12 C 228/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Čvančarou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 50 215 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 150 Kč od 25. 2. 2021 do 15. 2. 2022 a z částky 32 065 Kč od 19. 6. 2021 do 15. 2. 2022, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17 509,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že na základě generální plné moci ze dne 15. 7. 2020 právně zastupovala žalovaného ve věci úpravy poměrů k jeho nezletilé dceři. Dle dohody s žalovaným byly průběžně vystavovány zálohové faktury, a to faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 8 470 Kč včetně DPH, faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 6 655 Kč včetně DPH, faktura č. 2021 ze dne [datum] na částku 18 150 Kč včetně DPH, faktura č. 2021 ze dne [datum] na částku 12 705 Kč včetně DPH a faktura č. 2021 ze dne [datum] na částku 32 065 včetně DPH. Žalovaný řádně uhradil faktury [číslo], [číslo] a 2021, zbývající faktury č. 2021 a 2021 však žalovaný do dne podání žaloby nezaplatil, ačkoliv byl žalobkyní upomínán. V žalobě jsou tak vylíčeny všechny podstatné skutkové okolnosti svědčící o oprávněnosti jejího nároku.

2. Podáním ze dne 18. 2. 2022 vzala žalobkyně žalobu co do dlužné jistiny a do části týkající se zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po úhradě dlužných částek zpět, neboť žalovaný dne 15. 2. 2022 uhradil dlužnou jistinu. Soud v této části řízení usnesením ze dne 2. 3. 2022 č. j. [číslo jednací] (dále jen usnesení) zastavil s tím, že předmětem řízení zůstal úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 150 Kč od 25. 2. 2021 do 15. 2. 2022 a z částky 32 065 Kč od 19. 6. 2021 do 15. 2. 2022 a zaplacení náhrady nákladů řízení.

3. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě, resp. k usnesení a následné výzvě soudu ze dne 3. 3. 2022 se během řízení nijak nevyjádřil.

4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, a to podáním ze dne 13. 12. 2021. Žalovaný dal najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagoval.

5. Soud z předložených listin (Plná moc k právnímu zastoupení žalovaného ze dne 15. 7. 2020; Faktura [číslo] ze dne 31. 1. 2021 a její příloha; Faktura [číslo] ze dne 31. 5. 2021 a její příloha; e-mailová komunikace k fakturaci a skočení právního zastoupení za období únor až říjen 2021; Předžalobní výzva ze dne 2. 9. 2021 včetně potvrzení o odeslání) učinil následující závěr o skutkovém stavu:

6. Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému právní služby v opatrovnickém řízení. Poskytnuté služby následně žalovanému vyúčtovala fakturou č. 2021 ze dne 31. 1. 2021, se splatností 24. 2. 2021, na částku 18 150 Kč a fakturou č. 2021 ze dne 31. 5. 2021, se splatností 18. 6. 2021, na částku 32 065 Kč. Jednotlivé úkony poskytnutých právních služeb, včetně konkrétní částky za každý úkon, pak jsou rozepsány v přílohách citovaných faktur s tím, že se jedná o 14 úkonů právní služby v období od 2. 11. 2020 do 31. 1. 2021 (faktura č. 2021 ze dne 31. 1. 2021; příloha k faktuře č. 2021) a o 11 úkonů právní služby v období od 26. 4. 2021 do 31. 5. 2021 (faktura č. 2021 ze dne 31. 5. 2021; příloha k faktuře č. 2021). Po poskytnutí právních služeb se žalobkyně prostřednictvím advokátů [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], pokoušela opakovaně kontaktovat žalovaného emailem s tím, že mu nabízí možnost úhrady služeb ve splátkách. Žalovaný k tomuto sdělil, že si je vědom dluhu a přislíbil, že ho uhradí ve svou splátkách. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil na poskytnutých službách, byla mu zaslána předžalobní upomínka ze dne 2. 9. 2021. Žalovaný ani následně ničeho neuhradil. Podáním ze dne 18. 2. 2022 vzala žalobkyně žalobu co do dlužné jistiny ve výši 50 215 Kč a do části týkající se zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po úhradě dlužných částek, tj. od 16. 2. 2022 do zaplacení zpět, a to z důvodu, že žalovaný dne 15. 2. 2022 uhradil dlužnou jistinu. Zdejší soud tedy v této části řízení na základě usnesení zastavil a jeho předmětem tak zůstal úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 150 Kč od 25. 2. 2021 do 15. 2. 2022 a z částky 32 065 Kč od 19. 6. 2021 do 15. 2. 2022 a zaplacení náhrady nákladů řízení. Žalovaný na žalobu, usnesení ani na výzvu soudu ze dne 3. 3. 2022 nereagoval.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: <i>8. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.</i> <i>11. Podle § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.</i> <i>12. Podle § 22 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., zákon o advokacii, advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.</i> <i>13. Podle § 96 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2).</i> 14. V daném případě soud z provedeného dokazování zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému právní služby ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb., zákon o advokacii, na základě uzavřené smlouvy o příkazu podle § 2430an. o. z. Poskytnuté právní služby žalovanému řádně vyúčtovala fakturou č. 2021 ze dne 31. 1. 2021 a fakturou č. 2021 ze dne 31. 5. 2021, jejíž přílohou byl detailní rozpis jednotlivých poskytnutých úkonů právní služby a odměny za každý tento úkon. Za poskytnuté právní služby, které mu žalobkyně řádně vyúčtovala, žalovaný nakonec zaplatil až po podání návrhu na zahájení řízení, proto zdejší soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí návrhu řízení zastavil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný octl s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, proto rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 146 odst. 2 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dle kterého byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu co do dlužné jistiny ve výši 50 215 Kč a do části týkající se zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po úhradě dlužných částek, tj. od 16. 2. 2022 do zaplacení zpět, neboť žalovaný dne 15. 2. 2022 uhradil dlužnou jistinu, přiznal soud žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 509,20 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 022 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 215 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 320 Kč ve výši 2 167,20 Kč.

16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.