15 C 139/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivou Kaňákovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce právnická osoba , IČO , sídlem adresa žalobkyně , PSČ obec , proti žalované Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO , sídlem adresa žalované , o náhradu škody

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se podanou žalobou dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu škody 279 280 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 3. 2. 2021 do zaplacení, k rukám jeho právního zástupce a dále náklady řízení k rukám jeho právního zástupce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. V žalobě je jako právní zástupce žalobce označen [titul] [jméno] [příjmení], advokát, sídlem [adresa], plná moc k zastupování žalobce však nebyla k žalobě přiložena. Podáním ze dne [datum], které bylo v žalobě označenému právnímu zástupci žalobce doručeno dne 11. 11. 2021, soud vyzval k předložení řádné plné moci k zastupování žalobce v předmětné věci spolu s důkazy, které jsou uvedeny v žalobě, a to ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení. Do dnešního dne nebyla plná moc k zastupování žalobce soudu předložena. Podle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 11. 2001, č.j. [číslo jednací], občanský soudní řád neobsahuje ustanovení, ve kterém by vypočítával všechny podmínky řízení. Teorie procesního práva tradičně řadí mezi podmínky řízení (ve smyslu § 22 až 29 o.s.ř.) i oprávnění k zastupování (srov. např. B.J. – D., L. – M., M.: Občanský soudní řád. Komentář. 3.vydání. P.C. 1997, str. 240 nebo W., A. a kolektiv: Občanské právo procesní. 2. vydání. I. nakladatelství. P. 1996, str. 102). Týž názor je konstantně a dlouhodobě sdílen i soudní praxí. Závěr, podle kterého nedostatek procesní plné moci je nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit (§ 104 odst. 2 o.s.ř.), formuluje např. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 29. října 1982, 3 Cz 73/82, uveřejněný ve Sborníku

IV. Nejvyššího soudu, S., P. 1986, str. 719 – 720 nebo usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Ve druhém z cit. rozhodnutí Nejvyšší soud též vysvětlil, že učinila-li určitá osoba procesněprávní úkon za jiného jako jeho zástupce, neuplatňuje v řízení sama (svým jménem) procesní práva, ale jedná za zastoupeného. Opatřením soudu k odstranění nedostatku průkazu zastoupení je zpravidla výzva tomu, kdo vystupuje jako zmocněnec, popřípadě účastníku, aby ve stanovené lhůtě předložil písemnou plnou moc, nebo aby k udělení plné moci došlo ústně do protokolu; to platí jak v případě, že plná moc nebyla v řízení doložena vůbec, tak v případě, že byla předložena s takovými nedostatky, pro které ji nelze považovat za platnou (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 1996, sp. zn. 2 Cdon 1007/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1997, pod číslem 36). Skutečnost, že zastoupení není přes odpovídající opatření soudu doloženo, se v případě, že šlo o zastoupení při procesním úkonu, jímž se zahajuje řízení (zde o zastoupení při podání žaloby), může projevit dvojím způsobem. V případě, že podání, jímž se zahajuje řízení, je podepsáno i účastníkem řízení (osobou, jejímž jménem ten, kdo vystupuje jako zmocněnec, v řízení jedná), pohlíží soud nadále na uvedeného účastníka jako na osobu, jež v řízení zastoupena není. Je-li ovšem takové podání podepsáno jen tvrzeným zástupcem účastníka, vede okolnost, že se uvedený nedostatek podmínky řízení nezdařilo odstranit, k zastavení řízení. Je tomu tak – v intencích výše cit. rozhodnutí – proto, že bez průkazu zastoupení nelze připustit, aby údajný zmocněnec vykonával v řízení práva osoby, která (dovedeno do důsledku) ani nemusí vědět, že někdo zneužil jejího jména. Reakcí na opatření (výzvu) soudu směřující k doložení může být i to, že účastník řízení opatří podání, jímž se zahajuje řízení, svým podpisem. Tím sice neprokáže, že je v řízení zastoupen označeným zmocněncem (a proto se na něj bude pohlížet jako na nezastoupeného), avšak zabrání tomu, aby soud řízení zastavil (není-li zde jiných vad, stane se podání projednatelným i bez účasti údajného zmocněnce účastníka). V projednávané věci chybí na žalobě podpis žalobce, žaloba je podepsána jen tvrzeným zástupcem žalobce, kterému byla soudem zaslána výzva k předložení procesní plné moci k zastupování žalobce v tomto řízení, ale plná moc soudu nebyla doložena. Vzhledem k tomu, že se uvedený nedostatek podmínky řízení nepodařilo odstranit, soud podle § 104 odst. 2 o.s.ř. řízení zastavil. Vzhledem k tomu, že žádnému z účastníků řízení doposud v řízení náklady řízení nevznikly, a řízení bylo zastaveno, soud v souladu s ustanovením § 146 odst. 1 písm. b) rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.