15 C 110/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 c) Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 d) Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0 Adresa zainteresované osoby 3/0 e) Jméno zainteresované osoby 4/0 Datum narození zainteresované osoby 4/0 , Adresa zainteresované osoby 4/0 všichni zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 4/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 4/0 proti žalovanému: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o náhradu nemajetkové újmy,

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku žalobci a) zaslat na adresu , adresa, , omluvu v tomto znění: „Vážený pane , Anonymizováno, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , Anonymizováno, “.

II. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku žalobkyni b) zaslat na adresu , adresa, , omluvu v tomto znění: „Vážená paní , Anonymizováno, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , Anonymizováno, “.

III. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku žalobkyni c) zaslat na adresu , Anonymizováno, , , adresa, , omluvu v tomto znění: „Vážená paní , Anonymizováno, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , Anonymizováno, “.

IV. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku žalobci d) zaslat na adresu , jméno FO, , Anonymizováno, , , adresa, , omluvu v tomto znění: „Vážený pane , Anonymizováno, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , Anonymizováno, “.

V. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku žalobci e) zaslat na adresu , adresa, , , adresa, , omluvu v tomto znění: „Vážený pane , Anonymizováno, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , Anonymizováno, “.

VI. Na náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobcům částku , částka, pro každého z žalobců a) až e), a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro , adresa, dne , datum, se žalobce a) domáhal, aby soud uložil žalovanému zaslat na adresu žalobce a) omluvu ve znění: „Vážený pane , Anonymizováno, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , Anonymizováno, , Anonymizováno, “; se žalobkyně b) domáhala, aby soud uložil žalovanému zaslat na adresu žalobkyně b) omluvu ve znění: „Vážená paní , Anonymizováno, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , Anonymizováno, “; se žalobkyně c) domáhala, aby soud uložil žalovanému zaslat na adresu žalobkyně c) omluvu ve znění: „Vážená paní , Anonymizováno, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , Anonymizováno, “; se žalobce d) domáhal, aby soud uložil žalovanému zaslat na adresu žalobce d) omluvu ve znění: „Vážený pane , Anonymizováno, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , Anonymizováno, /, Anonymizováno, “; se žalobce e) domáhal, aby soud uložil žalovanému zaslat na adresu žalobce e) omluvu ve znění: „Vážený pane , Anonymizováno, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , Anonymizováno, “.

2. Žalobci uvedli, že uplatňují nárok na nemateriální újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky přestupkového řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně se jednalo o přestupkové řízení vedené , Anonymizováno, města , Anonymizováno, , které skončilo usnesením o zastavení řízení ze dne , datum, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Žalobci dne , datum, uplatnili u žalovaného nárok na náhradu nemajetkové újmy.

3. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne , datum, uvedl, že navrhuje zamítnutí žaloby. Žalobci se měli dopustit přestupku porušením povinnosti vyplývající z ustanovení § 31 odst. 3 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen „krizový zákon“), kdy neměli strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu a dne , datum, v blíže nezjištěné době byli přítomni v provozovně stravovacích služeb – v restauraci pivní šenk „, Anonymizováno, “ až do zásahu policejních hlídek, kdy byla restaurace vyklizena. Ve věci bylo , Anonymizováno, vedeno přestupkové řízení, v rámci kterého byla vydána dvě společná rozhodnutí, jimiž byli žalobci shledáni vinnými. Tato rozhodnutí byla napadena odvoláním a dvakrát zrušena , Anonymizováno, . Společné přestupkové řízení bylo následně zastaveno s ohledem na zásadu in dubio pro reo, když správní orgán dovodil, že po provedeném dokazování nelze rozhodnout k tíži přestupců. Celkové přestupkové řízení trvalo u jednotlivých žalobců od , datum, až , datum, do , datum, , tedy 2 roky a 1 až 1,5 měsíce. V řízení došlo k dvěma průtahům , Anonymizováno, , kdy nadřízeným správním orgánem bylo dvakrát vyhověno žádosti žalobců o opatření proti nečinnosti. Částečně se na délce přestupkového řízení podílela i skutečnost, že na základě usnesení vlády č. , hodnota, ze dne , datum, bylo s účinností od , datum, do , datum, orgánům veřejné moci a správním orgánům uloženo, aby v rámci svých pracovišť zahájily omezený provoz a byl stanoven zákaz styku s veřejností, což se ve výsledku obecně projevilo i na délce přestupkového řízení, když tuto mimořádnou situaci, jíž lze hodnotit jako vis maior, nelze přičítat k tíži správního orgánu. Dále byl správní orgán v souvislostí s pandemií koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího , podezřelý výraz, Covid-19 zatížen jednorázovým mimořádným nápadem případů. Žádost o poskytnutí omluvy byla u žalovaného žalobci uplatněna ve smyslu ustanovení § 14 zákona č. 82/1998 Sb. dne , datum, .

4. Soud provedl důkaz listinami, ze kterých zjistil:

5. Usnesením vlády České republiky č. , hodnota, ze dne , datum, byl na území České republiky v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího , podezřelý výraz, Covid-19 vyhlášen nouzový stav.

