15 C 133/2016

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, narozena datum, bytem adresa žalobkyně Zastoupené: proti; titul jméno příjmení, advokátkou, sídlem adresa žalovaným: obě zastoupeny: ; 1. celé jméno žalované, narozena datum, bytem adresa žalované, 2. celé jméno žalované, narozena datum, bytem obec a číslo titul jméno příjmení, advokátem Sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo 3. celé jméno žalovaného, datum narození, bytem obec a číslo, o určení, že žalobkyně je dědičkou zůstavitelky,

I. Určuje se, že žalobkyně celé jméno žalobkyně, datum narození, je dědičkou po zůstavitelce jméno příjmení, datum narození a zemřelé dne datum, povolané k dědění ze závěti sepsané dne datum formou notářského zápisu spisová značka anonymizováno rok, spisová značka titul jméno příjmení, notářkou se sídlem v obec.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. První žalovaná a druhá žalovaná jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 částku 6.790 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V rozsahu plnění jedné z žalovaných zaniká povinnost plnění druhé žalované. České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 7 se nepřiznává náhrada nákladů řízení vůči třetímu žalovanému.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 19. 5. 2016 domáhala určení, že je dědičkou po zůstavitelce jméno příjmení, datum narození a zemřelé dne datum, povolané k dědění ze závěti sepsané dne datum formou notářského zápisu spisová značka anonymizováno rok, spisová značka titul jméno příjmení, notářem se sídlem v obec. Žalobkyně uvedla, že zůstavitelka jméno příjmení zemřela se zanecháním dvou závětí, a to závěti sepsané formou notářského zápisu spisová značka anonymizováno rok, spisová značka ze dne datum rozhodnutí sepsaném jménem titul jméno příjmení, notáře se sídlem v obec, jejím zástupcem notářským kandidátem titul jméno příjmení, ve které ustanovila dědičkou veškerého majetku žalobkyni. Zůstavitelka zanechala také alografní závěť ze dne datum se dvěma svědky, kterou ustanovila dědici svého majetku rovným dílem všechny žalované, když 3. žalovaný v řízení u soudního komisaře titul jméno příjmení, notářky se sídlem v obec, od počátku tuto alografní závěť neuznává za platnou ze stejných důvodů jako žalobkyně. Žalobkyně od počátku dědického řízení označuje alografní závěť ze dne datum za neplatnou, neboť je přesvědčená, že v době podpisu alografní závěti dne datum nemohla být zůstavitelka vzhledem ke svému zdravotnímu stavu plně svéprávná a nemohla posoudit důsledky svého jednání.

2. První a druhá žalovaná navrhly zamítnutí žaloby. Uvedly, že alografní závěť zůstavitelky jméno příjmení ze dne datum je platná. Obě žalované poukázaly na závěry lékařské zprávy titul celé jméno svědka, titul ze dne 18. 11. 2015 ve vztahu k jméno příjmení, která byla léčena v jeho ambulanci od 14. 9. 2014 do 5. 3. 2015, kde titul příjmení, že v uvedeném období jméno příjmení své nejbližší poznávala, zvládala jednoduché aktivity denního života, byla schopna nakoupit několik položek v blízké prodejně. Obě žalované se domnívají, že jméno příjmení i přes existující Alzheimerovu chorobu byla rovněž schopná a způsobilá určit, kdo z okruhu jejich nejbližších má být dědicem jejího majetku. Dále obě žalované odkázaly na obsah Výstupní zprávy Psychiatrické nemocnice část obce, kde jméno příjmení byla hospitalizována od 6. 9. 2014 do 6. 11. 2014, ve které se píše, že jméno příjmení uvedla, že jedni příbuzní ji„ podvedli“ a ona jim odkázala svůj byt, čímž se rodina rozhádala a nikdo se o ni již nezajímá a nestará. Obě žalované jsou přesvědčeny, že tímto vyjádřením měla jméno příjmení na mysli dříve pořízenou závěť formou notářského zápisu ze dne datum, ve které ustanovila dědičkou veškerého majetku žalobkyni. S ohledem na obsah zprávy Psychiatrické nemocnice část obce je navíc logicky i zřejmá následná motivace jméno příjmení ke změně dědiců a pořízení nové závěti.

3. Třetí žalovaný se ztotožnil s obsahem žaloby. Uvedl, že jméno příjmení trpěla středně těžkou demencí a nemohla být v době podpisu alografní závěti ze dne datum plně svéprávná a nemohla posoudit následky svého jednání. Dále uvedl, že paní příjmení s manželkou pravidelně navštěvovali a to za života jejího manžela jméno jméno i po jeho smrti. Ještě za života manželé svěřili 3. žalovanému a jeho manželce klíče od jejich bytu s tím, že chtěli, aby jim do budoucna byt patřil. Paní příjmení nejdříve zemřel manžel a cca za dva měsíce i její bratr. Později paní příjmení chtěla v závěti odkázat byt 3. žalovanému, protože vlastní děti neměla a k 3. žalovanému měla velmi úzký vztah. Třetí žalovaný se s paní příjmení dohodl, aby byt odkázala jeho dceři, a to vzhledem k věku 3. žalovaného. Paní příjmení s tím souhlasila. Sepsání závěti ve prospěch žalobkyně si paní příjmení zařídila sama u notářky, která v minulosti vyřizovala pozůstalost po manželovi paní příjmení. Paní příjmení po té volala 3. žalovanému, a říkala mu, že učinila závěť ve prospěch žalobkyně. Dne 6. 9. 2014 byla paní příjmení hospitalizována v Psychiatrické nemocnici část obce, kam za ní rodina 3. žalovaného docházela. Její zdravotní a duševní stav se rychle zhoršoval a vzhledem k tomu Psychiatrická nemocnice část obce podala návrh na omezení svéprávnosti paní příjmení k Obvodnímu soudu pro Prahu 7. Ze zprávy lékařky titul jméno příjmení ze dne 15. 10. 2014, která byla ošetřující lékařkou paní příjmení v Psychiatrické nemocnici část obce, vyplývá, že u paní příjmení byla diagnostikována Alzheimerova demence středně těžká. Dále je v lékařské zprávě uvedeno, že zdravotní stav paní příjmení sice nevyžadoval pobyt v nemocnici a byla by schopna pobytu v DZR pro dementní, nesoběstačné pacienty, závislé na ošetřovatelské péči, neboť nebyla schopna se sama obsloužit a potřebovala stálý celodenní dohled. Dne 5. 11. 2014 jel 3. žalovaný s manželkou do Domova důchodců se zvláštním režimem v obec a zde se dohodli, že paní příjmení do 14 dnů mohou přijmout k pobytu. Týž den jim volala ošetřující lékařka paní příjmení z Psychiatrické nemocnice v část obce, že paní příjmení bude dne 6. 11. 2014 propuštěna, protože k jejímu propuštění dala souhlas 2. žalovaná, neboť se o paní příjmení bude starat společně se sousedkou paní příjmení paní celé jméno svědkyně. Návštěvy u paní příjmení doma se po jejím propuštění z Psychiatrické nemocnice část obce komplikovaly, neboť vázla komunikace s paní celé jméno svědkyně a jejím synem ohledně termínu návštěv, paní příjmení byla doma zamčená, klíč měla paní celé jméno svědkyně, která nechala vyměnit zámek v bytě zůstavitelky, rodina 3. žalovaného ne. Asi dva dny před podpisem alografní závěti rodina 3. žalovaného paní příjmení navštívila, paní příjmení o úmyslu sepsat tuto závěť nehovořila. V ten den byla zcela dezorientovaná v místě i čase, měla velké problémy se zorientovat ve vlastním bytě, během návštěvy nebyla paní příjmení schopna sama najít toaletu, a když jí tam rodina 3. žalovaného dovedla, paní příjmení nevěděla, jak ji použít. V dubnu 2015 byla paní příjmení dlouhodobě hospitalizována v nemocnice anonymizováno jméno, odkud byla dne 9. 4. 2015 převezena do Léčebny dlouhodobě nemocných v obec. Zde ji také rodina 3. žalovaného 6x navštívila naposledy dne 5. 8. 2015, tedy 3 dny před smrtí paní příjmení. O pořízení alografní závěti se paní příjmení rodině 3. žalovaného nikdy nezmínila.

4. Ze spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp. zn. spisová značka ve věci zůstavitelky jméno příjmení, rodné číslo, naposled bytem adresa svědkyně, soud zjistil, že jméno příjmení zemřela dne datum v nemocnici obec. Po zůstavitelce zůstal byt číslo v budově část obce, adresa, zapsaný na list vlastnictví, katastrální území Holešovice, obec Praha. Spis obsahuje Notářský zápis č. číslo anonymizováno rok, spisová značka (viz. odst. 5 odůvodnění). Dále z tohoto spisu soud zjistil, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 3. 2016, č.j. číslo jednací, bylo žalobkyni uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Obvodního soudu pro Prahu 7 žalobu proti závětním dědicům – žalovaným – na určení, že je dědičkou a aby současně o podání žaloby vyrozuměla pověřeného soudního komisaře.

