15 C 222/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce : Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce, sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky, sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, bytem Adresa žalované o zaplacení částky 31 400 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z této částky od datum do zaplacení, pohledávku ve výši částka, úrok ve výši 66,26% p.a. z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok ve výši 12% p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro adresa dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým by soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z této částky od datum do zaplacení, částku částka, úrok ve výši 66,26% p.a. z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok ve výši 12% p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka a náhradu nákladů řízení. Žalobce uvedl, že mezi žalobcem žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, a to dne datum. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, a to dne datum. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,26% p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši částka vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2024, a to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaná smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem žalobcem předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na e-mailovou adresu žalované, která je uvedena ve smlouvě o úvěru. Žalobce žalované oznámil schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla žalobcem prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Žalobce z těchto zdrojů zjistil, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích Anonymizováno a Anonymizováno (Nebankovní registr klientských informací). Žalobce provedl tzv. Anonymizováno klienta a rozhodl o možnosti poskytnout žalované úvěr. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru žalobce dále prověřil, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stadiu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná žalobci uhradila pouze částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne 27.

12. částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum. Žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru v celkové výši částka. V důsledku prodlení vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy o úvěru v celkové výši částka. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky ke zesplatnění celého úvěru dle bodu 6.3 smlouvy o úvěru. Žalovaná žalobci dluží částka, což je nová jistina úvěru, která se sestává ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši částka a z dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka, dále žalovaná žalobci dluží částku částka představující smluvní pokutu, dále částka představující náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, dále smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení žalované s její úhradou od datum do zaplacení, když žalobce požaduje smluvní pokutu pouze k datu podání žaloby, tedy ve výši částka. Dále žalovaná žalobci dluží úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení. Žalovaná dluh žalobci neuhradila ani přes předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K jednání dne datum se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoli jí předvolání k jednání bylo řádně doručeno dne datum. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, když přihlédl k obsahu spisu a provedeným důkazům.

4. Soud z provedených důkazů učinil tato skutková zjištění:

5. Žalovaná dne datum požádala žalobce, jakožto nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru o poskytnutí peněžních prostředků v částce částka, a to proti závazku žalované prostředky vrátit ve 48 měsíčních splátkách po částka vždy nejpozději do 22. dne každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činila 66,25% p.a. a byla dohodnuta jeho pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky po dobu 30 dnů byla ujednána povinnost žalované zaplatit za každou takovou splátku pokutu částka splatnou ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k její úhradě (čl. 6.1 smlouvy o úvěru). Dále bylo ujednáno právo žalobce požadovat po žalované náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované s úhradou splátky po dobu 15 dnů ve výši částka za každou ze splátek v prodlení, kdy tato náhrada se stává splatnou 10 dnů ode dne vzniku práva na její uhrazení (čl. 6.2 smlouvy). Pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části po dobu 65 dnů bylo ujednáno zesplatnění poskytnutých prostředků k 65. dni prodlení s úhradou splátky, a to jistiny včetně doposud přirostlých úroků, smluvních pokut a náhrad (souhrnně „nová jistina úvěru“) s tím, že žalobce byl povinen žalovanou před zesplatněním vyzvat k plnění a poskytnout jí k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (čl. 6.3 a 6.4 smlouvy o úvěru). Pro případ prodlení s úhradou nové jistiny úvěru ke dni zesplatnění byla žalovaná povinna hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nové jistiny úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění až do úplného zaplacení (čl. 6.5 smlouvy o úvěru). Ohledně komerčního úroku bylo ujednáno, že ten běží i po zesplatnění úvěru, a to z původní nesplacené jistiny zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby úplné úhrady. Návrh smlouvy a předsmluvní informace byly žalované zaslány prostřednictvím e-mailu dne datum. Nabídka na uzavření smlouvy byla žalobcem akceptována téhož dne, tedy datum. Žalované bylo schválení úvěru oznámeno Oznámením o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum. Z této listiny vyplývá, že žádost žalované byla schválena a dne datum jí byl poskytnut úvěr ve výši částka (viz Doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu).

6. Z listiny Hodnocení klienta soud zjistil, že hodnocení žalované vypracoval žalobce dne datum, když uvedl, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované je částka a celkové výdaje žalované jsou částka měsíčně, z toho částka životní minimum a částka bydlení (nájemné, inkaso). Dále z této listiny vyplývá, že zaměstnavatelem žalované je právnická osoba adresa, žalovaná je u tohoto zaměstnavatele od datum v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou, má vlastní byt a je svobodná. Volné zdroje žalované, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji, je částka částka měsíčně.

7. Z výpisu z účtu č. č. účtu soud zjistil, že za období od datum do datum je na tento účet žalované zasílána mzda v rozpětí částka až částka měsíčně.

8. Žalované byl poskytnut Předsmluvní formulář vztahující se k poskytnutí peněžních prostředků formou úvěru ve smyslu její žádosti (viz Předsmluvní formulář vztahující se ke smlouvě o úvěru č. hodnota).

