15 C 160/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr Ivou Kaňákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce , právně zastoupeného titul . jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované , příjmení republika Německo pro evropské řízení o drobných nárocích, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 605,52 EUR s úrokem z prodlení ve výši 4% ročně z částky 1 605,52 EUR od 9. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Na náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 8 776 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se ve své žalobě podané v rámci evropského řízení o drobných nárocích domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 605,52 EUR s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že po zaplacení zboží žalovaný odmítal přiznat připsání částky na jeho účet déle než 1 měsíc. Proto se žalobce rozhodl do 14 dnů odstoupit od smlouvy. Žalovaný odmítá uplatnit nárok žalobce. Po 2 měsících žalovaný uvedl, že žalobce má jeden den na vyzvednutí zboží v Německu, v opačném případě je žalovaný posílá na centrálu na náklady žalobce. Žalobce toto odmítl a požadoval vrácení peněz. Žalovaný nedodal zboží v předepsané lhůtě 4 týdny a žalobce poskytl žalovanému přiměřenou lhůtu na odklad.

2. Žalovanému byl soudem zaslán FORMULÁŘ A, FORMULÁŘ C – cz a FORMULÁŘ C – de, žalovanému byly tyto formuláře doručeny dne 24. 12. 2020, což je prokázáno dodejkou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z e-mailu ze dne 5. 2. 2019 soud zjistil, že z e-mailové adresy [email] byla žalobci zaslána zpráva, že převod byl odeslán 5. 2. 2019, 20:01, očekává se, že do 1-5 pracovních dnů proběhne 1 605,52 EUR do Slewa, tatáž zpráva byla žalobci odeslána ještě jednou dne 6. 2. 2019.

4. Z e-mailu ze dne 5. 2. 2019 soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] 1, [číslo] [město], Spolková republika Německo objednala u žalovaného tento den gauč a sedačku za cenu 1 605,52 EUR.

5. Z e-mailu žalovaného ze dne 6. 2. 2019 adresovaného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že přesné datum dodání objednaného zboží není ještě známo.

6. Z e-mailové komunikace v období od 12. 2. 2019 do 18. 2. 2019 soud zjistil, že dne 12. 2. 2019 paní [jméno] [příjmení] kontaktovala zástupkyni žalovaného. Dne 12. 2. 2019 zaslal žalovaný [jméno] [příjmení] e-mail, že platbu neobdržel a žádal o zaslání dokladu o zaplacení. Dne 13. 2. 2019 zaslala [jméno] [příjmení] žalovanému e-mail, že převod byl proveden, volala do banky a obdržela potvrzení, že peníze jsou na účtu žalovaného. Díle požádala žalovaného o fakturu, kterou ještě neobdržela. Dne 18. 2. 2019 se [jméno] [příjmení] dotazovala žalovaného, zda platba dorazila na jeho účet.

7. Z e.mailu žalovaného ze dne 20. 2. 2019 adresovaného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný informoval paní [příjmení], že objednané zboží má předpokládané datum dodání (které však v e-mailu není uvedeno).

8. Z e-mailové komunikace ze dne 22. 2. 2019 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne 22. 2. 2019 zaslala žalovanému doklad o platbě 1 605,52 EUR, když tuto částku zaplatil žalobce dne 6. 2. 2019. Následně se dne 22. 2. 2019 žalovaný dotázal paní [příjmení], na jaký bankovní účet byla platba provedena. Dne 22. 2. 2019 zaslala [jméno] [příjmení] žalovanému soubor, který zobrazuje podrobnosti o platbě.

9. Z e-mailové komunikace ze dne 26. 2. 2019 a 28. 2. 2019 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] žalovanému oznámila, že banka žalovaného potvrdila, že platba byla připsána na účet žalovaného. [jméno] [příjmení] požádala žalovaného, aby zkontroloval svůj účet a okamžitě ji informoval. Tutéž zprávu, kterou [jméno] [příjmení] žalovanému zaslala dne 26. 2. 2019, mu zaslala znovu dne 28. 2. 2019.

10. Z e-mailu ze dne 9. 3. 2019 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaslala žalovanému e-mail, jehož obsahem bylo, že dne 1. 2. 2019 si objednala v e-shopu žalovaného gauč a sedačku. Peníze byly poslány na bankovní účet žalovaného tentýž den. Dne 6. 2. 2019 tuzemská banka vystavila potvrzení, že peníze byly připsány na účet žalovaného. Od té doby žalovaný neustále uvádí, že peníze na jeho účet připsány nebyly. Z tohoto důvodu se žalobce rozhodl odstoupit od smlouvy a tímto žádá o vrácení kupní ceny. V opačném případě bude celou věc považovat za podvod a bude kontaktovat příslušné orgány.

