12 C 132/2022
č. j. 12 C 132/2022-232
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO MS Praha 54 Co 51/2025-272- OS Praha 7 12 C 132/2022-232
- MS Praha 54 Co 51/2025-272
Citované zákony (17)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 80 § 160 § 226
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 1 § 3 § 5 § 8 § 15
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 283
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1968
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalované , IČO: IČO sídlem Adresa žalované za něhož jedná Jméno žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zadostiučinění za nezákonné rozhodnutí,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 165 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 200 000 Kč od 2. 6. 2022 do 2. 3. 2023 a z částky 165 000 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení, to vše do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 800 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 1 000 000 Kč od 2. 2. 2022 do 1. 6. 2022, z částky 800 000 Kč od 2. 6. 2022 do 2. 3. 2023 a z částky 835 000 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Na náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 33 399,50 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 20. 6. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 2. 2. 2022 do zaplacení. Žalobce uvedl, že byl nezákonně trestně stíhán v řízení vedeném Policií ČR – Národní protidrogová centrála pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém byl žalobce obviněn ze závažné drogové činnosti. Žalobce byl stíhán vazebně od , datum, do , datum, , tento nárok uplatňuje samostatně v jiném řízení. Na svobodu byl propuštěn až po té, co složil částku ve výši 1 000 000 Kč jako jistotu za vazbu. Po obvinění byly žalobci zajištěny věci větší majetkové hodnoty a hrozilo, že budou použity pro účely výkonu peněžitého trestu, o čemž svědčí zajištění a změny v důvodech zajištění v průběhu trestního řízení. Žalobce byl po propuštění z vazby omezen v možnosti vycestování z republiky, kdy za tím účelem byl nucen soudu odevzdat svůj cestovní pas. Omezení cestování je pro žalobce citelným zásahem do jeho práv, neboť žalobce je , Anonymizováno, původu a má většinu rodiny mimo území republiky. Pro žalobce je zcela normální, že dlouhodobě vycestuje z České republiky, a to především do , Anonymizováno, za svoji rodinou. Ke zrušení zákazu vycestování došlo až usnesením Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 15. 12. 2021, což je značným zpožděním od právní moci zprošťujícího rozsudku. Trestní stíhání skončilo zprošťujícím rozsudkem vydaným Krajským soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , a to z důvodu podle § 226 písm. b) trestního řádu, a to za skutek, který byl kvalifikován jako zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1,3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku. Dne 14. 10. 2021 nabyl rozsudek právní moci, neboť tentýž den se státní zástupce vzdal práva odvolání proti rozsudku. Žalobce dále uvedl, že v trestním řízení mu hrozil vysoký trest v sazbě 10 až 18 let, to vše za situace, kdy s projednávanou věcí neměl nic společného. Žalobce uvedl, že trestní stíhání zasáhlo negativně jeho osobnostní sféru a narušilo jeho rodinné a pracovní vztahy. Žalobce prožíval trestní stíhání v obavách o výsledek řízení, což negativně a dlouhodobě působilo na jeho psychiku. Žalobce byl paranoidní a žil v tom, že jej někdo neustále pozoruje a že na něj donáší orgánům činným v trestním řízení. Žalobci byla nezákonným rozhodnutím způsobena újma, kterou žádá odškodnit. Žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody ve výši 1 000 000 Kč u žalovaného dne 1. 12. 2021 a žalovaný ve lhůtě šesti měsíců nedoručil žalobci žádné stanovisko.
2. Podáním ze dne 2. 3. 2023 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 35 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 3. 3. 2023 do zaplacení. Žalobce uvedl, že obdržel stanovisko žalovaného, který uznal nárok co do důvodu a rozhodl se žalovanému vyplatit částku 35 000 Kč, kterou žalobce dne , datum, obdržel.
3. Žalovaný v podání ze dne 24. 7. 2023 k žalobě uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaný činí nespornou skutečnost, že u něho žalobce dne 1. 12. 2021 uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. ve výši 1 000 000 Kč, představující zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním žalobce vedeným u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaný uplatněnému nároku částečně vyhověl, kdy žalobci poskytl přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 35 000 Kč, což žalobci sdělil svým stanoviskem ze dne 20. 2. 2023. Žalovaný uvedl, že při určení výše satisfakce bylo zohledněno, že byť žalobce popíral spáchání trestné činnosti, v rámci přípravného řízení byly opatřeny důkazy, jež svědčily o závěru, že pro organizovanou skupinu vykonával v obžalobě popsané činnosti, kdy k tomu se i vyjadřoval spolupracující obviněný , jméno FO, i obviněný , jméno FO, , a dále uvedené vyplývalo i z úkonů skrytého vyšetřování. Z odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví chemie ze dne 16. 12. 2019, které zpracoval , Anonymizováno, , současně vyplynulo, že v předložených stěrech z dlaní žalobce byly zjištěny stopy metanfetaminu. V rámci hlavního líčení došlo k vývoji důkazní situace, kdy bylo potvrzeno, že v obžalobě uvedené činnosti žalobce sice fakticky vykonával, avšak byl vyviněn odsouzeným, který je strýcem žalobce ze strany matky, že by věděl o spojitosti s uvedenou trestnou činností, že takto jedná v rámci mezinárodní organizované skupiny, zabývající se nelegálním obchodem s OPL, tedy že jeho jednáním došlo k naplnění i subjektivní stránky trestného činu. Svědek , jméno FO, , původně ve věci spolupracující obviněný, nebyl schopen v rámci hlavního líčení v procesním postavení svědka k účasti žalobce již uvést konkrétní skutečnosti, byť obecně uvedené potvrzoval. Svědek , jméno FO, ve věci odmítl vypovídat a osoba , jméno FO, je osobou uprchlou. Žalovaný také uvedl, že při stanovení výše finanční kompenzace vycházel z rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, .
