15 C 1/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobce , právně zastoupeného Mgr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , proti žalované celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalované , právně zastoupené JUDr. jméno příjmení , advokátkou, sídlem adresa , za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované právnická osoba , IČO , sídlem adresa vedlejší účastnice , právně zastoupeného JUDr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , PSČ obec a číslo , o náhradu škody ve výši 379.230 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 379.230 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od 13. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalované částku 75 934,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované částku 30 794,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka na straně žalované. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 3. 1. 2020 domáhal po žalovaných – právních nástupcích zůstavitele JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, ev.č. ČAK: [číslo], [datum narození], naposled bytem [adresa žalované], naposled sídlem [adresa původní účastnice], náhrady škody způsobené v souvislosti s výkonem advokacie ve výši 379.230 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že dne 14. 9. 2011 uzavřel s advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] smlouvu o poskytování právních služeb a zmocnil advokáta k zastupování v soudním sporu vůči společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], potažmo vůči pojišťovně této společnosti, z titulu náhrady škody z pracovního úrazu, který se žalobci stal dne 24. 3. 2009. Advokát dne 10. 10. 2018 zemřel a jeho nástupkyní byla určena advokátka JUDr. [jméno] [příjmení], ev.č. [číslo advokáta], sídlem [adresa]. Pozůstalostní řízení po zemřelém advokátovi je vedené notářkou Mgr. [příjmení] [příjmení] jako pověřeným soudním komisařem, sídlem [adresa], a to pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce přihlásil svoji pohledávku do pozůstalostního řízení, které není dosud skončeno. Nároky žalobce vůči společnosti [právnická osoba] byly uplatněny žalobou podanou u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 11 C 15/2012. V rámci zastupování žalobce při dalším uplatňování jeho nároků na odškodnění pracovního úrazu došlo k pochybení advokáta, který opomněl podat další žalobu, eventuálně již projednávanou žalobu rozšířit, a to o další nároky žalobce vůči této společnosti za ztrátu na výdělku po skončení jeho pracovní neschopnosti za další období od 1. 11. 2011 do 28. 2. 2014 v celkové výši 379.230 Kč, když tato částka již zohledňuje soudem stanovenou spoluúčast žalobce na vzniku jeho pracovního úrazu ve výši 40%. V důsledku včasného nepodání žaloby za toto další období na tyto další nároky žalobce došlo v příčinné souvislosti s opomenutím advokáta k promlčení tohoto nároku a vzniku škody na straně žalobce ve výši 379.230 Kč, když tato částka odpovídá nároku žalobce za náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 11. 2011 do 28. 2. 2014, který se vlivem pochybení advokáta promlčel. Žalobce uplatnil u advokáta svůj nárok dopisem ze dne 28. 5. 2018, advokát žalobci škodu neuhradil a informoval žalobce, že oznámil tuto škodu svému odpovědnostnímu pojistiteli. Pojišťovna odmítla poskytnout pojistné plnění. Podáním ze dne 16. 9. 2020 žalobce označil jako žalovanou [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované]. Podáním ze dne 31. 3. 2021 se žalovaná vyjádřila k žalobě tak, že ji neuznává a navrhla, aby do řízení vstoupila jako vedlejší účastník řízení na straně žalované [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa vedlejší účastnice]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 22. dubna 2021, č.j. 15 C 1/2020-55, soud nepřipustil vstup [anonymizováno] [obec] pojišťovny jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalované. Usnesení nabylo právní moci dne 13. 5. 2021. Podáním ze dne 25. 5. 2021 žalovaná doplnila vyjádření k žalobě. Uvedla, že činí nesporným tvrzení žalobce, že JUDr. [jméno] [příjmení] zastupoval jako advokát žalobce na základě plné moci ze dne 14. 9. 2011 ve věci náhrady škody z pracovního úrazu žalobce ze dne 24. 3. 2009 proti žalované [právnická osoba]. Dále nečiní sporným tvrzení žalobce, že v průběhu trvání právního zastoupení žalobce advokátem nebyl advokátem uplatněn žalobou u soudu nárok žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 11. 