15 C 150/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 20 402 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 402 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 515 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 4 660 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 4 660 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 4 660 Kč od 21. 6. 2021 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 1 907 Kč od 26. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Na náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 2 521 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20 402 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl na základě nájemní smlouvy ze dne datum nájemcem bytové jednotky číslo v budově adresa, která je součástí pozemku číslo v k.ú. Holešovice, zapsané na Listu vlastnictví číslo u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, pracoviště Praha. Správu domu vykonává žalobce. Žalovaný se nájemní smlouvou zavázal platit žalobci nájemné a zálohy na služby. V březnu 2021 byl žalovaný povinen žalobci zaplatit nájemné ve výši 4 515 Kč a zálohy na služby ve výši 1 830 Kč, vždy do 20. dne kalendářního měsíce. Nájemné od dubna 2021 bylo stanoveno dle evidenčního listu na částku 4 660 Kč měsíčně a zálohy na služby na částku 1 830 Kč. Žalovaný neuhradil nájemné a zálohy na služby za měsíce březen 2021 až červen 2021. Žalovaný dluží žalobci na nájemném celkem 18 495 Kč. Žalovaný rovněž neuhradil vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 1 907 Kč. Žalobce provedl dne 19. 9. 2022 jednostranný zápočet, kdy žalovaným složenou kauci ve výši 5 000 Kč započetl vůči dluhu žalovaného na vyúčtování za rok 2020 ve výši 20 Kč, dluhu na poštovném ve výši 83 Kč a části dluhu na vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 4 897 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 15. 7. 2022.

2. Dne 1. 2. 2023 byl ve věci vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odpor. Uvedl, že s uváděným dluhem na nájemném nesouhlasí.

3. Žalovaný na základě výzvy soudu svým postojem dal najevo souhlas s tím, aby soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (podání žalovaného doručené soudu dne 15. 5. 2023 – č.l. 53, podání žalovaného doručené soudu dne 25. 5. 2023 – č.l. 56 a podání žalovaného doručené soudu dne 8. 6. 2023 – č.l. 61). Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z listiny Informace o jednotce bylo zjištěno, že bytová jednotka číslo v budově adresa, k.ú. Holešovice, je ve vlastnictví Hl. m. Prahy, přičemž správu vykonává žalobce. Z nájemní smlouvy číslo spisová značka číslo ze dne datum, soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem bytové jednotky číslo v domě na adrese adresa, žalovanému na dobu 2 let, nejdéle do 30. 11. 2022. Splatnost plateb byla sjednána vždy do 20. dne v měsíci (čl. I. odst. 8 smlouvy), a to ve výši 6 345 Kč za každý kalendářní měsíc. V čl. I odst. 14 smlouvy si účastníci sjednali, že žalovaný uhradí žalobci na jeho účet peněžitou jistotu (kauci) ve výši 10 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách od podpisu nájemní smlouvy po dobu deseti po sobě jdoucích měsíců ve výši 1 000 Kč. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 11. 2020 vyplývá, že měsíčně bylo stanovené nájemné 4 515 Kč a zálohy na služby ve výši 1 830 Kč. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 3. 2021 vyplývá, že měsíčně bylo stanovené nájemné ve výši 4 515 Kč a zálohy na služby ve výši 1 830 Kč. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 4. 2021 vyplývá, že pro uvedené období bylo stanovené nájemné ve výši 4 660 Kč a zálohy na služby ve výši 1 830 Kč. Z Dodejky do vlastních rukou vyplývá, že tento evidenční list byl žalovanému doručen do vlastních rukou dne 17. 3. 2021. Z Vyúčtování služeb za období od datum do 31. 12. 2020 bylo zjištěno, že za toto období činil nedoplatek žalovaného 20 Kč, z dodejky vyplývá, že toto vyúčtování bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 30. 4. 2021. Z Vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 bylo zjištěno, že za toto období činí přeplatek žalovaného 516 Kč, z dodejky vyplývá, že toto vyúčtování bylo žalovanému doručováno do vlastních rukou a dne 25. 4. 2022 bylo uloženo na poště, žalovaný si zásilku ve stanovené úložní době nevyzvedl a zásilka byla vrácena odesílateli zpět. Z listiny Výpověď z nájmu bytu“ ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný žalobci sdělil, že vzhledem k nastalé situaci, kdy není schopen řádně a včas hradit smluvně dohodnuté nájemné a služby spojené s užíváním bytu, se rozhodl nájem ukončit, a to ke dni 30. 6. 2021. Výpověď z nájmu bytu byla žalobci doručena dne 24. 3. 2021. Dne 26. 9. 2022 byl žalovanému doručeno Prohlášení o započtení pohledávek (jednostranný zápočet pohledávek) ze dne 19. 9. 2022 s tím, že žalobce započetl oproti dluhu na nájemném a za vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2020 a 2021 ve výši 25 402 Kč nevyplacenou kauci (jistotu) ve výši 5 000 Kč, kterou žalovaný žalobci složil a žalovaný nadále dluží žalobci částku 20 402 Kč. Z Výzvy k úhradě ze dne 19. 4. 2021 soud zjistil, že za období 03/ 2021 žalovaný žalobci dlužil 6 345 Kč a byl vyzván k úhradě tohoto dluhu do 10 dnů od doručení této výzvy. Z dodejky soud zjistil, že výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 26. 4. 2021. Z upomínky ze dne 14. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení nedoplatku na nájemném za období březen až červen 2021, který činí 25 918 Kč, a to nejpozději do 31. 7. 2021. Z dopisu žalovaného ze dne 20. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný žalobci sdělil, že proti výpočtu nedoplatku na nájemném a výdajů poštovného podával námitky. Z Evidence předpisu a plateb za období od datum do 30. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaný má vůči žalobci za toto období nedoplatek 20 402 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 7. 2022, včetně dodejky, vyplývá, že žalovaný neuhradil žalobci částku 24 886, která sestává z neuhrazených a nežalovaných období 03/ 2021 – 06/ 2021, vyúčtování služeb 2020 a poštovného a výdajů za výzvu ve výši 83 Kč. Žalobce proto vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost soudního vymáhání pohledávky. Žalovaný netvrdil, tím méně prokazoval, že by čehokoliv z dlužné částky uhradil.

