15 C 254/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce právnická osoba , IČO , sídlem adresa žalobkyně , právně zastoupeného titul jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , proti žalovanému právnická osoba , IČO , sídlem adresa žalované , právně zastoupenému titul jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , o zaplacení částky 550 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 550 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z této částky od 14. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Na náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 158 676,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou doručenou tomuto soudu dne 18. 11. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 550 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo provedení uměleckého díla – objektu mPOD umístěného v administrativním centru [název], [obec a číslo], [část obce]. Dne 27. 11. 2019 žalobce vystavil fakturu na částku 500 000 Kč za provedené montážní a elektro práce na díle se splatností 11. 12. 2019. Žalovaný doposud na tuto fakturu uhradil tři částečné platby, každou ve výši 100 000 Kč, a to dne 30. 1. 2020, 12. 2. 2020 a 5. 3. 2020. Na tuto fakturu mu zbývá uhradit 200 000 Kč. Dále žalobce vůči žalovanému vystavil fakturu dne 19. 3. 2020 na částku 350 000 Kč za další elektro práce, splatnou dne 2. 4. 2020. Na tuto fakturu žalovaný žalobci neuhradil ničeho. Žalobce dílo dokončil a žalovanému předal, proto jeho nárok na zaplacení zbývající části ceny díla je důvodný. Ve věci byl dne 2. 12. 2020 vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odpor. Uvedl v něm, že nárok žalobce neuznává ani co do jeho důvodu ani co do jeho výše. Uvedl, že na fakturu vystavenou dne 27. 11. 2019 na částku 500 000 Kč uhradil 350 000 Kč a zbývající částku 200 000 Kč neuhradil, stejně tak neuhradil fakturu na částku 350 000 Kč vystavenou dne 19. 3. 2020, neboť žalovaný současně evidoval vůči žalobci nároky ze smlouvy o dílo, a to jednak nárok na slevu s ohledem na vady díla, které žalobce ani po poskytnutí dodatečné lhůty neodstranil a dále nárok na smluvní pokutu za prodlení s dokončením a předáním díla. Dále žalovaný uvedl, že nejpozději ke dni 18. 4. 2020 žalovaný evidoval a i nadále eviduje splatné pohledávky ve výši 726 250 Kč, a to částku 326 250 Kč jako smluvní pokutu podle článku 7.1 Smlouvy o dílo, kterou žalovaný fakturoval žalobci dne 3. 4. 2020 se splatností 10. 4. 2020 a dále částku 400 000 Kč jako nárok na slevu z ceny díla, který žalovaný vůči žalobci uplatnil dne 3. 4. 2020 a spojil ho s výzvou k poskytnutí slevy z ceny díla. S ohledem na existenci vzájemných nároků účastníků řízení a vzhledem k tomu, že žalobce zjevně neměl zájem nároky žalovaného uznat, respektive uhradit mu tu část nároku, o níž nárok žalovaného převyšoval nárok žalobce, přistoupil žalovaný k započtení vzájemných splatných pohledávek podle § 1982 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“). Započtení vzájemných pohledávek provedl žalovaný dne 18. 4. 2020, který byl žalobci doručen do jeho datové schránky dne 20. 4. 2020. Žalovaný započetl vzájemně splatné pohledávky tak, že pohledávka žalobce započtením zcela zanikla a pohledávka žalovaného zanikla započtením do výše 550 000 Kč, přičemž do výše 176 250 Kč zůstala existenční a dlužnou ze strany žalobce. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že dopisem ze dne 7. 7. 2020 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení částky 550 000 Kč, a to 200 000 Kč z faktury ze dne 27. 11. 