2011 do 28. 2. 2014. Žalovaná rovněž nečiní sporným tvrzení žalobce, že tento jako poškozený uplatnil vůči advokátovi nárok na náhradu škody ve výši 379.230 Kč dopisem ze dne 28. 5. 2018. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobce vůči advokátovi. Obvodní soud pro Prahu 7 již ve věci jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 18. června 2021, č.j. 15 C 1/2020-124, kterým žalobu zamítl a žalobci uložil zaplatit náhradu nákladů řízení žalované. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 26. dubna 2022, č.j. 72 Co 26/2022-171, tak, že rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. V návaznosti na závěry uvedené v usnesení odvolacího soudu vyzval Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 13. června 2022, č.j. 15 C 1/2020-176, žalobce, aby tvrdil a prokázal, že nebýt vadného výkonu advokátní činnosti právního předchůdce žalované by se uspokojení své pohledávky domohl. Soud uložil žalobci, aby tvrdil a prokázal, zda v řízení dal právnímu předchůdci žalované pokyn k uplatnění nároku na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v předmětném období u soudu. Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne 13. 7. 2022, když k důkazu navrhl Znalecký posudek ze dne 11. 3. 2012, část znaleckého posudku ze dne 26. 3. 2015, spis Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 11 C 15/2012, předžalobní výzvu advokáta ze dne 3. 11. 2011, žalobu ze dne 7. 2. 2012, protokol z jednání ze dne 25. 9. 2013 před Okresním soudem v Jičíně ve věci sp. zn. 11 C 15/2011, komunikaci ohledně ztráty na výdělku z roku 2013, oznámení škodné události a vyjádření pojišťovny ze dne 19. 10. 2018. Podáním doručeným soudu dne 25. 8. 2022 oznámil soudu vedlejší účastník na straně žalované - [právnická osoba], že má právní zájem na vstup do řízení ve věci a tímto do řízení vstupuje. [ulice] účastník na straně žalované vznesl námitku promlčení. Uvedl, že se v dané věci jedná o vztah advokáta (právního předchůdce žalované) a jeho klienta (žalobce), tudíž jde o odpovědnost advokáta za škodu ze smlouvy o poskytnutí právních služeb, která byla mezi žalobcem a právním předchůdcem žalované uzavřena před rokem 2014. Z listiny [příjmení] moc soud zjistil, že dne 14. 9. 2011 udělil žalobce advokátu JUDr. [jméno] [příjmení] plnou moc k zastupování v soudním sporu s bývalým zaměstnavatelem žalobce [právnická osoba], potažmo pojišťovnou zaměstnavatele, o náhradu škody z pracovního úrazu ze dne 24. 3. 2009. Z dopisu České advokátní komory č.j. 02.74-000001/18-002, ze dne 21. 11. 2018, soud zjistil, že advokát JUDr. [jméno] [příjmení] zemřel a byl vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni 11. 10. 2018. Z listiny Přihlášení pohledávky do dědického řízení soud zjistil, že žalobce přihlásil své pohledávky do dědického řízení po zůstaviteli JUDr. [jméno] [příjmení], advokátu, když se jedná o dvě samostatné pohledávky související s porušením povinností JUDr. [jméno] [příjmení] při výkonu advokátní činnosti. Tato přihláška byla notářce [příjmení] [příjmení] doručena dne 3. 1. 2019, což je prokázáno Dodejkou datové zprávy. Z listiny Uplatnění nároku na náhradu škody soud zjistil, že dne 28. 5. 2018 uplatnil žalobce vůči advokátu JUDr. [jméno] [příjmení] nárok na náhradu škody ve výši 379.230 Kč, která mu vznikla tím, že JUDr. [příjmení] nesprávně u soudu za žalobce zažaloval náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti do budoucna, tedy i za období od 1. 11. 2011 do 28. 2. 2014, která je již vůči bývalému zaměstnavateli žalobce [právnická osoba] v současné chvíli promlčena. Žalobce žádal JUDr. [příjmení], aby mu škodu, která mu vznikla nesprávným poskytováním právních služeb ve výši 379.230 Kč, uhradil do 15 dnů ode dne doručení dopisu. Z listiny Oznámení škodné události soud zjistil, že advokát JUDr. [jméno] [příjmení] uplatnil pojistnou událost, když uvedl, že při zastupování žalobce ve sporu o náhradu škody z pracovního úrazu opomněl rozšířit podanou žalobu o další období, kdy mu vznikala ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a došlo k jejímu promlčení. Šlo o jeho pochybení a proto je nárok žalobce opodstatněný. Datum vzniku příčiny škody označil 15. 12. 2014 a poškozený uplatnil nárok dne 29. 5. 2018. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 19. 10. 2018, který byla zaslán JUDr. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že se týkal škodní události [číslo] JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta (poškozený žalobce), a dále soud zjistil, že pojišťovna konstatovala, že nárok poškozeného (žalobce) na náhradu škody je již promlčen a pojistné plnění s ohledem na promlčení nároku žalobce na náhradu škody vůči JUDr. [jméno] [příjmení] nelze poskytnout. Z dopisu ze dne 21. 12. 2018, který zaslal právní zástupce žalobce [právnická osoba], soud zjistil, že žalobce vyjádřil zásadní nesouhlas se zjištěními společnosti [právnická osoba] uvedenými ve stanovisku ze dne 19. 10. 2018, neboť promlčecí doba nároku žalobce na náhradu škody po JUDr. [jméno] [příjmení] začala běžet nejdříve ode dne vyhlášení rozsudku Okresním soudem v Jičíně, tedy 10. 1. 2017 a promlčecí doba uplyne k 10. 1. 2020. Z dopisu [anonymizována dvě slova] a.s ze dne 17. 2. 2019, který byl zaslán právnímu zástupci žalobce, soud zjistil, že pojišťovna právnímu zástupci žalobce oznámila, že jak právo na náhradu škody, tak právo na pojistné plnění jsou již promlčeny. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18. 6. 2020, č.j.: [číslo jednací] ve věci řízení o pozůstalosti zůstavitele JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byla soudem schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti s tím, že pozůstalá manželka [celé jméno žalované], která uplatnila výhradu soupisu, nabyla veškerý majetek z pozůstalosti. Dále se dědici mezi sebou dohodli, že pozůstalá manželka [celé jméno žalované] odpovídá za pasiva pozůstalosti, tedy za pasiva, která jsou konkrétně na str. 6 a 7 v bodu IV. tohoto usnesení uvedena (není mezi nimi uveden nárok, který je předmětem této žaloby). Usnesení nabylo právní moci dne 18. 6. 2020. Ze spisu [právnická osoba] ke škodní události [číslo] soud zjistil, že obsahuje především již výše uvedené listiny včetně listin ze spisu vedeného Okresním soudem v Jičíně pod sp. zn. 11 C 15/2012. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Jičíně pod sp. zn. 11 C 15/2012 soud zjistil, že dne 8. 2. 2012 podal žalobce žalobu proti žalovanému [právnická osoba], [IČO] o náhradu škody na zdraví z pracovního úřadu 153.240 Kč s příslušenstvím. Žalobce v řízení zastupoval advokát JUDr. [jméno] [příjmení] na základě plné moci ze dne 14. 9. 2011. Jednání ve věci se konalo dne 16. 5. 2013, 25. 9. 2013, 16. 1. 2014, 25. 4. 2014 (místní šetření), 14. 5. 2014, 13. 4. 2016, 15. 9. 2016, 5. 1. 2017, 10. 1. 2017 (vyhlášení rozsudku). Všech jednání se účastnil žalobce a jeho právní zástupce, případně substitut (vyjma dne 10. 1. 2017, kdy se právní zástupce žalobce vyhlášení rozsudku nezúčastnil, žalobce byl přítomen). V protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 25. 9. 2013 právní zástupce společnosti [právnická osoba] uvedl, že v nároku nebyla zahrnuta případná renta pro žalobce. Ze spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 7 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zemřel dne 10. 10. 2018 [ulice] advokátní kancelář určila jeho nástupkyní JUDr. [jméno] [příjmení]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18. 6. 2020, č.j.: [číslo jednací] ve věci řízení o pozůstalosti zůstavitele JUDr. [jméno] [příjmení] byla soudem schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti s tím, že pozůstalá manželka [celé jméno žalované], která uplatnila výhradu soupisu, nabyla veškerý majetek z pozůstalosti. Dále se dědici mezi sebou dohodli, že pozůstalá manželka [celé jméno žalované] odpovídá za pasiva pozůstalosti, tedy za pasiva, která jsou konkrétně na str. 6 a 7 v bodu IV. tohoto usnesení uvedena (není mezi nimi uveden nárok, který je předmětem této žaloby). Usnesení nabylo právní moci dne 18. 6. 2020. Z listiny Předžalobní výzva ze dne 2. 3. 2017 soud zjistil, že právní předchůdce žalované jako tehdejší právní zástupce žalobce vyzval společnost [právnická osoba] o uhrazení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ze období od 1. 11. 2011 do 31. 1. 2017 ve výši 1 107 826 Kč s tím, že od 1. 2. 2017 žalobce požaduje výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 17 227 Kč měsíčně do změny poměrů, nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovrší 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění, a to vše do 7 dní od doručení výzvy. Z podacího lístku soud zjistil, že tato výzva byla společnosti [právnická osoba] odeslána doporučenou poštou dne 2. 3. 2017 a z listiny Sledování zásilek soud zjistil, že výzva byla této společnosti doručena dne 10. 3. 2017. Z e-mailu ze dne 20. 3. 2017 soud zjistil, že [pojišťovna] sdělila právnímu předchůdci žalované, že do 31. 