12 C 136/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Čvančarou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 300 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení 4 300 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že dne 18. 12. 2018 bylo spolkem [zapsaný spolek] [anonymizována dvě slova] svoláno shromáždění za zastavení umělých potratů, a to na místo do 100 m od [ulice] školy technické a gastronomické, [ulice a číslo], [obec]. Součástí shromáždění byla instalace doprovodných vysvětlujících panelů a sběr podpisů v rámci petiční akce. Žalobci bylo následně doručeno oznámení ze dne 11. 3. 2019 o zahájení správního řízení o přestupku, podle § 5 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen ZoNP), kterého se měl dopustit tím, že dne 18. 12. 2018 v dopoledních hodinách v ulici [ulice a číslo] v [obec] umístil informační panely informační kampaně„ Stop genocidě“ na pozemek města Blansko a na pozemek v hospodaření [ulice] školy technické a gastronomické [obec], příspěvková organizace, které jsou veřejným prostranstvím, a to i přes předchozí písemný nesouhlas města Blansko a bez souhlasu školy, a tím mohl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti veřejnému pořádku neoprávněným zabrání veřejného prostranství. Současně tímtéž oznámením bylo zahájeno řízení pro přestupek podle § 5 odst. 1 písm. a) ZoNP, kterého se měl dopustit tím, že dne 18. 12. 2018 v dopoledních hodinách v ulici [ulice a číslo] v [obec] neuposlechl výzvy úřední osoby – strážníků Městské policie [obec] vyzývající k odstranění informačních panelů kampaně„ Stop genocidě“, a tím mohl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti veřejnému pořádku neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci. Žalobce byl v přestupkovém řízení zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], a to na základě plné moci ze dne 25. 3. 2019. Správní řízení o přestupcích bylo zastaveno usnesením Komise pro projednávání přestupků města Blansko ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. [spisová značka] [číslo], když správní úřad dospěl k závěru, že prvně uvedený skutek nespáchal žalobce a druhý skutek není přestupkem. Žalobce proto, s odkazem na judikaturu Ústavního soudu, dovozoval, že zahájení správního řízení proti němu je třeba považovat za nezákonné rozhodnutí, kterým mu vznikla škoda v podobě nákladů na právní zastoupení, za kterou ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) a § 5 písm. a) zákona č. 82/19 98 Sb., odpovídá žalovaná. Žalobce specifikoval právní služby, které mu byly v řízení o přestupcích poskytnuty, a za které uhradil celkem 4 300 Kč. Dodal, že ačkoliv nárok uplatnil dne 12. 2. 2021, nebylo mu vyhověno ani z části, když žalovaná 14. 4. 2021 sdělila, že mu náhradu nákladů neposkytne. Žalobce se kromě vynaložených nákladů právního zastoupení domáhal i příslušenství v podobě úroku z prodlení ode dne 13. 8. 2021, přičemž prodlení odvíjel od lhůty šesti měsíců od podání žádosti o odškodnění. Žalobce dále zdůraznil, že v obdobné věci byl vydán zdejším soudem rozsudek pod sp. zn. [spisová značka] a žalobě bylo vyhověno.

2. Žalovaná nárok neznala a navrhla žalobu zamítnout. Průběh přestupkového řízení popsala shodně, byť podrobněji. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] namítla, že napadené rozhodnutí přestupkové komise nebylo zrušeno pro nezákonnost a správní orgán pouze plnil svou povinnost. Dodala, že v judikovaných případech, na něž odkazoval žalobce, bylo zjištěno pochybení správního orgánu, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Namítla, že oznámení o zahájení přestupkového řízní nelze považovat za nezákonné rozhodnutí. Zdůraznila, že zákon upravuje postup správního orgánu v řízení o přestupku, včetně nákladů řízení, které lze přiznat podle § 95 odst. 2 zák. č. ZoNP pouze poškozenému ve vztahu k obviněnému. Obecná úprava v § 79 odst. 3 zák. č. 500/2004 Sb. stanoví, že účastník nese své náklady sám.