2019 č. 2019 [číslo] a 350 000 Kč z faktury ze dne 19. 3. 2020 č. 2020 [číslo]. Dále žalobce vyzval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 694 000 Kč, a to na základě čl. 7 smlouvy o dílo. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána doporučenou poštou dne 29. 7. 2020, což je prokázáno Podacím archem právního zástupce žalobce. Zásilka byla žalovanému vrácena zpět dne 31. 7. 2020, neboť žalovaný je na uvedené adrese neznámý; toto je prokázáno listinou z webových stránek České pošty – Detailní informace k zásilkám [číslo zásilky]. Z faktury č. 2019 [číslo] předložené žalobcem soud zjistil, že tuto fakturu vystavil žalobce vůči žalovanému dne 27. 11. 2019 s datem splatnosti 11. 12. 2019 na částku 500 000 Kč s DPH. Fakturováno bylo za montážní a elektro práce na zakázce mPOD [anonymizována dvě slova] [rok], cena celkem bez DPH činí 500 000 Kč, cena celkem s DPH činí 500 000 Kč. Na faktuře je ručně psaná poznámka, že byla provedena částečná úhrada, a to 30. 1. 2020 100 000 Kč, 12. 2. 2020 100 000 Kč a 5. 3. 2020 100 000 Kč. Stejnou fakturu předložil soudu i žalovaný, bez ručně psané výše uvedené poznámky. Z faktury č. 2020 [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavil žalobce vůči žalovanému dne 9. 3. 2020 s datem splatnosti 2. 4. 2020 na částku 350 000 Kč s DPH. Fakturováno bylo za smlouvu o dílo na výrobu a dodávku objektu mPOD, cena celkem bez DPH činí 350 000 Kč, cena celkem s DPH činí 350 000 Kč. Z listiny Smlouva o dílo na výrobu a dodávku objektu mPOD soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli účastníci dne [datum]. Předmětem smlouvy byla výroba a dodávka objektu mPOD umístěného v administrativním centu [název], [obec a číslo] [část obce] Žalobce se zavázal dílo žalovanému předat nejpozději dne 23. 8. 2019, kdy bude následovat 10-ti denní provoz. A do 26. 8. 2019 se zavázal předat dokumentaci skutečného provedení a veškerou dokladovou část potřebnou pro kolaudační prohlídky. Účastnici se dohodli na smluvní ceně díla v celkové výši 7 500 000 Kč bez DPH, když cena díla bude žalobci uhrazena na základě faktur vystavených postupně na částky dle článku 4.1 smlouvy. V čl. 7 smlouvy je upravena smluvní pokuta v případě porušení smluvních povinností žalobcem nebo žalovaným. Z faktury č. 2020 soud zjistil, že tuto fakturu vystavil žalovaný vůči žalobci dne 3. 4. 2020 s datem splatnosti 10. 4. 2020 na částku 326 250 Kč s DPH. Fakturováno bylo za smluvní pokutu podle čl. 7 Smlouvy o dílo ze dne [datum] ve výši 3 750 Kč denně, a to za 67 dnů prodlení s řádným dokončením předání díla. Z listiny„ Smlouva o dílo na výrobu a dodávku objektu mPOD aktualizace Příloha [číslo] – [ulice] specifikace zakázky mPOD [název]“ ze dne 9. 9. 2019 soud zjistil, že dohodou účastníků došlo ke změně technické specifikace zakázky mPOD [název]. Z listiny„ Smlouva o dílo na výrobu a dodávku objektu mPOD aktualizace Příloha [číslo] – harmonogram dokončení mPOD [název]“ ze dne 9. 9. 2019 soud zjistil, že dohodou účastníků došlo ke změně termínů dokončení (realizace) jednotlivých částí předmětu Smlouvy o dílo. Z e-mailu ze dne 10. 12. 2019 soud zjistil, že tímto e-mailem sdělil žalovaný žalobci, že se rozhodl, že vzhledem k náročnosti projektu, nebude žalovaný uplatňovat penále vyplývající ze zpožděného dodání díla dle uzavřené smlouvy o dílo. Z listiny„ Předávací protokol“ soud zjistil, že žalobce dne 13. 12. 