12 C 212/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Čvančarou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno IČO Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že na základě krizových opatření, konkrétně usnesení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno z roku 2020 č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a z roku 2021 č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno byl v určitých specifikovaných časech omezen a posléze zcela zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, přičemž v důsledku přijetí těchto krizových opatření poklesl v období od datum do datum její zisk o částku částka. Dodala, že k modelaci výše ušlého zisku vyšla dat pokladního a evidenčního systému Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno evidovaných tržeb v období od datum do datum. Srovnala zisk realizovaný v období od datum do datum (částka) se ziskem realizovaným v období od datum do datum (částka) a dovozovala, že rozdíl tak představuje Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno % s tím, že jde o pokles zisku v důsledku poklesu spotřebitelské poptávky. Dále srovnala zisk realizovaný v období datum do datum (částka) se ziskem realizovaným v období od datum do datum (částka) a dovozovala, že pokles zisku dosáhl Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno % s tím, že při tomto poklesu se již projevila krizová opatření. Dále dovozovala, že v důsledku přijatých krizových opatření tak došlo k poklesu jejího zisku o Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno % (= Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno % - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno %). Poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Dále podotkla, že v důsledku uvedených krizových opatření jí vznikla další škoda v podobě nákladů na právní zastoupení ve výši částka. Dodala, že dne datum vyzvala žalovanou k náhradě škody. Anonymizováno Anonymizováno postoupila její žádost ministerstvu vnitra, které avšak její nárok dne datum odmítlo. Žalobkyně s důvody odmítnutí nesouhlasila. Zdůraznila, že stát podle § 36 zák. č. 240/2000 Sb., Anonymizováno zákon (dále jen Anonymizováno) objektivně odpovídá za škodu vzniklou v důsledku přijatých krizových opatření, a to bez ohledu na to, zda jejich přijetí bylo správné či dokonce nezbytné. Příslušenství ve formě úroku z prodlení pak požadovala od datum, přičemž dovozuje, že dne předcházejícího, kdy podala žádost o odškodnění, nastala splatnost pohledávky.

2. Žalovaná nárok neuznala a žalobu navrhla zamítnout. Na svou obranu uvedla, že od března 2020 se na Anonymizováno kontinentě aktivně šířil nový typ Anonymizováno (dále jen Anonymizováno-Anonymizováno). Vláda Anonymizováno republiky proto dne datum vyhlásila nouzový stav, který byl následně prodlužován. V návaznosti na to přijala řadu krizových opatření k ochraně života a zdraví všech osob na území Anonymizováno republiky. Přijatými opatřeními byla omezena podstatná část podnikatelského a společenského života v Anonymizováno republice. Zdůraznila, že stát neodpovídá za škodu způsobenou prvním předpisem a poukázala na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Zdůraznila, že účelem ustanovení § 36 Anonymizováno zákona je nahradit škodu výhradně v důsledku těch opatření, která mají individuální povahu a jsou zaměřena vůči konkrétní osobě tzv. princip zvláštní oběti. Dodala, že při abstraktním - obecném vymezení adresátů by princip zvláštní oběti ztratil smysl koncept náhrady škody a byl by racionálně i ekonomicky neudržitelný. V této souvislosti poukázala na řadu judikátů vyšších soudů. Dále zdůraznila, že nahraditelná je pouze škoda vzniklá při provádění krizového opatření, přičemž současně musí jít o škodu věcnou. Přičemž pojem věcná škoda je třeba vykládat v souvislosti s tím, jak je tento pojem upraven v zákoně o pojištění odpovědnosti, který byl přijímán ve stejném roce a sdílí stejnou terminologii. Závěrem uvedla, že nárok žalobkyně nebyl založen individuálním krizovým opatřením, ke škodě nedošlo při činnosti orgánů provádějících krizové opatření a není dána ani příčinná souvislost mezi nimi. Poukázala rovněž na rozhodnutí s precedenčním významem ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka a spisová značka 3. Ze shodných tvrzení účastníků, která mezi nimi nebyla sporná (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), vzal soud za zjištěné, že:

4. Žalobkyně je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je maloobchod s Anonymizováno výrobky, specializovaný maloobchod a maloobchod se Anonymizováno Anonymizováno. Otevírací doba její prodejny na adrese Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, adresa je non-stop, tj. 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. 5. [nouzový stav]

6. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byl s účinností od datum, 14:00 hodin vyhlášen na území Anonymizováno republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu Anonymizováno-Anonymizováno, nouzový stav na dobu 30 dnů. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota a ze dne datum, č. hodnota byl vyhlášený nouzový stav prodloužen až do datum.

7. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byl s účinností od datum, 00:00 hodin vyhlášen na území Anonymizováno republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu Anonymizováno-Anonymizováno, nouzový stav na dobu 30 dnů. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota, ze dne datum, č. hodnota, ze dne datum, č. hodnota, ze dne datum, č. hodnota, ze dne datum, č. hodnota byl vyhlášený nouzový stav prodloužen až do datum.

8. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byl s účinností od datum, 00:00 hodin vyhlášen na území Anonymizováno republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, nouzový stav na dobu 14 dnů.

9. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byl s účinností od datum, 00:00 hodin vyhlášen na území Anonymizováno republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, nouzový stav na dobu 30 dnů. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byl vyhlášený nouzový stav prodloužen až do datum. 10. [Dotčená krizová opatření]

11. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byl s účinností od datum, 00:00 hodin do datum, 23:59 hodin zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách v neděli po celý den v pondělí až v sobotu mezi 20:00 až 4:59 hodinou.

12. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota, byl s účinností od datum, 00:00 hodin do datum, 23:59 hodin zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách v neděli po celý den a v pondělí až v sobotu mezi 20:00 až 4:59 hodinou.

13. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota, byl účinností od datum, 00:00 hodin do datum, 23:59 hodin zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách v neděli, ve státní svátek a v ostatní svátek po celý den a v pondělí až v sobotu mezi 21:00 až 4:59 hodin. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byla prodloužena účinnost usnesení č. hodnota do datum do 23:59 hodin.

14. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne 20. l11 2020, č. hodnota, byl s účinností od datum, 00:00 hodin do datum, 23:59 hodin zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách v neděli, ve státní svátek, a v ostatní svátek po celý den, a v pondělí až v sobotu v čase mezi 23:00 až 4:59 hodin.

15. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byla prodloužena platnost všech přijatých krizových opatření do datum.

16. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byl s účinností od datum, 00:00 hodin do datum, 23:59 hodin zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách ve státní svátek, a v ostatní svátek po celý den a v ostatní dny v čase mezi 23:00 až 4:59 hodin. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byla prodloužena platnost usnesení č. hodnota do datum, 23:59 hodin.

17. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byl s účinností od datum, 00: 00 hodin do datum, 23: 59 hodin zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách ve státní svátek, a v ostatní svátek po celý den a v ostatní dny v čase mezi 21:00 až 4:59 hodin. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byla prodloužena platnost usnesení č. hodnota do datum, 23:59 hodin.

18. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byl s účinností ode dne datum, 00:00 hodin do datum, 23:59 hodin zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách ve státní svátek, a v ostatní svátek po celý den a v ostatní dny v čase mezi 21:00 až 4:59 hodin.

19. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byl s účinností od datum, 00:00 hodin do datum, 23: 59 hodin zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách ve státní svátek, a v ostatní svátek po celý den a v ostatní dny v čase mezi 21:00 až 4:59 hodin.

20. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota byl se účinností od datum, 00:00 hodin do datum, 23:59 hodin zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách ve státní svátek, a v ostatní svátek po celý den a v ostatní dny v čase mezi 21:00 až 4:59 hodin.

21. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

22. Dne datum uplatnila u žalované nárok na náhradu škody spočívající v ušlém zisku v období od datum do datum ve výši částka a v souvisejících nákladech na právní zastoupení ve výši částka, jejichž tvrzenou příčinou byla shora uvedená krizová opatření. Žalovaná svou odpovědnost odmítla a ničeho neuhradila (viz žádost o poskytnutí náhrady škody ze dne datum, přípisu Úřadu vlády ze dne datum a sdělení Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum)

23. Soud neprovedl navržený důkaz přehledy zisku, výčtem nájemného za prodejny v období říjen 2020 až únor 2021, fakturou č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum a znaleckým posudkem z odvětví ekonomika ceny a odhady se specializací na výpočet ušlého zisku, neboť má za to, že nárok žalobkyně není důvodný již co do základu a bylo by v rozporu se zásadou procesní ekonomie provádět důkazy k jeho výši.

24. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

25. Žalobkyně ani netvrdila, že by příčinou vzniku škody byl nesprávný úřední postup orgánů státní moci či nezákonné rozhodnutí. Soud proto neaplikoval zákon č. 82/1998 Sb. odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)

26. Soud aplikoval zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon, dále jen Anonymizováno), a to s ohledem na předmět úpravy vymezený v §1 Anonymizováno.