4. Ve věci již Obvodní soud pro Prahu 7 jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 12. ledna 2024, č.j. 12 C 132/2022-121, kterým rozhodl tak, že I. řízení se co do částky 35 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 3. 3. 2023 do zaplacení zastavuje; II. žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 265 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 300 000 Kč od 2. 6. 2022 do 2. 3. 2023 a z částky 265 000 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení, to vše do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku; III. žaloba se v části, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 700 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 1 000 000 Kč od 2. 2. 2022 do 1. 6. 2022, z částky 700 000 Kč od 2. 6. 2022 do 2. 3. 2023 a z částky 735 000 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení, zamítá; IV. na náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 24 808,50 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. Tento rozsudek nabyl ve výroku I. právní moci dne 23. 2. 2024.
5. K odvolání obou účastníků Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , tak, že rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích o věci samé II a III a nákladovém výroku IV zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 20. 8. 2024.
6. Z usnesení , Anonymizováno, , č.j.: , SPZ, ze dne , datum, , soud zjistil, že podle § 160 odst. 1 trestního řádu bylo zahájeno trestní stíhání mimo jiné žalobce, který byl obviněn ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, když žalobce podle tohoto usnesení zajišťoval servisní činnosti, jako například opatřoval letenky pro cesty do Nizozemí a zpět, zajišťoval kurýrní vozidla, podílel se na transportech metamfetaminu a sám metamfetamin jako kurýr převážel.
7. Z Protokolu o vydání hmotné věci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že tento den žalobce vydal na výzvu , právnická osoba, , osobní motorové vozidlo zn. , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, a osobní motorové vozidlo zn. , Anonymizováno, , registrační značky , spisová značka, jako hmotné věci důležité pro trestní řízení.
8. Z dopisu žalobce ze dne , datum, adresovaného , Jméno žalované, soud zjistil, že právní zástupce žalobce uplatnil v zastoupení žalobce nárok na náhradu škody z nezákonného rozhodnutí vydaného v trestním řízení vedeného , právnická osoba, , pod sp. zn. , spisová značka, , když žalobce byl ve věci obviněn/obžalován a následně zproštěn obžaloby. Žalobce neměl s projednávanou věcí nic společného a od počátku upozorňoval na skutečnost, že příbuzenský vztah mezi ním a jiným obviněným nemůže být důvodem pro jeho trestní stíhání. Žalobce uvedl, že nezákonné rozhodnutí a tím i účast na trestním řízení, ve kterém mu hrozil vysoký trest, a to za situace, kdy neměl s projednávanou věcí nic společného, zasáhlo negativně jeho osobnostní sféru. Žalobce prožíval negativně trestní stíhání v obavách o výsledek řízení. Nezákonné trestní stíhání/rozhodnutí u něj narušilo psychiku a bylo zasaženo do jeho rodinných a pracovních vztahů. Žalobci tak byla nezákonným rozhodnutím způsobena újma, kterou požaduje odškodnit finanční částkou 1 000 000 Kč.
9. Z dopisu , Jméno žalované, ze dne , datum, adresovaného právnímu zástupci žalobce soud zjistil, že , Jméno žalované, potvrdilo, že mu byla žádost žalobce uvedená v bodu 8 doručena dne 1. 12. 2021 a na vyřízení má , Anonymizováno, lhůtu 6 měsíců.
10. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že podle § 226 písm. b) trestního řádu se žalobce zprošťuje obžaloby státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , tedy že neoprávněně vyrobil, dovezl, zprostředkoval, prodal, jinak jinému opatřil a pro jiného přechovával omamnou a psychotropní látku a prekurzor a spáchal takový čin ve velkém rozsahu a ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, čímž měl spáchat, Anonymizováno, zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1,3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku.
11. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že podle § 73a odst. 5 trestního řádu se peněžitá záruka ve výši 1 000 000 Kč, která byla dne , datum, složena na účet Krajského státního zastupitelství v , adresa, na základě usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , zrušuje a vrací se žalobci. Dále Krajský soud v , adresa, tímto usnesením rozhodl, že podle § 77a odst. 4 trestního řádu se zrušuje zákaz vycestování do zahraničí, který byl žalobci uložen usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .
12. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že podle § 344b odst. 1 trestního řádu se zrušuje zajištění věcí zajištěných za účelem výkonu peněžitého trestu, a to: motorového vozidla , Anonymizováno, , r.z. , SPZ, , motorového vozidla , jméno FO, , r.z. , SPZ, a finanční hotovosti ve výši 5 565 eur a 1 013 amerických dolarů. Dále soud rozhodl, že podle § 80 odst. 1 trestního řádu se žalobci vrací výše uvedená motorová vozidla a finanční hotovost, dále notebook , Anonymizováno, , mobilní telefon , Anonymizováno, s vloženou SIM kartou včetně pouzdra, cestovní pas České republiky č. , hodnota, a cestovní pas , Anonymizováno, č. , hodnota, .
13. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že podle § 358b odst. 4 věty druhé trestního řádu a § 344b odst. 1 trestního řádu se zrušuje zajištění motorového vozidla , Anonymizováno, , r.z. , SPZ, , provedené usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a podle § 80 odst. 1 trestního řádu se motorové vozidlo , Anonymizováno, , r.z. , SPZ, vrací zúčastněné osobě , jméno FO, , nar. , datum, .
14. Z Protokolu o vrácení věci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že tohoto dne , právnická osoba, , na základě usnesení podle § 80 odst. 1, Anonymizováno, trestního řádu, vrátila žalobci motorové vozidlo , Anonymizováno, , bez tabulek registračních značek, motorové vozidlo , Anonymizováno, , bez tabulek registračních značek a motorové vozidlo , Anonymizováno, , bez tabulek registračních značek, s tím, že žalobce byl na místě převzetí vyrozuměn, že registrační značky a osvědčení o registraci vozidel byla předána na Magistrát hlavního města Prahy.
