , jméno FO, a panem , jméno FO, .
44. K námitce žalovaného, že dubovou kulatinu nabyl od pana , jméno FO, jako nevlastníka v dobré víře dle § 1109 písm. b) NOZ, soud uvádí, že tuto námitku neshledává důvodnou.
45. Podle § 1109 písm. b) NOZ vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku.
46. V § 1109 NOZ se jedná pouze o věci neevidované ve veřejném seznamu (srov. ale § 1110 a § 1111 a speciální úpravu v § 982 a násl.), musí zde být platný právní důvod k převodu vlastnického práva, až na výjimky by se mělo jednat o nabytí úplatné a konečně zde musí být dobrá víra na straně nabyvatele v okamžiku nabytí vlastnického práva.
47. Nabyvatel nabývá vlastnické právo od osoby, která není oprávněna vlastnické právo převést, tj. jde o nabytí od neoprávněného, a nikoli od nevlastníka, byť se tak děje způsobem, který jinak k převodu vlastnického práva k věci slouží.
48. Z hlediska § 1109 NOZ je žalovaný povinen v řízení prokázat, že získal věc v dobré víře v oprávnění , jméno FO, vlastnické právo převést na základě řádného titulu.
49. Podmínkou je dobrá víra nabyvatele v oprávnění druhé strany převést vlastnictví. Dobrá víra žalovaného musí být posuzována vzhledem ke všem okolnostem.
50. Při vymezení dobré víry je sice možné odkázat na § 7 NOZ, podle kterého se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře, nicméně i nadále bude platit, že dobrou víru bude prokazovat ten, kdo se jí dovolává, v tomto případě nabyvatel, tedy žalovaný. Dobrá víra se týká oprávnění druhé strany – pana , jméno FO, - převést vlastnické právo k dubové kulatině na žalovaného. Tato podmínka musí zkoumána vždy konkrétně.
51. Analogicky lze vyjít z poctivosti, a zejména z poctivosti držby podle § 992 odst. 1 věty první NOZ, podle které se držba zakládá na pozitivním přesvědčení o existenci vykonávaného práva.
52. Dobrá víra je zdánlivě kategorií subjektivní. Nepochybně zde hraje roli vnitřní přesvědčení osoby, ovšem je potřeba takové přesvědčení na základě objektivních skutečností potvrdit či vyvrátit. Míra opatrnosti, kterou lze po nabyvateli požadovat je odvoditelná ze znění § 4 a 5 NOZ. Z těchto ustanovení vyplývá i jistá nutná míra podezíravosti při uzavírání takových obchodů.
53. Podle § 4 odst. 1 NOZ se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Podle odst. 2 tohoto ustanovení činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.
54. Dosavadní soudní praxe stojí na tom, že dobrou víru prokazuje ten, kdo se jí dovolává. Jedním z hledisek, o která lze dobrou víru opřít, je existence držby. Míra dobré víry na straně nabyvatele potřebné pro nabytí od neoprávněného bude zhruba vyjádřena v nepřímé úměře k okolnostem, které objektivně svědčí pro to, že převodce je vlastníkem, resp. oprávněným k převodu. Pro usuzování na nedostatek dobré víry na straně nabyvatele postačí i jeho nevědomá nedbalost. Nabyvateli zřejmě nelze přiznat dobrou víru ani tehdy, pokud se o okolnostech ji vylučující dozví za krátký čas po dokončení právního jednání. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo (§ 984 odst. 1 věta druhá NOZ).
55. K převodu vlastnického práva musí být i v případě nabytí od neoprávněného splněny jeho ostatní předpoklady, zejména existence platné a účinné smlouvy (viz. PETROV, Jan. Komentář k § 1109. In PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír at al. Občanský zákoník. Komentář.1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 1117). Musí existovat platný nabývací titul (viz. TÉGL, Petr, ZAJÍC, Jaromír. Způsob, jakým věc opustila sféru vlivu vlastníka, jako kritérium důležité pro ochranu nabyvatele při nabývání od neoprávněného. Právní rozhledy. 2016, č. 4, s. 120; či THÖNDEL, Alexandr. Komentář k § 1109. In ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan, FIALA, Josef et al. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III (§ 976-1474).1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 308; či DOBROVOLNÁ, Eva. Komentář k § 1109. In SPÁČIL, Jiří et al. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář.1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 368 (shodně též DOBROVOLNÁ, Eva. Nabytí vlastnického práva od neoprávněného ve srovnání s rakouským právem. Právní rozhledy.2013, č. 10, s. 348 a násl.).
56. K nabytí od neoprávněného je třeba, aby převodní titul byl řádný, tedy platný a účinný.
57. Právní úprava vyžaduje, aby se nabytí vlastnického práva od neoprávněného opíralo o platný právní titul, ať již se jedná o nabytí vlastnického práva k věci evidované ve veřejném seznamu, nebo k věci, která takto evidována není.