3. Ze shodných tvrzení účastníků, která mezi nimi nebyla sporná (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) a z provedených důkazů soud zjistil následující:

4. Žalobci bylo doručeno oznámení přestupkové komise [obec] ze dne 11. 3. 2019 bylo proti žalobci zahájeno správního řízení jednak o přestupku, podle § 5 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se měl dopustit tím, že dne 18. 12. 2018 v dopoledních hodinách v ulici [ulice a číslo] v [obec] umístil informační panely informační kampaně„ Stop genocidě“ na pozemek města Blansko a na pozemek v hospodaření [ulice] školy technické a gastronomické [obec], příspěvková organizace, které jsou veřejným prostranstvím, a to i přes předchozí písemný nesouhlas města Blansko a bez souhlasu školy, a tím mohl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti veřejnému pořádku neoprávněným zabrání veřejného prostranství a dále pro přestupek podle § 5 odst. 1 písm. a) ZoNP, kterého se měl dopustit tím, že dne 18. 12. 2018 v dopoledních hodinách v ulici [ulice a číslo] v [obec] neuposlechl výzvy úřední osoby – strážníků Městské policie [obec] vyzývající k odstranění informačních panelů kampaně„ Stop genocidě“, a tím mohl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti veřejnému pořádku neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci (nesporné, potvrzeno Oznámením přestupkové komise města Blansko o zahájení řízení o přestupku ze dne 11. 3. 2019, sp. zn. [spisová značka] [číslo]).

5. Žalobce byl v řízení zastoupen advokátem [titul] [jméno] [příjmení], a to na základě plné moci ze dne 25. 3. 2019 (nesporné, potvrzeno plnou mocí ze dne 25. 3. 2019).

6. Podáním ze dne 3. 4. 2019 žalobce (prostřednictvím svého právního zástupce) jednak navrhl vyloučit z projednání rozhodnutí předsedkyni přestupkové komise [titul] [jméno] [příjmení], starostu města Ing. [jméno] [příjmení] a všechny úřední osoby zařazené v Městském úřadě [obec] a v přestupkové komisi a dále navrhl, aby řízení bylo zastaveno (nesporné, potvrzeno podáním - námitkou vyloučení ze dne 3. 4. 2019).

7. Usnesením Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 7. 6. 2019, [číslo jednací] OSžP bylo rozhodnuto o nevyloučení starosty města Blansko z projednání a rozhodování v přestupkovém řízení. Žalobce (prostřednictvím svého právního zástupce) podal proti tomuto usnesení odvolání, přičemž rozhodnutím Ministerstva vnitra bylo zmíněné usnesení Krajského úřadu potvrzeno a nabylo právní moci ze dne 21. 8. 2019 (nesporné, potvrzeno odvoláním ze dne 21. 6. 2019).

8. Dne 25. 9. 2019 postoupila předsedkyně přestupkové komise starostovi námitku žalobce ohledně podjatosti její a členů přestupkové komise. Starosta města Blansko usnesením ze dne 22. 5. 2019, [číslo jednací] a [číslo] [číslo] rozhodl o nepodjatosti předsedkyně přestupkové komise a dalších členů přestupkové komise. Žalobce (prostřednictvím svého právního zástupce) podal proti tomuto usnesení odvolání, přičemž rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 3. 1. 2020, [číslo jednací] a [číslo jednací] bylo odvolání žalobce zamítnuto a rozhodnutí tak nabylo právní moci dne 3. 1. 2020 (nesporné, potvrzeno odvoláním ze dne 31. 10. 2019).

9. Usnesení města Blansko [číslo jednací] ze dne 10. 2. 2020 bylo přestupkové řízení zastaveno, neboť správní orgán dospěl k závěru, že první skutek nespáchal obviněný (žalobce) a druhý skutek nebyl přestupkem. Usnesení nabylo právní moci dne 10. 2. 2020 (nesporné, potvrzeno usnesení přestupkové komise města Blanska o zastavení správního řízení o přestupku ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. [číslo jednací] [číslo]).