2019 předal žalovanému zakázku [číslo] – objekt mPOD a to s výsledkem„ převzato s nedostatky“ s tím, že se žalobce zavázal, že neprodleně do 10 dnů odstraní případy zatékání pláště v rámci 5 leté záruční lhůty. Dále se žalobce zavázal, že pokud by došlo během zimního období k zatékání nebo zamrzání vody do spár, vyplní tyto spáry silikonem s nerezovým obarvením. U nedostatku, že exteriér objektu, jmenovitě napojení střešní folie na vrchní plechový kryt točny se sklem, není provedeno vodotěsně a plechový kryt není opatřen L profilem zabraňujícím podtékání, což může při kombinaci povětrnostních podmínek, deště a větru, vést k zatékání vody do interiéru objektu, je ručně psaným písmem uvedeno„ vyřešeno doplněním izolace mezi horním krytem a konstrukcí; L-profil situaci nevyřeší. Dále je pod bodem 4) ručně psaným písmem uvedeno, že navařená oka na vnější konstrukci provedená žalovaným narušila vlivem svařování PVC izolaci (spálená izolace) a za tuto část narušené izolace nebere žalobce záruku. Z Úplného výpisu z obchodního rejstříku žalovaného soud zjistil, že statutárním orgánem žalovaného je [titul] [jméno] [příjmení]. Ze 4 pokladních stvrzenek z obchodu [název] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že nákupy byly provedeny dne 17. 10. 2019, 19. 10. 2019, 19. 10. 2019 a 20. 10. 2019 a to v částkách 2 245,61 Kč, 1 006,16 Kč, 1 855,00 Kč a 869 Kč. Z dalších 2 pokladních stvrzenek z obchodu [název] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že nákupy byly provedeny dne 23. 10. 2019 a 26. 10. 2019, a to v částkách 1 891 Kč a 5 934 Kč. Z dalších 4 pokladních stvrzenek z obchodu [název] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že nákupy byly provedeny dne 2. 11. 2019, 3. 11. 2019, 5. 11. 2019 a 15. 11. 2019, a to v částkách 1 500,77 Kč, 1 499,87 Kč, 5. 11. 2019 a 15. 11. 2019. Z další pokladní stvrzenky z obchodu [název] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že nákup byl proveden dne 10. 12. 2019 v částce 1 482,64 Kč. Z pokladní stvrzenky z prodejny [název], [obec] – [část obce], [ulice a číslo], [obec a číslo], soud zjistil, že nákup byl proveden dne 15. 10. 2019, a to v částce 146,00 Kč. Ze 2 pokladních stvrzenek z obchodu [právnická osoba] soud zjistil, že nákupy byly provedeny dne 23. 10. 2019 a 24. 10. 2019 a to v částkách 369,00 Kč a 2 462,40 Kč. Z účtenky [číslo] soud zjistil, že tuto účtenku vystavila [právnická osoba], akciová společnost, dne 25. 10. 2019, na částku 1 041,57 Kč, odběratel není na účtence uveden. Z listiny Smlouva [číslo] podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud zjistil, že tato smlouva je datována dnem 18. 11. 2019 a měla být uzavřena mezi žalovaným jako objednatelem a [jméno] [příjmení] jako zhotovitelem, když předmětem smlouvy je repase podlahy interiéru objektu mPOD a drobné zámečnické práce na nedodělcích v jeho exteriéru a interiéru a odměna za odvedené práce sjednané smlouvou činí 57 700 Kč Smlouva není ani jednou ze smluvních stran podepsána. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavil [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [IČO] vůči žalovanému dne 18. 11. 2019 s datem splatnosti 24. 11. 2019 na částku 125 236 Kč za dokončovací práce na objektu mPOD. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavil [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [IČO] vůči žalovanému dne 18. 12. 2019 s datem splatnosti 25. 12. 2019 na částku 38 710 Kč za rozšíření dokončovacích prací na objektu mPOD v období do 18. 11 a 6 až 18. 12. 2019 dle zadání žalovaného. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavila [právnická osoba] s.r.o., [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] vůči žalovanému dne 29. 10. 