15 C 133/2016

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozena datum , bytem adresa žalobkyně Zastoupené: proti; titul jméno příjmení , advokátkou, sídlem adresa žalovaným: obě zastoupeny: ; 1. celé jméno žalované , narozena datum , bytem adresa žalované , 2. celé jméno žalované , narozena datum , bytem obec a číslo titul jméno příjmení , advokátem Sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo 3. celé jméno žalovaného , datum narození , bytem obec a číslo , o určení, že žalobkyně je dědičkou zůstavitelky, <b>I. Určuje se, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [datum narození], je dědičkou po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelé dne [datum], povolané k dědění ze závěti sepsané dne [datum] formou notářského zápisu [spisová značka] [anonymizováno] [rok], [spisová značka] [titul] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec].</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. První žalovaná a druhá žalovaná jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 částku 6.790 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V rozsahu plnění jedné z žalovaných zaniká povinnost plnění druhé žalované. České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 7 se nepřiznává náhrada nákladů řízení vůči třetímu žalovanému.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 19. 5. 2016 domáhala určení, že je dědičkou po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelé dne [datum], povolané k dědění ze závěti sepsané dne [datum] formou notářského zápisu [spisová značka] [anonymizováno] [rok], [spisová značka] [titul] [jméno] [příjmení], notářem se sídlem v [obec]. Žalobkyně uvedla, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela se zanecháním dvou závětí, a to závěti sepsané formou notářského zápisu [spisová značka] [anonymizováno] [rok], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] sepsaném jménem [titul] [jméno] [příjmení], notáře se sídlem v [obec], jejím zástupcem notářským kandidátem [titul] [jméno] [příjmení], ve které ustanovila dědičkou veškerého majetku žalobkyni. Zůstavitelka zanechala také alografní závěť ze dne [datum] se dvěma svědky, kterou ustanovila dědici svého majetku rovným dílem všechny žalované, když 3. žalovaný v řízení u soudního komisaře [titul] [jméno] [příjmení], notářky se sídlem v [obec], od počátku tuto alografní závěť neuznává za platnou ze stejných důvodů jako žalobkyně. Žalobkyně od počátku dědického řízení označuje alografní závěť ze dne [datum] za neplatnou, neboť je přesvědčená, že v době podpisu alografní závěti dne [datum] nemohla být zůstavitelka vzhledem ke svému zdravotnímu stavu plně svéprávná a nemohla posoudit důsledky svého jednání.

2. První a druhá žalovaná navrhly zamítnutí žaloby. Uvedly, že alografní závěť zůstavitelky [jméno] [příjmení] ze dne [datum] je platná. Obě žalované poukázaly na závěry lékařské zprávy [titul] [celé jméno svědka], [titul] ze dne 18. 11. 2015 ve vztahu k [jméno] [příjmení], která byla léčena v jeho ambulanci od 14. 9. 2014 do 5. 3. 2015, kde [titul] [příjmení], že v uvedeném období [jméno] [příjmení] své nejbližší poznávala, zvládala jednoduché aktivity denního života, byla schopna nakoupit několik položek v blízké prodejně. Obě žalované se domnívají, že [jméno] [příjmení] i přes existující Alzheimerovu chorobu byla rovněž schopná a způsobilá určit, kdo z okruhu jejich nejbližších má být dědicem jejího majetku. Dále obě žalované odkázaly na obsah Výstupní zprávy Psychiatrické nemocnice [část obce], kde [jméno] [příjmení] byla hospitalizována od 6. 9. 2014 do 6. 11. 2014, ve které se píše, že [jméno] [příjmení] uvedla, že jedni příbuzní ji„ podvedli“ a ona jim odkázala svůj byt, čímž se rodina rozhádala a nikdo se o ni již nezajímá a nestará. Obě žalované jsou přesvědčeny, že tímto vyjádřením měla [jméno] [příjmení] na mysli dříve pořízenou závěť formou notářského zápisu ze dne [datum], ve které ustanovila dědičkou veškerého majetku žalobkyni. S ohledem na obsah zprávy Psychiatrické nemocnice [část obce] je navíc logicky i zřejmá následná motivace [jméno] [příjmení] ke změně dědiců a pořízení nové závěti.

3. Třetí žalovaný se ztotožnil s obsahem žaloby. Uvedl, že [jméno] [příjmení] trpěla středně těžkou demencí a nemohla být v době podpisu alografní závěti ze dne [datum] plně svéprávná a nemohla posoudit následky svého jednání. Dále uvedl, že paní [příjmení] s manželkou pravidelně navštěvovali a to za života jejího manžela [jméno] [jméno] i po jeho smrti. Ještě za života manželé svěřili 3. žalovanému a jeho manželce klíče od jejich bytu s tím, že chtěli, aby jim do budoucna byt patřil. Paní [příjmení] nejdříve zemřel manžel a cca za dva měsíce i její bratr. Později paní [příjmení] chtěla v závěti odkázat byt 3. žalovanému, protože vlastní děti neměla a k 3. žalovanému měla velmi úzký vztah. Třetí žalovaný se s paní [příjmení] dohodl, aby byt odkázala jeho dceři, a to vzhledem k věku 3. žalovaného. Paní [příjmení] s tím souhlasila. Sepsání závěti ve prospěch žalobkyně si paní [příjmení] zařídila sama u notářky, která v minulosti vyřizovala pozůstalost po manželovi paní [příjmení]. Paní [příjmení] po té volala 3. žalovanému, a říkala mu, že učinila závěť ve prospěch žalobkyně. Dne 6. 9. 2014 byla paní [příjmení] hospitalizována v Psychiatrické nemocnici [část obce], kam za ní rodina 3. žalovaného docházela. Její zdravotní a duševní stav se rychle zhoršoval a vzhledem k tomu Psychiatrická nemocnice [část obce] podala návrh na omezení svéprávnosti paní [příjmení] k Obvodnímu soudu pro Prahu 7. Ze zprávy lékařky [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 15. 10. 2014, která byla ošetřující lékařkou paní [příjmení] v Psychiatrické nemocnici [část obce], vyplývá, že u paní [příjmení] byla diagnostikována Alzheimerova demence středně těžká. Dále je v lékařské zprávě uvedeno, že zdravotní stav paní [příjmení] sice nevyžadoval pobyt v nemocnici a byla by schopna pobytu v DZR pro dementní, nesoběstačné pacienty, závislé na ošetřovatelské péči, neboť nebyla schopna se sama obsloužit a potřebovala stálý celodenní dohled. Dne 5. 11. 2014 jel 3. žalovaný s manželkou do Domova důchodců se zvláštním režimem v [obec] a zde se dohodli, že paní [příjmení] do 14 dnů mohou přijmout k pobytu. Týž den jim volala ošetřující lékařka paní [příjmení] z Psychiatrické nemocnice v [část obce], že paní [příjmení] bude dne 6. 11. 2014 propuštěna, protože k jejímu propuštění dala souhlas 2. žalovaná, neboť se o paní [příjmení] bude starat společně se sousedkou paní [příjmení] paní [celé jméno svědkyně]. Návštěvy u paní [příjmení] doma se po jejím propuštění z Psychiatrické nemocnice [část obce] komplikovaly, neboť vázla komunikace s paní [celé jméno svědkyně] a jejím synem ohledně termínu návštěv, paní [příjmení] byla doma zamčená, klíč měla paní [celé jméno svědkyně], která nechala vyměnit zámek v bytě zůstavitelky, rodina 3. žalovaného ne. Asi dva dny před podpisem alografní závěti rodina 3. žalovaného paní [příjmení] navštívila, paní [příjmení] o úmyslu sepsat tuto závěť nehovořila. V ten den byla zcela dezorientovaná v místě i čase, měla velké problémy se zorientovat ve vlastním bytě, během návštěvy nebyla paní [příjmení] schopna sama najít toaletu, a když jí tam rodina 3. žalovaného dovedla, paní [příjmení] nevěděla, jak ji použít. V dubnu 2015 byla paní [příjmení] dlouhodobě hospitalizována v [nemocnice] [anonymizováno] [jméno], odkud byla dne 9. 4. 2015 převezena do Léčebny dlouhodobě nemocných v [obec]. Zde ji také rodina 3. žalovaného 6x navštívila naposledy dne 5. 8. 2015, tedy 3 dny před smrtí paní [příjmení]. O pořízení alografní závěti se paní [příjmení] rodině 3. žalovaného nikdy nezmínila.

4. Ze spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka] ve věci zůstavitelky [jméno] [příjmení], [rodné číslo], naposled bytem [adresa svědkyně], soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum] v nemocnici [obec]. Po zůstavitelce zůstal byt [číslo] v budově [část obce], [adresa], zapsaný na [list vlastnictví], katastrální území Holešovice, obec Praha. Spis obsahuje Notářský zápis č. [číslo] [anonymizováno] [rok], [spisová značka] (viz. odst. 5 odůvodnění). Dále z tohoto spisu soud zjistil, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 3. 2016, č.j. [číslo jednací], bylo žalobkyni uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Obvodního soudu pro Prahu 7 žalobu proti závětním dědicům – žalovaným – na určení, že je dědičkou a aby současně o podání žaloby vyrozuměla pověřeného soudního komisaře.