58. Pokud žalovaný tvrdí, že dubovou kulatinu od pana , jméno FO, nabyl v dobré víře, pak sám žalovaný v průběhu řízení opakovaně uváděl, že pan , jméno FO, je nespolehlivý, zatajoval žalovanému informace a dlužil mu z různých důvodů. Žalovaný dále uvedl, že má informace, že pan , jméno FO, měl údajně podvést třetí osoby. Pokud pan , jméno FO, nabízel žalovanému dubovou kulatinu, nedostál žalovaný prevenční povinnosti, když u takto nespolehlivé osoby, jak pana , jméno FO, žalovaný sám popisoval, nepožadoval alespoň základní informace o původu dřeva.
59. Žalovaný je zkušeným podnikatelem. Sám v průběhu řízení uvedl, že má 10 firem, ve kterých aktivně působí a 20 zaměstnanců. Je tedy velkým rizikem a zanedbáním prevenční povinnosti, když od , jméno FO, , kterého žalovaný popisoval jako nespolehlivou osobu, převzal dřevní hmotu v ceně cca několik set tisíc korun, aniž by požadoval k této dodávce nějaké doklady, o původu dřeva, kdo je vlastníkem tohoto dřeva, zda pan , jméno FO, či třetí osoba.
60. V případě obchodů se dřevem s osobu, kterou žalovaný sám označil za osobu nespolehlivou, mající dluhy a dělající podvody na jiných lidech, je na místě vyžadovat větší míru opatrnosti, tedy aktivní činnost žalovaného směřující k vyvrácení jakéhokoliv podezření.
61. Dobrá víra vyjadřuje vnitřní přesvědčení nabyvatele (žalobce), že převodce – , jméno FO, – je oprávněn vlastnické právo k dubové kulatině převést. Jelikož se jedná o subjektivní kategorii jednající osoby, je třeba tuto posuzovat objektivně s přihlédnutím ke všem okolnostem. Jde o stanovení míry opatrnosti, kterou lze po nabyvateli spravedlivě požadovat s ohledem na povahu daného typu obchodu. V tomto ohledu lze mít za to, že se nelze spokojit s pouhým prohlášením prodávajícího o tom, že je vlastníkem. Skutečnosti sdělené protistranou je třeba prověřovat. , jméno FO, nepředložil žalobci žádné doklady osvědčující, že je vlastníkem předmětné dubové kulatiny, žalovaný se spokojil pouze s prohlášením pana , jméno FO, o jeho vlastnickém právu k dubové kulatině, které nebylo ničím podloženo. Žalovaný si tvrzení , jméno FO, nijak neověřil, nebyla tedy vyloučena reálná pochybnost, že , jméno FO, nebyl oprávněn vlastnické právo převést a dobrá víra tak není dle přesvědčení soudu dána. Dobrá víra plyne ze souhrnu skutečností, které jsou z hlediska informací o oprávnění převodce v souladu a vzájemně se nevylučují. Jestliže nějaká z okolností je způsobilá přesvědčení reálně narušit, je k naplnění požadavku dobré víry vyžadována další aktivita k vyvrácení pochybností, tedy je na nabyvateli – žalovaném -, aby pochybnosti vyvrátil detailnějším prověřováním, například pátráním po předcházejících převodních titulech či vyžadováním dokladů o dřevní kulatině od , jméno FO, od doby jejího nákupu od dodavatele dřeva. Jinými slovy, v případě pochybností, které v daném případě mohl a měl žalovaný nepochybně mít, když o nákupu dubové kulatiny či o vlastnickém právu , jméno FO, k dubové kulatině neexistovaly žádné doklady, lze vyžadovat po žalovaném výraznější přezkumnou a pátrací aktivitu. Vzhledem k tomu, že jak sám žalovaný uvedl, pochyboval o čestnosti pana , jméno FO, , tím spíše měl zkontrolovat, zda pan , jméno FO, je skutečně vlastníkem dubové kulatiny a může své vlastnické právo k ní převést na žalovaného a požadovat po , jméno FO, doklady osvědčující vlastnické právo , jméno FO, k dubové kulatině.
62. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaný po , jméno FO, žádné doklady k dubové kulatině nepožadoval.
63. Soud má po provedeném dokazování za to, že dobrou víru na straně žalovaného nelze po souhrnu všech výše uvedených skutečností shledat. Žalovaný se tedy podle § 1109 písm. b) NOZ nestal vlastníkem dubové kulatiny, která byla předmětem kupní smlouvy mezi , jméno FO, jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující.