2019 s datem splatnosti 11. 11. 2019 na částku 93 641,90 Kč za dokončovací práce s polykarbonátem a překližkou v interiéru objektu mPOD, areál [název]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavila [právnická osoba] s.r.o., [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] vůči žalovanému dne 15. 11. 2019 s datem splatnosti 28. 11. 2019 na částku 18 089,50 Kč za dokončovací práce s polykarbonátem a překližkou v interiéru objektu mPOD, areál [název]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavila [právnická osoba] – [právnická osoba], [ulice] [obec] [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] dne 23. 10. 2019 s datem splatnosti 6. 11. 2019 na částku 3 149 Kč za zboží ve faktuře uvedené. Odběratel není ve faktuře uveden. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že z tohoto účtu byla dne 13. 10. 2019 ve prospěch [právnická osoba] [obec] zaplacena částka 19 657,08 Kč. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavila [právnická osoba] [anonymizováno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], [IČO], vůči žalovanému dne 10. 12. 2019 s datem splatnosti 9. 1. 2020 na částku 14 876,95 Kč za instalaci topení, ventilace a klimatizace. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavila [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], vůči žalovanému dne 15. 1. 2020 s datem splatnosti 29. 1. 2020, na částku 7 260 Kč za vypracování dokumentace PO objekt mPOD Rustonka [obec a číslo]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavila společnost [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], vůči žalovanému dne 9. 12. 2019 s datem splatnosti 9. 1. 2020, na částku 23 595 Kč za vypracování dokumentace skutečného provedení stavby na zakázku mPOD. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavila společnost [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [IČO], vůči žalobci dne 18. 11. 2019 s datem splatnosti 18. 11. 2019 na částku 10 425 Kč za přemístění vnějších jednotek, montáž. Tato faktura byla žalobcem uhrazena dne 18. 11. 2019, což je prokázáno Stvrzenkou k faktuře [číslo]. Z faktury č. 2020 soud zjistil, že tuto fakturu vystavil žalovaný vůči žalobci dne 3. 4. 2020 s datem splatnosti 10. 4. 2020 na částku 326 250 Kč za smluvní pokutu podle čl. 7 Smlouvy o dílo ze dne [datum] ve výši 3 750 Kč denně za 87 dnů prodlení s řádným dokončením předání díla. Z e-mailové komunikace mezi účastníky za období od 22. 1. 2019 do 12. 9. 2019 soud zjistil, jaké změny v provedení díla navrhoval žalovaný a jak tyto návrhy žalovaného reagoval žalobce. Z dopisu ze dne 3. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný uplatnil u žalobce smluvní pokutu dle smlouvy o dílo ve výši 326 250 Kč a slevu z ceny díla ve výši 400 000 Kč. Tento dopis byl žalobci doručen dne 6. 4. 2020, což je prokázáno Doručenkou ID zprávy: [číslo]. Z e-mailu žalovaného ze dne 7. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce reklamaci žalovaného ze dne 3. 4. 2020 zamítl. Z dopisu ze dne 18. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný započetl vzájemné pohledávky účastníků, když pohledávky žalobce vůči žalovanému činí 200 000 Kč a 350 000 Kč a pohledávky žalovaného vůči žalobci činí 326 250 Kč a 400 000 Kč. Tento dopis byl žalobci doručen dne 20. 4. 2020, což je prokázáno Doručenkou ID zprávy: [číslo]. Z dopisu ze dne 17. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný vyzval žalobce k odstranění vady díla. Z dopisu ze dne 1. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaný vyzval žalobce k odstranění vady díla. Tento dopis byl žalobci doručen dne 1. 