9. Žalobce provedl lustraci žalované v databázi Anonymizováno, kde byla žalovaná bez negativního hodnocení (viz Výpis záznamů z registru Anonymizováno). Žalobce si rovněž ověřil totožnost žalované (viz kopie občanského průkazu).

10. Žalovaná žalobci uhradila řádně prvních 9 splátek poskytnutého úvěru, v období datum až datum již prováděla úhradu nikoli dle předepsaného Splátkového kalendáře (viz Karta klienta). Žalobce následně žalovanou pětkrát vyzval k zaplacení dlužných částek, přičemž ji vždy upozornil na možnost zesplatnění celého úvěru (viz výzvy k zaplacení ze dne datum, datum, datum, datum, datum).

11. Dopisem ze dne datum a ze dne datum sdělil žalobce žalované, že tímto došlo v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazku ze smlouvy o úvěru. Dlužná částka ke dni zesplatnění úvěru dle dopisu ze dne datum činila částka, z toho zbývající dlužná původní jistina úvěru částka, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru částka, neuhrazené smluvní pokuty částka a náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované částka. Dlužná částka ke dni zesplatnění úvěru dle dopisu ze dne datum činila částka, z toho zbývající dlužná původní jistina úvěru částka, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru částka, neuhrazené smluvní pokuty částka a náhrada nákladů vzniklých s prodlením žalované částka (viz Oznámení ze dne datum a Oznámení ze dne datum).

12. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne datum vyzvána před podáním žaloby k úhradě dlužné částky částka příslušenstvím a smluvní pokuty (viz předžalobní výzva ze dne datum).

13. Z Výpisu z nebankovního registru klientských informací soud ničeho nezjistil, neboť z lustrace v Anonymizováno nevyplývá, jakého celkového bodového skóre žalovaná dosáhla.

14. Shora uvedené důkazy posoudil soud jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Žádná ze stran nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, ze kterých soud při svém rozhodování vycházel.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

16. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

19. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil s vé smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou takto stanovená.

20. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2048 odst. 1 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

22. Podle § 2991 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2993 věta první OZ plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

27. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

28. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

30. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně.

32. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud má však za prokázané, že žalobce řádně nesplnil svou povinnost s odbornou péčí zkoumat a posoudit úvěruschopnost žalované coby spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je v zákoně o spotřebitelském úvěru uložena žalobci pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být ve smyslu daného ustanovení poskytnut pouze v případech, kdy nejsou na základě posouzení úvěruschopnosti dány důvodné pochybnosti o tom, že je spotřebitel schopen hradit sjednané splátky. Tím žalobce coby akreditovaný poskytovatel úvěru plní i svoji obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit o práva a zájmy spotřebitele. Na tuto svoji povinnost žalobce v posuzované věci zjevně rezignoval. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.

33. V projednávané věci měl žalobce úvěruschopnost žalované posuzovat řádně a důsledně především s ohledem na to, zda žalovaná bude schopna poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobce se spokojil pouze s tím, že žalovaná má z pracovního poměru příjem v rozmezí cca 28 000 až částka měsíčně, což je doloženo výpisem z účtu žalované a s tím, že výdaje žalované činí částka, do čehož žalobce zařadil životní minimum částka a výdaje za bydlení (nájemné, inkaso) ve výši částka, což mu sdělila žalovaná. Žalobce tak dovodil, že žalovaná disponuje volnými zdroji ve výši částka měsíčně. Žalobce však zcela rezignoval na to, aby podrobněji zkoumal výdaje žalované, a spokojil se pouze s tím, co mu sdělila žalovaná, ale nijak nedoložila. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele přitom nejsou informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, a to včetně povinnosti věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované informace o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, jehož závěry se uplatní i za současné právní úpravy). O liknavosti žalobce při prověřování úvěruschopnosti žalované svědčí i fakt, že úvěr schválil, byť z lustrace v Anonymizováno není vůbec zřejmé celkové bodové skóre žalované. Nelze považovat za dostačující skutečnost, že žalobce provedl lustraci žalované v systému Anonymizováno, když se jedná pouze o jeden z možných podkladů pro náležité ověření schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet; sám o sobě je přitom výpis z uvedeného systému bez negativního záznamu nedostatečným podkladem pro kladný závěr o tom, že je spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet.

34. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, nýbrž stejnou (ne-li větší) měrou je tato neplatnost stanovena též na ochranu druhé smluvní strany, poskytovatele úvěru, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť snižuje riziko poskytovatelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Současně pak v neposlední řadě chrání i veškeré další potencionální věřitele úvěrovaného spotřebitele, včetně věřitelů nefinančních, před možným předlužením spotřebitele a jeho pádem do insolvence se všemi důsledky s tím souvisejícími, především pak omezením reálné možnosti uspokojení pohledávek případných dalších potenciálních věřitelů spotřebitele (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

35. Zájem na prevenci předlužování, jejímž prostředkem je i institut posuzování úvěruschopnosti, je přitom celospolečenským fenoménem. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje řádně) vzpomenul i Ústavní soud v rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele Ústavní soud dospěl k závěru, že „nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“.