5. Z Notářského zápisu [číslo] [anonymizováno] [rok], [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sepsaného jménem [titul] [jméno] [příjmení], notáře se sídlem v [obec], notářským kandidátem [titul] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že [jméno] [příjmení] před zástupcem notáře učinila svobodně, vážně a určitě závěť, kterou ustanovila pro případ svého úmrtí dědičkou veškerého svého majetku, kdekoliv se nacházejícího, [celé jméno žalobkyně], [datum narození], trvalý pobyt [obec], [adresa], PSČ [PSČ], okres [okres], prohlásila, že nemá žádné potomky a prohlásila, že toto je její jediná a pravá závěť, kterou činí svobodně a po zralém uvážení a kterou ruší své veškeré případné dřívější závětu v jakékoliv formě kdy učiněné.

6. Z listiny Vyjádření lékaře o zdravotním stavu žadatele o umístění do ústavu sociální péče pro dospělé soud zjistil, že toto vyjádření sepsala dne 15. 10. 2014 vyšetřující lékařka [jméno] [příjmení] [titul] [jméno] [příjmení]. Jako diagnóza je uvedena Jiná Alzheimerova nemoc G 308, není schopna sama sebe obsloužit, pomočuje se trvale a v noci, lékařské ošetření potřebuje občas. Zdravotní stav pacientky [jméno] [příjmení] nevyžaduje pobyt v nemocnici, je schopna pobytu v DZR pro dementní, nesoběstačné pacientky, závislé na ošetřovatelské péči.

7. Z Lékařské zprávy Všeobecné fakultní nemocnice v [obec], Psychiatrické ambulance, soud zjistil, že tuto zprávu vypracoval [celé jméno svědka] dne 18. 11. 2015. Uvedl, že [jméno] [příjmení] byla ambulantně psychiatricky léčena na tomto pracovišti od 14. 9. 2014 do 5. 3. 2015, byla konstatována středně pokročilá demence, postupný rozvoj poruch paměti, exekutivních funkcí, aktivit denního života. [příjmení] [příjmení] byla odkázána na pomoc druhých, zvládala pouze jednoduché aktivity denního života, jinak potřebovala asistenci. Byla schopna nakoupit několik položek v blízké prodejně, dále nechodila pro poruchy orientace v prostoru. V popředí byly poruchy epizodické paměti, tedy paměti na události a prožitky. Dále u paní [příjmení] byly výrazné poruchy exekutivních funkcí – schopnosti plánování, vykonávání složitějších a komplexních úkolů. Své nejbližší poznávala. Stav odpovídal diagnostickým kritériím pro Alzheimerovu chorobu s pozdním začátkem ve stadiu demence.

8. Z listiny Zpráva ošetřujícímu lékaři, kterou dne 6. 11. 2014 sepsala ošetřující lékařka paní [příjmení] v Psychiatrické nemocnici [část obce] [titul] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla v Psychiatrické nemocnici [část obce] hospitalizována od 6. 9. 2014 do 6. 11. 2014, V části sociální epikríza/souhrn je uvedeno, že paní [příjmení] uvedla, že má bratrance a sestřenice mimo [část Prahy] příbuzní ji„ podvedli“ a ona jim odkázala svůj byt, čímž se rodina rozhádala a nikdo se o ni již nezajímá a nestará. Dále je v této části uvedeno, že příbuzná pacientky paní [příjmení] je objednána k pohovoru, převzala seznam DZR a žádost o soc. lůžko PNB. Dále je ve zprávě uvedeno, že v listopadu 2014 (datum nečitelné) po pohovoru primářky [titul] [celé jméno svědkyně] se sousedem pacientky právníkem p. [příjmení] dohodnuto propuštění pacientky paní [příjmení] do domácí péče 6. 11. 2014, kterou jí zajistily příbuzná paní [celé jméno žalované] a sousedka paní [celé jméno svědkyně], doporučeno zajistit návštěvu v PA a u obvodního lékaře po propuštění. Dále je uvedeno, že v listopadu 2014 (datum nečitelné) dimise pacientky ve stabilizovaném stavu do domácí péče příbuzné paní [celé jméno žalované] a sousedky paní [celé jméno svědkyně] se souhlasem primářky [titul] [celé jméno svědkyně] – jsou informovány o nutnosti stálého dohledu nad pacientkou, pravidelných kontrol psychiatrem a obvodním lékařem, pravidelné užívání předepsaných léků. Paní [příjmení] trpí smíšenou demencí – vaskulární a DAT střední těžká.

9. Z listiny Žádost o propuštění paní [jméno] [příjmení] a dohoda o zajištění její domácí péče soud zjistil, že tuto žádost dne 24. 10. 2014 podepsaly 1. a 2. žalovaná.

10. Z listiny, kterou dne 2. 10. 2014 podepsala [jméno] [příjmení], soud zjistil, že tato souhlasila s výměnou zámku ve svém bytě [adresa svědkyně] a výměnou zámku pověřila své příbuzné [celé jméno žalovaného], bytem [obec a číslo].

11. Z dopisu 3. žalovaného ze dne 30. 11. 2015 adresovaného [titul] [příjmení] [příjmení], notářce, soud zjistil, že se 3. žalovaný vyjádřil k závěti zůstavitelky [jméno] [příjmení] ze dne [datum] tak, že závěť zůstavitelky ze dne [datum] neuznává za platnou, a to vzhledem ke zdravotnímu stavu paní [příjmení], která trpěla středně těžkou demencí, nemohla být v době podpisu předložené závěti plně svéprávná a nemohla posoudit důsledky svého jednání. Třetí žalovaný byl s paní [příjmení] v pravidelném kontaktu a o pořízení této závěti se mu nikdy nezmínila. Od 6. 9. 2014 do 6. 11. 2014 byla paní [příjmení] hospitalizována v Psychiatrické nemocnici [část obce] a toto zařízení 3. žalovaného informovalo, že vzhledem ke zdravotnímu stavu [jméno] [příjmení] podalo návrh na omezení její svéprávnosti k Obvodnímu soudu pro Prahu 7.

12. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 11. 8. 2017, soud zjistil, že na jméno [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], byl veden osobní účet č. [bankovní účet]. Z tohoto účtu byly v roce 2017 neprovedeny položky – převedení peněz ve prospěch účtu paní [celé jméno svědkyně] a paní [celé jméno žalované], a to opakovaně, a to z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku účtu. V roce 2016 byly neprovedeny položky – převedení peněz ve prospěch účtu paní [celé jméno svědkyně], a to z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku účtu. Dále soud zjistil, že od ledna 2014 do srpna 2014 pravidelně každý měsíc byly z účtu paní [příjmení] prováděny výběry hotovosti v řádech desítek tisíc, dne 19. 5. 2014 bylo na jiný účet z účtu [jméno] [příjmení] převedeno 220 000 Kč, od listopadu 2014 až do května 2016 byla z účtu [jméno] [příjmení] pravidelně odepisována částka 10.000 Kč s poznámkou [celé jméno svědkyně], od 23. 6. 2016 tato částka nemohla být na jiný účet s poznámkou [celé jméno svědkyně] převedena z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku účtu, a částka 750 Kč s poznámkou [celé jméno žalované].

13. Ze zprávy [právnická osoba], ze dne 31. 10. 2017 soud zjistil, že majitelem osobního účtu č. [bankovní účet] byla [titul] [jméno] [příjmení], RČ [číslo], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo]. Účet byl založen [datum] a zrušen [datum]. Dispoziční právo k účtu mimo [jméno] [příjmení] měli [celé jméno žalované] (2. žalovaná) od 19. 5. 2014 do [datum] a [příjmení] [jméno] (manžel paní [příjmení]) od [datum] do 18. 5. 2014. Dále soud zjistil, že majitelem vkladového účtu č. [bankovní účet] je [celé jméno žalované], RČ [číslo], [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Dne 19. 5. 2014 byl proveden převod částky 220.000 Kč z účtu [bankovní účet] na účet [bankovní účet] paní [celé jméno žalované], [rodné číslo]. Převod byl proveden příkazem k úhradě na pobočce [právnická osoba]

14. Ze zprávy Úřadu práce hl. m. Prahy, krajská pobočka pro hlavní město Prahu, ze dne 17. 10. 2017, soud zjistil, že žádost o příspěvek na péči podala [jméno] [příjmení] dne 25. 11. 2014, sociální šetření bylo provedeno dne 4. 12. 2014. Ze Záznamu ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči ze dne 4. 12. 2014 soud zjistil, že paní [příjmení] poskytuje péči [celé jméno svědkyně], která k paní [příjmení] dochází 3x denně. [příjmení] [příjmení] se sama neumyje, neoblékne, neví, jaký je den ani měsíc. Nosí nepřetržitě plenkové kalhotky, neví, kdy je nutnost jít na toaletu. Nevybavuje si, co měla k jídlu. Vyjadřuje se v jednoduchých větách, často si nevzpomíná. Není schopna dojít si na nákup, neví, jak se zapínají domácí spotřebiče. Zapomíná zhasnout, zavřít vodu a dveře, neumí zamknout. Neví jak a co má na položenou otázku odpovědět. Dohled 24 hodin denně je nutností.