15. Z Protokolu sepsaného u Krajského soudu v , adresa, dne , datum, soud zjistil, že žalobce osobně převzal ke každému z vozidel uvedených v bodu 14 dva kusy tabulek registračních značek a osvědčení o registraci vozidla část I. a část II.
16. Z Protokolu sepsaného u Krajského soudu v , adresa, dne , datum, soud zjistil, že žalobce osobně převzal notebook , Anonymizováno, , mobilní telefon , Anonymizováno, s vloženou SIM kartou včetně pouzdra, cestovní pas České republiky č. , hodnota, a cestovní pas , Anonymizováno, č. , hodnota, .
17. Ze Záznamů o vydání Krajského soudu v , adresa, spisová značka , spisová značka, soud zjistil, že dne , datum, byla žalobci vydána částka 5 565 EUR, 1 013 USD a 1 000 000 Kč.
18. Ze Stanoviska , Jméno žalované, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve věci poskytnutí odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb., soud zjistil, že , Jméno žalované, konstatovalo, že nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání žalobce na základě usnesení , právnická osoba, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , ve znění opravného usnesení policejního orgánu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , došlo k porušení práva žalobce nebýt trestně stíhán jinak, než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, garantovaného článkem 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. , Jméno žalované, tímto žalobci vyslovuje omluvu ze nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Vzhledem k okolnostem případu, zejména s ohledem na vysokou horní hranici trestní sazby, která žalobci hrozila, , Jméno žalované, pokládá za spravedlivé zadostiučinění v peněžité formě, a to ve výši 35 000 Kč, která bude žalobci zaslána.
19. Z Protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že tato věc se týkala týchž účastníků a předmětem věci bylo zadostiučinění za vykonanou vazbu v rámci trestního stíhání, které je předmětem nyní projednávané věci. V rámci řízení sp. zn. , spisová značka, byl dne , datum, proveden účastnický výslech žalobce, ze kterého soud zjistil, že žalobce má , Anonymizováno, vzdělání. Události roku 2019 byly velkým zásahem do jeho života, byl ve vazbě. Rodina mu dávala za vinu, že se stalo něco špatného, což má na rodinu špatné následky a rodina se trochu rozbila. V průběhu vazby se rozešel se stálou partnerkou. Každý rok, cca na 2 – 5 měsíců, byl zvyklý létat do , Anonymizováno, , kde má velkou část rodiny, toto mu nebylo umožněno až do vrácení dokladů. Psychické problémy po propuštění z vazby řešil socializací, přítomností rodiny a přátel, odbornou pomoc nevyhledal, nicméně zpětně si říká, proč tak neučinil.
20. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že ve věci zadostiučinění za vykonanou vazbu byla soudem žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 177 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 355 200 Kč od 2. 6. 2022 do 2. 3. 2023 a z částky 177 600 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení; žaloba byla v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 644 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 1 000 000 Kč od 2. 2. 2022 do 1. 6. 2022 a z částky 644 800 Kč od 2. 6. 2022 do 2. 3. 2023 a z částky 822 400 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení, zamítnuta a žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení.
21. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že k odvolání žalobce i žalovaného rozhodl odvolací soud tak, že rozsudek soudu I. stupně se mění ve výroku III. pouze co do výše náhrady nákladů řízení, ve výrocích I. a II. byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen.
22. Z provedeného dokazování plyne skutkový závěr, že dne , datum, bylo na základě usnesení , právnická osoba, , č.j.: , spisová značka, , podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání žalobce, který byl obviněn ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku. Dne 1. 10. 2021 nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým podle § 226 písm. b) trestního řádu se žalobce zprošťuje obžaloby státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , tedy že neoprávněně vyrobil, dovezl, zprostředkoval, prodal, jinak jinému opatřil a pro jiného přechovával omamnou a psychotropní látku a prekurzor a spáchal takový čin ve velkém rozsahu a ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, čímž měl spáchat zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1,3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, neboť skutek, který mu byl kladen za vinu, není trestným činem.
23. Soud věc právně posoudil v režimu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“).
24. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
25. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.
26. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
27. Podle § 8 odst. 1zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.
28. Podle § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.
29. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.
30. Podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
31. Podle § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“) soud zprostí obžalovaného obžaloby, jestliže na základě důkazů předložených v hlavním líčení státním zástupcem a případně doplněných soudem, a to i k návrhům ostatních stran, v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.
32. Co do základu je nárok žalobce po právu, neboť proti němu bylo vedeno od , datum, do , datum, trestní stíhání, načež byl obžaloby zproštěn podle § 226 písm. b) trestního řádu. Právo na zadostiučinění za nemajetkovou újmu plyne z ustanovení § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.. Právo na zadostiučinění v penězích pak plyne z ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb..
33. Žalobci bylo žalovaným za nezákonné rozhodnutí poskytnuto zadostiučinění ve výši 35 000 Kč.
34. Pokud žalovaný dovodil ve svém Stanovisku ze dne , datum, , č.j.: , spisová značka, , že pokládá za spravedlivé zadostiučinění v peněžité formě částku 35 000 Kč a ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, poukazoval na to, že při určení výše satisfakce bylo zohledněno, že byť žalobce popíral spáchání trestné činnosti, byly v rámci přípravného řízení opatřeny důkazy, jež svědčily o závěru, že žalobce pro organizovanou skupinu vykonával určité činnosti, o čemž se vyjadřoval i spolupracující obviněný , jméno FO, a obviněný , jméno FO, , uvedené vyplývalo i z úkonů skrytého vyšetřování a z odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví chemie ze dne 16. 12. 2019 vyplynulo, že v předložených stěrech z dlaní žalobce byly zjištěny stopy metamfetaminu, pak soud tento názor žalovaného nesdílí a považuje tuto částku za nedostatečnou.
