12 C 77/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr Janem Čvančarou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 050 Kč od 22. 12. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle žalobkyně ji tento nárok vznikl z titulu provedení technického úkonu spočívajícím v odtahu vozidla [registrační značka] dne [datum], přičemž vozidlo bylo zaparkované na parkovišti žalobkyně až do dne 21. 11. 2016, kdy bylo vyzvednuto. Dlužná částka se skládá za odtah v částce 1 900 Kč a za parkovné v částce 1 150 Kč, složené z částky 250 Kč za první až třetí den a částky 400 Kč za čtvrtý den po provedeném odtahu. Žalovaná dluh uznala. Žalovaná neuhradila ničeho, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná zůstala nečinná a ve věci se nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (protokol č. 612805, zřizovací listina žalobkyně, cenový věstník, uznání dluhu ze dne 21. 11. 2016, usnesení rady hlavního města Prahy č. 184 ze dne 12. 2. 2013, nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, technický průkaz vozidla [registrační značka], předžalobní upomínka ze dne 12. 9. 2020) učinil následující závěr o skutkovém stavu Dne 18. 11. 2016 v 14:20 hodin byl proveden odtah motorového vozidla Nissan, [registrační značka], které bylo zaparkováno na parkovišti žalobkyně a dne 21. 11. 2016 vyzvednuto. Žalobkyně je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o hl. m. Praze“), jejímž hlavním účelem je zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost hlavního města Prahy, mj. výkon oprávnění hlavního města Prahy dle § 19b a § 19c zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů spočívající v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací včetně jejich hlídání. Rada hlavního města Prahy schválila nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Za odtah vozidla je maximální cena 1 900 Kč. Dále za první až třetí i jen započatý den činí parkovné na odtahovém parkovišti částku ve výši 250 Kč/den, resp. za čtvrtý až 180. den částku ve výši 400 Kč/den. Z uznání dluhu bylo zjištěno, že žalovaná uznala dluh, co do důvodu a výše. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že alespoň něčeho na dlužné částce uhradila.

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Nárok žalobkyně vyplývá z ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.), podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

6. Jelikož žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu a octla se s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 3 050 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť u zdejšího soudu žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech vymáhá neuhrazené poplatky za odtah a parkovné. Proto má soud za to, že aplikace § 14b a. t. je ve věci na místě, když se jedná typově o tzv. formulářovou žalobu podávanou ve skutkově i právně zcela obdobných věcech, peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

8. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.