6. Usnesením vlády České republiky č. , hodnota, ze dne , datum, byl v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-CoV-2 zakázán volný pohyb osob na území České republiky s určitými výjimkami, jež se na jednání žalobců coby obviněných nevztahovaly a dále bylo přikázáno omezit kontakty s jinými osobami na nezbytně nutnou míru, pobývat na veřejně přístupných místech nejvýše v počtu 2 osob s výjimkami, které se na jednání žalobců nevztahovaly.

7. Usnesením vlády České republiky č. , hodnota, ze dne , datum, byl zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb s výjimkou vybraných provozoven jako prodejny potravin, prodejny paliv atd. Dále byla tímto usnesením pod bodem I.2. zakázána přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb s výjimkami, které se na jednání žalobců nevztahovaly.

8. Oznámením podezření ze spáchání přestupku ze dne , datum, bylo , Anonymizováno, oznámeno podezření, že se žalobci spolu s dalšími osobami dopustili přestupku tím, že dne , datum, v 19:11 hodin vstoupili do vnitřních prostor šenku „, Anonymizováno, “, čímž porušili povinnost podle § 31 odst. 3 písm. c) krizového zákona, kdy fyzická osoba je v době krizového stavu povinna strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu.

9. Dne , datum, v případě žalobkyně b) a dne , datum, v případě žalobce a), žalobkyně c), žalobce d) a žalobce e) vydal Magistrát města Brna příkazy, kterým žalobce a), žalobkyni b), žalobkyni c), žalobce d) a žalobce e) uznal vinnými ze spáchání přestupku, že dne , datum, v blíže nezjištěné době, jistě však od 18:34 hodin, kdy se na místo dostavila hlídka městské policie, pobývali v , adresa, ve vládními nařízeními uzavřené provozovně restaurace pivní šenk , Anonymizováno, , která měla fakticky pro veřejnost otevřeno při anonci na vývěsním stojanu před restaurací „Protest! , adresa, . 12. – 30. 12., 16h – 20h, chcete-li nás podpořit, přijďte na pivo“ a dále na jiném místě byla deklarována jako petiční místo, kde společně s dalšími dvaceti pěti osobami stíhanými samostatně, každý z žalobců konzumoval alkoholické nápoje a ostatní produkty z nabídky restaurace, za současného nedodržování 2 m odstupů, a to až do zásahu policejní hlídky, kdy byla restaurace vyklizena kolem 19:40 hodin.. Ve dnech , datum, až , datum, žalobci prostřednictvím svého právního zástupce podali proti příkazům odpory, které odůvodnili mimo jiné tím, že v předmětné restauraci realizovali své petiční právo zaručené Listinou základních práv a svobod.

10. Dne , datum, byla přestupková řízení jednotlivých žalobců spojena do společného řízení. Podáním žalobců, které bylo , Anonymizováno, doručeno dne , datum, , si žalobci stěžovali, že přes svůj příslib , Anonymizováno, nekontaktoval právního zástupce žalobců ohledně termínu pro seznámení se se spisovým materiálem. Žalobci v tomto podání rovněž poukázali na Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 106/20 ze dne , datum, , který zrušil bod usnesení vlády ze dne , datum, , č. , hodnota, o přijetí krizového opatření, které v podstatě identicky jako usnesení vlády České republiky č. , hodnota, ze dne , datum, zakazovalo maloobchodní prodej s určitými výjimkami. Ústavní soud shledal předmětné krizové opatření za protiústavní pro existenci obecného zákazu podnikání a absenci odůvodnění. Žalobci poukazovali na to, že závěry Nálezu Ústavního soudu jsou analogicky aplikovatelné i na posuzovanou situaci a tedy že usnesení vlády České republiky, které měli žalobci porušit, je z materiálního hlediska nezákonné.

11. Dne , datum, právní zástupce žalobců nahlédl do spisu.

12. Dne , datum, bylo , Anonymizováno, doručeno podání žalobců, ve kterém předložili , Anonymizováno, usnesení , Anonymizováno, o odložení přestupku ve věci porušení zákazu volného pohybu stanoveného v době platnosti a účinnosti mimořádného opatření Ministerstva , podezřelý výraz, , které zakazovalo volný pohyb osob na území České republiky a současně zakazovalo prodej zboží a služeb v provozovnách. Žalobci se dožadovali analogického postupu správního orgánu.

13. Dne , datum, byli žalobci předvoláni k ústnímu jednání na , datum, . Podáním ze dne , datum, žalobci požádali o změnu termínu ústního jednání. Dne , datum, byli žalobci vyrozuměni o změně termínu ústního jednání na , datum, .

14. Dne , datum, proběhlo ústní jednání. Na toto jednání se nikdo z žalobců nedostavil s ohledem na poučení správního orgánu, že účast na jednání bude umožněna osobám pouze za použití ochranných prostředků dýchacích cest podle mimořádného opatření Ministerstva , podezřelý výraz, . Na jednání se dostavil právní zástupce žalobců.

15. Dne , datum, žalobci prostřednictvím svého právního zástupce adresovali , Anonymizováno, podání, kterým namítali průtahy v řízení a poukazovali na to, že ve věci jiných osob, které rovněž měly být dne , datum, přítomny v provozovně stravovacích služeb , Anonymizováno, , která byla zapojena do protestu proti vládním opatřením, již bylo vydáno rozhodnutí.

16. Výzvou ze dne , datum, byli žalobci vyzváni, aby se seznámili s podklady pro vydání rozhodnutí. Dne , datum, právní zástupce žalobců nahlížel do spisu.