5. Z Notářského zápisu číslo anonymizováno rok, spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sepsaného jménem titul jméno příjmení, notáře se sídlem v obec, notářským kandidátem titul jméno příjmení, soud zjistil, že jméno příjmení před zástupcem notáře učinila svobodně, vážně a určitě závěť, kterou ustanovila pro případ svého úmrtí dědičkou veškerého svého majetku, kdekoliv se nacházejícího, celé jméno žalobkyně, datum narození, trvalý pobyt obec, adresa, PSČ PSČ, okres okres, prohlásila, že nemá žádné potomky a prohlásila, že toto je její jediná a pravá závěť, kterou činí svobodně a po zralém uvážení a kterou ruší své veškeré případné dřívější závětu v jakékoliv formě kdy učiněné.

6. Z listiny Vyjádření lékaře o zdravotním stavu žadatele o umístění do ústavu sociální péče pro dospělé soud zjistil, že toto vyjádření sepsala dne 15. 10. 2014 vyšetřující lékařka jméno příjmení titul jméno příjmení. Jako diagnóza je uvedena Jiná Alzheimerova nemoc G 308, není schopna sama sebe obsloužit, pomočuje se trvale a v noci, lékařské ošetření potřebuje občas. Zdravotní stav pacientky jméno příjmení nevyžaduje pobyt v nemocnici, je schopna pobytu v DZR pro dementní, nesoběstačné pacientky, závislé na ošetřovatelské péči.

7. Z Lékařské zprávy Všeobecné fakultní nemocnice v obec, Psychiatrické ambulance, soud zjistil, že tuto zprávu vypracoval celé jméno svědka dne 18. 11. 2015. Uvedl, že jméno příjmení byla ambulantně psychiatricky léčena na tomto pracovišti od 14. 9. 2014 do 5. 3. 2015, byla konstatována středně pokročilá demence, postupný rozvoj poruch paměti, exekutivních funkcí, aktivit denního života. příjmení příjmení byla odkázána na pomoc druhých, zvládala pouze jednoduché aktivity denního života, jinak potřebovala asistenci. Byla schopna nakoupit několik položek v blízké prodejně, dále nechodila pro poruchy orientace v prostoru. V popředí byly poruchy epizodické paměti, tedy paměti na události a prožitky. Dále u paní příjmení byly výrazné poruchy exekutivních funkcí – schopnosti plánování, vykonávání složitějších a komplexních úkolů. Své nejbližší poznávala. Stav odpovídal diagnostickým kritériím pro Alzheimerovu chorobu s pozdním začátkem ve stadiu demence.

8. Z listiny Zpráva ošetřujícímu lékaři, kterou dne 6. 11. 2014 sepsala ošetřující lékařka paní příjmení v Psychiatrické nemocnici část obce titul jméno příjmení, soud zjistil, že jméno příjmení byla v Psychiatrické nemocnici část obce hospitalizována od 6. 9. 2014 do 6. 11. 2014, V části sociální epikríza/souhrn je uvedeno, že paní příjmení uvedla, že má bratrance a sestřenice mimo část Prahy příbuzní ji„ podvedli“ a ona jim odkázala svůj byt, čímž se rodina rozhádala a nikdo se o ni již nezajímá a nestará. Dále je v této části uvedeno, že příbuzná pacientky paní příjmení je objednána k pohovoru, převzala seznam DZR a žádost o soc. lůžko PNB. Dále je ve zprávě uvedeno, že v listopadu 2014 (datum nečitelné) po pohovoru primářky titul celé jméno svědkyně se sousedem pacientky právníkem p. příjmení dohodnuto propuštění pacientky paní příjmení do domácí péče 6. 11. 2014, kterou jí zajistily příbuzná paní celé jméno žalované a sousedka paní celé jméno svědkyně, doporučeno zajistit návštěvu v PA a u obvodního lékaře po propuštění. Dále je uvedeno, že v listopadu 2014 (datum nečitelné) dimise pacientky ve stabilizovaném stavu do domácí péče příbuzné paní celé jméno žalované a sousedky paní celé jméno svědkyně se souhlasem primářky titul celé jméno svědkyně – jsou informovány o nutnosti stálého dohledu nad pacientkou, pravidelných kontrol psychiatrem a obvodním lékařem, pravidelné užívání předepsaných léků. Paní příjmení trpí smíšenou demencí – vaskulární a DAT střední těžká.

9. Z listiny Žádost o propuštění paní jméno příjmení a dohoda o zajištění její domácí péče soud zjistil, že tuto žádost dne 24. 10. 2014 podepsaly 1. a 2. žalovaná.

10. Z listiny, kterou dne 2. 10. 2014 podepsala jméno příjmení, soud zjistil, že tato souhlasila s výměnou zámku ve svém bytě adresa svědkyně a výměnou zámku pověřila své příbuzné celé jméno žalovaného, bytem obec a číslo.

11. Z dopisu 3. žalovaného ze dne 30. 11. 2015 adresovaného titul příjmení příjmení, notářce, soud zjistil, že se 3. žalovaný vyjádřil k závěti zůstavitelky jméno příjmení ze dne datum tak, že závěť zůstavitelky ze dne datum neuznává za platnou, a to vzhledem ke zdravotnímu stavu paní příjmení, která trpěla středně těžkou demencí, nemohla být v době podpisu předložené závěti plně svéprávná a nemohla posoudit důsledky svého jednání. Třetí žalovaný byl s paní příjmení v pravidelném kontaktu a o pořízení této závěti se mu nikdy nezmínila. Od 6. 9. 2014 do 6. 11. 2014 byla paní příjmení hospitalizována v Psychiatrické nemocnici část obce a toto zařízení 3. žalovaného informovalo, že vzhledem ke zdravotnímu stavu jméno příjmení podalo návrh na omezení její svéprávnosti k Obvodnímu soudu pro Prahu 7.

12. Ze zprávy právnická osoba ze dne 11. 8. 2017, soud zjistil, že na jméno titul jméno příjmení, datum narození, byl veden osobní účet č. bankovní účet. Z tohoto účtu byly v roce 2017 neprovedeny položky – převedení peněz ve prospěch účtu paní celé jméno svědkyně a paní celé jméno žalované, a to opakovaně, a to z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku účtu. V roce 2016 byly neprovedeny položky – převedení peněz ve prospěch účtu paní celé jméno svědkyně, a to z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku účtu. Dále soud zjistil, že od ledna 2014 do srpna 2014 pravidelně každý měsíc byly z účtu paní příjmení prováděny výběry hotovosti v řádech desítek tisíc, dne 19. 5. 2014 bylo na jiný účet z účtu jméno příjmení převedeno 220 000 Kč, od listopadu 2014 až do května 2016 byla z účtu jméno příjmení pravidelně odepisována částka 10.000 Kč s poznámkou celé jméno svědkyně, od 23. 6. 2016 tato částka nemohla být na jiný účet s poznámkou celé jméno svědkyně převedena z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku účtu, a částka 750 Kč s poznámkou celé jméno žalované.

13. Ze zprávy právnická osoba, ze dne 31. 10. 2017 soud zjistil, že majitelem osobního účtu č. bankovní účet byla titul jméno příjmení, RČ číslo, ulice a číslo, část obce, PSČ obec a číslo. Účet byl založen datum a zrušen datum. Dispoziční právo k účtu mimo jméno příjmení měli celé jméno žalované (2. žalovaná) od 19. 5. 2014 do datum a příjmení jméno (manžel paní příjmení) od datum do 18. 5. 2014. Dále soud zjistil, že majitelem vkladového účtu č. bankovní účet je celé jméno žalované, RČ číslo, obec a číslo, PSČ obec. Dne 19. 5. 2014 byl proveden převod částky 220.000 Kč z účtu bankovní účet na účet bankovní účet paní celé jméno žalované, rodné číslo. Převod byl proveden příkazem k úhradě na pobočce právnická osoba 14. Ze zprávy Úřadu práce hl. m. Prahy, krajská pobočka pro hlavní město Prahu, ze dne 17. 10. 2017, soud zjistil, že žádost o příspěvek na péči podala jméno příjmení dne 25. 11. 2014, sociální šetření bylo provedeno dne 4. 12. 2014. Ze Záznamu ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči ze dne 4. 12. 2014 soud zjistil, že paní příjmení poskytuje péči celé jméno svědkyně, která k paní příjmení dochází 3x denně. příjmení příjmení se sama neumyje, neoblékne, neví, jaký je den ani měsíc. Nosí nepřetržitě plenkové kalhotky, neví, kdy je nutnost jít na toaletu. Nevybavuje si, co měla k jídlu. Vyjadřuje se v jednoduchých větách, často si nevzpomíná. Není schopna dojít si na nákup, neví, jak se zapínají domácí spotřebiče. Zapomíná zhasnout, zavřít vodu a dveře, neumí zamknout. Neví jak a co má na položenou otázku odpovědět. Dohled 24 hodin denně je nutností.