27. Podle § 35 Anonymizováno za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce (odst. 1). V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku (odst. 2). Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí (odst. 3). Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, po původci havárie2) nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje (odst. 4)

28. Podle § 36 Anonymizováno stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám (odst. 1).

29. Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody (odst. 2). Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu (odst. 3). Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma (odst. 4). Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody (odst. 5). Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události (odst. 6). Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření (odst. 7).

30. Odpovědnost státu za škodu vzniklou v souvislosti s přijatými krizovými opatřeními (příp. cvičeními) je upravena v § Anonymizováno Anonymizováno. Jedná se o odpovědnost objektivní s možností liberace v případě, že si poškozený škodu způsobil sám (§ 36 odst. 1 věta druhá Anonymizováno). Podmínky odpovědnost státu podle tohoto ustanovení představuje (1) přijetí krizového opatření za vyhlášeného nouzového stavu, (2) činnost orgánu provádějícího krizové opatření proti individuálně určenému subjektu, (3) vznik nahraditelné škody, (4) příčinná souvislost mezi zmíněnou činností orgánu a vznikem škody, (5) absence liberačního důvodu a (6) řádné uplatnění nároku v prekluzívní lhůtě.

31. Podmínky (1) a (5) jsou v tomto případě splněny, neboť za vyhlášeného nouzového stavu byla vládou přijata výše uvedená krizová opatření a nebylo ani tvrzeno, že by si škodu způsobila žalobkyně sama.

32. Podmínky (2) a (3) však již naplněny nejsou. Žalobkyně tvrdí, že jí škoda byla způsobena již přijetím výše uvedených krizových opatření, která nařizovala zákaz prodeje a v této souvislosti vynaloženými náklady na právní služby. Výslovně uvedla, že žádné individuální rozhodnutí ukládající jí poskytnout věcný prostředek v souvislosti s činností krizových orgánů vydáno nebylo a nevznikla jí ani újma na zdraví. Je proto třeba zdůraznit, že krizová opatření uvedená v bodě Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno mají povahu obecně závazného právního aktu (právního předpisu), jsou pramenem obecné právní regulace, dopadající na neurčitý a individuálně neurčený okruh osob, jimž stanoví právní povinnosti (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno). Není rozhodné, že pro určité subjekty existovaly v opatřeních výjimky. Lze proto přitakat názoru žalované, že stát v obecné rovině nenese právní odpovědnost za normotvorbu, za obsah právních předpisů, za újmu vzniklou osobám tím, že plní právní povinnosti založené právním předpisem; taková odpovědnost státu není zakotvena žádným právním předpisem a nebyla dosud dovozena ani soudní judikaturou (nejvyšších soudů či soudu Ústavního).

33. Stát zde odpovídá pouze za škodu způsobenou jeho činností při prováděním konkrétních krizových opatření, která mají individuální povahu a jsou zaměřena vůči konkrétním právnickým a fyzickým osobám. Žádné krizové opatření nebylo směřováno individuálně vůči žalobkyni (nebyla vyzvána k poskytnutí věci, pomoci a nevznikla jí ani škoda na zdraví) jakožto konkrétní určité „oběti“, jež by byla učiněna v zájmu všech, pročež by vznikl důvod k náhradě škody (náhrady této oběti).

34. V tomto se soud ztotožnil s výkladem § 36 odst. 1 krizového zákona dle Anonymizováno Anonymizováno, jak jej předestřela žalovaná ve svém vyjádření, že smyslem zákona je v tomto případě odškodňovat pouze výjimečné případy škod vzniklých přímo při činnosti složek státu provádějících krizová opatření, při uloženém poskytnutí věcných prostředků nebo při cvičeních realizovaných dle krizového zákona. Tento závěr podporuje právě důvodová zpráva k zákonu, z níž plyne, že § 36 odst. 1 krizového zákona „vychází ze skutečnosti, že nositelem odpovědnosti za škodu je stát, jehož orgány převážně realizují krizové řízení a krizová opatření. V tomto ustanovení je upraveno řešení náhrady škody, která může vzniknout při výkonu uvedených činností, přičemž nemusí jít vždy o souvislost s řešením některé konkrétní krizové situace, protože ke škodě může dojít např. i při cvičeních složek integrovaného záchranného systému prováděných podle zákona.“ Takto pojatá odpovědnost vychází z principu „zvláštní oběti“, kdy je třeba rozlišovat mezi individuálním opatřením coby zásahem do individuálních práv a majetkové sféry jednotlivce ve prospěch celku při řešení krizové situace, jež zasluhuje odškodnění a plošným omezením určitých práv a svobod neurčitému okruhu osob přijatým obecně závazným právním předpisem při řešení krizového stavu. V tomto směru je třeba poukázat i na předpoklad racionálního zákonodárce (viz např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno), neboť ad absurdum měl-li by zákonodárce v úmyslu odškodnit plošně veškerou škodu vzniklou již v důsledku přijatých krizových opatření povahy obecně závazného právního předpisu, vedlo k následkům popsaných ve vyjádření žalované, tedy k destabilizaci veřejných rozpočtů ohrožení základních funkcí státu (financování zdravotnictví, bezpečnosti či sociálních. Ve svém důsledku by takto pojatá odpovědnost státu vedla k odrazení státu od přijetí efektivních krizových opatření.