15. Ze Znaleckého posudku [číslo] 2015 soudního znalce [jméno] [příjmení] ze dne 19. 11. 2015 soud zjistil, že celková odhadní cena věcí po zemřelé [jméno] [příjmení] nalézajících se v bytě [obec a číslo], [ulice a číslo], činí vzhledem ke stavu a dalšímu možnému použití 328.496 Kč.

16. Z listiny Objednávka pohřbu ze dne [datum] a ze Smlouvy o poskytování pohřebních služeb ze dne [datum] soud zjistil, že objednavatelem pohřbu paní [příjmení] byla její neteř [jméno] [příjmení], [datum narození].

17. Z listiny [nemocnice] – Příjem pacienta k hospitalizaci, soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla přijata na interní oddělení nemocnice dne 27. 3. 2015. Byla přivezena RZS, kterou zavolala sousedka, sama paní [příjmení] nevěděla, proč jí přivezli do nemocnice, sousedkám se prý nelíbila. V souhrnu diagnóz je mimo jiné uvedena pokročilá demence.

18. Z listiny Zpráva ošetřujícímu lékaři, kterou zpracovala [nemocnice], soud zjistil, že se jedná o 82 letou polymorbidní pacientku s pokročilou demencí, byla hospitalizována na Interním oddělení NNF pro celkové zhoršení stavu, ztrátu soběstačnosti a otoky dolních končetin. Během hospitalizace dominuje ošetřovatelská péče, při imobilitě a demenci nemocné Pacientka [jméno] [příjmení] byla přeložena k další péči ke stabilizaci stavu a nácviku soběstačnosti do LDN [obec], pacientka je při překladu ležící, omezeně spolupracující. V souhrnu diagnóz je mimo jiné vaskulární demence.

19. Z dopisu 3. žalovaného ze dne 1. 10. 2014, který byl dne 2. 10. 2014 zaslán doporučenou poštou 2. žalované, soud zjistil, že 3. žalovaný upozornil 2. žalovanou na to, že v květnu vybrala z úspor paní [příjmení] 220 000 Kč a pokud peníze nevrátí, bude toto řešeno soudní cestou.

20. Ze Znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne 1. 4. 2020, který zpracoval znalec [celé jméno znalce], který posuzoval dušení stav [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé [datum] a z výslechu znalce dne 1. 7. 2020, soud zjistil, že podle zdravotnické dokumentace zůstavitelka [titul] [jméno] [příjmení] v době pořízení závěti dne [datum] trpěla středně těžkou demencí. Forenzní psychiatrie je konsenzuální v tom, že demence středně těžká a těžší vylučuje schopnost chápat právní jednání, neboť osoba se středně těžkou demencí již nemá mentální kapacitu rozpoznávat smysl právního jednání a ovládat právní jednání. Dne [datum] mohla paní [příjmení] samostatně nakládat s finančními prostředky, když nebyla omezena v právním jednání, ale z psychiatrického hlediska by již nechápala smysl tohoto jednání, z psychiatrického hlediska dne [datum] paní [příjmení] nechápala smysl žádného právního jednání V případě paní [příjmení] nelze hovořit o světlých okamžicích (lucida intervalla), její duševní stav byl podle popisu zdravotníků a svědků velmi stabilní, byť šlo o demenci.

21. Z listiny Addenbrookský kognitivní test soud zjistil, že se tomuto vyšetření [jméno] [příjmení] podrobila dne 11. 9. 2014, dosáhla výsledku ACE-R 49 bodů ze 100 možných a [právnická osoba] 14 bodů z 30 možných.

22. Z chorobopisu [jméno] [příjmení] vedeného Psychiatrickou nemocnicí [část obce] soud zjistil, že v sociální kartě pacienta je uvedeno, že nejbližším příbuzným paní [příjmení] je sousedka [celé jméno svědkyně], paní [příjmení] je starobní důchodkyně a na účtu má cca 14.000 Kč. V sociálním záznamu ze dne 15. 9. 2014 je uvedeno, že [titul]. [jméno] [příjmení] zaznamenala, že měla telefonický kontakt se sousedkou, paní [celé jméno svědkyně], která na dotazy sděluje, že paní [příjmení] má na běžném účtu přes 14.000 Kč, PNP nemá, DS nemá a odmítá, rodina: má bratrance a sestřenice mimo [část Prahy] příbuzní ji„ podvedli“ a ona jim odkázala svůj byt, čímž se rodina rozhádala a nikdo se o ni již nezajímá a nestará. Součástí chorobopisu je i podnět nemocnice k řízení o úpravě svéprávnosti z vlastního rozhodnutí soudu ze dne 20. 10. 2014 a Addenbrookský kognitivní test ze dne 11. 9. 2014 a MDCT mozku ze dne 17. 9. 2014. V chorobopisu se rovněž nachází záznam ze dne 7. 10. 2014, kdy [titul] [jméno] [příjmení] měla pohovor s 1. žalovanou, dcerou sestřenice paní [příjmení], lékařkou jí bylo sděleno, že paní [příjmení] se není schopna postarat o sebe sama, potřebuje dohled 24 hodin denně 2. osoby. Paní [celé jméno žalované] nemá možnost zajistit nepřetržitý dohled nad paní [příjmení], ale moc paní [příjmení] přeje, aby byla v domácím prostředí. V záznamu ze dne 13. 10. 2014 je pak uvedeno, že [titul] [celé jméno svědkyně] poskytla informace panu [příjmení] – právníkovi, který měl od paní [příjmení] podepsánu plnou moc k informacím o zdravotním stavu a dalšímu sociálnímu řešení, tento byl lékařkou informován o zdravotním stavu a prognóze nutnosti dalšího sociálního řešení, má představu, že by paní [příjmení] mohla být s nějakou pomocí doma a měla by se o ní společně postarat rodina. V záznamu z primářské vizity dne 31. 10. 2014 je uvedeno, že paní [příjmení] má poruchy paměti ve všech složkách, selhávají exekutivní funkce, je nekritická ke svému stavu, je závislá na péči druhé osoby a byl vypsán podnět k řízení o úpravě svéprávnosti. V záznamu ze dne 6. 11. 2014 je uvedeno, že paní [příjmení] je pacientka s progredující demencí, inkontinencí, je vhodná celodenní péče a dopomoc při všech úkonech. V záznamu ze dne 6. 11. 2014 je uvedeno, že paní [příjmení] se propouští do domácí péče příbuzné paní [celé jméno žalované] a sousedky paní [celé jméno svědkyně], jsou informovány o nutnosti stálého dohledu nad paní [příjmení], pravidelných kontrol psychiatrem a obvodním lékařem, pravidelném užívání předepsaných léků. Opakovaně byly upozorněny na nutnost celodenní péče o paní [příjmení] a dopomoc při všech úkonech. Součástí chorobopisu je rovněž Zpráva ošetřujícímu lékaři ze dne 6. 11. 2014, ve které je uvedeno, že paní [příjmení] mimo jiné trpí středně těžkou demencí a v režimových opatřeních je mimo jiné uvedena nutnost celodenního dohledu nad paní [příjmení], pravidelných kontrol psychiatrem a obvodním lékařem a pravidelné užívání předepsaných léků.

23. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně je její dcerou, 3. žalovaný je jejím manželem, 1. žalovaná je sestrou 3. žalovaného a 2. žalovaná je sestřenicí 3. žalovaného. Uvedla, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] sepsala dvě závěti. První byla sepsána v květnu 2013 na notářství ve prospěch žalobkyně, když závětí jí paní [příjmení] odkázala veškerý majetek. Zdravotní stav paní [příjmení] byl v té době celkem dobrý, byla si schopna vše udělat, po psychické stránce byla v pořádku. O existenci 2. závěti se rodina 3. žalovaného dozvěděla až po smrti paní [příjmení], byla sepsána dne [datum] doma na stroji. Dva až tři dny před sepsáním této závěti rodina 3. žalovaného navštívila paní [příjmení] v jejím bytě, paní [příjmení] již ani nemohla vstát do stolu, svědkyně jí musela doprovodit na záchod, tam jí musela svléknout, protože paní [příjmení] nevěděla, co má dělat. Od 6. 9. 2014 do 6. 11. 2014 byla paní [příjmení] hospitalizována v Psychiatrické nemocnici [část obce], tam jí dali dohromady, paní [příjmení] byla utlumená po lécích. Po propuštění za ní svědkyně s 3. žalovaným každý měsíc jezdili domů, někdy i s žalobkyní a registrovali, že se zdravotní stav paní [příjmení] zhoršuje, každý měsíc zhubla o několik kilogramů. Postupem času přestávala mluvit, byla netečná, nic si nepamatovala. Svědkyně se domnívá, že 1. a 2. žalovaná ovlivnily paní [příjmení], aby závěť z roku 2013 změnila, a usuzuje tak proto, že do doby, než se obě žalované dozvěděly o závěti z roku 2013 ve prospěch žalobkyně, byly vztahy mezi všemi žalovanými v pořádku, po té se již 1. a 2. žalovaná k rodině 3. žalovaného stavěly nevraživě. Svědkyně také uvedla, že v době podpisu závěti ze dne [datum] se podle jejího názoru paní [příjmení] nebyla schopna uvědomit, co činí. Dále svědkyně uvedla, že paní [celé jméno žalované] bez vědomí paní [příjmení] vyzvedla z jejího účtu v [obec] spořitelně částku 220 000 Kč.