10. Z právní služby poskytnuté mu v přestupkovém řízení žalobce zaplatil 4 300 Kč (viz faktura [číslo] ze dne 9. 2. 2021, výpis z účtů žalobce)

11. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody spočívající v nákladech právního zastoupení u žalované dne 12. 2. 2021. Žalovaná reagovala sdělením ze dne 14. 4. 2021, v němž svou odpovědnost, a tedy i plnění odmítla (viz uplatnění nároku ze dne 12. 2. 2021, sdělení žalované ze dne 14. 4. 2021)

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>13. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen ZOdpŠk) stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").</i> <i>14. Podle § 5 ZOdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.</i> <i>15. Podle § 8 ZOdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán (odst. 1). Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku (odst. 2). Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce (odst. 3).</i> <i>16. Podle § 14 ZOdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 (odst. 1). Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu (odst. 3).</i> 17. Soud má za to, že podmínka odpovědnosti státu v podobě uplatnění nároku (§ 14 odst. 1 a 3 ZOdpŠk) je, s ohledem na zjištění učiněná výše, splněna.

18. Soud se dále zabýval dalšími podmínkami odpovědností žalované, mezi něž patří vznik škody, nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup a příčinná souvislost mezi nimi.

19. Žalobce spojil vznik jím tvrzené škody s nezákonným rozhodnutím, za které výslovně označil oznámení o zahájení řízení o přestupcích (nikoliv konečné rozhodnutím o zastavení těchto řízení), přičemž bylo zjištěno, že správní řízení skončilo jediným rozhodnutím o zastavení řízení o přestupcích. Ve věci nebylo rozhodováno o odvolání, ani ve správním soudnictví. Zdálo by se tak, že nemůže být splněna podmínka pravomocného rozhodnutí (případně rozhodnutí vykonatelného bez ohledu na právní moc), které bylo zrušeno pro nezákonnost (§ 8 odst. 1 a 2 ZOdpŠk). Byť se v případě oznámení o zahájení přestupkového řízení, na rozdíl od usnesení o zahájení trestního stíhání, nejedná o rozhodnutí nabývající právní moci, dovodila judikatura Ústavního soudu, že obecné soudy jsou při aplikaci zákona č. 82/1998 Sb. povinny dostatečně zohlednit podstatu a účel garance práva na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci, plynoucí z čl. 36 odst. 3 Listiny a v každém jednotlivém řízení samostatně zkoumat, zda zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, je možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí a tedy spojovat s případným uplatněním nároku na náhradu škody. Nepotvrdí-li se původní podezření o spáchání přestupku v důsledku flagrantního pochybení správního orgánu (případně pochybení orgánu, na jehož podnět bylo přestupkové řízení zahájeno, např. Policie), lze v konkrétní věci hledět na "Oznámení o zahájení řízení o přestupku" spojené se sdělením obvinění z přestupku a na něj navazující řízení o přestupku jako na nezákonné (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], či sp. zn. [ústavní nález]). Ústavní soud v odkazovaných nálezech zdůraznil, že nikoliv každé zahájení řízení o správním deliktu, resp. přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, je možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí, zakládající bez dalšího odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., čímž zdůraznil zejména potřebu zjistit v konkrétní věci shora zmíněné flagrantní pochybení.

20. V posuzované věci žalobce žádné pochybení (natož takové, které by mohlo mít za následek nesprávné meritorní rozhodnutí) orgánu netvrdil a z provedených důkazů se nepodává. Je třeba dodat, že ve zmíněných judikovaných případech bylo ono flagrantní pochybení vždy zjištěno, když v prvém případě policisté nevyznačili a řádně nezdokumentovali konečné postavení vozidel stěžovatele a poškozené při nehodě a ve druhém docházelo k opakovanému nerespektování závazného názoru odvolacího správního orgánu. Lze proto uzavřít, že na oznámení o zahájení řízení o přestupcích nelze v této věci pohlížet jako na nezákonná rozhodnutí. Nejsou tak naplněny podmínky odpovědnosti státu za škodu a soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

21. Pro úplnost lze dodat, že ani škoda žalobci nevznikla v tvrzeném rozsahu, neboť úkony právní služby spočívající v námitce podjatosti na návrhu na zastavení řízení je třeba z hlediska účelnosti považovat za úkon jediný.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř a zcela úspěšné žalované přiznal právo na jejich plnou náhradu, kterou tvoří paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 3 úkony (sepis vyjádření, příprava na jednání a účast na jednání dne 2. 11. 2021) po 300 Kč.

23. O třídenní lhůtě, ke splnění povinnosti, bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.