15. Ze Znaleckého posudku číslo 2015 soudního znalce jméno příjmení ze dne 19. 11. 2015 soud zjistil, že celková odhadní cena věcí po zemřelé jméno příjmení nalézajících se v bytě obec a číslo, ulice a číslo, činí vzhledem ke stavu a dalšímu možnému použití 328.496 Kč.

16. Z listiny Objednávka pohřbu ze dne datum a ze Smlouvy o poskytování pohřebních služeb ze dne datum soud zjistil, že objednavatelem pohřbu paní příjmení byla její neteř jméno příjmení, datum narození.

17. Z listiny nemocnice – Příjem pacienta k hospitalizaci, soud zjistil, že jméno příjmení byla přijata na interní oddělení nemocnice dne 27. 3. 2015. Byla přivezena RZS, kterou zavolala sousedka, sama paní příjmení nevěděla, proč jí přivezli do nemocnice, sousedkám se prý nelíbila. V souhrnu diagnóz je mimo jiné uvedena pokročilá demence.

18. Z listiny Zpráva ošetřujícímu lékaři, kterou zpracovala nemocnice, soud zjistil, že se jedná o 82 letou polymorbidní pacientku s pokročilou demencí, byla hospitalizována na Interním oddělení NNF pro celkové zhoršení stavu, ztrátu soběstačnosti a otoky dolních končetin. Během hospitalizace dominuje ošetřovatelská péče, při imobilitě a demenci nemocné Pacientka jméno příjmení byla přeložena k další péči ke stabilizaci stavu a nácviku soběstačnosti do LDN obec, pacientka je při překladu ležící, omezeně spolupracující. V souhrnu diagnóz je mimo jiné vaskulární demence.

19. Z dopisu 3. žalovaného ze dne 1. 10. 2014, který byl dne 2. 10. 2014 zaslán doporučenou poštou 2. žalované, soud zjistil, že 3. žalovaný upozornil 2. žalovanou na to, že v květnu vybrala z úspor paní příjmení 220 000 Kč a pokud peníze nevrátí, bude toto řešeno soudní cestou.

20. Ze Znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne 1. 4. 2020, který zpracoval znalec celé jméno znalce, který posuzoval dušení stav titul jméno příjmení, datum narození, zemřelé datum a z výslechu znalce dne 1. 7. 2020, soud zjistil, že podle zdravotnické dokumentace zůstavitelka titul jméno příjmení v době pořízení závěti dne datum trpěla středně těžkou demencí. Forenzní psychiatrie je konsenzuální v tom, že demence středně těžká a těžší vylučuje schopnost chápat právní jednání, neboť osoba se středně těžkou demencí již nemá mentální kapacitu rozpoznávat smysl právního jednání a ovládat právní jednání. Dne datum mohla paní příjmení samostatně nakládat s finančními prostředky, když nebyla omezena v právním jednání, ale z psychiatrického hlediska by již nechápala smysl tohoto jednání, z psychiatrického hlediska dne datum paní příjmení nechápala smysl žádného právního jednání V případě paní příjmení nelze hovořit o světlých okamžicích (lucida intervalla), její duševní stav byl podle popisu zdravotníků a svědků velmi stabilní, byť šlo o demenci.

21. Z listiny Addenbrookský kognitivní test soud zjistil, že se tomuto vyšetření jméno příjmení podrobila dne 11. 9. 2014, dosáhla výsledku ACE-R 49 bodů ze 100 možných a právnická osoba 14 bodů z 30 možných.

22. Z chorobopisu jméno příjmení vedeného Psychiatrickou nemocnicí část obce soud zjistil, že v sociální kartě pacienta je uvedeno, že nejbližším příbuzným paní příjmení je sousedka celé jméno svědkyně, paní příjmení je starobní důchodkyně a na účtu má cca 14.000 Kč. V sociálním záznamu ze dne 15. 9. 2014 je uvedeno, že titul. jméno příjmení zaznamenala, že měla telefonický kontakt se sousedkou, paní celé jméno svědkyně, která na dotazy sděluje, že paní příjmení má na běžném účtu přes 14.000 Kč, PNP nemá, DS nemá a odmítá, rodina: má bratrance a sestřenice mimo část Prahy příbuzní ji„ podvedli“ a ona jim odkázala svůj byt, čímž se rodina rozhádala a nikdo se o ni již nezajímá a nestará. Součástí chorobopisu je i podnět nemocnice k řízení o úpravě svéprávnosti z vlastního rozhodnutí soudu ze dne 20. 10. 2014 a Addenbrookský kognitivní test ze dne 11. 9. 2014 a MDCT mozku ze dne 17. 9. 2014. V chorobopisu se rovněž nachází záznam ze dne 7. 10. 2014, kdy titul jméno příjmení měla pohovor s 1. žalovanou, dcerou sestřenice paní příjmení, lékařkou jí bylo sděleno, že paní příjmení se není schopna postarat o sebe sama, potřebuje dohled 24 hodin denně 2. osoby. Paní celé jméno žalované nemá možnost zajistit nepřetržitý dohled nad paní příjmení, ale moc paní příjmení přeje, aby byla v domácím prostředí. V záznamu ze dne 13. 10. 2014 je pak uvedeno, že titul celé jméno svědkyně poskytla informace panu příjmení – právníkovi, který měl od paní příjmení podepsánu plnou moc k informacím o zdravotním stavu a dalšímu sociálnímu řešení, tento byl lékařkou informován o zdravotním stavu a prognóze nutnosti dalšího sociálního řešení, má představu, že by paní příjmení mohla být s nějakou pomocí doma a měla by se o ní společně postarat rodina. V záznamu z primářské vizity dne 31. 10. 2014 je uvedeno, že paní příjmení má poruchy paměti ve všech složkách, selhávají exekutivní funkce, je nekritická ke svému stavu, je závislá na péči druhé osoby a byl vypsán podnět k řízení o úpravě svéprávnosti. V záznamu ze dne 6. 11. 2014 je uvedeno, že paní příjmení je pacientka s progredující demencí, inkontinencí, je vhodná celodenní péče a dopomoc při všech úkonech. V záznamu ze dne 6. 11. 2014 je uvedeno, že paní příjmení se propouští do domácí péče příbuzné paní celé jméno žalované a sousedky paní celé jméno svědkyně, jsou informovány o nutnosti stálého dohledu nad paní příjmení, pravidelných kontrol psychiatrem a obvodním lékařem, pravidelném užívání předepsaných léků. Opakovaně byly upozorněny na nutnost celodenní péče o paní příjmení a dopomoc při všech úkonech. Součástí chorobopisu je rovněž Zpráva ošetřujícímu lékaři ze dne 6. 11. 2014, ve které je uvedeno, že paní příjmení mimo jiné trpí středně těžkou demencí a v režimových opatřeních je mimo jiné uvedena nutnost celodenního dohledu nad paní příjmení, pravidelných kontrol psychiatrem a obvodním lékařem a pravidelné užívání předepsaných léků.

23. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že žalobkyně je její dcerou, 3. žalovaný je jejím manželem, 1. žalovaná je sestrou 3. žalovaného a 2. žalovaná je sestřenicí 3. žalovaného. Uvedla, že zůstavitelka jméno příjmení sepsala dvě závěti. První byla sepsána v květnu 2013 na notářství ve prospěch žalobkyně, když závětí jí paní příjmení odkázala veškerý majetek. Zdravotní stav paní příjmení byl v té době celkem dobrý, byla si schopna vše udělat, po psychické stránce byla v pořádku. O existenci 2. závěti se rodina 3. žalovaného dozvěděla až po smrti paní příjmení, byla sepsána dne datum doma na stroji. Dva až tři dny před sepsáním této závěti rodina 3. žalovaného navštívila paní příjmení v jejím bytě, paní příjmení již ani nemohla vstát do stolu, svědkyně jí musela doprovodit na záchod, tam jí musela svléknout, protože paní příjmení nevěděla, co má dělat. Od 6. 9. 2014 do 6. 11. 2014 byla paní příjmení hospitalizována v Psychiatrické nemocnici část obce, tam jí dali dohromady, paní příjmení byla utlumená po lécích. Po propuštění za ní svědkyně s 3. žalovaným každý měsíc jezdili domů, někdy i s žalobkyní a registrovali, že se zdravotní stav paní příjmení zhoršuje, každý měsíc zhubla o několik kilogramů. Postupem času přestávala mluvit, byla netečná, nic si nepamatovala. Svědkyně se domnívá, že 1. a 2. žalovaná ovlivnily paní příjmení, aby závěť z roku 2013 změnila, a usuzuje tak proto, že do doby, než se obě žalované dozvěděly o závěti z roku 2013 ve prospěch žalobkyně, byly vztahy mezi všemi žalovanými v pořádku, po té se již 1. a 2. žalovaná k rodině 3. žalovaného stavěly nevraživě. Svědkyně také uvedla, že v době podpisu závěti ze dne datum se podle jejího názoru paní příjmení nebyla schopna uvědomit, co činí. Dále svědkyně uvedla, že paní celé jméno žalované bez vědomí paní příjmení vyzvedla z jejího účtu v obec spořitelně částku 220 000 Kč.