10. 2011 byla úhrada provedena na základě rozsudku Okresního soudu v Jičíně č.j. 11 C 15/2012 se 40% spoluvinou. Výplata za [číslo] je soudem konstruována jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody ve výši 34 057 Kč – 6 000 Kč minimální mzda – invalidní důchod ve výši 6 029 Kč = 22 028 Kč. Z toho 60% činí 13 217 Kč. Nárok na rentu vznikl od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011. Předžalobní výzvou je požadována výplata náhrady za období od 1. 11. 2011 do 31. 1. 2017 ve výši 1 107 826 Kč [právnická osoba] vznesla námitku promlčení na období od 1. 11. 2011 do 31. 1. 2015. Z doložených dokladů vyplývá, že žalobce je od 15. 5. 2009 evidován na Úřadu práce. Dále pojišťovna právnímu předchůdci žalované sdělila, že náhrada za období od 1. 2. 2015 do 31. 3. 2016 bude proplacena ve výši 197 078 Kč. Z lékařské zprávy MUDr. [příjmení] z [anonymizováno] ambulance [obec] ze dne 9. 8. 2021 soud zjistil, že žalobce je v [anonymizováno] ambulanci léčen od roku 2009 po úrazu zde od [číslo] po předchozí hospitalizaci od [číslo] s diagnózou [anonymizována tři slova]. Z e-mailů ze dne 1. 9. 2011 a ze dne 6. 9. 2011 soud zjistil, že žalobce dne 1. 9. 2011 požádal právního předchůdce žalované o zastupování u bývalého zaměstnavatele žalobce a u [právnická osoba] při jednáních o přiznání doplatku náhrady ztráty na výdělku po ukončení pracovní neschopnosti s tím, že pracovní neschopnost byla žalobci ukončena ke dni 31. 3. 2011. Žalobce pobíral podporu do 15. 8. 2011. Dne 6. 9. 2011 požádal právní předchůdce žalované o posouzení věci a případné založení spisu. Z e-mailů ze dne 17. 5. 2013, 22. 5. 2013, 27. 5. 2013, 28. 5. 2013 a 18. 6. 2013 soud zjistil, že dne 17. 5. 2013 napsal žalobce právnímu předchůdci žalované, že by bylo výhodné trvat na regionu Jičínsko, dále aby pojišťovna přihlédla k návrhu MUDr. [příjmení] na zkrácení pracovního úvazku žalobce a k rozhodnutí o žalobcově pracovní způsobilosti. Dne 22. 5. 2013 požádala [právnická osoba] právního předchůdce žalované o doložení konkrétních listin, aby mohla spočítat výši možné náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. O tyto doklady požadované pojišťovnou požádal právní předchůdce žalované žalobce dne 27. 5. 2013. Dne 18. 6. 2013 zaslal právní předchůdce žalované požadované doklady pojišťovně. Ze Znaleckého posudku ze dne 11. 3. 2012, který zpracoval znalec z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno] MUDr. [celé jméno žalobce] [anonymizováno], soud zjistil, že ztížení společenského uplatnění dle položky 016 vyhlášky č. 440/2001 Sb. (příloha 2) činí v případě žalobce 900 bodů. Z části ústavního znaleckého posudku ze dne 26. 3. 2015, který zpracovala [anonymizována tři slova] v [obec] soud zjistil, že žalobce utrpěl pracovní úraz dne 24. 3. 2009. Ke zhoršení psychického stavu žalobce došlo v souvislosti s pracovním úrazem a klinický obraz odpovídá [anonymizována dvě slova]. Závěrečná diagnóza odpovídá [anonymizována tři slova]. Ztížení společenského uplatnění znalecký ústav ohodnotil na 900 bodů. Z dopisu ze dne 3. 11. 2011, který zaslal právní předchůdce žalované společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že žalobce od 22. 3. 2011 do 31. 3. 2011 požaduje ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 7 990 Kč. Od 1. 4. 2011 do 31. 10. 2011 žalobce požaduje ztrátu na výdělku i po skončení pracovní neschopnosti ve výši 145 250 Kč Celkem žalobce požaduje za období od 22. 3. 2011 do 31. 10. 2011 na náhradě ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti částku 153 240 Kč. Od 1. 11. 2021 požaduje žalobce výplatu náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 20 750 Kč měsíčně do změny poměrů, nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovrší 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění. Soud se zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované. Podle § 24 odst. 1 věty první zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o advokacii“), advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Škoda způsobená v důsledku výkonu advokacie může spočívat i v tom, že pohledávka klienta se stane nedobytnou. Z ustálené judikatury pak plyne, že ke vzniku škody spočívající ve ztrátě pohledávky dochází okamžikem, kdy je vzhledem k okolnostem případu nepochybné, že pohledávka za dlužníkem je nevymahatelná. Škoda věřiteli totiž vzniká, jestliže jeho pohledávka není uspokojena, dlužník odpírá dobrovolně plnit a plnění na něm již nelze soudně vymáhat. Nenastala-li taková situace již dříve, pak škoda způsobená neuspokojením promlčené pohledávky vzniká v okamžiku, kdy námitka promlčení byla dlužníkem vznesena, a k tomuto okamžiku se váže počátek běhu objektivní promlčecí doby. Promlčená pohledávka sice existuje nadále jako tzv. naturální obligace, ale uplatněním námitky promlčení se stává nevymahatelnou z důvodu ztráty nároku na plnění (srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 12. 