35. Jestliže byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) TŘ, tedy že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem, pak jakékoli spekulace žalovaného, ze kterých dovozuje, že se žalobce přece jen nějakým způsobem na trestné činnosti podílel, nejsou vůbec namístě a nelze jimi argumentovat při určování výše zadostiučinění.
36. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, „každé zahájení trestního stíhání negativně ovlivňuje osobní život stíhaného, a to bez ohledu na výsledek trestního stíhání; dvojnásob to však platí u těch, jež skončí způsobem, který potvrdí nevinu obviněného“.
37. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, „samotné trestní stíhání je způsobilé vyvolat vznik nemateriální újmy především tehdy, jedná-li se o obvinění liché, což může vyplynout z pravomocného zprošťujícího rozsudku“.
38. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, „Trestní řízení už jen tím, že vnáší do života obviněného značnou nejistotu, znamená pro něho významnou psychickou zátěž. Výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to i tehdy, není-li stíhán vazebně. Takový zásah je pak citelnější o to více, je-li trestní řízení posléze skončeno zprošťujícím rozsudkem, kdy je konstatováno, že skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, se nestal, případně nebyl trestným činem. Dochází-li v takovém řízení ještě k průtahům, pochopitelné pocity frustrace mohou vést k psychickému i fyzickému poškození takového jednotlivce. Navíc tam, kde je v sázce osobní, rodinný a pracovní život, občanská čest a dosavadní bezúhonnost, jsou důsledky o to závažnější, a vedou někdy k naprosté osobní, společenské a profesní likvidaci dotčeného člověka. Tu je obecný soud nucen odpovědně přihlédnout ke všem nepříznivým následkům, vyvolaným takovým trestním řízením a zvážit jeho veškeré negativní dopady, dotýkající se zejména osobnostní integrity konkrétního poškozeného. Soud pak s ohledem na vždy jedinečné skutkové okolnosti takového individuálního případu určí výši finanční náhrady; pracuje zde vlastně s obecným právním principem přiměřenosti a posuzuje věc zejména v intencích životního postavení poškozeného před a po zásahu chybujících orgánů veřejné moci. Jedině takové rozhodnutí, přihlížející ke všem kritériím, které nutno vzít do úvahy v kontextu daného případu, je pak možno považovat za spravedlivé a ústavně konformní.“.
39. Podle Nálezu Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , navzdory principu presumpce neviny ovlivňuje již samotné trestní stíhání osobní život obviněného, zejména zasahuje do jeho osobní cti a dobré pověsti (čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Takový zásah je o to citelnější, bylo-li trestní řízení skončeno zprošťujícím rozsudkem, neboť skutek, z něhož byl obviněný obžalován, nebyl trestným činem. Soudy jsou povinny při stanovení formy a výše zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, vždy pečlivě zvažovat veškeré okolnosti případu. Mezi ně patří i skutečnost, že byl obviněný dlouhá léta stíhán pro skutek, který vůbec nebyl trestným činem. Výše přiznané peněžité náhrady za nezákonné trestní stíhání nesmí být symbolická, ale musí vždy naplnit požadavky plynoucí z čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a principu demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.
40. Ústavní soud v Nálezu uvedeném v bodu 39 dále uvedl: „Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně připomíná, že „osoba, která byla povinna se podrobit úkonům orgánů činných v trestním řízení, musí mít záruku, že pokud trestnou činnost nespáchala, dostane se jí odškodnění. Pokud by taková perspektiva neexistovala, nebylo by možné trvat na povinnosti jednotlivce taková omezení v rámci trestního stíhání snášet. Tato záruka musí být dána i v případě, jestliže je pro poškozenou osobu výše újmy či příčinná souvislost problematicky prokazatelná“ (nález sp. zn. , spisová značka, , bod 23 odůvodnění). Již samotné trestní stíhání totiž zásadním způsobem ovlivňuje osobní život stíhaného, zejména zasahuje do jeho cti a dobré pověsti, a to navzdory principu presumpce neviny. Takový zásah je navíc o to citelnější, bylo-li trestní řízení posléze skončeno zprošťujícím rozsudkem, v němž bylo konstatováno, že skutek, z něhož byl stěžovatel obžalován, nebyl trestným činem (viz nález sp. zn. , spisová značka, , bod 20 odůvodnění in fine). Soudy jsou povinny při stanovení formy a výše zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání vždy pečlivě zvažovat veškeré (mnohdy jedinečné) okolnosti případu. Obzvláště důsledně musí zohlednit všechny nepříznivé následky způsobené nezákonným trestním řízením dotýkající se zejména osobní integrity stěžovatele, včetně jeho rodinného a pracovního života a jeho finanční sféry. Platí tedy, že soudy musí „posuzovat podobné případy důsledně a individualizovaně, na základě řádně zjištěného skutkového stavu tak, aby rozsah odškodnění zásadně co nejvíce odpovídal způsobené újmě, a nikoliv hodnotit jednotlivé články řetězu jen a pouze z formálního hlediska, aniž by se přihlédlo k materiální podstatě věci. Nemohou postupovat paušálně a mechanicky bez přihlédnutí k okolnostem konkrétního případu a zájmům konkrétní posuzované osoby, nebo odkazovat na nepoužitelné statistické údaje“ (nález sp. zn. , spisová značka, , bod 35).
41. V Nálezu ze dne 14. 1. 2021 sp. zn. , spisová značka, Ústavní soud uvedl, že „jestliže stát zasáhne do života člověka nedůvodným, Anonymizováno, trestním stíháním, poškodí či dokonce zničí jeho postavení ve společnosti a mnohdy i v rodině, musí výše odškodnění odpovídat takovému zásahu. Výše odškodnění nemateriální újmy totiž jistým způsobem vypovídá i o úctě státu k soukromému a veřejnému životu jednotlivých lidí. A mohlo by být výzvou pro obecné soudy, aby zvážily, zda již v minulosti přiznaná odškodnění, se kterými poměřují nově přiznávaná, byla opravdu dostatečná“ (bod 16 odůvodnění). Stát tedy nesmí závažnost nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním bagatelizovat přiznáním nepřiměřeně nízké nebo dokonce jen symbolické náhrady. V návaznosti na to Ústavní soud již dříve podotkl, že zákon o odpovědnosti státu za škodu „zavazuje stát absolutně, objektivně, a je nezbytné, aby ten pochybením vzniklé škody (újmy) nahradil v maximální možné míře“ (nález ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, (, spisová značka, ).