24. Z výslechů svědkyně příjmení jméno příjmení soud zjistil, že jméno příjmení byla její pacientkou v Psychiatrické nemocnici část obce od 6. 9. 2014 do 6. 11. 2014. Paní příjmení se do Psychiatrické nemocnice část obce dostala z centrálního příjmu, byla přivezena záchrannou službou, protože byla zmatená, bloudila po bytě, byla dezorientovaná a nesprávně požila léky, které měla u sebe. Postupně se dostala do stabilizovaného stavu a mohla být propuštěna. Psychiatrická nemocnice navrhovala, aby péči o paní příjmení převzalo nějaké sociální zařízení, nebo aby pro ni byla zajištěna péče druhými osobami nepřetržitě po dobu 24 hodin. Paní celé jméno svědkyně a 1. a 2. žalovaná podepsaly plán, jak bude péče o paní příjmení zajištěna a tudíž nic nebránilo jejímu propuštění. Psychiatrická nemocnice část obce neměla po propuštění paní příjmení žádnou zpětnou vazbu o následné péči o paní příjmení ani o tom, zda navštěvovala nějakou psychiatrickou ambulanci. Vzhledem k tomu, že paní příjmení byla nesoběstačná a to po fyzické a psychické stránce a byla závislá na péči druhé osoby, podala Psychiatrická nemocnice část obce návrh na úpravu způsobilosti paní příjmení. Žalobkyně trpěla středně těžkou demencí, která má vliv na paměť, myšlení, orientaci a úsudek. právnická osoba byl u paní příjmení proveden jednou, neboť se test opakuje po třech měsících a tak dlouho nebyla paní příjmení v Psychiatrické nemocnici část obce hospitalizována.

25. Z výslechu svědkyně titul celé jméno svědkyně soud zjistil, že paní příjmení zná ze zdravotnické dokumentace Psychiatrické nemocnice v část obce, kde byla paní příjmení hospitalizována. Svědkyně mluvila také s 2. žalovanou. V Psychiatrické nemocnici část obce byla paní příjmení hospitalizována od 6. 9. 2014 do 6. 11. 2014, její zdravotní stav byl stacionární, protože vzhledem k těžkému postižení kognitivních funkcí nebylo možné očekávat nějaké zlepšení. Ještě před hospitalizací byla paní příjmení léčena v ambulanci pro demenci. Při propuštění z psychiatrické nemocnice část obce nebyla paní příjmení soběstačná, po propuštění ze zdravotnického zařízení byla nutnost zajištění péče o ni 7 dní v týdnu po dobu 24 hodin. Pokud se týká fyzické soběstačnosti, potřebovala paní příjmení dopomoc, pokud se týká psychické soběstačnosti, zde dopomoc nestačila, byl zde třeba dohled ve vztahu ke zmatenosti, neboť pacienti v těch o stavech jednají iracionálně a mohou způsobit nebezpečí nejen sobě, ale i svému okolí. Psychiatrická nemocnice část obce dne 20. 10. 2014 dala soudu podnět k omezení svéprávnosti paní příjmení, neboť dle názoru zdravotnického zařízení nebyla paní příjmení schopna právně jednat, což nemocnice zjistila z provedených vyšetření a klinického obrazu paní příjmení. Dále svědkyně uvedla, že pacienti s demencí, což byla i paní příjmení, jsou lehce manipulovatelní a mohou například podepsat nevýhodné smlouvy. nemocnice dala podnět soudu pro ochranu paní příjmení. Dále svědkyně uvedla, že na základě výsledku testů právnická osoba a ACR se u paní příjmení jednalo o těžký stupeň demence a určitě nemohlo u ní po propuštění z nemocnice dojít k rapidnímu zlepšení zdravotního stavu, že by byla soběstačná a mohla bez problémů činit právní jednání, to vyplývá jednoznačně z CT nálezu. Dále svědkyně uvedla, že je velmi nepravděpodobné, aby ke zlepšení zdravotního stavu paní příjmení došlo cca 3-4 měsíce po propuštění. U paní příjmení bylo postižení mozkových funkcí dávno před tím, než byla v Psychiatrické nemocnici část obce hospitalizována a demence je progredující onemocnění s nepříznivou prognózou až do smrti.

26. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že žalobkyně a 3. žalovaný jsou příbuznými paní příjmení, která byla kamarádkou svědkyně. Svědkyně uvedla, že paní příjmení doprovázela v květnu 2013 na notářství za účelem sepsání závěti. Při sepisu závěti u notáře svědkyně slyšela, co je diktováno a zapisováno a paní příjmení veškerý svůj majetek pro případ smrti odkázala žalobkyni. V době sepisu závěti nebyla paní příjmení fyzicky v pořádku, měla artrózu a špatně chodila do schodů, psychicky v té době byla ještě v pořádku. V té době byla paní příjmení soběstačná, žila v bytě sama, nikdo jí nepomáhal s péči o domácnost či s péčí o ni samotnou. S paní příjmení se svědkyně často stýkala. Na přelomu zima 2013 a jaro 2014 již měla paní příjmení halucinace, ale jinak byla stále soběstačná. Na začátku léta 2014 se svědkyně nemohla paní příjmení již dovolat, neboť tato měla změněno telefonní číslo. Po té svědkyně paní příjmení již neviděla a v září 2014 se od příjmení rodiny dozvěděla, že paní příjmení je v část obce Až po té, co paní příjmení zemřela, se svědkyně od příjmení rodiny dozvěděla, že paní příjmení měla sepsat další závěť. Svědkyně dále uvedla, že paní příjmení navštěvovali pouze celé jméno žalovaného, paní celé jméno svědkyně nikdy neviděla, ale paní příjmení jí říkala, že tam za ni často chodila paní celé jméno svědkyně a do všeho jí mluvila. O paní celé jméno žalované a celé jméno žalované před svědkyní paní příjmení nemluvila. Svědkyně nikdy s paní příjmení nechodila do banky a neví, že by paní příjmení docházela do nějaké psychické ambulance. Svědkyně dále uvedla, že paní příjmení při sepisování první závěti u notářky řekla notářce, že univerzální dědičkou bude žalobkyně, protože se tak na tom domluvila ještě s manželem.

27. Z výslechů svědka titul jméno celé jméno svědka, titul soud zjistil, že paní příjmení byla jeho pacientkou v letech 2014 – 2015, byla léčena pro diagnózu demence na podkladě Alzheimerovy choroby. Paní příjmení docházela do ordinace svědka s doprovodem, neboť sama by vzhledem ke svému duševnímu stavu nebyla schopna do ordinace přijít. Svědek uvedl, že na 90% doprovázela paní příjmení do ordinace paní celé jméno žalované Zdravotní stav paní příjmení se progredientně zhoršoval a kvůli tomu byla i nějakou dobu hospitalizována v Psychiatrické nemocnici část obce. Po propuštění z hospitalizace byla paní příjmení u svědka v ordinaci, její stav se zhoršoval. Svědek pečoval o paní příjmení do března 2015. Na počátku roku 2015 měla paní příjmení pouze omezené chápání, byly u ní zbytky emoční paměti, takže pokud by u ní byl někdo blízký, koho znala a kdo se o ni staral, mohla mu v případě, že by jí dal nějakou listinu, uvěřit a listinu podepsat. V době, kdy byla dne datum vyhotovena alografní závěť, bylo chápání paní příjmení velmi omezené. Byla u ní středně těžká až těžká demence. Jednalo se u ní atrofickou degenerativní demenci – Alzheimerovu chorobu. příjmení příjmení nebyla schopna složitějšího smyslu plného jednání. V roce 2014 paní příjmení zvládala osobní hygienu, najíst se a napít se, měla postiženu orientaci v prostoru, ale zůstala orientace v nejbližším okolí. V roce 2015 už ani nechodila do nejbližšího okolí. Dále svědek uvedl, že je težké odpovědět na otázku, zda si paní příjmení uvědomovala, že se jedná o závěť, ale není vyloučeno, že mohla pochopit smysl závěti, i když to není příliš pravděpodobné.

28. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že po přijetí paní příjmení do Psychiatrické nemocnice část obce zjišťovala její sociální anamnézu Jednou telefonicky komunikovala s paní celé jméno svědkyně, která jí telefonovala, následně svědkyně telefonovala paní celé jméno svědkyně, když byla paní příjmení překládána na jiné oddělení. Svědkyně se s nikým účastníků řízení a jejich právních zástupců nesetkala.