24. Z výslechů svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla její pacientkou v Psychiatrické nemocnici [část obce] od 6. 9. 2014 do 6. 11. 2014. Paní [příjmení] se do Psychiatrické nemocnice [část obce] dostala z centrálního příjmu, byla přivezena záchrannou službou, protože byla zmatená, bloudila po bytě, byla dezorientovaná a nesprávně požila léky, které měla u sebe. Postupně se dostala do stabilizovaného stavu a mohla být propuštěna. Psychiatrická nemocnice navrhovala, aby péči o paní [příjmení] převzalo nějaké sociální zařízení, nebo aby pro ni byla zajištěna péče druhými osobami nepřetržitě po dobu 24 hodin. Paní [celé jméno svědkyně] a 1. a 2. žalovaná podepsaly plán, jak bude péče o paní [příjmení] zajištěna a tudíž nic nebránilo jejímu propuštění. Psychiatrická nemocnice [část obce] neměla po propuštění paní [příjmení] žádnou zpětnou vazbu o následné péči o paní [příjmení] ani o tom, zda navštěvovala nějakou psychiatrickou ambulanci. Vzhledem k tomu, že paní [příjmení] byla nesoběstačná a to po fyzické a psychické stránce a byla závislá na péči druhé osoby, podala Psychiatrická nemocnice [část obce] návrh na úpravu způsobilosti paní [příjmení]. Žalobkyně trpěla středně těžkou demencí, která má vliv na paměť, myšlení, orientaci a úsudek. [právnická osoba] byl u paní [příjmení] proveden jednou, neboť se test opakuje po třech měsících a tak dlouho nebyla paní [příjmení] v Psychiatrické nemocnici [část obce] hospitalizována.

25. Z výslechu svědkyně [titul] [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že paní [příjmení] zná ze zdravotnické dokumentace Psychiatrické nemocnice v [část obce], kde byla paní [příjmení] hospitalizována. Svědkyně mluvila také s 2. žalovanou. V Psychiatrické nemocnici [část obce] byla paní [příjmení] hospitalizována od 6. 9. 2014 do 6. 11. 2014, její zdravotní stav byl stacionární, protože vzhledem k těžkému postižení kognitivních funkcí nebylo možné očekávat nějaké zlepšení. Ještě před hospitalizací byla paní [příjmení] léčena v ambulanci pro demenci. Při propuštění z psychiatrické nemocnice [část obce] nebyla paní [příjmení] soběstačná, po propuštění ze zdravotnického zařízení byla nutnost zajištění péče o ni 7 dní v týdnu po dobu 24 hodin. Pokud se týká fyzické soběstačnosti, potřebovala paní [příjmení] dopomoc, pokud se týká psychické soběstačnosti, zde dopomoc nestačila, byl zde třeba dohled ve vztahu ke zmatenosti, neboť pacienti v těch o stavech jednají iracionálně a mohou způsobit nebezpečí nejen sobě, ale i svému okolí. Psychiatrická nemocnice [část obce] dne 20. 10. 2014 dala soudu podnět k omezení svéprávnosti paní [příjmení], neboť dle názoru zdravotnického zařízení nebyla paní [příjmení] schopna právně jednat, což nemocnice zjistila z provedených vyšetření a klinického obrazu paní [příjmení]. Dále svědkyně uvedla, že pacienti s demencí, což byla i paní [příjmení], jsou lehce manipulovatelní a mohou například podepsat nevýhodné smlouvy. [nemocnice] dala podnět soudu pro ochranu paní [příjmení]. Dále svědkyně uvedla, že na základě výsledku testů [právnická osoba] a ACR se u paní [příjmení] jednalo o těžký stupeň demence a určitě nemohlo u ní po propuštění z nemocnice dojít k rapidnímu zlepšení zdravotního stavu, že by byla soběstačná a mohla bez problémů činit právní jednání, to vyplývá jednoznačně z CT nálezu. Dále svědkyně uvedla, že je velmi nepravděpodobné, aby ke zlepšení zdravotního stavu paní [příjmení] došlo cca 3-4 měsíce po propuštění. U paní [příjmení] bylo postižení mozkových funkcí dávno před tím, než byla v Psychiatrické nemocnici [část obce] hospitalizována a demence je progredující onemocnění s nepříznivou prognózou až do smrti.

26. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně a 3. žalovaný jsou příbuznými paní [příjmení], která byla kamarádkou svědkyně. Svědkyně uvedla, že paní [příjmení] doprovázela v květnu 2013 na notářství za účelem sepsání závěti. Při sepisu závěti u notáře svědkyně slyšela, co je diktováno a zapisováno a paní [příjmení] veškerý svůj majetek pro případ smrti odkázala žalobkyni. V době sepisu závěti nebyla paní [příjmení] fyzicky v pořádku, měla artrózu a špatně chodila do schodů, psychicky v té době byla ještě v pořádku. V té době byla paní [příjmení] soběstačná, žila v bytě sama, nikdo jí nepomáhal s péči o domácnost či s péčí o ni samotnou. S paní [příjmení] se svědkyně často stýkala. Na přelomu zima 2013 a jaro 2014 již měla paní [příjmení] halucinace, ale jinak byla stále soběstačná. Na začátku léta 2014 se svědkyně nemohla paní [příjmení] již dovolat, neboť tato měla změněno telefonní číslo. Po té svědkyně paní [příjmení] již neviděla a v září 2014 se od [příjmení rodiny] dozvěděla, že paní [příjmení] je v [část obce] Až po té, co paní [příjmení] zemřela, se svědkyně od [příjmení rodiny] dozvěděla, že paní [příjmení] měla sepsat další závěť. Svědkyně dále uvedla, že paní [příjmení] navštěvovali pouze [celé jméno žalovaného], paní [celé jméno svědkyně] nikdy neviděla, ale paní [příjmení] jí říkala, že tam za ni často chodila paní [celé jméno svědkyně] a do všeho jí mluvila. O paní [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované] před svědkyní paní [příjmení] nemluvila. Svědkyně nikdy s paní [příjmení] nechodila do banky a neví, že by paní [příjmení] docházela do nějaké psychické ambulance. Svědkyně dále uvedla, že paní [příjmení] při sepisování první závěti u notářky řekla notářce, že univerzální dědičkou bude žalobkyně, protože se tak na tom domluvila ještě s manželem.

27. Z výslechů svědka [titul] [jméno] [celé jméno svědka], [titul] soud zjistil, že paní [příjmení] byla jeho pacientkou v letech 2014 – 2015, byla léčena pro diagnózu demence na podkladě Alzheimerovy choroby. Paní [příjmení] docházela do ordinace svědka s doprovodem, neboť sama by vzhledem ke svému duševnímu stavu nebyla schopna do ordinace přijít. Svědek uvedl, že na 90% doprovázela paní [příjmení] do ordinace paní [celé jméno žalované] Zdravotní stav paní [příjmení] se progredientně zhoršoval a kvůli tomu byla i nějakou dobu hospitalizována v Psychiatrické nemocnici [část obce]. Po propuštění z hospitalizace byla paní [příjmení] u svědka v ordinaci, její stav se zhoršoval. Svědek pečoval o paní [příjmení] do března 2015. Na počátku roku 2015 měla paní [příjmení] pouze omezené chápání, byly u ní zbytky emoční paměti, takže pokud by u ní byl někdo blízký, koho znala a kdo se o ni staral, mohla mu v případě, že by jí dal nějakou listinu, uvěřit a listinu podepsat. V době, kdy byla dne [datum] vyhotovena alografní závěť, bylo chápání paní [příjmení] velmi omezené. Byla u ní středně těžká až těžká demence. Jednalo se u ní atrofickou degenerativní demenci – Alzheimerovu chorobu. [příjmení] [příjmení] nebyla schopna složitějšího smyslu plného jednání. V roce 2014 paní [příjmení] zvládala osobní hygienu, najíst se a napít se, měla postiženu orientaci v prostoru, ale zůstala orientace v nejbližším okolí. V roce 2015 už ani nechodila do nejbližšího okolí. Dále svědek uvedl, že je težké odpovědět na otázku, zda si paní [příjmení] uvědomovala, že se jedná o závěť, ale není vyloučeno, že mohla pochopit smysl závěti, i když to není příliš pravděpodobné.

28. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že po přijetí paní [příjmení] do Psychiatrické nemocnice [část obce] zjišťovala její sociální anamnézu Jednou telefonicky komunikovala s paní [celé jméno svědkyně], která jí telefonovala, následně svědkyně telefonovala paní [celé jméno svědkyně], když byla paní [příjmení] překládána na jiné oddělení. Svědkyně se s nikým účastníků řízení a jejich právních zástupců nesetkala.

29. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že byla sousedkou paní [příjmení], znaly se 30 let. Po smrti manžela paní [příjmení] za paní [příjmení] svědkyně denně chodila, pečovala o ni a nosila jí jídlo. Občas také svědkyně paní [příjmení] půjčovala peníze na jídlo. Psychický stav paní [příjmení] se začal zhoršovat v roce 2014, kdy si nedokázala vybavit, co měla k jídlu či jméno osoby, která k ní přišla na návštěvu. Ke konci roku 2014 paní [příjmení] nosila pleny. Při propuštění z Psychiatrické nemocnice [část obce] byla paní [příjmení] v takovém stavu, že nevyžadovala péči 24 hodin. Dále svědkyně uvedla, že paní [příjmení] v bytě zamykala, protože u ní nemohla být denně 24 hodin a ona s tím souhlasila. Paní [příjmení] dostala příspěvek na celodenní péči ve výši 10.000 Kč měsíčně, ten jí chodil na účet, a proto paní [příjmení] zřídila trvalý příkaz, aby byl tento příspěvek následně přeposílán na účet svědkyně. Příspěvek na péči ve výši 10.000 Kč byl paní [příjmení] přiznán po té, co jí propustili z Psychiatrické nemocnice [část obce]. Před nástupem paní [příjmení] do Psychiatrické nemocnice [část obce] svědkyně žádnou odměnu za péči o paní [příjmení] nepobírala, přišlo jí to hloupé. Dále svědkyně uvedla, že se jí paní [příjmení] svěřila, že byt odkázala [příjmení rodiny] a oni se k ní nezachovali hezky. Svědkyně uvedla, že to bylo po té, co se paní [příjmení] nemohla dostat domů po výměně zámku. Paní [příjmení] se svědkyně ptala, zda toto lze změnit a svědkyně jí poradila, že když má troje příbuzné, aby dědictví rozdělila na tři díly. Svědkyně byla svědkem závěti, druhou svědkyní byla paní [jméno] [příjmení], která rovněž paní [příjmení] navštěvovala, neboť bydlí v témže domě. Dle svědkyně byla paní [příjmení] schopna pochopit proces sepisování alografní závěti, svědkyně jí závěť dvakrát přečetla a na dotaz, zda je to v pořádku, paní [příjmení] odpověděla ano.

30. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] dne 18. 9. 2017 soud zjistil, že si nevzpomíná, že by ověřovala alografní závěť hany [příjmení] ze dne [datum] Svědkyni [celé jméno svědkyně] svědkyně poznala, neboť chodí na Obvodní úřad městské části Praha 7. Svědkyně si vzpomněla, že byla něco ověřovat v nějaké domácnosti, kde byla paní [celé jméno svědkyně], ale na nic konkrétního si nevzpomíná. Při pokračování ve výslechu svědkyně dne 1. 11. 2017 soud zjistil, že při podpisu závěti ze dne [datum] paní [příjmení] určitě nebyla svěží, ale věděla, co podepisuje, neboť se jí na to svědkyně ptala, a paní [příjmení] jí řekla, že podepisuje závěť. V bytě byla přítomna ještě paní [celé jméno svědkyně] a ještě další paní. Dále svědkyně uvedla na dotaz, zda v průběhu ověřování byla nahlas listina přečtena a zda si jí před svědkyní paní [příjmení] četla, že určitě ne.

31. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že 2. žalovaná je jeho manželkou, 1. žalovaná je sestřenicí jeho manželky, 3. žalovaný je jeho švagr a žalobkyně je dcerou 3. žalovaného. Svědek uvedl, že o tom, že paní [příjmení] napsala první závěť, se dozvěděl od Stehlíkových. O druhé závěti se dozvěděl od své manželky. Svědek s manželkou pravidelně paní [příjmení] navštěvovali v místě jejího bydliště. Po převozu do [část obce] již paní [příjmení] neviděl. Kontakt s paní [příjmení] nadále udržovala svědkova manželka s dcerou.

32. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (nar. 1974) soud zjistil, že žalobkyně je její sestřenicí, 1. žalovaná je její tetou, 2. žalovaná je její matkou a 3. žalovaný je jejím strýcem. Svědkyně uvedla, že 2. žalovaná udržovala s paní [příjmení] pravidelný kontakt, svědkyně začala za paní [příjmení] pravidelně jezdit od února 2014. Od doby, kdy svědkyně paní [příjmení] poprvé viděla, byla paní [příjmení] v relativně dobrém zdravotním stavu, trpěla pouze krátkodobými výpadky paměti. K progresívnímu zhoršení zdravotního stavu došlo v květnu 2015, kdy paní [příjmení] byla v léčebně a [obec]. Paní [příjmení] se o žalobkyni vůbec nezmiňovala. Paní [celé jméno svědkyně] pečovala o paní [příjmení] od jara 2014 na základě ústní dohody. V létě 2014 paní [příjmení] říkala svědkyni, že udělala chybu, když vše v první závěti odkázala žalobkyni, že k ní nemá žádný citový vztah a chtěla chybu napravit. V dubnu 2014 paní [příjmení] požádala 2. žalovanou o převedení peněz na 2. žalovanou, aby jí tato zajistila péči.

33. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně byla přítomna podpisu závěti paní [příjmení] v únoru 2015, požádala ji o to paní [celé jméno svědkyně]. Svědkyně nezaznamenala, že by paní [příjmení] trpěla výpadky paměti, či se neorientovala v prostoru a čase. Paní [celé jméno svědkyně] nejdříve přečetla závěť, po té se ona či paní ověřovatelka ptala paní [příjmení], zda ví, že podepisuje závěť a po kladné odpovědi paní [příjmení] závěť podepsala.

34. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] ze dne 10. 1. 2018 soud zjistil, že je přítelkyní 1. žalované již asi 15 let, s [příjmení rodiny] se zná cca 2-3 roky. Paní [příjmení] se stýkala s 1. žalovanou, byly to příbuzné, měly se rády, navštěvovaly se, potom na určitou dobu kontakty přerušily, ale cca 2-3 roky nazpět je zase navázaly. O zpochybnění závěti se svědkyně dozvěděla od 1. žalované, o důvody se svědkyně nezajímala. Dne 25. 12. 2014 se svědkyně setkala s paní [příjmení] u 1. žalované, paní [příjmení] na tom fyzicky nebyla moc dobře, ale byla velmi dobře orientována místem i časem, komunikovala se svědkyní bez problémů o všem možném, neměla výpadky paměti či poruchu orientace v čase a prostoru. Paní [příjmení] se před svědkyní vůbec nezmínila o žalobkyni nebo o rodině 3. žalovaného či o závěti. Po té již svědkyně s paní [příjmení] nikdy nebyla v kontaktu.

35. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že u paní [příjmení] prováděla sociální šetření v souvislosti s její žádostí o příspěvek na péči, která byla na úřad doručena dne 1. 11. 2014. Od paní [příjmení] se nedozvěděla prakticky nic, na 98% mluvila pouze se sousedkou, která jí sdělila, že k paní [příjmení] dochází 3x denně. Při komunikaci svědkyně se sousedkou paní [příjmení] koukala do neznáma, nevěděla, o čem se spolu baví. Paní [příjmení] svědkyni řekla, že měla manžela a kde pracovala, když se jí však zeptala na to, co bylo před čtvrt hodinou, koukala na svědkyni nepřítomným pohledem a nevěděla. Paní [příjmení] byla na plenách, nebyla schopna se sama přebalit.

36. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že je přesvědčena, že v případě druhé závěti nebyla paní [příjmení] schopna posoudit, co dělá a co podepisuje. Uvedla, že si paní [příjmení] nepamatovala, kdo byl u nich na návštěvě, popisovala, jak se paní [příjmení] chovala u lékaře, v šuplíku měla nápis„ nekraďte mi kapesníky“ apod. V době podpisu první závěti v roce 2013 byla paní [příjmení] v pořádku. Původně chtěla vše odkázat 3. žalovanému, ale ten vzhledem ke svému věku říkal paní [příjmení], že pokud na tom trvá, ať vše odkáže žalobkyni, jeho dceři. Paní [příjmení] s tím souhlasila. Žalobkyně s paní [příjmení] na toto téma nikdy nemluvila, ví to od svých rodičů. Žalobkyně poprvé k paní [příjmení] jela s rodiči v dubnu 2012, potom jí navštěvovala až do roku 2015. Stav paní [příjmení] se změnil v roce 2014, kdy často telefonovala matce žalobkyně a trpěla bludy. Paní [příjmení] byla zmatenější, nevěděla, jak si má uvařit jídlo, měla halucinace, toho byla žalobkyně svědkem. V roce 2014 paní [příjmení] hodně zhubla, v léčebně v [obec], kde ji žalobkyně opakovaně navštěvovala, byla velmi slabá, nemluvila, měla velmi pomalé pohyby. O podpisu druhé závěti se žalobkyně dozvěděla od notářky, kam byla pozvána.