2017 sp. zn. 25 Cdo 5986/2016 nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 1818/2020). V posuzované věci je třeba při posuzování otázky vymahatelnosti, respektive promlčení žalobcova nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období od 1. 11. 2011 do 28. 2. 2014 vyjít z toho, že ve smyslu § 389 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 30. 9. 2015 (dále jen„ ZP“), se sice nepromlčují práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu, promlčují se však práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající. Byť k pracovnímu úrazu žalobce došlo 24. 3. 2009, tedy před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), je třeba promlčení práva náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklá žalobci v době od 1. 1. 2014 do 28. 2. 2014 posuzovat dle § 609 až 653 NOZ. Práva žalobce na náhradu vzniklá v době od 1. 11. 2011 do 31. 12. 2011 je třeba posoudit podle § 329 ZP ve spojení s § 100 a 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) a práva na náhradu vzniklá v době od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013 dle § 100 až § 114 OZ (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2341/2019). Podle § 100 odst. 1 OZ právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle § 101 OZ pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle § 106 odst. 1 zákona OZ právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle § 609 NOZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 NOZ k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 629 odst. 1 NOZ promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 636 odst. 1 NOZ právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Jak uvedl odvolací soud v usnesení ze dne 26. dubna 2022, č.j. 72 Co 26/2022-171,„ uvedené skutečnosti tedy opodstatňují závěr o nevymahatelnosti pohledávky žalobce za společností [právnická osoba] z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období od 1. 11. 2011 do 28. 2. 2014 z důvodu jejího promlčení, přičemž ve smyslu citované judikatury škoda žalobce spočívající v nevymahatelnosti jeho pohledávky vznikla v návaznosti na vznesení námitky promlčení ze strany společnosti [právnická osoba], respektive jejího pojistitele nejdříve dne 20. 3. 2017“. Od data 20. 3. 2017 tedy začala běžet promlčecí doba. Žaloba byla podána dne 3. 1. 2020. V případě nároku žalobce za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu za období od 1. 11. 2011 do 31. 12. 2011 se promlčecí lhůta posuzuje podle § 100 a § 101 OZ a je tříletá. Nárok žalobce za období od 1. 11. 2011 do 31. 12. 2011 tedy není promlčen. V případě nároku žalobce za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu za období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 se promlčecí lhůta posuzuje podle § 100 až § 114 OZ. Podle § 106 odst. 1 OZ se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Jestliže se žalobce o škodě dozvěděl nejdříve dne 20. 3. 2017, jak uvedl odvolací soud, uplynula promlčecí lhůta dne 20. 3. 2019, žaloba byla podána dne 3. 1. 2020 a tudíž nárok žalobce za období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013 je promlčen. V případě nároku žalobce za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu za období od 1. 1. 2014 do 28. 2. 2014 se promlčecí lhůta posuzuje podle § 609 až § 653 NOZ a je tříletá. Nárok žalobce za období od 1. 1. 2014 do 28. 2. 2014 tedy není promlčen. I za období od 1. 11. 2011 do 31. 12. 2011 a od 1. 1. 2014 do 28. 2. 2014, kdy nárok žalobce za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu, není promlčen, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem žaloby je škoda způsobená advokátem v souvislosti s výkonem advokacie, která měla žalobci vzniknout v důsledku toho, že advokát zastupující žalobce ve věci o náhradu škody vzniklé v souvislosti s pracovním úrazem žalobce ze dne 24. 3. 2009 neuplatnil v žalobě podané k Okresnímu soudu v Jičíně dne 8. 2. 