29. Z výslechu svědkyně celé jméno svědkyně soud zjistil, že byla sousedkou paní příjmení, znaly se 30 let. Po smrti manžela paní příjmení za paní příjmení svědkyně denně chodila, pečovala o ni a nosila jí jídlo. Občas také svědkyně paní příjmení půjčovala peníze na jídlo. Psychický stav paní příjmení se začal zhoršovat v roce 2014, kdy si nedokázala vybavit, co měla k jídlu či jméno osoby, která k ní přišla na návštěvu. Ke konci roku 2014 paní příjmení nosila pleny. Při propuštění z Psychiatrické nemocnice část obce byla paní příjmení v takovém stavu, že nevyžadovala péči 24 hodin. Dále svědkyně uvedla, že paní příjmení v bytě zamykala, protože u ní nemohla být denně 24 hodin a ona s tím souhlasila. Paní příjmení dostala příspěvek na celodenní péči ve výši 10.000 Kč měsíčně, ten jí chodil na účet, a proto paní příjmení zřídila trvalý příkaz, aby byl tento příspěvek následně přeposílán na účet svědkyně. Příspěvek na péči ve výši 10.000 Kč byl paní příjmení přiznán po té, co jí propustili z Psychiatrické nemocnice část obce. Před nástupem paní příjmení do Psychiatrické nemocnice část obce svědkyně žádnou odměnu za péči o paní příjmení nepobírala, přišlo jí to hloupé. Dále svědkyně uvedla, že se jí paní příjmení svěřila, že byt odkázala příjmení rodiny a oni se k ní nezachovali hezky. Svědkyně uvedla, že to bylo po té, co se paní příjmení nemohla dostat domů po výměně zámku. Paní příjmení se svědkyně ptala, zda toto lze změnit a svědkyně jí poradila, že když má troje příbuzné, aby dědictví rozdělila na tři díly. Svědkyně byla svědkem závěti, druhou svědkyní byla paní jméno příjmení, která rovněž paní příjmení navštěvovala, neboť bydlí v témže domě. Dle svědkyně byla paní příjmení schopna pochopit proces sepisování alografní závěti, svědkyně jí závěť dvakrát přečetla a na dotaz, zda je to v pořádku, paní příjmení odpověděla ano.

30. Z výslechu svědkyně jméno příjmení dne 18. 9. 2017 soud zjistil, že si nevzpomíná, že by ověřovala alografní závěť hany příjmení ze dne datum Svědkyni celé jméno svědkyně svědkyně poznala, neboť chodí na Obvodní úřad městské části Praha 7. Svědkyně si vzpomněla, že byla něco ověřovat v nějaké domácnosti, kde byla paní celé jméno svědkyně, ale na nic konkrétního si nevzpomíná. Při pokračování ve výslechu svědkyně dne 1. 11. 2017 soud zjistil, že při podpisu závěti ze dne datum paní příjmení určitě nebyla svěží, ale věděla, co podepisuje, neboť se jí na to svědkyně ptala, a paní příjmení jí řekla, že podepisuje závěť. V bytě byla přítomna ještě paní celé jméno svědkyně a ještě další paní. Dále svědkyně uvedla na dotaz, zda v průběhu ověřování byla nahlas listina přečtena a zda si jí před svědkyní paní příjmení četla, že určitě ne.

31. Z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že 2. žalovaná je jeho manželkou, 1. žalovaná je sestřenicí jeho manželky, 3. žalovaný je jeho švagr a žalobkyně je dcerou 3. žalovaného. Svědek uvedl, že o tom, že paní příjmení napsala první závěť, se dozvěděl od Stehlíkových. O druhé závěti se dozvěděl od své manželky. Svědek s manželkou pravidelně paní příjmení navštěvovali v místě jejího bydliště. Po převozu do část obce již paní příjmení neviděl. Kontakt s paní příjmení nadále udržovala svědkova manželka s dcerou.

32. Z výslechu svědkyně jméno příjmení (nar. 1974) soud zjistil, že žalobkyně je její sestřenicí, 1. žalovaná je její tetou, 2. žalovaná je její matkou a 3. žalovaný je jejím strýcem. Svědkyně uvedla, že 2. žalovaná udržovala s paní příjmení pravidelný kontakt, svědkyně začala za paní příjmení pravidelně jezdit od února 2014. Od doby, kdy svědkyně paní příjmení poprvé viděla, byla paní příjmení v relativně dobrém zdravotním stavu, trpěla pouze krátkodobými výpadky paměti. K progresívnímu zhoršení zdravotního stavu došlo v květnu 2015, kdy paní příjmení byla v léčebně a obec. Paní příjmení se o žalobkyni vůbec nezmiňovala. Paní celé jméno svědkyně pečovala o paní příjmení od jara 2014 na základě ústní dohody. V létě 2014 paní příjmení říkala svědkyni, že udělala chybu, když vše v první závěti odkázala žalobkyni, že k ní nemá žádný citový vztah a chtěla chybu napravit. V dubnu 2014 paní příjmení požádala 2. žalovanou o převedení peněz na 2. žalovanou, aby jí tato zajistila péči.

33. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že svědkyně byla přítomna podpisu závěti paní příjmení v únoru 2015, požádala ji o to paní celé jméno svědkyně. Svědkyně nezaznamenala, že by paní příjmení trpěla výpadky paměti, či se neorientovala v prostoru a čase. Paní celé jméno svědkyně nejdříve přečetla závěť, po té se ona či paní ověřovatelka ptala paní příjmení, zda ví, že podepisuje závěť a po kladné odpovědi paní příjmení závěť podepsala.

34. Z výslechu svědkyně jméno příjmení ze dne 10. 1. 2018 soud zjistil, že je přítelkyní 1. žalované již asi 15 let, s příjmení rodiny se zná cca 2-3 roky. Paní příjmení se stýkala s 1. žalovanou, byly to příbuzné, měly se rády, navštěvovaly se, potom na určitou dobu kontakty přerušily, ale cca 2-3 roky nazpět je zase navázaly. O zpochybnění závěti se svědkyně dozvěděla od 1. žalované, o důvody se svědkyně nezajímala. Dne 25. 12. 2014 se svědkyně setkala s paní příjmení u 1. žalované, paní příjmení na tom fyzicky nebyla moc dobře, ale byla velmi dobře orientována místem i časem, komunikovala se svědkyní bez problémů o všem možném, neměla výpadky paměti či poruchu orientace v čase a prostoru. Paní příjmení se před svědkyní vůbec nezmínila o žalobkyni nebo o rodině 3. žalovaného či o závěti. Po té již svědkyně s paní příjmení nikdy nebyla v kontaktu.

35. Z výslechu svědkyně celé jméno svědkyně soud zjistil, že u paní příjmení prováděla sociální šetření v souvislosti s její žádostí o příspěvek na péči, která byla na úřad doručena dne 1. 11. 2014. Od paní příjmení se nedozvěděla prakticky nic, na 98% mluvila pouze se sousedkou, která jí sdělila, že k paní příjmení dochází 3x denně. Při komunikaci svědkyně se sousedkou paní příjmení koukala do neznáma, nevěděla, o čem se spolu baví. Paní příjmení svědkyni řekla, že měla manžela a kde pracovala, když se jí však zeptala na to, co bylo před čtvrt hodinou, koukala na svědkyni nepřítomným pohledem a nevěděla. Paní příjmení byla na plenách, nebyla schopna se sama přebalit.

36. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že je přesvědčena, že v případě druhé závěti nebyla paní příjmení schopna posoudit, co dělá a co podepisuje. Uvedla, že si paní příjmení nepamatovala, kdo byl u nich na návštěvě, popisovala, jak se paní příjmení chovala u lékaře, v šuplíku měla nápis„ nekraďte mi kapesníky“ apod. V době podpisu první závěti v roce 2013 byla paní příjmení v pořádku. Původně chtěla vše odkázat 3. žalovanému, ale ten vzhledem ke svému věku říkal paní příjmení, že pokud na tom trvá, ať vše odkáže žalobkyni, jeho dceři. Paní příjmení s tím souhlasila. Žalobkyně s paní příjmení na toto téma nikdy nemluvila, ví to od svých rodičů. Žalobkyně poprvé k paní příjmení jela s rodiči v dubnu 2012, potom jí navštěvovala až do roku 2015. Stav paní příjmení se změnil v roce 2014, kdy často telefonovala matce žalobkyně a trpěla bludy. Paní příjmení byla zmatenější, nevěděla, jak si má uvařit jídlo, měla halucinace, toho byla žalobkyně svědkem. V roce 2014 paní příjmení hodně zhubla, v léčebně v obec, kde ji žalobkyně opakovaně navštěvovala, byla velmi slabá, nemluvila, měla velmi pomalé pohyby. O podpisu druhé závěti se žalobkyně dozvěděla od notářky, kam byla pozvána.