37. Z účastnického výslechu 1. žalované soud zjistil, že se s paní [příjmení] znala od dětství, později se asi 12 let neviděly a v roce 2014 se jejich styky obnovily. První žalovaná o druhé závěti nic nevěděla, nevěděla nic ani o první závěti, o druhé závěti se dozvěděla v den pohřbu od paní [celé jméno svědkyně], která jí řekla, že žalovaní jsou dědici a bylo to rozhodnutí paní [příjmení] [jméno] existenci závěti ve prospěch žalobkyně se dozvěděla až na notářství. Dále uvedla, že 2. žalovaná zřídila účet, na který bylo z účtu paní [příjmení] převedeno cca 200.000 Kč, kdyby něco paní [příjmení] potřebovala. První žalovaná z tohoto účtu nic nevybírala, i když k němu měla dispoziční právo.

38. Z účastnického výslechu 2. žalované soud zjistil, že začala paní [příjmení] pravidelně navštěvovat po úmrtí jejího manžela v roce 2012. V roce 2013 a 2014 si jí paní [příjmení] stěžovala, že nemá peníze. O druhé závěti se dozvěděla na pohřbu paní [příjmení] od paní [celé jméno svědkyně]. Po souhlasu paní [příjmení] a po domluvě s paní [právnická osoba] byl založen účet na jméno 2. žalované a z účtu paní [příjmení] na něj byla převedena částka 220.000 Kč, dispoziční právo k účtu měla i 1. žalovaná. V roce 2014 byl zdravotní stav paní [příjmení] po psychické i fyzické stránce bez problémů. Po celou dobu hospitalizace v [část obce] paní [příjmení] rodinu 2. žalované poznávala a chodila. Naposled viděla paní [příjmení] v červenci 2015, byla hodně pohublá a odmítala jíst. Stále ale věděla, kdo je kdo. Na témata, o kterých se s ní bavily, reagovala normálně, nemluvila z cesty. Po psychické stránce byla skleslá, to odpovídalo i jejímu fyzickému zdravotnímu stavu. Dále uvedla, že paní [příjmení] souhlasila s tím, aby byla z jejího účtu pravidelně poukazována částka 10.000 Kč na účet paní [celé jméno svědkyně], vše k tomu podepsala, stejně tak souhlasila s tím, aby na účet dcery 2. žalované byla měsíčně poukazována částka 750 Kč. Platby na účet paní [celé jméno svědkyně] odcházely i v době hospitalizace paní [příjmení] v [nemocnice] [anonymizováno] [jméno] a následně v [obec], 2. žalovaná ho nezrušila, protože předpokládala, že se paní [celé jméno svědkyně] dohodne s paní [příjmení], která k tomu tehdy ještě byla schopná.

39. Předpokladem úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní poměr či právo je či není, je naléhavý právní zájem na tomto určení. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Jak konstatoval Městský soud v Praze v rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne 13. 11. 2015, je obecně dovozován naléhavý právní zájem tehdy, pokud k odpovídající nápravě nelze dospět jinak.

40. Žalobkyně svůj naléhavý právní zájem dle § 80 o.s.ř. prokazuje, když v žalobě uvádí, že v době podpisu závěti, tedy v únoru 2015, již paní [příjmení] nebyla schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pochopit důsledky svého jednání – podpis závěti. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 3. 2016, č.j. [číslo jednací], soud uložil žalobkyni, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Obvodního soudu pro Prahu 7 žalobu proti závětním dědicům – žalovaným – na určení, že je dědičkou, a aby současně o podání žaloby vyrozuměla pověřeného soudního komisaře. Usnesení nabylo právní moci dne 24. 3. 2016, žaloba byla podána dne 19. 5. 2016.

41. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) ve znění pozdějších předpisů, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

42. Podle § 1494 odst. 1 věty první OZ závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz.

43. Podle § 1532 OZ závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

44. Podle § 1534 OZ závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

45. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v době podpisu závěti v únoru 2015 již paní [příjmení] nebyla schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pochopit důsledky svého jednání – podpisu závěti.

46. Špatný zdravotní stav vyplývá z lékařské dokumentace paní [příjmení] vedené Psychiatrickou nemocnicí [část obce], z výslechu svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] – lékařky Psychiatrické nemocnice [část obce], z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] – lékařky Psychiatircké nemocnice [část obce] i z výslechu svědka [titul] [jméno] [celé jméno svědka], [titul], ambulantního psychiatra paní [příjmení]. Z těchto všech provedených důkazů vyplynulo, že u paní [jméno] [příjmení] se jednalo o těžký stupeň demence a po propuštění paní [příjmení] z Psychiatrické nemocnice [část obce] nemohlo dojít k rapidnímu zlepšení jejího zdravotního stavu tak, aby byla soběstačná a mohla bez problémů činit právní jednání. Paní [příjmení] byla závislá na péči druhé osoby nepřetržitě po dobu 24 hodin. Z výpovědi svědka [titul] [jméno] [celé jméno svědka], [titul] dále vyplynulo, že po dobu, kdy byla paní [příjmení] jeho pacientkou, se její zdravotní stav progredientně zhoršoval, jednalo se o progredující demenci, atrofickou degenerativní demenci. Důležité je i sdělení svědka [celé jméno svědka], že na počátku roku 2015 měla paní [příjmení] pouze omezené chápání a pokud byl vedl ní někdo blízký, koho znala, kdo se o ní staral, mohla mu v případě, že by jí dal nějakou listinu, uvěřit a listinu podepsat.

47. To, že psychický stav paní [příjmení] nebyl v pořádku, potvrdila ve své svědecké výpovědi i svědkyně [titul] [jméno] [příjmení], která prováděla sociální šetření v domácnosti paní [příjmení] dne 4. 12. 2014 a uvedla, že od paní [příjmení] se prakticky nic nedozvěděla a v 98% mluvila s paní [celé jméno svědkyně], paní [příjmení] koukala do neznáma a nevěděla o čem se baví. Paní [příjmení] nebyla orientována a neznala odpovědi na položené otázky.

48. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že paní [příjmení] doporučila, kdo by po ní měl dědit. Svědkyně vypověděla, že paní [příjmení] uvedla, že neví co chce a odsouhlasila návrh svědkyně [celé jméno svědkyně]. Závět z [datum] je tedy myšlenkovým produktem svědkyně [celé jméno svědkyně], nikoli paní [příjmení]. K osobě paní [celé jméno svědkyně] soud uvádí, že neuvěřil její svědecké výpovědi. Soud má naopak za to, že to byla paní [celé jméno svědkyně], kdo přišel s myšlenkou sepsání nové závěti, kterou vnukla paní [příjmení] ať už z jakékoliv pohnutky, a jejím cílem bylo nikoli poskytnout paní [příjmení] pomoc, ale maximálně na ní tzv. vydělat. O tom svědčí i to, že paní [příjmení] zemřela [datum] a ještě v roce 2017, konkrétně pravidelně měsíčně až do 24. 7. 2017 bylo po [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která vedla účet zůstavitelky, požadováno, aby z účtu paní [příjmení] byla měsíčně převáděna částka 10.000 Kč ve prospěch účtu paní [celé jméno svědkyně], což banka od 23. 6. 2016 již nemohla provádět pro nedostatek peněz na účtu paní [příjmení], přesto nikdo tento trvalý příkaz nezrušil. Paní [celé jméno svědkyně] tak prokazatelně i po smrti paní [příjmení] čerpala z účtu paní [příjmení] každý měsíc 10.000 Kč, a to až 20. 5 2016, kdy na účtu paní [příjmení] byly nějaké peněžní prostředky, aniž by projevila jakoukoli snahu tyto neoprávněně čerpané peníze vrátit. Soud má za to, že není pravdivé tvrzení svědkyně [celé jméno svědkyně], že již dříve, před nástupem paní [příjmení] do Psychiatrické nemocnice [část obce], paní [příjmení] nezištně pomáhala, a nic za to nechtěla. Z výpisu z účtu paní [příjmení] vedeného u [obec] spořitelny sice vyplývá, že peníze na účet paní [celé jméno svědkyně] byly z účtu paní [příjmení] převáděny od 20. 11. 2014, tedy po návratu paní [příjmení] z Psychiatrické nemocnice [část obce], nicméně před nástupem paní [příjmení] do Psychiatrické nemocnice [část obce] dne 6. 9. 2014 byly zejména v první polovině roku vybírány v hotovosti z účtu paní [příjmení] částky v řádu desítek tisíc a v řízení nebylo prokázáno, že by tyto částky vybírala paní [příjmení], resp. nebylo prokázáno, kdo je vybíral. Legenda s taxíkářem, kterou soudu v rámci své účastnické výpovědi předestřela 2. žalovaná, se jeví soudu jako nepravděpodobná zvláště s přihlédnutím k tomu, že to byla právě 2. žalovaná, která bez vědomí paní [příjmení] převedla z účtu paní [příjmení] na svůj účet částku 220.000 Kč.