6. 2021, což je prokázáno Dodejkou datové zprávy. Z dopisu ze dne 19. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný oznámil žalobci vznik škody na dílu a vyzval ho k odstranění vad díla. Tento dopis byl žalobci doručen dne 19. 7. 2021, což je prokázáno Doručenkou ID zprávy: [číslo]. Z e-mailu jednatele žalovaného ze dne 10. 12. 2019 adresovaného žalobci soud zjistil, že žalovaný se rozhodl, že vzhledem k tomu, jak byl projekt náročný, nebude uplatňovat penále vyplývající ze zpožděného dodání díla dle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky. Aktualizovaná verze přílohy [číslo] ze dne 6. 9. 2019, která upravuje Harmonogram dokončení předmětu smlouvy o dílo, byla účastníky podepsána dne 9. 9. 2019. Z aktualizované verze přílohy [číslo] vyplývají upravené termíny dokončení jednotlivých částí díla, když poslední termín připadá na 10. 11. 2019, když podle čl. 3 Smlouvy o dílo ze dne [datum] byl poslední termín stanoven na 26. 8. 2019. Doplnění Smlouvy o dílo bylo provedeno v souladu s čl. 9 a 9.8 této smlouvy. Z SMS zpráv ze dne 18. 3. 2020 soud zjistil, že žalobce poslal panu [jméno] [příjmení], facility manageru SSI zprávu, že dne 19. 3. 2020 přijede na kontrolu objektu žalovaného a žádal o informaci, kde si může vyzvednout klíče. Z odpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že poskytnutí klíčů žalobci má tato firma zakázáno a žalobce se musí domluvit s jednatelem žalovaného. Z dopisu žalovaného adresovanému žalobci ve věci žádosti o předložení termínové a cenové nabídky pravidelného servisu objektu [název], který není datován, soud zjistil, že žalovaný vyzval žalobce jako zhotovitele objektu [název] k předložení cenové nabídky provádění pravidelného servisu a údržby objektu [název], zároveň ho požádal o sdělení intervalů potřebných kontrol, revizí strojního vybavení s odkazy na nezávislé ověřovací zdroje oprávněnosti předložených údajů a požadavků. Dále soud provedl důkaz projektovými nákresy díla a fotografiemi díla. Z faktury [variabilní symbol] soud zjistil, že tuto fakturu vystavila společnost [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], [obec], [IČO], vůči žalovanému dne 7. 10. 2021 s datem splatnosti dne 7. 10. 2021 na částku 66 339 Kč za zbylou část nákladů na tmelení (opravy) střechy [název]. Z faktury [variabilní symbol] soud zjistil, že tuto fakturu vystavila společnost [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], [obec], [IČO], vůči žalovanému dne 7. 10. 2021 s datem splatnosti dne 31. 12. 2021 na částku 33 169,50 Kč za první část nákladů na tmelení (opravy) střechy [název]. Z listiny„ Objednávka“ soud zjistil, že dne 7. 7. 2021 objednal žalovaný u [právnická osoba] [anonymizováno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], úpravu rozvaděče uměleckého objektu [název], [obec a číslo] [název]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavila [právnická osoba] [anonymizováno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [IČO] vůči žalovanému dne 19. 7. 2021 s datem splatnosti 18. 8. 2021 na částku 5 000 Kč za úpravu elektro rozvaděče. Z faktury č. 2020 soud zjistil, že tuto fakturu vystavila společnost [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [IČO], vůči žalovanému dne 1. 6. 2020 s datem splatnosti 22. 6. 2020 na částku 5 663 Kč za zaškolení obsluhy a doplnění maziva. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavil [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [IČO], vůči žalovanému dne 10. 6. 2020 s datem splatnosti 17. 6. 2020 na částku 21 175 Kč za přeprogramování a výměnu HW na díle [název] [název]