42. Podle Nálezu Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, „Nalézací soud měl řádně odůvodnit svůj závěr, který v podstatě řadí Českou republiku dle její ekonomické situace, životní úrovně apod. na chvost členských států Rady Evropy. Z judikatury ESLP lze (snad) dovodit poněkud zjednodušující závěr, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45% částky, kterou by přiznal sám (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, či Kmec, J.: K výši zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, Právní zpravodaj, 8/2006, str. 12 a násl.). Leč, ESLP stanovil tuto hranici pouze jako minimální (nikoli maximální) tak, aby vnitrostátní prostředek nápravy bylo možno považovat za efektivní a stát tím předešel mezinárodněprávní odpovědnosti za porušení Úmluvy, jestliže výše zadostiučinění má odpovídat tradicím, životní úrovni a právnímu systému dané země (srovnej též nález ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). V tomto ohledu lze odkázat například na judikaturu Nejvyššího soudu – kterému přísluší ze zákona sjednocování rozhodovací činnosti obecných soudů – dle níž je základní částka odškodnění stanovena v rozmezí 15 000 – 20 000 Kč (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).“.
43. Je ustálenou soudní praxí, že podle zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát i za nemateriální újmu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Při důsledném respektování presumpce neviny představuje každé trestní řízení významný zásah do soukromého a osobního života trestně stíhaného a negativně se dotýká jeho cti a dobré pověsti. Takový zásah je o to intenzivnější, prokáže-li se následně, že se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem. Zadostiučinění musí být přiměřené.
44. Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že obdobná kritéria jako v případě vazebního držení či v případě výkonu trestu odnětí svobody mohou být obdobně uvažována i ve věcech nároků na náhradu nemajetkových újem způsobených rozhodnutími o zahájení trestního stíhání, jestliže takové stíhání neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem.
45. Nejvyšší soud České republiky ve své judikatuře dovodil, že kritéria, která pravidelně mohou indikovat rozsah způsobené nemajetkové újmy, jsou v případech zahájení trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem a) povaha trestní věci, b) délka trestního řízení a c) následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby.
46. Pokud se týká povahy trestní věci, pod tímto kritériem se má na mysli zejména závažnost trestného činu kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. To souvisí i s hrozbou trestního postihu, tedy druhem a výší trestu a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě, tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku.
47. K prvému kritériu povahy trestní věci je namístě zohlednit, že žalobce byl stíhán pro trestný čin, za který mu hrozil trest odnětí svobody v délce trvání 10 až 18 let, tedy ve značné délce, přičemž lze říci, že s ohledem na povahu a závažnost trestné činnosti bylo uložení vysokého trestu v případě jeho odsouzení reálně očekávatelné. Je pak na místě zohlednit též skutečnost, že žalobce byl ve výsledku obžaloby zproštěn z druhého nejpříznivějšího možného důvodu dle § 226 písm. b) TŘ, tedy že skutek, pro který byl žalobce trestně stíhán, není trestným činem. Tato skutečnost je také hlediskem, pro které je na žalobce třeba hledět tak, že újma mu nezákonným trestním stíháním na základě nezákonného rozhodnutí způsobená, je újmou vyšší a je tak namístě zadostiučinění navýšit.
48. Pokud se týká délky trestního řízení, toto kritérium zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedenému trestnímu řízení trval. Lze zde vyjít případně z toho, že trvání trestního stíhání může způsobovat kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka49. Jde-li o délku řízení v projednávané věci, trestní stíhání žalobce trvalo od , datum, do , datum, , tedy nikoli krátkou dobu, a i tato skutečnost je důvodem pro navýšení zadostiučinění. Délka řízení způsobila žalobci újmu spočívající zejména v nejistotě ohledně výsledku řízení a jako osoba obviněná z trestné činnosti byl žalobce udržován v tomto stavu nejistoty.
50. Pokud jde o hodnocení třetího kritéria, tedy o hodnocení následků v osobní sféře žalobce, je třeba říci, že samotné trestní stíhání má z povahy věci negativní dopady do osobnostní sféry žalobce a samo o sobě působí újmu na základních právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby. Žalobci bylo v době zahájení trestního stíhání , hodnota, let, do té doby byl bezúhonný a nikdy nebyl trestně stíhán. Jedná se o , Anonymizováno, vzdělanou osobu. Před zahájením tohoto trestního stíhání nebyl žalobce nikdy omezen na osobní svobodě, v souvislosti s tímto trestním stíháním byl vazebně stíhán , hodnota, dnů. Omezení žalobce v rodinných poměrech lze spatřovat v tom, že po dobu trestního stíhání nemohl cestovat, neboť po celou dobu trestního stíhání, a i určitou dobu po jeho skončení, až do vydání usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , mu byl mimo jiné zabaven cestovní pas České republiky č. , hodnota, a cestovní pas , Anonymizováno, č. , hodnota, . Žalobce je přitom státním občanem jak České republiky tak , Anonymizováno, a ve , Anonymizováno, má velkou část rodiny, kterou do té doby pravidelně navštěvoval. Žalobci také po celou dobu jeho trestního stíhání, a i určitou dobu po jeho skončení, bylo upřeno právo užívat věci v jeho vlastnictví, či ke kterým měl řádné právo užívání, a to motorového vozidla , Anonymizováno, , r.z. , SPZ, , motorového vozidla , Anonymizováno, , r.z. , SPZ, , motorového vozidla , Anonymizováno, , r.z. , SPZ, a finanční hotovosti ve výši 5 565 eur a 1 013 amerických dolarů, neboť tyto věci byly zajištěny za účelem výkonu peněžitého trestu, dále notebooku , Anonymizováno, a mobilního telefonu , Anonymizováno, s vloženou SIM kartou včetně pouzdra, a žalobci byly vráceny až v průběhu ledna 2022. Vzhledem k tomu, že se jednalo o osobní motorová vozidla, počítač a mobilní telefon a peníze, tedy věci, které lidé obecně používají k dopravě, práci a komunikaci s okolím, a k placení zboží a služeb, mělo zajištění těchto věcí nepochybně dopad do práv žalobce, kdy nepochybně musel vynaložit úsilí a s vysokou mírou pravděpodobnosti i náklady, aby si po dobu zajištění výše uvedených věcí zajistil možnost dopravy a komunikace jiným způsobem. Rovněž nemožnost používat výše uvedené finanční částky byla vzhledem k jejich výši pro žalobce citelná.