11. Z e-mailu žalovaného ze dne 14. 3. 2019 soud zjistil, že paní [příjmení] byla žalovaným informována, že žalovaný platbu obdržel dne 6. 2. 2019 a od té doby jí žalovaný neposlal žádné žádosti o platbu. Objednané zboží bude zasláno do dvou týdnů a objednávku žalovaný nezrušil. Pokud chce paní [příjmení] odstoupit od smlouvy, má toto žalovanému sdělit.

12. Z dalšího e-mailu ze dne 14. 3. 2021 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] informovala žalovaného, že nedostala žádné potvrzení objednávky. Zástupkyně žalovaného jí stále říkala, že žalovaný nemá peníze na svém účtu. Z tohoto důvodu žádá odstoupení od smlouvy a vrácení celé kupní ceny na účet a žádá žalovaného, aby jí zaslal potvrzení z banky.

13. Z e-mailu ze dne 2. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaný vyzval [jméno] [příjmení] k vyzvednutí zboží dne 3. 4. 2019 v Německu, v opačném případě bude zboží odesláno na centrálu a náklady budou činit 79 EUR.

14. Soud se nejprve zabýval otázkou, jakým právem se bude řídit smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným.

15. Kolizní ustanovení jsou obsažena v německém uvozovacím zákonu k občanskému zákoníku – Einführungsgesetz zum Bürgenlichen Gesetzbuch (EGBGB) v článcích 27 až 37. Německé právo umožňuje v článku 27 EGBGB volbu práva, která by určovala buďto pro celý závazkový vztah anebo alespoň pro jeho části rozhodné právo. Volba může být v souladu s ustanovením provedena buď výslovně anebo mlčky. Článek 28 EGBGB upravuje situaci, kdy volba práva nebyla provedena. Podle něj podléhá smlouva tomu právu státu, se kterým vykazuje nejužší vazbu. Podle článku 28 odst. 2 EGBGB je nejužším spojením právo státu strany, jejíž plnění je pro daný vztah typické (charaktersitische Leistung); v případě kupní smlouvy podle dlouhodobé praxe plnění prodávajícího. Jedná-li se o fyzickou osobu, je to místo jejího trvalého pobytu, v případě právnických osob se jedná o místo hlavního sídla.

16. V projednávané věci tedy smlouva bude podléhat právu sídla žalovaného, které je ve Spolkové republice Německo. Celý závazkový vztah se bude řídit německým hmotným právem, tedy i německou úpravou ochrany spotřebitele, především tedy ustanoveními o kupní smlouvě a koupi spotřebního zboží v BGB.

17. V daném případě žalobce jako kupující podal žalobu proti žalovanému – německému obchodníkovi před českým soudem (§ 37 ZMPS, § 86 odst. 3 o.s.ř.). Při neuskutečněné volbě práva podle § 9 se závazkový právní vztah mezi účastníky bude řídit právní vztah právním řádem státu, ve kterém má prodávající (žalovaný) své sídlo (§ 10).

18. Kupní smlouva je upravena v ustanoveních § 433 ž 493 německého občanského zákoníku – Bürgerliches Gesetzbuch (dále jen„ BGB“). Koupi spotřebního zboží upravuje ustanovení § 474 a násl BGB. Ustanovení § 474, jenž definuje pojem„ koupě spotřebního zbožíů vyžaduje, aby kupní smlouvu uzavřeli spotřebitel (Verbraucher) a podnikatel (Unternehmer) a tato smlouva byla o koupi movité věci (bewegliche Sache).

19. Podle § 13 BGB je spotřebitelem každá fyzická osoba, která nejedná při uzavírání právního vztahu v rámci své obchodní ani jiné samostatné výdělečné činnosti.

20. Podle § 14 BGB je podnikatelem fyzická nebo právnická osoba anebo osobní společnost, která jedná na základě obchodní nebo jiné výdělečné činnosti.