2. Etapa – dokončení. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavil [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [IČO], vůči žalovanému dne 5. 6. 2020 s datem splatnosti 10. 6. 2020 na částku 0 Kč za přeprogramování a výměnu HW na díle [název] [název] 1. etapa. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavil [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [IČO], vůči žalovanému dne 1. 6. 2020 s datem splatnosti 6. 6. 2020 na částku 21 175 Kč za přeprogramování a výměnu HW na díle [název] [název]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavila [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [IČO], vůči žalovanému dne 22. 5. 2020 s datem splatnosti 29. 5. 2020 na částku 6 207,30 Kč za kontrolu kroužkového sběrače a proškolení obsluhy. Dále soud provedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení]. Z něj zjistil, že svědek je OSVČ, který spolupracoval s žalobcem, odstraňoval závady na díle. Z výslechu svědka [titul] [celé jméno svědka] soud zjistil, že zastupoval [právnická osoba] [anonymizováno], která od žalovaného objednávala dílo. Svědek byl technickým zástupcem společnosti [právnická osoba], měl na starosti předmětné dílo i celou stavbu. Mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno] byla uzavřena smlouva o dílo, kterým si tato společnost objednala u žalovaného zhotovení díla. K této smlouvě byl uzavřen dodatek, jehož předmětem bylo posunutí termínu dokončení díla. Partnerem pro společnost [právnická osoba] byl žalovaný. Problém spatřuje svědek v tom, že žádný z účastníků nevěděl, co dodávka znamená, žalovaný do té doby instaloval pouze plastiky, u předmětného díla se však počítalo s tím, že do něj budou mít lidé přístup, a proto na něj bylo vydáno stavební povolení a po té kolaudační rozhodnutí. Dílo nakonec parametry splnilo, bylo zkolaudováno a společností [právnická osoba] převzato. Servis díla měl provádět žalovaný jako generální dodavatel. Z účastnického výslechu jednatele žalobce soud zjistil, že v březnu 2020 žalobce vše zatmelil a do opláštění díla nezatékalo. Při předání díla bylo ve v pořádku. Žalobce předpokládal, že získá servisní smlouvu a v rámci dalšího servisu bude provádět pravidelné kontroly vnějšího pláště a preventivně hlídat případný vznik závad. Od března 2020 zakázal žalovaný žalobci přístup do objektu, od té doby žalobce nemohl dílo kontrolovat. Žalovaný nedodržel servisní podmínky, svěřil údržbu jinému subjektu a ani žalobce nepožádal, aby jiný subjekt proškolil. Žalobce žalovanému spal, že toto je potřeba řešit, neboť by mohlo dojít i ke smrtelnému úrazu. Celý systém byl založen na základě monitoringu, který žalovaný žalobci odstřihl a znepřístupnil mu technické informace. Po předání díla jednatel žalovaného vstupoval do objektu do prostor, do kterých měl přístup pouze žalobce a prováděl na díle svévolně práce, které byly neodbornými zásahy do díla, dílo nebylo řádně servisováno, proto se žalobce vzdal veškerých záruk. Jednatel žalobce opakovaně informoval jednatele žalovaného, že je třeba situaci řešit, a to 4. 12., 24. 1., 26. 1., 19. 