37. Z účastnického výslechu 1. žalované soud zjistil, že se s paní příjmení znala od dětství, později se asi 12 let neviděly a v roce 2014 se jejich styky obnovily. První žalovaná o druhé závěti nic nevěděla, nevěděla nic ani o první závěti, o druhé závěti se dozvěděla v den pohřbu od paní celé jméno svědkyně, která jí řekla, že žalovaní jsou dědici a bylo to rozhodnutí paní příjmení jméno existenci závěti ve prospěch žalobkyně se dozvěděla až na notářství. Dále uvedla, že 2. žalovaná zřídila účet, na který bylo z účtu paní příjmení převedeno cca 200.000 Kč, kdyby něco paní příjmení potřebovala. První žalovaná z tohoto účtu nic nevybírala, i když k němu měla dispoziční právo.

38. Z účastnického výslechu 2. žalované soud zjistil, že začala paní příjmení pravidelně navštěvovat po úmrtí jejího manžela v roce 2012. V roce 2013 a 2014 si jí paní příjmení stěžovala, že nemá peníze. O druhé závěti se dozvěděla na pohřbu paní příjmení od paní celé jméno svědkyně. Po souhlasu paní příjmení a po domluvě s paní právnická osoba byl založen účet na jméno 2. žalované a z účtu paní příjmení na něj byla převedena částka 220.000 Kč, dispoziční právo k účtu měla i 1. žalovaná. V roce 2014 byl zdravotní stav paní příjmení po psychické i fyzické stránce bez problémů. Po celou dobu hospitalizace v část obce paní příjmení rodinu 2. žalované poznávala a chodila. Naposled viděla paní příjmení v červenci 2015, byla hodně pohublá a odmítala jíst. Stále ale věděla, kdo je kdo. Na témata, o kterých se s ní bavily, reagovala normálně, nemluvila z cesty. Po psychické stránce byla skleslá, to odpovídalo i jejímu fyzickému zdravotnímu stavu. Dále uvedla, že paní příjmení souhlasila s tím, aby byla z jejího účtu pravidelně poukazována částka 10.000 Kč na účet paní celé jméno svědkyně, vše k tomu podepsala, stejně tak souhlasila s tím, aby na účet dcery 2. žalované byla měsíčně poukazována částka 750 Kč. Platby na účet paní celé jméno svědkyně odcházely i v době hospitalizace paní příjmení v nemocnice anonymizováno jméno a následně v obec, 2. žalovaná ho nezrušila, protože předpokládala, že se paní celé jméno svědkyně dohodne s paní příjmení, která k tomu tehdy ještě byla schopná.

39. Předpokladem úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní poměr či právo je či není, je naléhavý právní zájem na tomto určení. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Jak konstatoval Městský soud v Praze v rozsudku č.j. číslo jednací ze dne 13. 11. 2015, je obecně dovozován naléhavý právní zájem tehdy, pokud k odpovídající nápravě nelze dospět jinak.

40. Žalobkyně svůj naléhavý právní zájem dle § 80 o.s.ř. prokazuje, když v žalobě uvádí, že v době podpisu závěti, tedy v únoru 2015, již paní příjmení nebyla schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pochopit důsledky svého jednání – podpis závěti. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 3. 2016, č.j. číslo jednací, soud uložil žalobkyni, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Obvodního soudu pro Prahu 7 žalobu proti závětním dědicům – žalovaným – na určení, že je dědičkou, a aby současně o podání žaloby vyrozuměla pověřeného soudního komisaře. Usnesení nabylo právní moci dne 24. 3. 2016, žaloba byla podána dne 19. 5. 2016.

41. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) ve znění pozdějších předpisů, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

42. Podle § 1494 odst. 1 věty první OZ závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz.

43. Podle § 1532 OZ závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

44. Podle § 1534 OZ závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

45. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v době podpisu závěti v únoru 2015 již paní příjmení nebyla schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pochopit důsledky svého jednání – podpisu závěti.

46. Špatný zdravotní stav vyplývá z lékařské dokumentace paní příjmení vedené Psychiatrickou nemocnicí část obce, z výslechu svědkyně příjmení celé jméno svědkyně – lékařky Psychiatrické nemocnice část obce, z výslechu svědkyně celé jméno svědkyně – lékařky Psychiatircké nemocnice část obce i z výslechu svědka titul jméno celé jméno svědka, titul, ambulantního psychiatra paní příjmení. Z těchto všech provedených důkazů vyplynulo, že u paní jméno příjmení se jednalo o těžký stupeň demence a po propuštění paní příjmení z Psychiatrické nemocnice část obce nemohlo dojít k rapidnímu zlepšení jejího zdravotního stavu tak, aby byla soběstačná a mohla bez problémů činit právní jednání. Paní příjmení byla závislá na péči druhé osoby nepřetržitě po dobu 24 hodin. Z výpovědi svědka titul jméno celé jméno svědka, titul dále vyplynulo, že po dobu, kdy byla paní příjmení jeho pacientkou, se její zdravotní stav progredientně zhoršoval, jednalo se o progredující demenci, atrofickou degenerativní demenci. Důležité je i sdělení svědka celé jméno svědka, že na počátku roku 2015 měla paní příjmení pouze omezené chápání a pokud byl vedl ní někdo blízký, koho znala, kdo se o ní staral, mohla mu v případě, že by jí dal nějakou listinu, uvěřit a listinu podepsat.

47. To, že psychický stav paní příjmení nebyl v pořádku, potvrdila ve své svědecké výpovědi i svědkyně titul jméno příjmení, která prováděla sociální šetření v domácnosti paní příjmení dne 4. 12. 2014 a uvedla, že od paní příjmení se prakticky nic nedozvěděla a v 98% mluvila s paní celé jméno svědkyně, paní příjmení koukala do neznáma a nevěděla o čem se baví. Paní příjmení nebyla orientována a neznala odpovědi na položené otázky.

48. Svědkyně celé jméno svědkyně uvedla, že paní příjmení doporučila, kdo by po ní měl dědit. Svědkyně vypověděla, že paní příjmení uvedla, že neví co chce a odsouhlasila návrh svědkyně celé jméno svědkyně. Závět z datum je tedy myšlenkovým produktem svědkyně celé jméno svědkyně, nikoli paní příjmení. K osobě paní celé jméno svědkyně soud uvádí, že neuvěřil její svědecké výpovědi. Soud má naopak za to, že to byla paní celé jméno svědkyně, kdo přišel s myšlenkou sepsání nové závěti, kterou vnukla paní příjmení ať už z jakékoliv pohnutky, a jejím cílem bylo nikoli poskytnout paní příjmení pomoc, ale maximálně na ní tzv. vydělat. O tom svědčí i to, že paní příjmení zemřela datum a ještě v roce 2017, konkrétně pravidelně měsíčně až do 24. 7. 2017 bylo po právnická osoba anonymizována dvě slova, která vedla účet zůstavitelky, požadováno, aby z účtu paní příjmení byla měsíčně převáděna částka 10.000 Kč ve prospěch účtu paní celé jméno svědkyně, což banka od 23. 6. 2016 již nemohla provádět pro nedostatek peněz na účtu paní příjmení, přesto nikdo tento trvalý příkaz nezrušil. Paní celé jméno svědkyně tak prokazatelně i po smrti paní příjmení čerpala z účtu paní příjmení každý měsíc 10.000 Kč, a to až 20. 5 2016, kdy na účtu paní příjmení byly nějaké peněžní prostředky, aniž by projevila jakoukoli snahu tyto neoprávněně čerpané peníze vrátit. Soud má za to, že není pravdivé tvrzení svědkyně celé jméno svědkyně, že již dříve, před nástupem paní příjmení do Psychiatrické nemocnice část obce, paní příjmení nezištně pomáhala, a nic za to nechtěla. Z výpisu z účtu paní příjmení vedeného u obec spořitelny sice vyplývá, že peníze na účet paní celé jméno svědkyně byly z účtu paní příjmení převáděny od 20. 11. 2014, tedy po návratu paní příjmení z Psychiatrické nemocnice část obce, nicméně před nástupem paní příjmení do Psychiatrické nemocnice část obce dne 6. 9. 2014 byly zejména v první polovině roku vybírány v hotovosti z účtu paní příjmení částky v řádu desítek tisíc a v řízení nebylo prokázáno, že by tyto částky vybírala paní příjmení, resp. nebylo prokázáno, kdo je vybíral. Legenda s taxíkářem, kterou soudu v rámci své účastnické výpovědi předestřela 2. žalovaná, se jeví soudu jako nepravděpodobná zvláště s přihlédnutím k tomu, že to byla právě 2. žalovaná, která bez vědomí paní příjmení převedla z účtu paní příjmení na svůj účet částku 220.000 Kč.