2012 nárok žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti do budoucna, opomněl rozšířit podanou žalobu o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 11. 2011 do 28. 4. 2014, či nepodal ohledně tohoto nároku žalobu novou. Řízení před Okresním soudem v Jičíně probíhalo od 8. 2. 2012, kdy byla podána žaloba, do 10. 1. 2017, kdy byl vyhlášen rozsudek. Z protokolů o ústních jednáních vedených před Okresním soudem v Jičíně vyplývá, že žalobce se všech jednání soudu osobně účastnil, jeho právní zástupce případně substitut rovněž, s výjimkou účasti na jednání, kde došlo pouze k vyhlášení rozsudku. Vzhledem k výše uvedenému soud neuvěřil tvrzení žalobce, že o tom, že jeho advokátem nebyl žalobou uplatněn jeho nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 11. 2011 do 28. 2. 2014, se dozvěděl až při vyhlášení rozsudku dne 10. 1. 2017. Žalobce se osobně účastnil všech jednání před Okresním soudem v Jičíně a měl tedy informace, k jakým nárokům je vedeno dokazování a jakých nároků se týkají přednesy účastníků řízení či jejich právních zástupců při projednávání věci před soudem. Jak vyplývá ze spisu vedeného Okresním soudem v Jičíně pod sp. zn. 11 C 15/2012, žalobce se osobně účastnil jednání před soudem dne 16. 5. 2013, 25. 9. 2013, 16. 1. 2014, 25. 4. 2014 (místní šetření), 14. 5. 2014, 13. 4. 2016, 15. 9. 2016, 5. 1. 2017, 10. 1. 2017 (vyhlášení rozsudku). V dopisu ze dne 28. 5. 2018, kterým uplatnil vůči advokátovi nárok na náhradu škody, žalobce uvedl, že o skutečnosti, že je část nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 11. 2011 do 28. 2. 2014 promlčena, se žalobce dozvěděl až při vyhlášení rozsudku soudem I. stupně dne 10. 1. 2017, kdy soud konstatoval, že náhrada za ztrátu na výdělku do budoucna vůbec nebyla předmětem žaloby. Podle § 3 odst. 1 zákona o advokacii advokát je při poskytování právních služeb nezávislý; je vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta. Podle § 16 odst. 1 zákona o advokacii advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. To, že advokát poskytuje právní služby na základě příkazů a pokynů klienta vyplývá i z Čl. 9 odst. 1 Usnesení představenstva České advokátní komory [číslo] Věstníku ze dne 31. října 1996, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky (etický kodex), ve znění pozdějších usnesení, podle kterého je advokát povinen klienta řádně informovat, jak vyřizování jeho věci postupuje, a poskytovat mu včas vysvětlení a podklady potřebné pro uvážení dalších příkazů. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce dal advokátu JUDr. [příjmení] pokyn k rozšíření žaloby v řízení vedeném před Okresním soudem v Jičíně pod sp. zn. 11 C 15/2012 či k podání žaloby nové ve věci dalšího nároku žalobce vůči společnosti [právnická osoba] za ztrátu na výdělku po skončení jeho pracovní neschopnosti za další období od 1. 11. 2011 do 28. 2. 2014 v celkové výši 379.230 Kč. K výzvě soudu ze dne 22. 4. 2021 JUDr. [jméno] [příjmení] soudu dne 30. 4. 2021 sdělila, že klientský spis ve věci žalobce proti společnosti [právnická osoba], který vedl již zesnulý advokát JUDr. [jméno] [příjmení], nemá k dispozici, neboť byl předán jiné advokátní kanceláři k řešení jiného případu. Soudu rovněž zaslala Předávací protokol ze dne 30. 10. 2018, ze kterého vyplývá, že advokátní spis k případu žalobce předala žalobci zastoupenému Mgr. [jméno] [příjmení]. Advokát Mgr. [jméno] [příjmení] soudu dne 7. 5. 2021 písemně sdělil, že není žalobcem zproštěn mlčenlivosti a není tedy oprávněn sdělovat jakékoliv informace z klientského spisu mimo ty, o nichž jej žalobce mlčenlivosti zprostí. Rovněž při jednání před soudem dne 11. 6. 2021 k dotazu soudu právní zástupce žalobce uvedl, že soudu nelze klientský spis poskytnout, neboť žalobce jako klient právního zástupce žalobce nedal k poskytnutí tohoto spisu souhlas. Usnesením ze dne 13. 6. 2022 poučil soud žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby tvrdil a prokázal, že nebýt vadného výkonu advokátní činnosti právního předchůdce žalované, by se uspokojení své pohledávky domohl a dále, nechť žalobce tvrdí a prokáže, zda v řízení dal právnímu předchůdci žalované pokyn k uplatnění nároku na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v předmětném období u soudu. Z žalobcem navržených důkazů uvedených v podání ze dne 13. 7. 2022, tedy ze Znaleckého posudku ze dne 11. 3. 2012, části znaleckého posudku ze dne 26. 3. 2015, spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 11 C 15/2012, předžalobní výzvy advokáta ze dne 3. 11. 2011, žaloby ze dne 7. 