51. Z výše zjištěného skutkového stavu vyplývá, že nezákonné trestní stíhání trvající více jak 2 roky, velmi zasáhlo do soukromého, rodinného i pracovního života žalobce, který byl v době trestního stíhání v produktivním věku, na začátku budování profesní kariéry a měl stálou partnerku. Trestní stíhání mělo negativní dopad na partnerský vztah žalobce a jeho přítelkyně, a v průběhu trvání trestního stíhání žalobce se s přítelkyní rozešli. Žalobce byl vystaven psychickým i finančním problémům.
52. V posuzovaném případě byly podle názoru soudu splněny všechny předpoklady odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání. Soud přihlédl i ke skutečnosti, že žalobce byl stíhán pro skutek, který (od počátku) vůbec nebyl trestným činem. Zproštění obžaloby tak nebylo důsledkem „důkazní nouze“ ale selháním verifikační (filtrační) funkce přípravného řízení (k tomu srovnej MUSIL,K. In ŠÁMAL, P., MUSIL, J., KUCHTA, J. Trestní právo procesní. 4. vyd. Praha: C.H.Beck, 2013, s. 470) v důsledku postupu orgánů činných v trestním řízení. Takový zásah do práv žalobce, který byl více jak 2 roky stíhán pro skutek, který nebyl trestným činem, je o to citelnější a závažnější. I v případě žalobce lze odkázat na Nález Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, v obdobné věci, v němž Ústavní soud věc zjednodušeně vyjádřil „jako obecně povědomý lidský příběh střetu s mocí: stát léta bezdůvodně trápil slušného a bezúhonného člověka. Vzal mu dobrou pověst, klidný spánek a práci, kterou měl rád. Když se postižený domáhal zadostiučinění, stát se zachoval v podstatě jako opatrný úředník a jakoby na lékárnických vahách odvažoval míru své odpovědnosti, neboť se obával, že věci jako precedentu by mohli využít s odvoláním na presumpci neviny i skuteční zločinci, kterým se jejich viny nepodařilo prokázat…“.
53. Soud se dále zabýval tím, že podle závěrů ustálené judikatury výše soudem přiznaného zadostiučinění musí odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích s projednávanou věcí shodují, jinak vyjádřeno, výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových okolností konkrétního případu podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobném (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 122/2012 civ.).
54. Jak uvedl odvolací soud v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , potřebnou inspiraci lze čerpat mimo jiné i z případů zveřejňovaných Ministerstvem spravedlnosti na webové stránce: https://justice.cz/web/mps/odskodnovani2/-/clanek/penezni-zadostiucineni-za-ujmu-způsobenou-trestnim-stihanim.
55. Žalobce byl trestně stíhán pro skutek, který byl kvalifikován jako zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1,3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, za který mu hrozil trest odnětí svobody v sazbě 10 až 18 let nebo propadnutí majetku. Žádný takový případ se však v databázi uvedené v bodu 54 nevyskytuje a ani v jiných zdrojích soud případ shodující se s projednávanou věcí v podstatných znacích (stejný trestný čin, stejná hrozba trestu, vazba, délka trvání trestního stíhání , Anonymizováno, , , Anonymizováno, státní občanství žadatele o odškodnění) nedohledal.
56. Ve věci týchž účastníků bylo před Obvodním soudem pro Prahu 7 vedeno řízení ve věci zadostiučinění za vykonanou vazbu. Žalovaný na základě žádosti žalobce o poskytnutí zadostiučinění za vykonanou vazbu mu vyplatil částku 177 600 Kč. Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (oba rozsudky nabyly právní moci dne , datum, ), přiznal žalobci jako zadostiučinění za vykonanou vazbu 177 600 Kč, čímž ve výsledku navýšil žalovaným doposud poskytnuté zadostiučinění na dvojnásobek, tedy žalobci bylo celkem za vykonanou vazbu poskytnuto zadostiučinění ve výši 355 200 Kč.
57. V justiční databázi (bod 54) se nachází rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který se týká vietnamského státního příslušníka, který se domáhal újmy, která mu byla způsobena nezákonným trestním stíháním, kdy byl stíhán od , datum, pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami podle ustanovení § 283 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TZ“), a nezákonnou vazbou od , datum, do , datum, a trestní, Anonymizováno, stíhání trvalo do , datum, , tedy celkem , hodnota, , kdy byl zproštěn obžaloby podle ustanovení § 226 písm. c) TŘ. Žalobce , Anonymizováno, . (dále jen „žalobce“) byl ohrožen trestem odnětí svobody v trvání jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem, resp. maximálně podmíněným trestem odnětí svobody. Žalobce byl v minulosti stíhán pro totožný trestný čin. Za nezákonnou vazbu žalovaný zaplatil žalobci částku 44 700 Kč a soud přiznal žalobci dále částku 178 800 Kč, tedy žalobci bylo poskytnuto celkem zadostiučinění ve výši 223 500 Kč za nezákonnou vazbu. Ohledně nároku na poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nezákonným trestním stíháním soud dospěl k závěru, že s ohledem na relativně krátkou dobu, po kterou trval zásah nezákonného trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce (, Anonymizováno, ) a nepříliš vysoký trest, který žalobci hrozil a nezvýšenou intenzitu zásahu trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce, konstatování žalovaného, že v posuzovaném trestním řízení bylo ve vztahu k žalobci vydáno nezákonné rozhodnutí, bylo dostačujícím zadostiučiněním.