2. a v březnu. Dnes se dílo nekontrolovaně pohybuje. Důvodem monitoringu bylo, že v případě vzniku závady mohl žalobce objekt vypnout na dálku a tím zamezit případnému úřadu. V březnu 2020 požádal jednatel žalovaného jednatele žalobce o servisní podmínky, tyto obdržel včetně cen, ale ze strany žalovaného nebyly servisní podmínky akceptovány. Z účastnického výslechu jednatele žalovaného soud zjistil, že žalobce dodal dílo o 4 měsíce později, než bylo sjednáno a v určitém okamžiku žalobce prohlásil, že dílo je hotovo a opustil ho, ale ve skutečnosti dílo hotovo nebylo. Započtené částky jsou prostředky, které žalovaný vložil do díla od října 209 do března 2020, jednalo se o materiál, který kupoval žalovaný a o další skutečnosti, aby dílo prošlo stavebním řízením. Také na dílu strávil dva měsíce času pracemi. Jednatel žalovaného nepopřel, že dne 18. 3. 2020 uvědomil jednatele žalobce o tom, že dne 19. 3. 2020 nebude moci vstoupit do objektu. V průběhu řízení učinili účastníci nesporným, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, na jejímž základě měl žalobce jako zhotovitel pro žalovaného jako objednatele zhotovit dílo – objekt [název]. Celková cena díla byla mezi účastníky sjednána na 7 500 000 Kč bez DPH. Ve smlouvě o dílo si účastníci sjednali, že cena za dílo bude žalovaným hrazena na základě faktur vystavených žalobcem v souladu se smlouvou o dílo, což je uvedeno v čl. 4 smlouvy o dílo. Dále účastníci učinili nesporným, že dne 27. 11. 2019 vystavil žalobce vůči žalovanému fakturu na částku 500 000 Kč se splatností dne 11. 12. 2019 a dne 19. 3. 2020 vystavil žalobce vůči žalovanému fakturu na částku 350 000 Kč se splatností dne 2. 4. 2020. Dále účastníci učinili nesporným, že žalovaný uhradil na fakturu ze dne 27. 11. 2019 částku 350 000 Kč a zbývající částku 200 000 Kč fakturovanou touto fakturou již žalovaný neuhradil, stejně tak jako částku 350 000 Kč fakturovanou fakturou ze dne 19. 3. 2020. Jako důvod, proč žalovaný neuhradil žalobci výše uvedené částky, žalovaný ve svém písemném vyjádření ze dne 16. 2. 2021 uvedl, že současně evidoval vůči žalobci nároky ze smlouvy, a to jednak nárok na slevu s ohledem na vady díla, které žalobce ani po poskytnutí dodatečné doby neodstranil a dále nárok na smluvní pokutu za prodlení s dokončením a předáním díla. Z výše uvedeného vyjádření žalovaného tedy jednoznačně vyplývá, že žalovaný považuje žalobcem fakturované částky za oprávněné, nezpochybňuje je, ale jelikož má žalovaný vůči žalobci rovněž pohledávky, chce je započíst proti pohledávkám žalobce a odmítá pohledávky žalobce tudíž uhradit. Soud se tedy dále zabýval tím, zda nárok žalovaného na zaplacení pokuty ve výši 326 250 Kč a nárok žalovaného na poskytnutí slevy z ceny díla pro jeho vady ve výši 400 000 Kč a započtení těchto částek proti pohledávkám žalobce, je po právu. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle čl. 7 Smlouvy o dílo v případě, že žalobce nedodrží jakýkoli termín podle této smlouvy (vyjma předchozího bodu 7.1), je povinen uhradit žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,05% z celkové ceny za dílo bez DPH za každý den prodlení. Tato smluvní pokuta však celkově nepřesáhne 10% celkové ceny za dílo bez DPH. Pro vyloučení pochyb smluvní strany potvrzují, že uplatnění smluvní pokuty ze strany žalovaného bude přicházet v úvahu za období, kdy nedochází k prodlení na straně žalobce z důvodů jdoucích na straně žalovaného. Jak vyplývá z e-mailu ze dne 14. 9. 2019, tohoto dne zaslal žalovaný žalobci nový návrh na realizaci podlahy interiéru, když k realizaci podlahy interiéru mělo dle aktualizované Přílohy [číslo] ke Smlouvě dojít do 30. 9. 2019. Z tohoto je zřejmé, že žalobce nebyl objektivně schopen daný termín reálně splnit, a to z důvodů pokynů žalovaného, tedy důvody prodlení nebyly objektivně dány na straně žalobce, ale na straně žalovaného. Stejně žalovaný postupoval ohledně specifikace sedáků, když jejich specifikaci změnil dne 12. 