15 C 138/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce právnická osoba, IČO, se sídlem adresa žalobkyně, právně zastoupeného tituly jméno příjmení, titul, advokátem, se sídlem adresa žalobkyně, proti žalovanému celé jméno žalovaného, datum narození, státní příslušník Slovenské republiky, trvalým pobytem bezdomovce v obci Prešov, Slovenská republika, naposled v České republice bytem adresa žalovaného, příjmení, t.č. neznámého pobytu, zastoupeného opatrovníkem název anonymizováno obec a číslo, jednající název anonymizována dvě slova obec a číslo, IČO, sídlem adresa, o zaplacení částky 18.705 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.261 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 8.444 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.758,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.268,16 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12.513,01 Kč od 4. 9. 2018 do zaplacení ve výši 8,05% a úroku 20,5% ročně z částky 12.513,01 Kč od 4. 9. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 1. 8. 2019 se žalobce domáhal zaplacení částky shora uvedené ze Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným dne datum. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud zjistil, že žalobce je akciovou společností, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum anonymizováno rok mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, IČO a žalovaným soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření této smlouvy, jejímž předmětem je poskytnutí zápůjčky ve výši 14.000 Kč žalovanému ze strany právního předchůdce žalobce. Ze Smlouvy o zápůjčce dále soud zjistil, že se žalovaný zavázal splatit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 11.705 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 25.705 Kč se žalovaný zavázal splatit v 60 splátkách po 429 Kč a poslední splátku ve výši 394 Kč, přičemž první splátku je povinen uhradit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem, ze dne datum, soud zjistil, že se smluvní strany dohodly za podmínek této smlouvy na postoupení nezajištěných pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce specifikované v Příloze č. 1 smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky, a to se všemi právy s nimi spojenými. Ze strany 94 přílohy č. 1 této smlouvy soud zjistil, že součástí postupovaných pohledávek je též pohledávka právního předchůdce žalobce vůči žalovanému vzniklá na základě Smlouvy o půjčce číslo ve výši 23.705 Kč. Z Oznámení o postoupení pohledávky sepsaného právním předchůdcem žalobce dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo právním předchůdcem žalobce oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce z právního předchůdce žalobce na žalobce ve výši 23.705 Kč. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě sepsané právním zástupcem žalobce ze dne 25. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. Z Podacího lístku ze dne 26. 10. 2018 soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému téhož dne odeslána. I když byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena dne datum Smlouva o zápůjčce, jedná se ve skutečnosti o smlouvu o úvěru, když na právní vztah mezi právním předchůdcem žalobce, resp. žalobcem a žalovaným dopadají ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení, kterou vznesl žalovaný a dospěl k závěru, že námitka žalovaného je částečně důvodná. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li to dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 611 o.z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Podle § 623 o.z. při dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. Dospěje-li pro nesplnění některého dílčího plnění celý dluh, počne pro celý dluh běžet promlčecí lhůta ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři doky. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o jednotlivá dílčí plnění dluhu, promlčuje se dle § 623 o.z. každé dílčí plnění jednotlivě. Žaloba napadla dne 1. 8. 2019, a proto jsou promlčena všechna dílčí plnění, všechny splátky, které měly být zaplaceny do 1. 8. 2016. Podle Smlouvy o zápůjčce měl žalovaný platit částku 429 Kč týdne, a to od 27. 11. 2015. Splátky, které měly být zaplaceny od 27. 11. 2015 do 29. 7. 2016, tedy celkem 36 splátek, jsou promlčeny. Nepromlčené jsou splátky splatné od 5. 8. 2016, tedy celkem 24 splátek, z toho 23 splátek po 429 Kč a 1 splátka po 394 Kč, celkem tedy ve výši 10.261 Kč. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce s odkazem na shora uvedená ustanovení o.z. a dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě byl žalovanému ze strany právního předchůdce žalobce poskytnut úvěr ve výši 14.000 Kč, který se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce splatit v dohodnuté době a dohodnutých splátkách spolu s poplatkem ve výši 11.705 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal splatit právnímu předchůdci žalobce na základě smlouvy částku 25.705 Kč. Žalovaný však tuto částku uhradil pouze částečně. O uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí sjednaného úvěru ze strany právního předchůdce žalobce žalovanému nemá soud pochyby, a to vzhledem k podepsané smlouvě. Ničeho na tom nemění ani skutečnost, že žalovaný je toho času neznámého pobytu a byl mu ustanoven opatrovník. Soud má dále též za prokázané, že právní předchůdce žalobce takto vzniklou pohledávku vůči žalovanému včetně příslušenství postoupil dne datum žalobci s tím, že žalovanému bylo toto postoupení pohledávky oznámeno. Žalobce tak vstoupil do právního postavení svého právního předchůdce vůči žalovanému v plném rozsahu. Soud vzhledem k výše uvedenému uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 10.261 Kč, když tato částka představuje nepromlčené jednotlivé splátky, a to od 5. 8. 2016, celkem 24 splátek, z toho 23 splátek po 429 Kč a 1 splátka po 394 Kč. Žalobce požadoval žalobou zaplacení částky 18.705 Kč, soud co do rozdílu mezi celkovou v žalobě požadovanou částkou a nepromlčenými pohledávkami v celkové výši 10.261 Kč, tedy co do částky 8.444 Kč žalobu zamítl. Námitku žalobce, že tím, že žalovaný zaplatil žalobci dne 3. 9. 2018 částku 5.000 Kč, a tím uznal dluh vůči žalobci, a proto nemohlo dojít k promlčení pohledávky žalobce, soud neuznal důvodnou. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Soud zjistil, že dne 3. 9. 2018 zaslal žalovaný žalobci částku 5.000 Kč, a to pod variabilním symbolem číslo, což je číslo smlouvy. Kromě toho, že žalovaný vložil na účet žalobce v hotovosti částku 5.000 Kč, neučinil žádný další projev ohledně této částky nebo svého dluhu vůči žalobci. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 11. 2010 sp. zn. spisová značka, značka číslo zaplacení dohodnuté splátky není částečným plněním závazku s účinky uznání zbytku dluhu podle § 407 odst. 3 obchodního zákoníku. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007 sp. zn. spisová značka ačkoliv ustanovení § 407 odst. 3 obchodního zákoníku spojuje s částečným plněním závazku vznik vyvratitelné domněnky trvání zbytku závazku v době jeho uznání se splněním určitých podmínek, musí být poskytnuto za takových okolností, že lze v konkrétním případě usuzovat na to, že jeho poskytnutím dlužník uznává i zbytek závazku. Nelze usoudit, že plněním částky 5.000 Kč uznal žalovaný i zbytek dluhu vůči žalobci. Termín poslední splátky ze Smlouvy o zápůjčce ze dne datum byl stanoven na 13. 1. 2017. Žalovaný částku 5.000 Kč na účet žalobce vložil až dne 3. 9. 2018. Z termínu, kdy žalovaný vložil na účet žalobce částku 5.000 Kč, nelze usuzovat, že by žalovaný reagoval na nějakou písemnost žalobce, kterou by byl vyzván k úhradě dlužné částky a uznal by i zbytek dluhu vůči žalobci. Soud rovněž zamítl nárok žalobce na zaplacení příslušenství. Ve Smlouvě o zápůjčce ze dne datum je uvedena adresa žalovaného příjmení číslo, PSČ město. Navzdory tomu právní předchůdce žalobce i žalobce zasílali veškeré písemnosti žalovanému na adresu adresa žalovaného. Lustracemi žalovaného v jednotlivých evidencích bylo zjištěno, že jedinou známou adresu, na které se žalovaný v České republice zdržoval, eviduje Česká správa sociálního zabezpečení na adrese adresa žalovaného, příjmení. To, že žalovaný měl právnímu předchůdci žalobce sdělit adresu adresa žalovaného, telefonicky v květnu 2016, žalobce nijak neprokázal. Soud má tedy za to, že žádná z písemnosti právního předchůdce žalobce – oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum – či žalobce - výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 25. 10. 2018 – nebyla žalovanému dosud řádně doručena, tudíž se žalovaný nemohl vůči žalobci resp. jeho právnímu předchůdci ocitnout v prodlení. Proto nárok na příslušenství žalobci nepřísluší a soud v této části žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř, když oba účastníci měli ve věci úspěch pouze částečný a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.