2. 2012, protokolu z jednání ze dne 25. 9. 2013 před Okresním soudem v Jičíně ve věci sp. zn. 11 C 15/2011, komunikace ohledně ztráty na výdělku z roku 2013, oznámení škodné události a vyjádření pojišťovny ze dne 19. 10. 2018, však tvrzení, že by žalobce dal právnímu předchůdci žalované pokyn k uplatnění nároku na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 11. 2011 do 28. 2. 2014 u soudu, prokázáno nebylo. Pokud žalobce argumentuje, že advokát opomněl rozšířit žalobu v řízení vedeném před Okresním soudem v Jičíně pod sp. zn. 11 C 15/2012 či podat žalobu novou ve věci dalšího nároku žalobce vůči společnosti [právnická osoba] za ztrátu na výdělku po skončení jeho pracovní neschopnosti za další období od 1. 11. 2011 do 28. 2. 2014 v celkové výši 379.230 Kč a odkazuje na ustanovení § 16 zákona o advokacii, pak je třeba uvést, že takový úkon mohl advokát učinit pouze na pokyn žalobce, nikoli sám od sebe. Pouze tehdy, pokud by žalobce dal advokátu v tomto směru pokyn, který by byl v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, nebyl by advokát takovým pokynem žalobce vázán a musel by o tom žalobce přiměřeně poučit. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce advokátu pokyn k rozšíření žaloby nebo podání žaloby nové dal, případně, že by dal advokátu takový pokyn, kterým by advokát dle § 16 odst. 1 zákona o advokacii nebyl vázán, a o tom žalobce poučil. Všechny tyto skutečnosti by musely být uvedeny ve spise advokáta, k jehož předložení soudu nedal žalobce souhlas, důkaz spisem advokáta i přes poučení soudu žalobce nenavrhl a jinými žalobcem navrženými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobce advokátu pokyn k rozšíření žaloby nebo podání žaloby nové dal, případně, že by dal advokátu takový pokyn, kterým by advokát dle § 16 odst. 1 zákona o advokacii nebyl vázán, a o tom žalobce poučil. Tím se žalobce z vlastní viny ocitl v důkazní nouzi a neunesl důkazní břemeno. Pokud žalobce argumentuje tím, že dne 3. 11. 2011 zaslal právní předchůdce žalované jako právní zástupce žalobce jménem žalobce [právnická osoba] s.r.o předžalobní výzvu, ve které požaduje výplatu náhrady za ztrátu na výdělku od 1. 11. 2011 do budoucna ve výši 20 750 Kč měsíčně, neprokazuje, že by žalobce dal právnímu předchůdci žalované pokyn, aby v případě, že [právnická osoba] na předžalobní výzvu nebude reagovat, podal žalobu či původní žalobu o tento nárok rozšířil. Pokud žalobce argumentuje žalobou ze dne 7. 2. 2012 podanou Okresnímu soudu v Jičíně, ve které prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce (právní předchůdce žalované) uplatnil nárok spočívající v náhradě ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 22. 3. 2011 do 31. 10. 2011 ve výši 153 240 Kč, pak z tohoto nelze automaticky dovodit, že žalobce dal právnímu předchůdci žalované pokyn uplatnit buď rozšířením žaloby původní nebo žalobou novou nárok žalobce - náhradu za ztrátu na výdělku od 1. 11. 2011 do budoucna ve výši 20 750 Kč měsíčně. Stejně tak z Protokolu o jednání před Okresním soudem v Jičíně ze dne 25. 9. 2013, ve věci sp. zn. 11 C 15/2012 udělení takového pokynu žalobcem jeho tehdejšímu právnímu zástupci (právnímu předchůdci žalované) nevyplývá. Soud neprovedl důkaz účastnickým výslechem žalobce, kterým chtěl žalobce prokázat, jaké pokyny dával právnímu předchůdci žalované. Podle § 131 odst. 1 o.s.ř. důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Soud má za to, že pokud dal žalobce právnímu předchůdci žalované určitý pokyn v rámci svého právního zastupování na základě plné moci, musí takový pokyn být někde zaznamenán, určitě musí být obsahem advokátního spisu. Žalobce byl soudem vyzván k označení důkazu (důkazů), kterým by bylo prokázáno, jaké pokyny žalobce právnímu předchůdci žalované udělil, žalobce příslušné důkazy označil a soud je provedl a hodnotil, jak je uvedeno výše. Z tohoto důvodu soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz účastnickým výslechem žalobce, neboť je přesvědčen, že pokud by žalobce právnímu předchůdci žalované udělil pokyn k rozšíření stávající žaloby či k podání nové žaloby ve věci nároku - náhrada za ztrátu na výdělku od 1. 11. 2011 do 28. 2. 