17. Dne , datum, , Anonymizováno, vydal rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, , kterým žalobci byli uznáni vinnými ze spáchání přestupku proti krizovému stavu podle § 34 odst. 1 písm. a) krizového zákona, za což byla každému z žalobců uložena pokuta ve výši , částka, a povinnost uhradit náklady řízení ve výši , částka, .

18. Dne , datum, podali žalobci proti rozhodnutí , Anonymizováno, odvolání. Podáními ze dne , datum, a ze dne , datum, žalobci odvolání doplnili. Dne , datum, bylo odvolání žalobců předloženo , Anonymizováno, .

19. Dne , datum, vydal , Anonymizováno, rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, , kterým rozhodnutí , Anonymizováno, uvedené v bodu 17 zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Dne , datum, byl spis vrácen , Anonymizováno, .

20. Dne , datum, , Anonymizováno, požádal o poskytnutí kopie petičních archů paní , jméno FO, ze společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, , která provozuje šenk , Anonymizováno, . Dne , datum, , jméno FO, odpověděla , Anonymizováno, , že, Anonymizováno, petiční archy byly odeslány petičnímu výboru.

21. Dne , datum, doručili žalobci , Anonymizováno, doplnění právní argumentace a žádost o odstranění průtahů ve věci. V tomto podání upozornili na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , ve kterém je uvedeno, že Ústavní soud v usnesení sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, uložil správním soudům, aby v rámci řízení o zásahové žalobě posoudili předběžnou otázku zákonnosti či ústavnosti krizového opatření vlády. Na základě tohoto usnesení Ústavního soudu žalobci analogicky dovozovali, že předmětné krizové opatření vlády je protiústavní a nezákonné a žádali o zastavení přestupkového řízení.

22. Dne , datum, , Anonymizováno, požádal o poskytnutí kopií petičních archů Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Dne , datum, obdržel , Anonymizováno, odpověď, že na jednom z petičních archů našel 27 osob ze seznamu osob ztotožněných Policií České republiky, nicméně z důvodu ochrany osobních údajů nelze poskytnout kopie petičních archů.

23. Podáním ze dne , datum, žalobci upozornili , Anonymizováno, na další judikaturu.

24. Dne , datum, podali žalobci ve věci další podání, jímž požádali o zaslání podkladů, které byly do spisu doplněny po zrušení rozhodnutí odvolacím orgánem a dále doplnili další rozsudky, kterými analogicky dovozovali nezákonnost dotčených krizových opatření.

25. Dne , datum, zaslal , Anonymizováno, právnímu zástupci žalobců usnesení č.j. , Anonymizováno, k jeho žádosti ze dne , datum, .

26. Dne , datum, požádal , Anonymizováno, e-mailem tajemnici petičního výboru , Anonymizováno, o předložení petičních archů za účelem provedení důkazu listinou. V uplynulých dvou měsících probíhala e-mailová komunikace mezi Úřadem pro ochranu osobních údajů, Magistrátem města Brna a petičním výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jakým způsobem realizovat a vyhovět žádosti , Anonymizováno, o předložení petičních archů, aby byla dodržena pravidla GDPR. Podáním ze dne , datum, petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádosti , Anonymizováno, vyhověl a petiční archy mu poslal.

27. Podáním ze dne , datum, Krajský úřad , Anonymizováno, požádal o zapůjčení spisu za účelem vyřízení podání žalobců jako účastníků řízení, kterým uplatnili žádost o opatření proti nečinnosti správního orgánu.

28. Dne , datum, byl právní zástupce žalobců informován o dalším spojení přestupkového řízení ve věci žalobců a) až e), pana , jméno FO, , paní , jméno FO, a přestupkového řízení ve věci pana , jméno FO, , paní , jméno FO, , pana , jméno FO, a pana , jméno FO, .

29. Podáním ze dne , datum, byl právní zástupce žalobců vyrozuměn o konání ústního jednání, které bylo nařízeno na , datum, , , datum, a , datum, vždy od 8:30 hodin. Podáním ze dne , datum, požádal právní zástupce žalobců o sdělení, proč je jednání nařízeno na tři dny, když věc žalobců lze považovat za jednoduchou a zároveň požádal o sdělení předpokládaného plánu průběhu jednání.

30. Dne , datum, byl Krajskému úřadu , Anonymizováno, kraje odeslán přestupkový spis.

31. Dne , datum, Magistrát města , Anonymizováno, zaslal právnímu zástupci žalobců k jeho žádosti ze dne , datum, harmonogram jednání uvedeného v bodu 29.

32. Podáními ze dne , datum, Magistrát města Brna vyrozuměl účastníky přestupkového řízení o pokračování v ústním jednání a o oznámení o spojení řízení.

33. Dne , datum, byli na ústní jednání předvolání svědci.

34. Dopisem ze dne , datum, byl právní zástupce žalobců vyrozuměn, že oproti původně zamýšlenému programu budou na ústním jednání vyslechnuti i obvinění z přestupku.

35. Podáním ze dne , datum, předvolaný svědek , jméno FO, vyrozuměl správní orgán, že odmítá podat vysvětlení z obavy postihu ze strany státní moci.