49. Jak vyplývá z listiny Sociální záznam, která je součástí chorobopisu paní [příjmení] a který zpracovala [titul]. [jméno] [příjmení], ta dne 15. 9. 2014 zaznamenala, že měla telefonický kontakt se sousedkou, paní [celé jméno svědkyně], která na dotazy sděluje, že paní [příjmení] má na běžném účtu přes 14.000 Kč, PNP nemá, DS nemá a odmítá, rodina: má bratrance a sestřenice mimo [část Prahy] příbuzní ji„ podvedli“ a ona jim odkázala svůj byt, čímž se rodina rozhádala a nikdo se o ni již nezajímá a nestará. Nebyla to tedy paní [příjmení], kdo toto sdělil sociální pracovnici Psychiatrické nemocnice [obec] [jméno] [příjmení], ale toto sdělení poskytla sociální pracovnici paní [celé jméno svědkyně]. Soud má tedy za to, že hlavním iniciátorem toho, aby paní [příjmení] v únoru 2015 podepsala novou závěť, byla paní [celé jméno svědkyně] zřejmě po dohodě zejména s 2. žalovanou a rolí paní [celé jméno svědkyně], která zajišťovala péči o paní [příjmení], i když ne tak, jak bylo požadováno Psychiatrickou nemocnicí [část obce] při propuštění paní [příjmení] do domácí péče, bylo zařídit, aby paní [příjmení] novou závěť v únoru 2015 podepsala. Tomuto závěru soudu svědčí i to, že to byla paní [celé jméno svědkyně], kdo inicioval na Úřadu městské části [obec a číslo], aby do bytu k paní [příjmení] přijela pracovnice tohoto úřadu s ověřovací knihou, aby mohl být její podpis ověřen. Paní [celé jméno svědkyně] uvedla, že závěť paní [příjmení] přečetla, pracovnice Úřadu městské části [obec a číslo] uvedla, že závěť paní [příjmení] přečtena nebyla. Jak uvedli svědci – lékaři, i znalec ve svém znaleckém posudku, lidé se středně těžkou či těžkou demencí jsou velmi jednoduše manipulovatelní a pokud mají vedle sebe osobu, kterou znají a ta jim dá nějakou listinu, obvykle ji podepíší, aniž by chápali její obsah. Soud má za to, že k tomuto došlo i v případě paní [příjmení]. Sama svědkyně [celé jméno svědkyně] ve své svědecké výpovědi uvedla, že sama paní [příjmení] navrhla, že má troje příbuzné a bylo by dobré rozdělit majetek paní [příjmení] na tři díly, na internetu si pak našla, jak se závěť sepisuje a požádala [jméno] [příjmení] o zjištění konkrétních údajů a dále požádala Úřad městské části [obec a číslo] o ověření podpisu v bytě paní [příjmení] a sama se stala svědkem závěti společně se svědkyní [jméno] [příjmení]. Svědkyně [celé jméno svědkyně] také podrobně popsala rozhovor s paní [příjmení], který předcházel jejímu podpisu závěti.

50. Soud má za to, že je velmi nepravděpodobné, že by paní [příjmení] byla rozhovoru tak, jak ho popisuje svědkyně [celé jméno svědkyně] vůbec schopna, když ze zdravotní dokumentace paní [příjmení] a výpovědí svědků – lékařů vyplývá, že paní [příjmení] trpěla středně těžkou až těžkou demencí, vyjadřovala se jednoduchými větami, nebyla schopna odpovědět na položené otázky, nebyla orientována a její schopnost chápání byla značně omezena.

51. Z provedeného dokazování vyplynulo, že rovněž 2. žalovaná se více než o samotnou paní [příjmení] zajímala pouze o její peníze. O tom svědčí i to, že 2. žalovaná založila účet, na který převedla z účtu paní [příjmení] částku 220.000 Kč, což odůvodnila tím, že to byly peníze, kdyby paní [příjmení] cokoli potřebovala. Jak vyplynulo z listinných důkazů předložených 1. a 2. žalovanou, pro potřeby žalované byly nakupovány různé věci do domácnosti (i když ze samotných dokladů nevyplývá, že to bylo pro potřebu paní [příjmení]) či jí byla předělávána koupelna, nicméně jak 2. žalovaná ve svém účastnickém výslechu uvedla, z částky 220.000 Kč převedené na účet 2. žalované nebylo vybráno nic a naopak z výpisů z účtu paní [právnická osoba] vyplývá, že výdaje za věci pro paní [příjmení] byly placeny z účtu paní [příjmení]. Jako příklad lze uvést fakturu za rekonstrukci koupelny paní [příjmení] ze dne 2. 3. 2015 na částku 42.000 Kč, která byla hrazena v hotovosti a dne 19. 3. 2015 byla ve prospěch účtu paní [celé jméno žalované] převedena z účtu paní [příjmení] částka 43.500 Kč. Tento postup se soudu jeví jako nelogický, když 2. žalovaná ve svém účastnickém výslechu uvedla, že částka 220.000 Kč, kterou převedla z účtu paní [příjmení] na svůj účet (19. 5. 2014), měla sloužit k úhradě potřeb paní [příjmení]. Druhá žalovaná měla k účtu paní [příjmení] od 19. 5. 2014 dispoziční právo, tedy mohla peníze z účtu paní [příjmení] převádět bez jejího vědomí. Rovněž z účtu paní [příjmení] odcházela pravidelně měsíčně částka na penzijní připojištění, ale sama paní [příjmení], jak vyplývá ze zprávy [právnická osoba], [IČO], ze dne 23. 9. 2015, která je součástí spisu Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. [spisová značka], neměla s touto společností uzavřenu smlouvu o penzijním připojištění. Dále je součástí tohoto spisu zprávy [právnická osoba] ze dne 23. 9. 2015, podle které byl k tomuto dni (tedy více jak měsíc po úmrtí paní [příjmení]) zůstatek na účtu na jméno [titul] [jméno] [příjmení], č. [bankovní účet], 145.077,20 Kč. I když už paní [příjmení] zemřela a tudíž nemohla účtem disponovat, přesto během let 2016 a 2017 byl účet prakticky vyprázdněn a následně zrušen, a to s pravděpodobností hraničící s jistotou osobou, které k němu měla dispoziční právo, tedy 2. žalovanou.

52. Soud také přihlédl k tomu, že 2. žalovaná ve svém účastnickém výslechu uvedla, že se s paní [příjmení] začaly pravidelně stýkat až po smrti jejího manžela v roce 2012, 1. Žalovaná ve svém účastnickém výslechu uvedla, že se delší dobu (cca 12 let) s paní [příjmení] nestýkaly a nebyly v kontaktu a opětovně se začaly stýkat až v létě 2014. Tento časový údaj zapadá do časového údaje, kdy Stehlíkovy řekly dceři 2. žalované o tom, že v roce 2013 paní [příjmení] učinila u notářky závěť, kterou vše odkazuje žalobkyni. Od té doby je patrný zvýšený zájem 1. a 2. žalované o paní [příjmení], která již v té době trpěla demencí a který s vysokou mírou pravděpodobnosti vyústil i v myšlenku, aby paní [příjmení] v únoru 2015 podepsala závěť novou.

53. Příznakem demence a to již počínající, je sugestibilita, kdy dementní člověk odsouhlasí cokoli osobám, kterým důvěřuje.

54. Dokumentace [titul] [celé jméno svědka] i obsah jeho svědecké výpovědi svědčí o středně těžké dokumentaci paní [příjmení]. Tomuto závěru odpovídá i obsah chorobopisu paní [příjmení] z psychiatrické nemocnice [část obce], ve kterém je uvedeno, že trpí středně těžkou demencí a již tehdy nebyla schopna činit právní jednání, když toto zdravotnické zařízení podalo návrh na omezení paní [příjmení] na svéprávnosti. Podobně se vyjádřil i Úřad práce ze dne 4. 12. 2014, který prováděl u paní [příjmení] sociální šetření a zjistil, že paní [příjmení] neví, jaký je měsíc, sama se neumyje, neoblékne, neotevře si lahev, neví jak odpovědět na položenou otázku. Ze zdravotnické dokumentace paní [příjmení] vyplývá, že trpěla středně těžkou demencí, test [právnická osoba], který byl paní [příjmení] proveden, rovněž toto prokázal.

55. Ze závěru znaleckého posudku [číslo] který zpracoval znalec [celé jméno znalce] vyplývá, že [jméno] [příjmení] podle zdravotnické dokumentace v době pořízení závěti, tedy [datum] trpěla středně těžkou demencí a forenzní psychiatrie je konsenzuální v tom, že demence středně těžká a těžší vylučuje schopnost chápat právní jednání, neboť osoba se střední demencí již nemá mentální kapacitu rozpoznávat smysl právního jednání a ovládat právní jednání. Paní [příjmení] z psychiatrického hlediska dne [datum] nechápala smysl žádného právního jednání. Rovněž tak nález z CT mozku ze dne 17. 9. 2014 diagnostikuje středně těžkou demenci paní [příjmení]. Pokud 1. a 2. žalovaná poukazují na tzv. světlé okamžiky u paní [příjmení], pak znalecký posudek existenci světlých okamžiků u paní [příjmení] vyloučil.