35. S ohledem na shora uvedené lze také uzavřít, že v řízení nebyl ani tvrzen vznik žádné škody, nahraditelné podle ustanovení § 36 odst. 1 krizového zákona. Neboť předmětem náhrady není veškerá škoda, ale pouze škoda věcná, čímž je třeba rozumět škodu spočívající ve zničení, ztrátě či poškození věci, ať už movité či nemovité (§ 36 odst. 2 KrZ), dále škoda spočívající v omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické (§ 35 KrZ), případně újma na zdraví (§ 36 odst. 3 KrZ). Při výkladu pojmu věcná škoda je třeba se přidržet kromě gramatického výkladu textu zákona také výkladu historického, když ve stejném roce, jako v případě krizového zákona, byl poslanecké sněmovně předložen také zákon č. 239/2020 Sb. o integrovaném záchranném systému (dále jen ZIZS) a zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. V posledně uvedeném předpise (ve znění účinném do datum) byl pojem věcná škoda definován v § 6 odst. 2 písm. b) jako škoda vzniklá poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škoda vznikla odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

36. Je třeba také dodat, že žalobkyně se mýlí, argumentovala-li nutností analogicky aplikovat obecnou úpravu o náhradě škody obsaženou v občanském zákoníku. Z citovaného ustanovení § 36 Anonymizováno je totiž zřejmý úmysl zákonodárce upravit odpovědnost státu za škodu podle krizového zákona odchylně a tento předpis tak má ve vztahu k občanskému zákoníku povahu Anonymizováno Anonymizováno.

37. Pro úplnost lze dodat, že soud neshledal důvod k přímé aplikaci norem práva ústavního – zejména příslušných ustanovení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno upravujících právo na ochranu majetku či svobody podnikání, neboť soud tuto věc nepovažuje za případ, kdy by nedokonalá zákonná úprava znemožňovala žalobkyni přístup k soudu, vyprázdnila její právo na soudní ochranu a představovala odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae).

38. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, na který odkazovala žalobkyně, naopak plyne správnost výše uvedených závěrů, kdy v judikované věci došlo k provedení krizového opatření a na základě příkazu primátora rozhodla povodňová komise o odstranění konkrétních podmáčených staveb (mimo jiné i stavby ve vlastnictví tam uvedeného žalobce). Nejvyšší soud v předmětné věci aproboval i závěr, že krizový zákon představuje speciální úpravu, jak vůči úpravě obecné, tak vůči zákonu č. 82/1998 Sb.

39. Ohledně poukazu žalobkyně na nález Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno je třeba zdůraznit, že Anonymizováno Anonymizováno v řízení o návrhu na zrušení výše uvedených krizových opatření č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno bylo zastaveno.

40. Vzhledem k tomu, že odpovědnost žalované má soud za vyloučenou již na základě shora uvedeného, nezabýval se z důvodu procesní ekonomie naplněním ostatních podmínek, ani konkrétní výší ušlého zisku. K tomu je třeba dodat, že žalobkyni by v tomto směru tížilo břemeno tvrzení nejen ohledně výše ušlého zisku ve vztahu k jednotlivým krizovým opatřením, ohledně příčinné souvislosti, ale také ohledně toho, kdy se o škodě ve vztahu k jednotlivým krizovým opatřením dozvěděla, neboť by bylo třeba posoudit, zda svůj nárok uplatnila v prekluzivní lhůtě (§ 36 odst. Anonymizováno Anonymizováno).

41. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

42. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř a zcela úspěšné žalované přiznal právo na jejich plnou náhradu, kterou tvoří paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony (sepis vyjádření a účast u jednání) po částka.

43. O třídenní lhůtě, ke splnění povinnosti, bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.