36. Předvoláními ze dne , datum, a , datum, byli předvoláni k podání svědecké výpovědi dva strážníci Městské policie , adresa, a dva příslušníci Policie České republiky.

37. Usnesením Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, byly zamítnuty žádosti žalobců o přijetí opatření k odstranění nečinnosti. Krajský úřad , Anonymizováno, kraje ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedl: „Krajský úřad po prostudování dokumentů předmětného spisu a zejména s ohledem na nařízení ústního jednání na měsíc únor roku , Anonymizováno, konstatuje, že není k postupu podle ustanovení § 80 odst. 4 správního řádu v souvislosti s žádostí důvod. Současně krajský úřad považuje za nutné zdůraznit, že správní orgán je povinen postupovat tak, aby bylo přestupkové řízení co nejdříve řádně projednáno.“.

38. Dne , datum, informoval Magistrát města , Anonymizováno, předvolaného svědka , jméno FO, , že jím udaný důvod, na základě kterého odmítá odepřít výpověď, nepovažuje Magistrát města , Anonymizováno, za závažný důvod k nedostavení se na ústní jednání.

39. Dne , datum, Krajský úřad , Anonymizováno, kraje vrátil Magistrátu města , Anonymizováno, přestupkový spis.

40. Dne , datum, byl právní zástupce žalobců nahlížet do spis a téhož den vyrozuměl Magistrát města , Anonymizováno, , že žádný z žalobců se ústního jednání nezúčastní, stejně tak jako se ho nezúčastní právní zástupce žalobců.

41. Ve dnech , datum, až , datum, se konalo ústní jednání, v rámci kterého , jméno FO, (výčepní) odmítl podat svědeckou výpověď, dále byl proveden výslech svědkyně , jméno FO, , která je statutárním orgánem společnosti, která provozuje pivní šenk , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a dále byl proveden výslech svědků – strážníků Městské policie , adresa, a příslušníků Policie České republiky.

42. Dne , datum, byli účastníci řízení vyzváni k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Téhož dne právní zástupce žalobců požádal o umožnění nahlížení do spisu a seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Dne , datum, právní zástupce žalobce do spisu nahlédl a dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, se písemně vyjádřil k podkladům pro vydání rozhodnutí.

43. Dne , datum, do spisu nahlíželi další obvinění, a to , jméno FO, a , jméno FO, .

44. Dne , datum, doplnil právní zástupce žalobců argumentaci o závěry rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , jímž bylo zastaveno přestupkové řízení proti přestupci, který porušil zákaz volného pohybu osob; žalobci navrhovali analogický postup.

45. Dne , datum, žalobci podali žádost ke Krajskému úřadu , Anonymizováno, kraje o opatření proti nečinnosti, neboť ve věci stále nebylo rozhodnuto.

46. Usnesením Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo rozhodnuto tak, že Krajský úřad , Anonymizováno, kraje žádosti žalobců uvedené v bodu 45 vyhovuje a podle ustanovení § 80 odst. 4 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů přikazuje Magistrátu města , Anonymizováno, , odboru obrany, aby neprodleně, nejpozději však ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne doručení tohoto příkazu vydal rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, .

47. Dne , datum, bylo vydáno rozhodnutí Magistrátu města , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, kterými byli obvinění žalobci a) až e) a spolu s nimi další účastníci přestupkového řízení , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, shledáni vinnými ze spáchání přestupku podle § 34 odst. 1 písm. a) krizového zákona zaviněním z nedbalosti podle § 15 odst. 3 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, kterého se dopustili nesplněním povinnosti dle § 31 odst. 3 písm. c) krizového zákona, když nestrpěli omezení stanovená v době krizového stavu, specifikovaná v usnesení vlády České republiky č. , hodnota, , které stanovilo zákaz volného pohybu osob na území celé České republiky a omezení pohybu na veřejně přístupných místech s výjimkami, které se na jednání obviněných nevztahují, a omezení kontaktů s jinými osobami na dobu nezbytně nutnou, a v usnesení vlády České republiky č. , hodnota, , které stanovovalo zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb; a to tím, že spolu s dalšími účastníky přestupkového řízení byli přítomni dne , datum, v blíže nezjištěné době v provozovně , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , za což jim byla každému uložena pokuta ve výši , částka, a povinnost nahradit náklady řízení ve výši , částka, .

48. Dne , datum, podali žalobci proti rozhodnutí uvedenému v bodu 47 odvolání.

49. Dne , datum, Magistrát města , Anonymizováno, , Anonymizováno, informoval účastníky řízení , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , že ostatní účastníci přestupkového řízení podali proti rozhodnutí uvedenému v bodu 47 odvolání a byli vyzváni, aby se k odvolání vyjádřili.

50. Dne , datum, žalobci prostřednictvím svého právního zástupce požádali o sdělení, zda jejich odvolání ze dne , datum, již bylo postoupeno odvolacímu správnímu orgánu.

51. Dne , datum, Magistrát města , Anonymizováno, předložil Krajskému úřadu , Anonymizováno, kraje odvolání žalobců a právního zástupce žalobců o tom informoval písemně dne , datum, . Dne , datum, právní zástupce žalobců doplnil již podané odvolání. Dne , datum, byla Magistrátu města , Anonymizováno, doručena podání , tituly před jménem, , jméno FO, , a , tituly před jménem, , jméno FO, a dne , datum, podání , jméno FO, , jejichž obsahem bylo odvolání proti rozhodnutí uvedenému v bodu 47.