49. Jak vyplývá z listiny Sociální záznam, která je součástí chorobopisu paní příjmení a který zpracovala titul. jméno příjmení, ta dne 15. 9. 2014 zaznamenala, že měla telefonický kontakt se sousedkou, paní celé jméno svědkyně, která na dotazy sděluje, že paní příjmení má na běžném účtu přes 14.000 Kč, PNP nemá, DS nemá a odmítá, rodina: má bratrance a sestřenice mimo část Prahy příbuzní ji„ podvedli“ a ona jim odkázala svůj byt, čímž se rodina rozhádala a nikdo se o ni již nezajímá a nestará. Nebyla to tedy paní příjmení, kdo toto sdělil sociální pracovnici Psychiatrické nemocnice obec jméno příjmení, ale toto sdělení poskytla sociální pracovnici paní celé jméno svědkyně. Soud má tedy za to, že hlavním iniciátorem toho, aby paní příjmení v únoru 2015 podepsala novou závěť, byla paní celé jméno svědkyně zřejmě po dohodě zejména s 2. žalovanou a rolí paní celé jméno svědkyně, která zajišťovala péči o paní příjmení, i když ne tak, jak bylo požadováno Psychiatrickou nemocnicí část obce při propuštění paní příjmení do domácí péče, bylo zařídit, aby paní příjmení novou závěť v únoru 2015 podepsala. Tomuto závěru soudu svědčí i to, že to byla paní celé jméno svědkyně, kdo inicioval na Úřadu městské části obec a číslo, aby do bytu k paní příjmení přijela pracovnice tohoto úřadu s ověřovací knihou, aby mohl být její podpis ověřen. Paní celé jméno svědkyně uvedla, že závěť paní příjmení přečetla, pracovnice Úřadu městské části obec a číslo uvedla, že závěť paní příjmení přečtena nebyla. Jak uvedli svědci – lékaři, i znalec ve svém znaleckém posudku, lidé se středně těžkou či těžkou demencí jsou velmi jednoduše manipulovatelní a pokud mají vedle sebe osobu, kterou znají a ta jim dá nějakou listinu, obvykle ji podepíší, aniž by chápali její obsah. Soud má za to, že k tomuto došlo i v případě paní příjmení. Sama svědkyně celé jméno svědkyně ve své svědecké výpovědi uvedla, že sama paní příjmení navrhla, že má troje příbuzné a bylo by dobré rozdělit majetek paní příjmení na tři díly, na internetu si pak našla, jak se závěť sepisuje a požádala jméno příjmení o zjištění konkrétních údajů a dále požádala Úřad městské části obec a číslo o ověření podpisu v bytě paní příjmení a sama se stala svědkem závěti společně se svědkyní jméno příjmení. Svědkyně celé jméno svědkyně také podrobně popsala rozhovor s paní příjmení, který předcházel jejímu podpisu závěti.

50. Soud má za to, že je velmi nepravděpodobné, že by paní příjmení byla rozhovoru tak, jak ho popisuje svědkyně celé jméno svědkyně vůbec schopna, když ze zdravotní dokumentace paní příjmení a výpovědí svědků – lékařů vyplývá, že paní příjmení trpěla středně těžkou až těžkou demencí, vyjadřovala se jednoduchými větami, nebyla schopna odpovědět na položené otázky, nebyla orientována a její schopnost chápání byla značně omezena.

51. Z provedeného dokazování vyplynulo, že rovněž 2. žalovaná se více než o samotnou paní příjmení zajímala pouze o její peníze. O tom svědčí i to, že 2. žalovaná založila účet, na který převedla z účtu paní příjmení částku 220.000 Kč, což odůvodnila tím, že to byly peníze, kdyby paní příjmení cokoli potřebovala. Jak vyplynulo z listinných důkazů předložených 1. a 2. žalovanou, pro potřeby žalované byly nakupovány různé věci do domácnosti (i když ze samotných dokladů nevyplývá, že to bylo pro potřebu paní příjmení) či jí byla předělávána koupelna, nicméně jak 2. žalovaná ve svém účastnickém výslechu uvedla, z částky 220.000 Kč převedené na účet 2. žalované nebylo vybráno nic a naopak z výpisů z účtu paní právnická osoba vyplývá, že výdaje za věci pro paní příjmení byly placeny z účtu paní příjmení. Jako příklad lze uvést fakturu za rekonstrukci koupelny paní příjmení ze dne 2. 3. 2015 na částku 42.000 Kč, která byla hrazena v hotovosti a dne 19. 3. 2015 byla ve prospěch účtu paní celé jméno žalované převedena z účtu paní příjmení částka 43.500 Kč. Tento postup se soudu jeví jako nelogický, když 2. žalovaná ve svém účastnickém výslechu uvedla, že částka 220.000 Kč, kterou převedla z účtu paní příjmení na svůj účet (19. 5. 2014), měla sloužit k úhradě potřeb paní příjmení. Druhá žalovaná měla k účtu paní příjmení od 19. 5. 2014 dispoziční právo, tedy mohla peníze z účtu paní příjmení převádět bez jejího vědomí. Rovněž z účtu paní příjmení odcházela pravidelně měsíčně částka na penzijní připojištění, ale sama paní příjmení, jak vyplývá ze zprávy právnická osoba, IČO, ze dne 23. 9. 2015, která je součástí spisu Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. spisová značka, neměla s touto společností uzavřenu smlouvu o penzijním připojištění. Dále je součástí tohoto spisu zprávy právnická osoba ze dne 23. 9. 2015, podle které byl k tomuto dni (tedy více jak měsíc po úmrtí paní příjmení) zůstatek na účtu na jméno titul jméno příjmení, č. bankovní účet, 145.077,20 Kč. I když už paní příjmení zemřela a tudíž nemohla účtem disponovat, přesto během let 2016 a 2017 byl účet prakticky vyprázdněn a následně zrušen, a to s pravděpodobností hraničící s jistotou osobou, které k němu měla dispoziční právo, tedy 2. žalovanou.

52. Soud také přihlédl k tomu, že 2. žalovaná ve svém účastnickém výslechu uvedla, že se s paní příjmení začaly pravidelně stýkat až po smrti jejího manžela v roce 2012, 1. Žalovaná ve svém účastnickém výslechu uvedla, že se delší dobu (cca 12 let) s paní příjmení nestýkaly a nebyly v kontaktu a opětovně se začaly stýkat až v létě 2014. Tento časový údaj zapadá do časového údaje, kdy Stehlíkovy řekly dceři 2. žalované o tom, že v roce 2013 paní příjmení učinila u notářky závěť, kterou vše odkazuje žalobkyni. Od té doby je patrný zvýšený zájem 1. a 2. žalované o paní příjmení, která již v té době trpěla demencí a který s vysokou mírou pravděpodobnosti vyústil i v myšlenku, aby paní příjmení v únoru 2015 podepsala závěť novou.

53. Příznakem demence a to již počínající, je sugestibilita, kdy dementní člověk odsouhlasí cokoli osobám, kterým důvěřuje.

54. Dokumentace titul celé jméno svědka i obsah jeho svědecké výpovědi svědčí o středně těžké dokumentaci paní příjmení. Tomuto závěru odpovídá i obsah chorobopisu paní příjmení z psychiatrické nemocnice část obce, ve kterém je uvedeno, že trpí středně těžkou demencí a již tehdy nebyla schopna činit právní jednání, když toto zdravotnické zařízení podalo návrh na omezení paní příjmení na svéprávnosti. Podobně se vyjádřil i Úřad práce ze dne 4. 12. 2014, který prováděl u paní příjmení sociální šetření a zjistil, že paní příjmení neví, jaký je měsíc, sama se neumyje, neoblékne, neotevře si lahev, neví jak odpovědět na položenou otázku. Ze zdravotnické dokumentace paní příjmení vyplývá, že trpěla středně těžkou demencí, test právnická osoba, který byl paní příjmení proveden, rovněž toto prokázal.

55. Ze závěru znaleckého posudku číslo který zpracoval znalec celé jméno znalce vyplývá, že jméno příjmení podle zdravotnické dokumentace v době pořízení závěti, tedy datum trpěla středně těžkou demencí a forenzní psychiatrie je konsenzuální v tom, že demence středně těžká a těžší vylučuje schopnost chápat právní jednání, neboť osoba se střední demencí již nemá mentální kapacitu rozpoznávat smysl právního jednání a ovládat právní jednání. Paní příjmení z psychiatrického hlediska dne datum nechápala smysl žádného právního jednání. Rovněž tak nález z CT mozku ze dne 17. 9. 2014 diagnostikuje středně těžkou demenci paní příjmení. Pokud 1. a 2. žalovaná poukazují na tzv. světlé okamžiky u paní příjmení, pak znalecký posudek existenci světlých okamžiků u paní příjmení vyloučil.