56. Soud má rovněž za to, že proces podpisu závěti v únoru 2015 nebyl v souladu s ustanovením § 1534 OZ, podle kterého závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědkyně [celé jméno svědkyně] ve své výpovědi uvedla, že závěť sepsala ona po dohodě s paní [příjmení], paní [příjmení] dvakrát přečetla, co je v závěti napsáno a na dotaz, zda je to tak v pořádku, paní [příjmení] odpověděla, že ano. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve svém svědecké výpovědi uvedla, že byla přítomna podpisu závěti paní [příjmení] v únoru 2015, o což jí požádala svědkyně [celé jméno svědkyně]. K samotnému průběhu podpisu závěti svědkyně [příjmení] uvedla, že to bylo v době oběda, přišla k ní paní [celé jméno svědkyně], že v bytě paní [příjmení] je již paní ověřovatelka. Paní [celé jméno svědkyně] nejdříve přečetla závěť, po té se paní [celé jméno svědkyně] nebo ověřovatelka ptaly paní [příjmení], zda ví, že podepisuje závěť, ona řekla, že ano, a po té závěť podepsala. Proti výpovědím svědkyně [celé jméno svědkyně] a [příjmení] stojí svědecká výpověď [jméno] [příjmení], v době podpisu závěti zaměstnankyně Obvodního úřadu Městské části [obec a číslo], která prováděla ověřování listin a podpisů. Svědkyně nejprve v rámci své výpovědi dne 18. 9. 2017 uvedla, že si v konkrétním případě již nepamatuje, jak přesně postup ověřování podpisů na alografní závěti probíhal, nicméně při dokončení výslechu této svědkyně dne 1. 11. 2017 svědkyně uvedla, že v době, kdy došlo k ověřování, byly kromě paní [příjmení] v bytě přítomny další dvě osoby, a to svědkyně [celé jméno svědkyně] a další paní. Svědkyně uvedla, že„ když jsme do bytu přišli, dostali jsme do ruky dokument, který má být ověřován, já jsem se paní [příjmení] zeptala, zda ví, co podepisuje, ona mi odpověděla, a potom jsme přešli k samotnému aktu ověřování. Svědkyně uvedla, že ověřování si objednala paní [celé jméno svědkyně], která byla jejich stálejší klientkou. Svědkyně dále uvedla že:„ pokud jsem dotazována na to, zda v průběhu ověřování byla listina nahlas přečtena či zda si ji přede mnou paní [příjmení] četla, tak na obě otázky odpovídám určitě ne.“.

57. Svědkem ve smyslu ustanovení § 1539 OZ (dříve § 476b zákona č. 40/1964 Sb.) je jen taková osoba, která je takovou funkcí předem pověřena a je s tímto pověřením srozuměna; není tedy tímto svědkem při pořizování závěti ten, kdo byl tomuto úkonu náhodně přítomen. (R 59/98).

58. V řízení nebylo prokázáno, že by svědkyně [příjmení] a [příjmení] nebyly svědkyněmi závěti, které by takovou funkcí byly předem pověřeny, svědkyně [celé jméno svědkyně] se do této pozice vpasovala sama na základě svého vlastního rozhodnutí, kdy dokonce to byla ona, kdo závěť sepsal, což odporuje smyslu institutu svědka závěti dle OZ, a svědkyni [příjmení] si vybrala ona, nikoli paní [příjmení]. V řízení nebylo prokázáno, že by zůstavitelka [jméno] [příjmení] souhlasila s tím, že právě tyto dvě osoby budou vykonávat funkci svědků její závěti.

59. Podle judikátu Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] zůstavitelův projev vůle, že listina obsahuje jeho poslední vůli, je učiněn výslovně tehdy, jestliže pomocí jakýchkoliv slovních výrazů, popřípadě i obvyklých znamení, před svědky projeví způsobem nevzbuzujícím pochybnosti to, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

60. Ačkoli svědkyně [celé jméno svědkyně] ve své výpovědi uvedla, že před podpisem závěti dvakrát přečetla paní [příjmení] její obsah a svědkyně [příjmení] potvrdila, že před podpisem byla závěť paní [celé jméno svědkyně] paní [příjmení] přečtena, soud výpovědi těchto dvou svědkyň neuvěřil a to s ohledem na výše popsané jednání paní [celé jméno svědkyně] (čerpání peněz na péči o paní [příjmení] i po její smrti apod.), když paní [příjmení] se s paní [celé jméno svědkyně] dobře zná jako sousedka z domu a vypovídala tak, jak zřejmě chtěla a potřebovala svědkyně [celé jméno svědkyně]. Naproti tomu soud uvěřil svědkyni [jméno] [příjmení], která byla v rozhodné době zaměstnankyní Úřadu městské části [obec a číslo] a neměla žádný zájem na obsahu závěti paní [příjmení]. Ta jednoznačně uvedla, že před podpisem závěti nebyla paní [příjmení] závěť přečtena, ani si ji sama paní [příjmení] nepřečetla, paní [příjmení] byla pouze dotazována, zda ví, co podepisuje, což však není projev vůle – souhlas s obsahem závěti.

61. Nedošlo tak k výslovnému prohlášení paní [příjmení], že listina obsahuje její poslední vůli, paní [příjmení] pouze uvedla, že podepisuje závěť, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by s jejím obsahem byla prokazatelně seznámena.

62. Soud má za to, že po té, co se rodina 1. a 2. žalované dozvěděly od rodiny 3. žalovaného, že první závětí odkázala paní [příjmení] veškerý svůj majetek dceři 3. žalovaného – žalobkyni, začaly se 1. a 2. žalovaná o paní [příjmení] náhle intenzívně zajímat, navštěvovat ji, což do té doby nečinily (1. žalovaná dokonce 12 let). Paní [celé jméno svědkyně], se kterou si 1. a 2. žalovaná domluvily péči o paní [příjmení], byla iniciátorkou nápadu na sepsání nové závěti v neprospěch žalobkyně, na této myšlence a její realizaci úzce spolupracovala zejména s 2. žalovanou, která navíc pečovala o finanční prostředky na účtu paní [příjmení], ke kterému měla dispoziční právo, tak, že si většinu z nich převedla na účet svůj a na účet paní [celé jméno svědkyně]. Byla to paní [celé jméno svědkyně], kdo závěť ze dne [datum] sepsal, společně s 2. žalovanou obstaral všechny nutné věci, sama paní [celé jméno svědkyně] zajistila ověření podpisů u paní [příjmení] doma a sehnala druhého svědka závěti. Soud nevěří tvrzení 1. a 2. žalované, že předem o tomto úmyslu – sepsání nové závěti – nevěděly a dozvěděly se to až následně po pohřbu zůstavitelky. Pak by totiž jednání paní [celé jméno svědkyně], se kterou byla zejména 2. žalovaná, ale i 1. žalovaná v úzkém kontaktu, postrádalo smysl. Naopak je soud přesvědčen, že 1. a 2. žalovaná chtěly dosáhnout změny závěti paní [příjmení], a proto využily toho, že paní [celé jméno svědkyně] byla osobou jim dobře známou, která byla s paní [příjmení] v nejčastějším kontaktu, a paní [příjmení] jí důvěřovala, aby využily špatného duševního stavu paní [příjmení] a paní [celé jméno svědkyně] docílila u paní [příjmení] podepsání nové závěti. Tu si ponechala u sebe a předložila ji až [titul] [příjmení] [příjmení], soudní komisařce, při jednání dne 14. 9. 2015. Sodu přijde nelogické, že pokud svědkyně [celé jméno svědkyně] byla v úzkém kontaktu s 1. i 2. Žalovanou, že by jim o závěti ze dne [datum] neřekla až do úmrtí zůstavitelky. Z dokazování také vyplynulo, že jakmile [jméno] [příjmení] podepsala dne [datum] novou závěť, začaly o ní rodiny 1. a 2. žalované postupně ztrácet zájem a za cca 2 měsíce byla paní [příjmení] hospitalizována v nemocnici na [jméno], odkud byla přesunuta do [nemocnice], kde v srpnu 2015 zemřela.

63. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že paní [příjmení] v době podpisu allografní závěti dne [datum] nechápala smysl tohoto jednání, neměla mentální kapacitu rozpoznat smysl právního jednání a ovládat právní jednání a allografní závěť zůstavitelky paní [jméno] [příjmení] ze dne [datum] je tak neplatná. Proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem I. výroku rozsudku.

64. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně žalovaným před podáním žaloby nezaslala předžalobní výzvu, a proto nemá nárok na náhradu nákladů řízení, i když měla v řízení plný úspěch.

65. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř., když ve věci neúspěšným 1. a 2. žalované uložil společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 částku 6.790 Kč, když tato částka představuje odměnu znalce za vypracovaný znalecký posudek č. 1291 ze dne 1. 4. 2020 ve výši 5.390 Kč a odměnu znalce za jeho výslech před soudem dne 1. 7. 2020 ve výši 1.400 Kč. Soud nepřiznal nárok státu na náhradu nákladů řízení vůči 3. žalovanému za použití § 150 o.s.ř., neboť 3. žalovaný musel být z formálního hlediska jako žalovaný označen, nicméně po celou dobu řízení se ztotožňoval s názorem žalobkyně.

66. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení státu soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem, když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.