58. Dále se v justiční databázi (bod 54) nachází rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který se týkal cizí státní příslušnice (ale nikoli , Anonymizováno, státní příslušnice), která se domáhala újmy, která jí byla způsobena nezákonným trestním stíháním pro, Anonymizováno, zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s psychotropními látkami a s jedy podle §, Anonymizováno, 283 odst. 1, 2 písm. c) TZ spáchaného ve formě spolupachatelství ve smyslu § 23 TZ., Anonymizováno, Trestní stíhání trvalo od , datum, do , datum, , tedy , hodnota, měsíců, po dobu , hodnota, měsíců bylo vedeno vazebně (od , datum, do , datum, ) a skončilo zproštěním obžaloby podle § 226 písm. c) TŘ. Žalobkyně , Anonymizováno, (dále jen „žalobkyně“) byla ohrožena trestem odnětí svobody v sazbě , hodnota, až , hodnota, let nebo propadnutím majetku. Žalobkyně byla do té doby bezúhonná. Žalovaný plnil žalobkyni 183 500 Kč na náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobkyni v důsledku omezení osobní svobody nezákonnou vazbou. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni další částku 183 500 Kč na náhradu nemajetkové újmy způsobené výkonem vazby. V části zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené samotným trestním stíháním soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala mimořádné dopady samotného vedení trestního stíhání v osobnostní sféře, které by odůvodňovaly zadostiučinění v penězích, přičemž konstatování porušení práva, v daném případě vydání nezákonného rozhodnutí, se žalobkyni již ve stanovisku žalovaného dostalo.
59. Dále se soud zaměřil na rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který byl potvrzen Městským soudem v Praze dne , datum, (viz. článek na www.ceska-justice.cz ze dne 20. 11. 2024 s nadpisem „Žalobkyně stíhaná kvůli daním dostala odškodné 280 tisíc, další desetitisíce vyplatí ministerstvo“ a článek na www.seznamzpravy.cz ze dne 19. 11. 2024 s nadpisem „Státní zástupkyně stíhaná za neodvedení daně dostala odškodné 280 000 Kč“). Podle tohoto rozsudku soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni , Anonymizováno, (dále jen „žalobkyně“) 80 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání pro spáchání přečinu krácení daně, poplatku a jiné povinné platby podle § 240 odst. 1 TZ. Žalobkyně byla trestně stíhána 2 roky a téměř 8 měsíců a byla zproštěna obžaloby podle § 226 písm. b) TŘ. Žalobkyně byla ohrožena trestem odnětí svobody v rozmezí 6 měsíců až tři roky nebo zákazem činnosti. Žalobkyně uplatnila u žalovaného nárok na náhradu nemajetkové újmy, která jí byla způsobena nezákonným trestním stíháním a žalovaný ji vyplatil částku 200 000 Kč. Soud ji následně rozsudkem přiznal náhradu nemajetkové újmy ve výši 80 000 Kč, tedy žalobkyni za nezákonné trestní stíhání bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši 280 000 Kč.
60. Žalovaný při stanovování výše přiměřeného zadostiučinění nemůže argumentovat řízením ve věci vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , kde žalobkyně byla stíhána pro totožný trestný čin jako žalobce, nicméně v lehčí variantě dle § 283 odst. 3 trestního zákoníku, když žalobce byl stíhán dle § 283 odst. 4 trestního zákoníku jako účast na organizované skupině. Žalobkyně ve věci sp. zn. , spisová značka, rovněž byla vzata do vazby. Žalovaným jí bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 45 000 Kč. Soud uvádí, že tímto vyjádřením žalovaný upozornil na určitý paradox, kdy v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, bylo žalobkyni přiznáno zadostiučinění o 10 000 Kč vyšší než žalobci v nyní projednávané věci, když přitom žalobkyně byla stíhána pro skutek, za který jí hrozila nižší trestní sazba než žalobci a oba strávili určitý čas ve vazbě. Podle názoru soudu, přijmul-li by argumentaci žalovaného, by mělo být žalobci v nyní projednávané věci přiznáno zadostiučinění vyšší, než bylo žalobcem přiznáno žalobkyni v řízení sp. zn. , spisová značka, ; žalovaný však postupoval přesně opačně.
61. Ve věci uvedené pod bodem 59 žalobkyně nebyla stíhána vazebně a hrozil jí podstatně nižší trest, než žalobci v nyní projednávané věci. Ve věcech uvedených pod body 57 a 58 byli žalobci sice stíháni vazebně, ale jejich trestní stíhání trvalo poměrně kratší dobu (, hodnota, , resp. , hodnota, měsíců), než trestní stíhání žalobce v nyní projednávané věci (, hodnota, měsíců). Ve věcech uvedených pod body 58 a 59 byli žalobci ohroženi podstatně nižšími tresty odnětí svobody (sazba , hodnota, – , hodnota, let, resp. sazba , hodnota, až , hodnota, let), než žalobce v projednávané věci (sazba , hodnota, – , hodnota, let).