36. Náležité neověření skutečností rozhodných pro poskytnutí spotřebitelského úvěru je porušením povinností žalobce jako profesionálního poskytovatele spotřebitelských úvěrů, řádně ověřit schopnost dlužníka spotřebitelské úvěry splácet (srovnej rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

37. Z výše uvedených důvodů, tj. z porušení povinností žalobce stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je nutno smlouvu o úvěru považovat v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou, a to i v souladu s judikaturou Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, konkrétně rozsudku ze dne datum, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.

38. Soud byl při svém rozhodování rovněž v souladu s § 588 odst. 1 OZ povinen i bez návrhu přihlížet k okolnostem, jež mohou vést k rozporu s dobrými mravy či k rozporu se zákonem. Běžná úroková míra v době uzavření smlouvy o úvěru, tedy v prosinci 2023, činila 8,45%. Úrok sjednaný mezi účastníky ve výši 66,26% tak představuje téměř osminásobek běžné úrokové míry a soud má za to, že je tak zcela v rozporu s dobrými mravy (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Nejvyšší soud přitom ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. spisová značka uvedl: „Skutečnost, zda se ujednání stran o smluvním úroku z prodlení příčí dobrým mravům, nelze posuzovat jen podle výše sjednané úrokové sazby, ale je třeba ji posoudit ve vztahu ke konkrétním okolnostem případu. Konkrétní okolnosti mající vliv na posouzení, zda ujednání o úroku z prodlení je v rozporu s dobrými mravy, jsou nejen okolnosti na straně dlužníka, ale i okolnosti na straně věřitele. Přitom je třeba zabývat se důvody, které ke sjednání konkrétní výše úroku z prodlení vedly, okolnostmi, které je provázely, i důvody nesplnění zajištěného závazku, případně i dopady přiznání sjednaného úroku z prodlení na osobu, vůči které je uplatňován. Ujednání o smluvním úroku lze posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Po přijetí závěru o neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení je třeba zabývat se nárokem na zákonný úrok z prodlení.“.

39. Z uvedených důvodů soud Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvu o úvěru č. hodnota shledal absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 588 OZ). Soud neshledal možnost pro aplikaci § 577 OZ, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru jako celek závisela právě na ujednané úrokové sazbě, přičemž takto nepřiměřeně vysoká úroková sazba je žalobcem sjednávána pravidelně. Jak bylo v obdobných věcech opakovaně rozhodnuto Městským soudem v Anonymizováno (rozsudek ze dne datum č.j. spisová značka, ze dne datum, č.j. spisová značka, ze dne datum č.j. spisová značka, ze dne datum, č.j. spisová značka a ze dne datum č.j. spisová značka, v nichž vystupoval žalobce ve stejném procesním postavení, jako v nyní projednávané věci), žalobce je profesionálem na trhu poskytování nebankovních úvěrů. Musí mu být známo, že poskytuje úvěry s vysokou úvěrovou sazbou. Jednotlivé smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavírané žalobcem byly opakovaně shledány soudy absolutně neplatnými. Zdejší soud neshledal žádné důvody a skutečnosti, pro které by Smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum, měla být shledána platnou, když úrok ujednaný v této smlouvě je opět zcela nepřiměřeně vysoký (§ 13 OZ). Nadto již v rozsudku Městského soudu v Anonymizováno ze dne datum, sp. zn. spisová značka, bylo Městským soudem v Anonymizováno vyjádřeno, že žalobce své podnikání na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru. Vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jeho klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly. Lze bez pochyb uzavřít, že žalobce by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytoval.

40. Z uvedených důvodů pak nezbývá než uzavřít, že smlouva o úvěru je pro rozpor s dobrými mravy neplatná jako celek.

41. Nárok žalobce je tedy z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, pro rozpor s dobrými mravy z důvodu nemravného úroku a absolutní neplatnosti z důvodu nedostatečného prověření schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, třeba posoudit podle ustanovení Anonymizováno o bezdůvodném obohacení. Žalobce poskytl žalované finanční prostředky na základě právního vztahu, který byl shledán neplatným. Podle § 2993 věty první Anonymizováno plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V takových případech je tedy namístě, aby každá ze stran vydala druhé straně to, co na základě neplatné smlouvy získala. Žalobce vyplatil žalované částku částka, žalovaná uhradila částka, jak vyplývá z karty klienta.

42. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila žalobci vyšší částku, než jí žalobce poskytl, soud shledal nárok žalobce uplatněný žalobou nedůvodným a žalobu zamítl.

43. Vzhledem k tomu, že ve věci úspěšné žalované žádné náklady v tomto řízení prokazatelně nevznikly a žalovaná žádné náklady řízení neuplatňovala, soud rozhodl, že žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7.