52. Rozhodnutím Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zrušeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně uvedené v bodu 47 ve věci žalobců a) až e) a , jméno FO, a , jméno FO, a ve věci účastníků , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, byla jejich odvolání odmítnuta pro opožděnost. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .

53. Následně Krajský úřad , Anonymizováno, kraje přezkoumal na základě vlastního podnětu své rozhodnutí uvedené v bodu 52 a rozhodnutím č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, rozhodl tak, že ve vztahu k účastníkům řízení , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, odvolání nebylo pro opožděnost odmítnuto, ale rozhodnutí uvedené v bodu 47 bylo zrušeno i vůči těmto třem osobám a věc byla vrácena správnímu orgánu I. stupně.

54. Dne , datum, Magistrát města , Anonymizováno, požádal o stanovisko Ministerstvo , Anonymizováno, .

55. Dne , datum, bylo stanovisko Ministerstva , Anonymizováno, doručeno správnímu orgánu.

56. Dne , datum, právní zástupce žalobců doručil správnímu orgánu rozsudek Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , který dopadal na věc žalobců. V posuzované věci byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku podle krizového zákona, kterého se měl dopustit tím, že umožnil přítomnost veřejnosti v provozovně stravovacích služeb. Krajský soud v , adresa, dovodil, že krizové opatření, které měl žalobce porušit, nelze podle čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky aplikovat, a to pro důvody obsažené v Nálezu Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, pro absenci náležitého odůvodnění, bez kterého takové krizové opatření, které zasahuje do základních lidských práv a svobod, postrádá legitimitu. Zároveň podáním ze dne , datum, uplatnili žalobci opakovaně žádost o opatření proti nečinnosti.

57. Dne , datum, požádal Magistrát města , Anonymizováno, o metodickou pomoc Krajský úřad , Anonymizováno, kraje v souvislosti s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, , který mu předložili žalobci.

58. Dne , datum, si Krajský úřad , Anonymizováno, kraje vyžádal spis za účelem posouzení opakované žádosti žalobců o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne , datum, .

59. Dne , datum, Magistrát města , Anonymizováno, zaslal Krajskému úřadu , Anonymizováno, kraje spis.

60. Dne , datum, Krajský úřad , Anonymizováno, kraje doručil Magistrátu města , Anonymizováno, stanovisko, jehož obsahem bylo, že rozsudek Krajského soudu v , adresa, o nemožnosti aplikace usnesení vlády České republiky o krizových opatřeních se vztahuje na danou konkrétní věc a nemá vliv na jiná řízení, než na konkrétní soudní a správní řízení, a proto se tímto rozsudkem nemá Magistrát města , Anonymizováno, řídit.

61. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Krajský úřad , Anonymizováno, kraje o žádosti žalobců uvedené v bodu 56 rozhodl tak, že žádosti účastníků se vyhovuje a podle § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu se přikazuje správnímu orgánu I. stupně, aby neprodleně, nejpozději však ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení vydal rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, .

62. Dne , datum, Krajský úřad , Anonymizováno, kraje vrátil Magistrátu města , Anonymizováno, přestupkový spis.

63. Dne , datum, byla účastníkům zaslána výzva k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí.

64. Usnesením Magistrátu města , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo přestupkové řízení vůči všem účastníkům zastaveno, neboť spáchání skutku, o kterém se řízení vedlo, nebylo účastníkům prokázáno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .

65. Soud se v řízení zabýval otázkou zadostiučinění odpovídající nemajetkové újmě žalobců. Přitom vycházel z provedených listinných důkazů a zjištěného skutkového stavu, když řízení o přestupku proti žalobcům trvalo ode dne , datum, v případě žalobkyně b) a ode dne , datum, v případě žalobce a), žalobkyně c), žalobce d) a žalobce e) , kdy vydal Magistrát města , Anonymizováno, příkazy, kterým žalobce a), žalobkyni b), žalobkyni c), žalobce d) a žalobce e) uznal vinnými ze spáchání přestupku, že dne , datum, v blíže nezjištěné době, jistě však od 18:34 hodin, kdy se na místo dostavila hlídka městské policie, pobývali v , adresa, ve vládními nařízeními uzavřené provozovně restaurace pivní šenk , Anonymizováno, , která měla fakticky pro veřejnost otevřeno při anonci na vývěsním stojanu před restaurací „Protest! , adresa, . 12. – 30. 12., 16h – 20h, chcete-li nás podpořit, přijďte na pivo“ a dále na jiném místě byla deklarována jako petiční místo, kde společně s dalšími dvaceti pěti osobami stíhanými samostatně, každý z žalobců konzumoval alkoholické nápoje a ostatní produkty z nabídky restaurace, za současného nedodržování 2 m odstupů, a to až do zásahu policejní hlídky, kdy byla restaurace vyklizena kolem 19:40 hodin; do dne , datum, , kdy nabylo právní moci usnesení Magistrátu města , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým bylo přestupkové řízení vůči všem účastníkům zastaveno, neboť spáchání skutku, o kterém se řízení vedlo, nebylo účastníkům prokázáno. Magistrát města , Anonymizováno, vydal v průběhu řízení o přestupku žalobců tři rozhodnutí, když dvě z nich Krajský úřad , Anonymizováno, kraje zrušil a věc vrátil Magistrátu města , Anonymizováno, k novému projednání. Krajský úřad , Anonymizováno, kraje také rozhodoval o třech žádostech žalobců ve věci opatření proti nečinnosti správního orgánu (Magistrátu města , Anonymizováno, ), dne , datum, byla žádost žalobců zamítnuta a dne , datum, a , datum, bylo žádosti žalobců vyhověno. V případě rozhodnutí ze dne , datum, Krajský úřad , Anonymizováno, kraje uložil Magistrátu města , Anonymizováno, rozhodnout ve věci žalobců neprodleně, nejpozději však ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení usnesení. V případě rozhodnutí ze dne , datum, Krajský úřad , Anonymizováno, kraje uložil Magistrátu města , Anonymizováno, rozhodnout ve věci žalobců neprodleně, nejpozději však ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení usnesení.

66. Podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb. (dále jen „Listina“), státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

67. Podle čl. 41 odst. 1 Listiny se práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno domáhat se pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.

68. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“) správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dále jen „právní předpisy“). Kde se v tomto zákoně mluví o zákoně, rozumí se tím též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Podle odst. 3 tohoto ustanovení správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká (dále jen „dotčené osoby“) a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Podle odst. 4 tohoto ustanovení správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných a podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

69. Podle § 4 odst. 1 správního řádu veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.

70. Podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu jestliže odvolací orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.

71. Podle § 178 odst. 1 správního řádu nadřízeným správním orgánem je ten správní orgán, o kterém to stanoví zvláštní zákon. Neurčuje-li jej zvláštní zákon, je jím správní orgán, který podle zákona rozhoduje o odvolání, popřípadě vykonává dozor. Podle odst. 2 tohoto ustanovení nelze-li nadřízený správní orgán určit podle odstavce 1, určí se podle tohoto odstavce. Nadřízeným správním orgánem orgánu obce se rozumí krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem orgánu kraje se rozumí v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstva , Anonymizováno, , v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústřední správní úřad, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší. Nadřízeným správním orgánem jiné veřejnoprávní korporace se rozumí správní orgán pověřený výkonem dozoru a nadřízeným správním orgánem právnické nebo fyzické osoby pověřené výkonem veřejné správy se rozumí orgán, který podle zvláštního zákona rozhoduje o odvolání; není-li takový orgán stanoven, je tímto orgánem orgán, který tyto osoby výkonem veřejné správy na základě zákona pověřil. Nadřízeným správním orgáme ústředního správního úřadu se rozumí ministr, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Nadřízeným správním orgánem ministra nebo jiného ústředního správního úřadu se rozumí vedoucí příslušného ústředního správního úřadu.

72. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“), bez ohledu na skutečnost, zda vznikla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem škoda, poskytuje se přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu.

73. Podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samostatné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

74. Podle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

75. Podle § 22 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo pro vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

76. Podle § 22 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

77. Podle § 94 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“), pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.

78. Zákon č. 82/1998 Sb. zakládá nárok na přiměřené zadostiučinění k náhradě vzniku nemajetkové újmy, a to bez ohledu na to, zda zároveň vznikla škoda (skutečná škoda, ušlý zisk či odškodnitelná újma na zdraví). Nemajetková újma je přitom čistě subjektivní kategorií, kterou lze prokázat jen se značnými obtížemi. I proto dospěl Nejvyšší soud České republiky ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , uveřejněném pod , Anonymizováno, , k závěru, že nemajetková újma vzniká v důsledku nepřiměřené délky řízení, a žádné důkazy v tomto ohledu soud v zásadě po poškozeném nepožaduje. Nemateriální újma spočívá ve stavu nejistoty ohledně výsledku řízení, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (srovnej bod V. uvedeného Stanoviska). Nemajetková újma poškozenému v důsledku nepřiměřené délky řízení vznikne v okamžiku, kdy poškozený začne délku řízení jako nepřiměřenou pociťovat, tedy zpravidla již v průběhu samotného řízení a okamžik vzniku nemajetkové újmy je tak shodný s okamžikem, kdy se poškozený o vniklé majetkové újmě dozvěděl. Poškozený proto může v odůvodněných případech požadovat odškodnění vzniklé nemajetkové újmy již v průběhu řízení, ve kterém k tomuto nesprávnému úřednímu postupu dochází (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nemajetková újma představuje zásah do jiné než majetkové sféry poškozeného (není spojena se snížením majetkového stavu či jeho nezvýšením, ač bylo předpokládáno) a nárok na její odškodnění je zcela nezávislý na tom, že vznikne škoda, tj. újma, jak ji chápal zákon před novelou č. 160/2006 Sb. v návaznosti na vymezení škody tehdy platným a účinným občanským zákoníkem. Náhrada nemajetkové újmy je za současného právního stavu jen náhradou; nelze ji chápat jako prostředek s „trestajícím účinkem“, tedy více, než jen kompenzaci (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I, Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Platí ovšem, že dotčená osoba není povinna výši morální újmy prokazovat (srovnej bod 68 rozsudku , Anonymizováno, ve věci stížnosti č. , Anonymizováno, /99, , Anonymizováno, proti České republice, dostupné z: , Anonymizováno, /pages/, Anonymizováno, .aspx?i=001-, Anonymizováno, ).