64. Námitka žalovaného, že pokud by pan , jméno FO, skutečně zajišťoval pro žalobkyni uskladnění předmětné kulatiny, musel by zajistit i odpovídající ošetření kulatiny pro potřeby skladování, neboť bez tohoto ošetření by došlo již po několika měsících k rozpraskání dřeva a tím k jeho zásadnímu znehodnocení (viz. vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 10. 10. 2022), pak tato námitka je vyvrácena svědeckou výpovědí , jméno FO, , majitele firmy , právnická osoba, , kterou učinil v rámci hlavního líčení před Okresním soudem ve , adresa, dne 14. 4. 2021, sp. zn. , spisová značka, , který uvedl, že při prodeji dubové kulatiny panu , jméno FO, v roce 2019 bylo dřevo ošetřené.
65. V řízení žalovaný neprokázal, na základě, jaké skutečnosti na něj mělo přejít vlastnické právo k předmětné dubové kulatině ani skutečnost, že pan , jméno FO, měl vůči žalovanému dluh.
66. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nabyla vlastnické právo k předmětné dubové kulatině v objemu 69,31 m3, jak stanovil znalec , jméno FO, ve znaleckém posudku č. , číslo, ze dne 28. 6. 2023. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, když si dubovou kulatinu ponechal bez právního důvodu pro svoji potřebu, i když na něj nepřešlo vlastnické právo, a to ani na základě dobré víry.
67. Hodnota dubové kulatiny byla stanovena znaleckým posudkem č. , číslo, ze dne 28. 6. 2023, který zpracoval znalec , jméno FO, , na částku 315 956,60 Kč. Znalec v rámci svého výslechu přesvědčivě vysvětlil, proč by se mělo vycházet z hodnoty váženého průměru, která zohledňuje procentuální zastoupení jednotlivých jakostních tříd dubové kulatiny, nikoli z hodnoty aritmetického průměru, a proto soud vzal při stanovování ceny dřevní hmoty hodnotu váženého průměru, nikoli hodnotu aritmetického průměru.
68. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil co do částky 315 956,60 Kč, která představuje hodnotu dubové kulatiny, která již jako věc v právním smyslu neexistuje, neboť byla zpracována a prodána, a v této části soud žalobě vyhověl. Co do částky, která představuje rozdíl mezi částkou 419 577 Kč a částkou 315 956,60 Kč, tedy co do částky 103 620,40 Kč včetně příslušenství, tedy co do úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 103 620,40 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, soud žalobu zamítl.
69. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. března 2001, sp. zn. , spisová značka, má-li být bezdůvodné obohacení vydáno v penězích a nesplní-li dlužník svoji platební povinnost včas, má věřitel právo požadovat též úroky z prodlení.
70. Podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. prosince 2005, sp. zn. , spisová značka, , „vzhledem k tomu, že doba splnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem a v posuzovaném případě nebyla ani účastníky dohodnuta, nastala jeho splatnost prvního dne poté, co byla první žalovaná vyzvána žalobcem k plnění.“.
71. Předžalobní výzva k úhradě bezdůvodného obohacení byla žalovanému doručena dne 28. 4. 2022. V souladu s usnesením Nejvyššího soudu České republiky (bod 70) se bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalovaného, stalo splatným dne 29. 4. 2022.
72. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl vůči žalobkyni s peněžitým plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 NOZ nárok na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 315 956,60 Kč od 30. 4. 2022.
73. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
74. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
75. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20. července 2023, č.j. , spisová značka, , bylo znalci , jméno FO, přiznáno znalečné v celkové výši 26 162,60 Kč a toto znalečné bylo , jméno FO, vyplaceno dne 25. 8. 2023 z účtu Obvodního soudu pro, Anonymizováno, Prahu 7.
76. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 31. ledna 2024, č.j. , spisová značka, , bylo znalci , jméno FO, přiznáno znalečné ve výši 3 906 Kč a toto znalečné bylo , jméno FO, vyplaceno dne 29. 2. 2024 z účtu Obvodního soudu pro Prahu 7.
77. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 29. července 2024, č.j. , spisová značka, , bylo svědkovi , jméno FO, přiznáno svědečné ve výši 769 Kč, a toto svědečné mu bylo vyplaceno dne 5. 9. 2024 z účtu Obvodního soudu pro Prahu 7.
78. Náklady státu, které platil (body 75 – 77), činí celkem 30 837,60 Kč. Tyto náklady soud rozdělil mezi oba účastníky podle poměru jejich úspěchu ve věci. Žalobkyně měla ve věci úspěch ze 75%, žalovaný měl ve věci úspěch z 25%. Soud proto rozhodl, aby z celkových nákladů řízení, které stát platil, žalobkyně České republice zaplatila na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 částku 7 709,40 Kč a žalovaný částku 23 128,20 Kč.stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.