21. Gauč a sedačka jsou movitými věcmi, jak vyplývá z ustanovení § 90 BGB.

22. Podle § 433 BGB je prodávající povinen předat věc kupujícímu a opatřit mu vlastnictví k této věci a kupující je povinen zaplatit prodávajícímu dohodnutou kupní cenu a koupenou věc převzít. Podle následujících ustanovení je prodávající povinen opatřit kupujícímu prodávanou věc nezatíženou věcnými nebo právními vadami. Na jedné straně existuje závazek prodávajícího předat prodávanou věc kupujícímu a opatřit mu k dané věci vlastnické právo a na druhé straně závazek kupujícího věc převzít a zaplatit za to prodávajícímu dohodnutou kupní cenu.

23. Žaloba je důvodná.

24. V případě nákupu zboží přes internet, jak tomu bylo v projednávané věci, má každý spotřebitel právo bez udání důvodu odstoupit od kupní smlouvy, a to do 14 dnů od převzetí zboží. V případě odstoupení od smlouvy a vrácení zboží má spotřebitel nárok na vrácení zaplacené kupní ceny i na vrácení všech nákladů spojených s doručením zboží, a to do 14 dnů od vrácení zboží. Tento postup vychází z evropské směrnice a platí ve všech členských zemích Evropské unie, tedy i v Německu. Odstoupit od smlouvy lze e-mailem – elektronickou cestou, či písemně dopisem.

25. V řízení bylo prokázáno, že si žalobce s paní [jméno] [příjmení] objednali u žalovaného gauč a podnožku od firmy Kragelung, Egsmark, objednací [číslo] na webovém e-shopu [webová adresa] v celkové hodnotě 1 605,52 EUR. Dne 5. 2. 2019 byla částka z účtu žalobce zaplacena (IBAN [bankovní účet] BIC REVOGB21) na účet žalovaného (IBAN DE [číslo] BIC GENODES1VRW). Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci a paní [jméno] [příjmení] opakovaně tvrdil, že mu peníze na účet nepřišly, obrátil se žalobce na svoji banku Revolut, která dne 6. 2. 2019 žalobci potvrdila, že částka byla připsána na bankovní účet žalovaného. Přesto žalovaný dále žalobci tvrdil, že peníze na jeho účet připsány nebyly. Dne 9. 3. 2021 žalobce písemně od smlouvy odstoupil a požadoval po žalovaném vrácení peněz. Následně žalovaný žalobci sdělil, že částka byla na jeho účet připsána dne 6. 2. 2019, zboží je objednáno, a ale žalobce může odstoupit od smlouvy. Žalobce trval na odstoupení od smlouvy a vrácení peněz, nicméně žalovaný změnil stanovisko, uvedl, že zboží je objednáno a peníze tak nelze žalobci vrátit. Dne 2. 4. 2019 byl žalobce vyrozuměn, že si má zboží vyzvednout dne 3. 4. 2019, jinak bude vráceno zpět a žalovaný si bude účtovat náklady 79 EUR.

26. V řízení bylo prokázáno, že žalobce odstoupil od smlouvy, kterou s žalovaným uzavřel, v zákonem stanovené lhůtě. Žalobce odstoupil od smlouvy prokazatelně e-mailem ze dne 9. 3. 2019, na který žalovaný následně reagoval. V řízení bylo prokázáno, že v době, kdy žalobce od smlouvy písemně odstoupil, mu stále žalovaný objednané zboží nedodal, žalovaný vyzval žalobce k odběru zboží až dne 2. 4. 2019. Jelikož žalobce řádně a ve stanovené lhůtě od smlouvy uzavřené s žalovaným odstoupil, přísluší mu právo na vrácení peněz. V řízení bylo prokázáno, že žalobce řádně zaplatil žalovanému na jeho účet částku 1 605,52 EUR a žalovaný je povinen tuto částku žalobci vrátit.

27. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl s peněžitým plněním vůči žalobci v prodlení, přísluší mu nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne odstoupení od smlouvy, tedy od 9. 3. 2019, a to ve výši dle § 246 BGB, neboť úrok je splatný v souvislosti s dluhem vzniklým na základě právního úkonu.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 8 776 Kč. Tarifní hodnota činí 45.902 Kč (1 605,52 EUR x 28,59 Kč – obchodní kurs EUR vůči Kč ze dne 1. 6. 2020). Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 296 Kč, náhradu nákladů řízení za právní zastoupení žalobce advokátem dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 5880 Kč za 2 úkony právní služby po 2940 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) a dle § 13 odst. 3,4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč za 2 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby). Právní zástupce žalobce nedoložil soudu doklad o plátcovství DPH.