62. Ústavní soud prosazuje požadavek, aby výše stanovené peněžní náhrady byla reálně způsobilá plnit kompenzační funkci. Ústavní soud trvá na tom, že má-li být stát skutečně považován za demokratický právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání, kterým orgány veřejné moci přímo zasahují do základních práv jednotlivce. Ústavní soud judikoval, že byl-li poškozený nucen podrobit se úkonům orgánů činných v trestním řízení, které přistoupily k jeho trestnímu stíhání, jež však neskončilo jeho pravomocným odsouzením, má nárok předpokládat, že se mu dostane náležitého odčinění, nedospějí-li tyto orgány k přesvědčivému závěru, že spáchal trestnou činnost. Pokud by zde totiž taková perspektiva neexistovala, nebylo by možné trvat na povinnosti jednotlivce taková omezení v rámci trestního stíhání snášet. Výše stanoveného peněžitého zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu proto musí vypovídat o úctě státu k soukromému a veřejnému životu jednotlivých lidí (srovnej například nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).
63. Trestní stíhání žalobce bylo vedeno pro skutek, který není trestným činem, a proto byl zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) TŘ. Jak uvádí Ústavní soud ve svých nálezech (bod 36 – 39) každé zahájení trestního stíhání negativně ovlivňuje osobní život stíhaného, dvojnásob to však platí u těch, jež skončí způsobem, který potvrdí nevinu obviněného. Zásah je citelnější o to více, je-li trestní řízení posléze skončeno zprošťujícím rozsudkem, kdy je konstatováno, že skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalovaná se nestal, případně nebyl trestným činem.
64. Situace popsaná v bodu 63 je zcela přiléhavá na situaci žalobce. I když v rozhodnutích soudů (body 57 a 58) nebyla žalobcům přiznána zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání, a to z důvodu, že konstatování žalovaného, že v posuzovaném trestním řízení bylo ve vztahu k žalobci vydáno nezákonné rozhodnutí, bylo dostačujícím zadostiučiněním, a tudíž by se nabízelo, aby soud v nyní projednávané věci rozhodl obdobně, soud při posuzování přiměřeného zadostiučinění vycházel z nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že výše odškodnění musí odpovídat zásahu do života člověka nedůvodným trestním stíháním, výše odškodnění nemateriální újmy vypovídá i o úctě státu k soukromému a veřejnému životu jednotlivých lidí a má být výzvou pro obecné soudy, aby zvážily, zda již v minulosti přiznaná odškodnění, se kterými se poměřují nově přiznávaná, byla opravdu dostatečná; stát tedy nesmí závažnost nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním bagatelizovat přiznáním nepřiměřeně nízké nebo dokonce jen symbolické náhrady.
65. Po zvážení všech výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že i s ohledem na Ústavním soudem prosazovaný požadavek, aby výše stanovené peněžní náhrady byla reálně způsobilá plnit kompenzační funkci (body 62 - 64) je důvodné vyhovět žalobě co do částky 165 000 Kč, čímž ve výsledku bylo navýšeno žalovaným doposud poskytnuté zadostiučinění celkem na 200 000 Kč. Dále soud vyhověl žalobě co do nároku na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, a to s odkazem na § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“) a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., počátek prodlení však na rozdíl od žalobce stanovil až ode dne následujícího po uplynutí lhůty podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., tedy od 2. 6. 2022, neboť až tehdy lze s ohledem na úpravu zákona č. 82/1998 Sb. usuzovat na prodlení žalovaného, který své stanovisko k uplatněnému nároku ve lhůtě dle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nevyslovil. Žalobci tak vedle jistiny náleží úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 200 000 Kč od 2. 6. 2022 do 2. 3. 2023 a z částky 165 000 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení.
66. Ve zbývající části soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.
67. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobce měl ve věci úspěch jen částečný a rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 33 399,50 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna stanovená podle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) z tarifní hodnoty 50 000 Kč, když za 1 úkon právní služby činí 3 100 Kč. V řízení byla přiznána odměna dle AT ve výši 23 250 Kč za 7,5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, odvolání proti usnesení ve věci vyslovení místní nepříslušnosti soudu – ½ úkon, částečné zpětvzetí žaloby ze dne , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, , vyhlášení rozsudku dne , datum, – ½ úkon, odvolání proti rozsudku soudu I. stupně ze dne , datum, , jednání před soudem I. stupně dne , datum, , účast na vyhlášení rozsudku dne , datum, – ½ úkon); dále náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a 4 AT ve výši 2 700 Kč za 9 úkonů právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, odvolání proti usnesení ve věci vyslovení místní nepříslušnosti soudu, částečné zpětvzetí žaloby ze dne , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, , účast na jednání před soudem – vyhlášení rozsudku dne , datum, , odvolání proti rozsudku soudu I. stupně ze dne , datum, , jednání před soudem I. stupně dne , datum, , vyhlášení rozsudku dne , datum, ) a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH z nákladů právního zastoupení 25 950 Kč ve výši 5 449,50 Kč.
68. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za 1 úkon právní služby – replika žalobce ze dne , datum, k vyjádření žalovaného k žalobě – neboť tento úkon učinil žalobce o své vlastní vůli, nikoli k výzvě soudu. Dále soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za 1 úkon právní služby – vyjádření k odvolání žalovaného ze dne , datum, . Tento úkon učinil žalobce o své vlastní vůli, nikoli k výzvě soudu.
69. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první za středníkem o.s.ř., když přihlédl k tomu, že žalovaný je ústředním orgánem státní správy, platby se provádějí z rozpočtu úřadu a vyžadují provedení určitých administrativních postupů, které je prakticky nereálné možné stihnout v zákonné lhůtě 3 dny od nabytí právní moci rozsudku. Soud proto stanovil lhůtu k plnění na 30 dnů od právní moci rozsudku, když má za to, že tato lhůta je přiměřená, aby žalovaný mohl platbu řádně provést a žalobce nebyl významně krácen na svých právech.
70. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci k rukám jeho právního zástupce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.