56. Soud má rovněž za to, že proces podpisu závěti v únoru 2015 nebyl v souladu s ustanovením § 1534 OZ, podle kterého závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědkyně celé jméno svědkyně ve své výpovědi uvedla, že závěť sepsala ona po dohodě s paní příjmení, paní příjmení dvakrát přečetla, co je v závěti napsáno a na dotaz, zda je to tak v pořádku, paní příjmení odpověděla, že ano. Svědkyně jméno příjmení ve svém svědecké výpovědi uvedla, že byla přítomna podpisu závěti paní příjmení v únoru 2015, o což jí požádala svědkyně celé jméno svědkyně. K samotnému průběhu podpisu závěti svědkyně příjmení uvedla, že to bylo v době oběda, přišla k ní paní celé jméno svědkyně, že v bytě paní příjmení je již paní ověřovatelka. Paní celé jméno svědkyně nejdříve přečetla závěť, po té se paní celé jméno svědkyně nebo ověřovatelka ptaly paní příjmení, zda ví, že podepisuje závěť, ona řekla, že ano, a po té závěť podepsala. Proti výpovědím svědkyně celé jméno svědkyně a příjmení stojí svědecká výpověď jméno příjmení, v době podpisu závěti zaměstnankyně Obvodního úřadu Městské části obec a číslo, která prováděla ověřování listin a podpisů. Svědkyně nejprve v rámci své výpovědi dne 18. 9. 2017 uvedla, že si v konkrétním případě již nepamatuje, jak přesně postup ověřování podpisů na alografní závěti probíhal, nicméně při dokončení výslechu této svědkyně dne 1. 11. 2017 svědkyně uvedla, že v době, kdy došlo k ověřování, byly kromě paní příjmení v bytě přítomny další dvě osoby, a to svědkyně celé jméno svědkyně a další paní. Svědkyně uvedla, že„ když jsme do bytu přišli, dostali jsme do ruky dokument, který má být ověřován, já jsem se paní příjmení zeptala, zda ví, co podepisuje, ona mi odpověděla, a potom jsme přešli k samotnému aktu ověřování. Svědkyně uvedla, že ověřování si objednala paní celé jméno svědkyně, která byla jejich stálejší klientkou. Svědkyně dále uvedla že:„ pokud jsem dotazována na to, zda v průběhu ověřování byla listina nahlas přečtena či zda si ji přede mnou paní příjmení četla, tak na obě otázky odpovídám určitě ne.“.

57. Svědkem ve smyslu ustanovení § 1539 OZ (dříve § 476b zákona č. 40/1964 Sb.) je jen taková osoba, která je takovou funkcí předem pověřena a je s tímto pověřením srozuměna; není tedy tímto svědkem při pořizování závěti ten, kdo byl tomuto úkonu náhodně přítomen. (R 59/98).

58. V řízení nebylo prokázáno, že by svědkyně příjmení a příjmení nebyly svědkyněmi závěti, které by takovou funkcí byly předem pověřeny, svědkyně celé jméno svědkyně se do této pozice vpasovala sama na základě svého vlastního rozhodnutí, kdy dokonce to byla ona, kdo závěť sepsal, což odporuje smyslu institutu svědka závěti dle OZ, a svědkyni příjmení si vybrala ona, nikoli paní příjmení. V řízení nebylo prokázáno, že by zůstavitelka jméno příjmení souhlasila s tím, že právě tyto dvě osoby budou vykonávat funkci svědků její závěti.

59. Podle judikátu Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka zůstavitelův projev vůle, že listina obsahuje jeho poslední vůli, je učiněn výslovně tehdy, jestliže pomocí jakýchkoliv slovních výrazů, popřípadě i obvyklých znamení, před svědky projeví způsobem nevzbuzujícím pochybnosti to, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

60. Ačkoli svědkyně celé jméno svědkyně ve své výpovědi uvedla, že před podpisem závěti dvakrát přečetla paní příjmení její obsah a svědkyně příjmení potvrdila, že před podpisem byla závěť paní celé jméno svědkyně paní příjmení přečtena, soud výpovědi těchto dvou svědkyň neuvěřil a to s ohledem na výše popsané jednání paní celé jméno svědkyně (čerpání peněz na péči o paní příjmení i po její smrti apod.), když paní příjmení se s paní celé jméno svědkyně dobře zná jako sousedka z domu a vypovídala tak, jak zřejmě chtěla a potřebovala svědkyně celé jméno svědkyně. Naproti tomu soud uvěřil svědkyni jméno příjmení, která byla v rozhodné době zaměstnankyní Úřadu městské části obec a číslo a neměla žádný zájem na obsahu závěti paní příjmení. Ta jednoznačně uvedla, že před podpisem závěti nebyla paní příjmení závěť přečtena, ani si ji sama paní příjmení nepřečetla, paní příjmení byla pouze dotazována, zda ví, co podepisuje, což však není projev vůle – souhlas s obsahem závěti.

61. Nedošlo tak k výslovnému prohlášení paní příjmení, že listina obsahuje její poslední vůli, paní příjmení pouze uvedla, že podepisuje závěť, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by s jejím obsahem byla prokazatelně seznámena.

62. Soud má za to, že po té, co se rodina 1. a 2. žalované dozvěděly od rodiny 3. žalovaného, že první závětí odkázala paní příjmení veškerý svůj majetek dceři 3. žalovaného – žalobkyni, začaly se 1. a 2. žalovaná o paní příjmení náhle intenzívně zajímat, navštěvovat ji, což do té doby nečinily (1. žalovaná dokonce 12 let). Paní celé jméno svědkyně, se kterou si 1. a 2. žalovaná domluvily péči o paní příjmení, byla iniciátorkou nápadu na sepsání nové závěti v neprospěch žalobkyně, na této myšlence a její realizaci úzce spolupracovala zejména s 2. žalovanou, která navíc pečovala o finanční prostředky na účtu paní příjmení, ke kterému měla dispoziční právo, tak, že si většinu z nich převedla na účet svůj a na účet paní celé jméno svědkyně. Byla to paní celé jméno svědkyně, kdo závěť ze dne datum sepsal, společně s 2. žalovanou obstaral všechny nutné věci, sama paní celé jméno svědkyně zajistila ověření podpisů u paní příjmení doma a sehnala druhého svědka závěti. Soud nevěří tvrzení 1. a 2. žalované, že předem o tomto úmyslu – sepsání nové závěti – nevěděly a dozvěděly se to až následně po pohřbu zůstavitelky. Pak by totiž jednání paní celé jméno svědkyně, se kterou byla zejména 2. žalovaná, ale i 1. žalovaná v úzkém kontaktu, postrádalo smysl. Naopak je soud přesvědčen, že 1. a 2. žalovaná chtěly dosáhnout změny závěti paní příjmení, a proto využily toho, že paní celé jméno svědkyně byla osobou jim dobře známou, která byla s paní příjmení v nejčastějším kontaktu, a paní příjmení jí důvěřovala, aby využily špatného duševního stavu paní příjmení a paní celé jméno svědkyně docílila u paní příjmení podepsání nové závěti. Tu si ponechala u sebe a předložila ji až titul příjmení příjmení, soudní komisařce, při jednání dne 14. 9. 2015. Sodu přijde nelogické, že pokud svědkyně celé jméno svědkyně byla v úzkém kontaktu s 1. i 2. Žalovanou, že by jim o závěti ze dne datum neřekla až do úmrtí zůstavitelky. Z dokazování také vyplynulo, že jakmile jméno příjmení podepsala dne datum novou závěť, začaly o ní rodiny 1. a 2. žalované postupně ztrácet zájem a za cca 2 měsíce byla paní příjmení hospitalizována v nemocnici na jméno, odkud byla přesunuta do nemocnice, kde v srpnu 2015 zemřela.

63. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že paní příjmení v době podpisu allografní závěti dne datum nechápala smysl tohoto jednání, neměla mentální kapacitu rozpoznat smysl právního jednání a ovládat právní jednání a allografní závěť zůstavitelky paní jméno příjmení ze dne datum je tak neplatná. Proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem I. výroku rozsudku.

64. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně žalovaným před podáním žaloby nezaslala předžalobní výzvu, a proto nemá nárok na náhradu nákladů řízení, i když měla v řízení plný úspěch.

65. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř., když ve věci neúspěšným 1. a 2. žalované uložil společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 částku 6.790 Kč, když tato částka představuje odměnu znalce za vypracovaný znalecký posudek č. 1291 ze dne 1. 4. 2020 ve výši 5.390 Kč a odměnu znalce za jeho výslech před soudem dne 1. 7. 2020 ve výši 1.400 Kč. Soud nepřiznal nárok státu na náhradu nákladů řízení vůči 3. žalovanému za použití § 150 o.s.ř., neboť 3. žalovaný musel být z formálního hlediska jako žalovaný označen, nicméně po celou dobu řízení se ztotožňoval s názorem žalobkyně.

66. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení státu soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem, když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu toto rozhodnutí ukládá, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.