79. Ze shora citovaného Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , uveřejněném pod , Anonymizováno, , současně plyne, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi , částka, až , částka, (cca 600 až , částka, ) za jeden rok řízení, tj. , částka, až , částka, (cca 50 až , částka, ) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud České republiky přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud České republiky pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (respektive prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy , částka, až , částka, za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak , částka, až , částka, ).

80. Z judikatury Nejvyššího soudu České republiky, například z rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechává soudu (ale i příslušnému ústřednímu správnímu orgánu, který nárok posuzuje v rámci předběžného projednání nároku), aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností a posoudil, jaká satisfakce by mohla kompenzovat utrpěnou újmu. Nejvyšší soud České republiky ve výše uvedeném rozsudku mimo jiné uvedl: „Omluva je uznávaným satisfakčním právním prostředkem ke zmírnění následků dotčení osobnostních práv fyzické osoby, její přiznání záleží vždy na posouzení obsahu i formy příslušné omluvy, stejně jako okolností, za nichž byla učiněna (viz. například zde využitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).“.

81. Ústavní soud ve svém Nálezu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, dovodil, že přiměřené zadostiučinění poskytované podle zákona č. 82/1998 Sb. může mít podobu buď morální satisfakce, nebo materiální (peněžní) satisfakce, ta připadá přitom v úvahu tehdy, pokud by morální satisfakce nebyla způsobené majetkové újmě adekvátní. Jednou z forem morální satisfakce, kterou uvádí přímo ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., je konstatování, že došlo k porušení práva; vedle toho přicházejí v úvahu i jiné formy, mezi něž bezpochyby dle Ústavního soudu lze přiřadit i omluvu.

82. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v otázce významu omluvy jako satisfakčního prostředku výslovně neuvedeného v § 13 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění, vedle nároku na zadostiučinění v penězích zdůrazňuje, že obě tyto kategorie zadostiučinění sledují cíl zákona přiměřeně, tj. s ohledem na okolnosti konkrétního případu odpovídajícím, postačujícím a zároveň účinným způsobem zmírnit nepříznivý následek neoprávněného zásahu, tj. nemajetkovou újmu vzniklou na osobnosti fyzické osoby. Může-li být vzniklá nemajetková újma na osobnosti fyzické osoby přiměřeně zmírněna některou z forem morálního zadostiučinění, a tak naplněn hlavní cíl, má podle ní poskytnout právě této morální formě zadostiučinění přednost (jde tedy o primární způsob zadostiučinění). Přiměřenost morální formy zadostiučinění znamená, že tato forma zadostiučinění je k nápravě nemajetkové újmy, která neoprávněným zásahem vznikla, podle okolností každého konkrétního případu již postačující a tím i účinná.

83. Zadostiučinění v penězích plní podpůrnou (subsidiární) funkci, tj. nastupuje až po té, kdy se morální zadostiučinění ukázalo (ať zcela nebo zčásti) nepostačujícím a tím i neúčinným (v poměrech odpovědnosti za náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem). Tento právní názor vyjádřil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

84. Při úvaze o formě přiměřeného zadostiučinění dospěl soud v souladu s výše uvedenou judikaturou k závěru, že jsou dány důvody, aby žalovaný poskytl jednotlivým žalobcům omluvy tak, jak žalobci navrhovali v žalobě.

85. Soud spatřuje žalobcům způsobenou nemateriální újmu v průtazích v řízení a ve zjevně účelovém postupu správního orgánu I. stupně, který bezdůvodně protahoval řízení o přestupku a Krajský úřad , Anonymizováno, kraje v průběhu řízení dvakrát vyhověl žádostem žalobců ve věci opatření proti nečinnosti a přikázal Magistrátu města , Anonymizováno, ve věci do určitého termínu vydat rozhodnutí. Správní orgán I. stupně nerespektoval závazný názor svého nadřízeného správního orgánu, o čemž svědčí to, že po zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne , datum, , které bylo Krajským úřadem , Anonymizováno, kraje ze dne , datum, zrušeno, další rozhodnutí bylo správním orgánem I. stupně vydáno dne , datum, a na základě odvolání žalobců bylo Krajským úřadem , Anonymizováno, kraje dne , datum, opět zrušeno.

86. Ač má být řízení o přestupku dle § 94 zákona č. 250/2016 Sb., pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, skončeno vydáním rozhodnutí nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení, trvalo v daném případě řízení o přestupku více jak 2 roky, a to od ode dne , datum, v případě žalobkyně b) a ode dne , datum, v případě žalobce a), žalobkyně c), žalobce d) a žalobce e), do , datum, , kdy nabylo právní moci usnesení Magistrátu města , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým bylo přestupkové řízení vůči všem účastníkům zastaveno, neboť spáchání skutku, o kterém se řízení vedlo, nebylo účastníkům prokázáno.

87. Evropský soud pro lidská práva vychází z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto směru v zásadě nevyžaduje (viz. Apicella, odst. 93), neboť újma vzniká samotným porušením práva, a v tomto řízení bylo prokázáno, že došlo k nepřiměřené délce správního řízení. Obecně lze říci, že správní řízení i řízení o přestupcích je zákonem lhůtováno právě proto, aby bylo rozhodováno v kratších lhůtách, než je očekávatelné například v soudním řízení.