2014 ve výši 20 750 Kč měsíčně, byl by takový pokyn písemně zaznamenán. Argumentace žalobce, že JUDr. [příjmení] své pochybení uznal například tím, že nárok uplatnil u pojišťovny, je nepřiléhavá. Vzhledem k tomu, že se žalobce na advokáta obrátil s požadavkem na náhradu škody z důvodu údajného pochybení advokáta, advokát oznámil uplatnění nároku na náhradu škody způsobené při výkonu advokacie svému odpovědnostnímu pojistiteli. Postupoval tak v souladu s Všeobecnými pojistnými podmínkami [právnická osoba] pro pojištění profesní odpovědnosti za škodu (VPP O 2005/01 PROFI), podle kterých byl jako pojištěný povinen při vzniku škodné události neprodleně po té, co se dozvěděl o vzniku škody, informovat pojistitele a plnit další povinnosti ve smyslu všeobecných pojistných podmínek (Článek 12, odst. 1 písm. b) Všeobecných pojistných podmínek). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Ve věci úspěšné žalované proti neúspěšnému žalobci přiznal soud náhradu nákladů řízení ve výši 75 934,20 Kč Náklady žalované sestávají z odměny a hotových výdajů jeho advokáta, přičemž výše těchto nákladů se určí podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“. Jedná se v první řadě o mimosmluvní odměnu advokáta, určenou z tarifní hodnoty 379 230 Kč (§ 7 bod 6, § 8 odst. 1 advokátního tarifu), za každý z níže uvedených úkonů právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu) 2. vyjádření k žalobě ze dne 25. 5. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu)

3. účast na jednání před soudem I. stupně dne 11. 6. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu)

4. účast na jednání před soudem I. stupně dne 18. 6. 2021 – vyhlášení rozsudku – ½ úkon (§ 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu) 5. vyjádření k odvolání žalobce ze dne 13. 12. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu)

6. účast na jednání před soudem I. stupně dne 2. 9. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu)

7. účast na jednání před soudem I. stupně dne 27. 9. 2022 – vyhlášení rozsudku – ½ úkon (§ 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu). Za každý z výše uvedených 6 úkonů právní služby (5 úkonů a 2 ½ úkony) náleží odměna ve výši 9.820 Kč. Podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu advokátu náleží za každý z výše uvedených 7 úkonů náhrada hotových výdajů v paušální výši 300 Kč a součástí nákladů je i náhrada za daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), zde částka 12 814,20 Kč. Celková výše nákladů činí 43.039,70 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalobci uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalované. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za 2 úkony právní služby – a) vyjádření ze dne 26. 8. 2022 k vyjádření žalobce ze dne 13. 7. 2022, neboť toto podání učinila žalovaná o své vlastní vůli, nikoli k výzvě soudu a b) písemný závěrečný návrh ve věci ze dne 22. 9. 2022, neboť žalovaná tuto formu upřednostnila před ústním přednesem závěrečného návrhu při jednání před soudem dne 2. 9. 2022. Ve věci úspěšnému vedlejšímu účastníku na straně žalované proti neúspěšnému žalobci přiznal soud náhradu nákladů řízení ve výši 30 794,50 Kč Náklady vedlejšího účastníka na straně žalované sestávají z odměny a hotových výdajů jeho advokáta, přičemž výše těchto nákladů se určí podle advokátního tarifu. Jedná se v první řad o mimosmluvní odměnu advokáta, určenou z tarifní hodnoty 379 230 Kč (§ 7 bod 6, § 8 odst. 1 advokátního tarifu), za každý z níže uvedených úkonů právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu)

2. účast na jednání před soudem I. stupně dne 2. 9. 2022 3. účast na jednání před soudem I. stupně dne 27. 9. 2022 – vyhlášení rozsudku – ½ úkon (§ 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu). Za každý z výše uvedených 2,5 úkonu právní služby náleží odměna ve výši 9 820 Kč. Podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu náleží za každý z výše uvedených 3 úkonů náhrada hotových výdajů v paušální výši 300 Kč a součástí nákladů je i náhrada za daň přidané hodnoty, kterou je advokát povinen odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o ani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), zde částka 5 344,50 Kč. Celková výše nákladů činí 30 794,50 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalobci uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vedlejšího účastníka na straně žalované. Soud nepřiznal vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náhradu nákladů řízení za 1 úkon právní služby - písemný závěrečný návrh ve věci ze dne 23. 9. 2022, neboť vedlejší účastník na straně žalované tuto formu upřednostnil před ústním přednesem závěrečného návrhu při jednání před soudem dne 2. 9. 2022. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.