5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí přiměřeně § 2253 o. z. obdobně. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Nájemní smlouva byla platně uzavřena ve smyslu ustanovení § 2235 a násl. o. z., resp. podle obecných ustanovení o nájmu podle § 2201 a násl. o. z. Žalovaný byl za dobu nájmu povinen platit nájemné a sjednané zálohy.

7. Žalobce provedl jednostranný zápočet po právu. Jistotu (kauci) ve výši 5 000 Kč složenou žalovaným dle bodu 14 nájemní smlouvy započetl vůči dluhu žalovaného na vyúčtování za rok 2020 ve výši 20 Kč, dluhu na poštovném ve výši 83 Kč a části dluhu na vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 4 897 Kč. Částka 20 Kč představuje dluh na vyúčtování služeb za rok 2020. Dle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. měl žalovaný částku uhradit do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování, přičemž vyúčtování bylo žalovanému doručeno dne 30. 4. 2021, což je prokázáno žalovaným podepsanou dodejkou do vlastních rukou. Částka na skutečně spotřebované služby činila 4 742 Kč. Žalovaný zaplatil na zálohách na služby 4 722 Kč. Nedoplatek na vyúčtování služeb byl 20 Kč. Žalovaný započetl z kauce na úhradu nedoplatku vyúčtování částku 20 Kč. Částka 83 Kč představuje náklady na poštovné na výzvu ze dne 19. 4. 2021 k úhradě dluhu ve výši 6 428 Kč, kterou žalovanému zaslala správcovská společnost žalobce 7U s.r.o. a byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 26. 4. 2021. Částka 4 897 Kč představuje dluh na vyúčtování služeb za rok 2021. V souladu s § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. měl žalovaný uhradit částku do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování. Vyúčtování bylo žalovanému zasláno na dodejku do vlastních rukou a dne 25. 4. 2022 bylo uloženo na poště. Ve stanovené úložní době si žalovaný zásilku nevyzvedl a tato se vrátila odesílateli. Žalovanému nic nebránilo, aby si zásilku vyzvedl, v té době se ještě ve výkonu trestu odnětí svobody nenacházel, a takové jednání jde pouze k tíži žalovaného. Částka na skutečně spotřebované služby činila 10 464 Kč. Žalovaný uhradil pouze dvě zálohy na služby, tedy celkem 3 660 Kč. Nedoplatek na vyúčtování služeb byl 6 804 Kč. Žalovaný započetl z kauce na úhradu vyúčtování částku 4 897 Kč, tudíž z vyúčtování za rok 2021 žalobci dluží 1 907 Kč.

8. Proto soud rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a ocitl se s placením dluhu v prodlení, soud žalobci přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 521 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 021 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření ze dne 2. 3. 2023 k odporu žalovaného, příprava na jednání před soudem dne 9. 6. 2023, účast na jednání před soudem dne 9. 6. 2023).

11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené jmu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.