88. Žalobci se na extrémní délce řízení podíleli jen tím, že opakovaně podávali opravné prostředky, kterým pro jejich důvodnost vždy odvolací orgán vyhověl. Důvodnost postupu žalobců potvrzuje i to, že Magistrát města , Anonymizováno, po 2 letech a téměř 2 měsících nakonec přestupkové řízení vůči žalobcům zastavil, neboť spáchání skutku, o kterém se řízení vedlo, nebylo účastníkům prokázáno, Anonymizováno89. Nemateriální újmu, kterou žalobci v příčinné souvislosti s jednáním, resp. nečinností správního orgánu 1. stupně utrpěli, spatřuje soud jednak v nepřiměřené délce řízení a v neustále narůstající frustraci žalobců, která s každým rozhodnutím správního orgánu 1. stupně a jemu předcházející nečinnosti správního orgánu 1. stupně, stoupala. Žalobci mohli mít z postupu správního orgánu 1. stupně oprávněný pocit, že nežijí v právním státu a správní orgán 1. stupně rozhoduje na základě libovůle a nikoli dle pravidel stanovených v právních předpisech. Navíc žalobci utrpěli i nemateriální újmu týkající se jejich rodinného a osobního života, když museli vynakládat čas, energii a určité finanční prostředky v souvislosti s řízením o přestupku (například na opravné prostředky a na žádosti na opatření proti nečinnosti správního orgánu), což jinak mohli využít ve prospěch svých rodin či osobního života.

90. Dále soud zvažoval další zákonná hlediska uvedená v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., když dospěl k závěru, že se nejednalo o složitou věc, takže mohla být vyřízena ve lhůtě uvedené v ustanovení § 94 zákona č. 250/2016 Sb. a navíc i Krajský úřad , Anonymizováno, kraje dvakrát konstatoval nečinnost správního orgánu 1. stupně a dvěma usneseními ve věci opatření proti nečinnosti správního orgánu správnímu orgánu 1. stupně uložil věc rozhodnout ve lhůtě 10 pracovních dnů, resp. 30 pracovních dnů ode dne doručení usnesení.

91. Vzhledem k trvající délce řízení a nedodržování závazného právního názoru odvolacího orgánu soud dospěl k závěru, že postupem Magistrátu města , Anonymizováno, bylo porušeno právo žalobců na spravedlivý proces tím, že Magistrát města , Anonymizováno, v zákonem stanovené lhůtě nerozhodl v řízení o přestupku žalobců, aniž by k tomu měl vážný důvod, naopak se prokázalo, že v průběhu řízení byl po určitou dobu nečinný. Délka řízení byla mnohonásobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat. Odvolací orgán 2x zrušil rozhodnutí správního orgánu 1. stupně, rovněž 2x vyhověl návrhu žalobců na opatření proti nečinnosti Magistrátu města , Anonymizováno, a uložil mu vydat rozhodnutí ve lhůtě 10, resp. 30 dnů. Řízení trvalo 2 roky a necelé 2 měsíce, ačkoli zákonem stanovená lhůta je 60 dnů, řízení tedy trvalo mnohem déle, než bylo očekávatelném, přičemž Magistrát města , Anonymizováno, , Anonymizováno, neměl žádný podstatný argument odůvodňující potřebu takto dlouhého řízení. Soud proto dospěl k závěru, že je na místě jednotlivým žalobcům poskytnout omluvu, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno pod body I. až V. výroku rozsudku.

92. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšným žalobcům soud přiznal náhradu nákladů řízení pro každého z žalobců ve výši , částka, . Každý z žalobců zaplatil soudní poplatek ve výši , částka, . Dle § 8 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí tarifní hodnota ve věcech osobnostních práv, kam spadá rovněž náhrada újmy způsobené nesprávným úředním postupem s návrhem na náhradu nemajetkové újmy, , částka, . Výše odměny za 1 úkon právní služby dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí , částka, . Ke každému úkonu právní služby se připočítává náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, . K tomu se dle § 137 odst. 3 o.s.ř. připočítává 21% DPH, jelikož právní zástupce žalobců je plátcem DPH. Podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. při společném zastoupení více osob se odměna snižuje o 20%. Ve věci byly učiněny 4 úkony právní služby, a to: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, replika žalobců k vyjádření žalovaného ze dne , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, . Každý z žalobců má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, včetně 21% DPH. Každému z žalobců náleží náhrada jízdních výdajů v podílu 1/5 za cestu právního zástupce žalobců z , adresa, a zpět, když právní zástupce žalobců vykonal cestu osobním automobilem zn. , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , při vzdálenosti , Anonymizováno, km a průměrné spotřebě 6,46 litru benzínu Natural 95/100 km, když celková náhrada jízdních výdajů činí , částka, . Každému z žalobců náleží rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v podílu 1/5 z částky , částka, za 10 započatých půlhodin po , částka, .

93. Lhůtu splatnosti náhrady nákladů řízení stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty ´první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.

94. Vzhledem k tomu, že žalobci byli v řízení zastoupeni advokátem, uložil soud žalovanému v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobců., adresa, dne , datum, tituly před jménem, , jméno FO, , v.r.samosoudkyně