9. 2019, což oznámil žalobci e-mailem z téhož dne a zavěšené sedáky v interiéru měly být podle aktualizované Přílohy [číslo] ke Smlouvě o dílo dokončeny do 10. 10. 2019. Jak z výše uvedeného vyplývá, žalobce neporušil své povinnosti ze smlouvy o dílo, když prodlení bylo způsobeno změnami pokynů na straně žalovaného. Původní doba plnění dle Smlouvy o dílo byla na základě dohody účastníků posunuta na pozdější termín, a to z důvodu změn požadavků objednatele na provedení díla, který v průběhu plnění dodával nové podklady a zadání na změnu provedení díla. E-mailem ze dne 10. 12. 2019 jednatel žalovaného žalobci sdělil, že vzhledem k náročnosti projektu nebude vůči žalobci uplatňovat případné penále vyplývajícího ze zpožděného dodání díla dle Smlouvy o dílo. V daném případě se jedná o smluvní vztah mezi dvěma právnickými osobami v rámci jejich podnikatelské činnosti. Podle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] pojem„ penále“ není právními předpisy definován. V obchodní praxi se jím vždy rozumí smluvní pokuta a nikoliv dohoda o úrocích z prodlení v jiné než zákonné výši. Komunikace mezi žalobcem a žalovaným probíhala po celou dobu trvání Smlouvy o dílo prostřednictvím e-mailů. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalovaného jedná jednatel žalovaného jménem žalovaného samostatně. Projev vůle učiněný e-mailem dne 10. 12. 2019 je tak řádným projevem vůle žalovaného a není v rozporu se zákonem. Prohlášení žalovaného učiněné e-mailem dne 10. 12. 2019 lze považovat za právní jednání směřující k prominutí dluhu, když tento institut upravuje ustanovení § 1995 NOZ. Podle § 1995 odst. 1 NOZ promine-li věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud neprojevil bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo plněním dluhu. Institut prominutí dluhu směřuje k jednostrannému zániku závazku. Prominutí dluhu ze strany věřitele může být učiněno jakýmkoli dostatečně srozumitelným a určitým prohlášením, a to v jakékoli formě. V daném případě učinil žalovaný písemné prohlášení, že nepožaduje penále (v daném případě smluvní pokutu) po žalobci v souvislosti s pozdním předáním díla. Proto jím nyní uplatňovaný nárok na smluvní pokutu ve výši 326 250 Kč není důvodný, když žalovaný se písemně nároku na zaplacení smluvní pokuty vůči žalobci vzdal a tento jeho projev vůle byl doručen žalobci a žalobce neprojevil s tímto projevem vůle žalovaného nesouhlas. Podle § 2615 NOZ dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle § 2617 NOZ má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti. Podle § 2618 NOZ soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. Podle § 2619 NOZ dal-li zhotovitel za jakost díla záruku, použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Podle § 2619 odst. 2 NOZ záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla. Pokud se týká nároku uplatňovaného žalovaným z vad díla, soud dospěl k závěru, že dílo bylo provedeno v souladu se smlouvou o dílo a žádné vady ve smyslu ustanovení § 2615 NOZ dílo nemá a ani při převzetí žalovaným nemělo. K předání díla žalobcem žalovanému došlo dne 13. 12. 2019 na základě Předávacího protokolu. V něm bylo uvedeno, že dílo bylo převzato s nedostatky. Tyto nedostatky však byly žalobcem odstraněny nejpozději dne 5. 3. 2020 nebo nejsou vadami díla, neboť je způsobil sám žalovaný svým neodborným zásahem. Při odstranění vad žalovaný s žalobcem již nespolupracoval. Žalobce dne 5. 3. 2020 pořídil fotodokumentaci stavu díla, ze které vyplývá, že k tomuto datu bylo dílo bez vad. Z SMS komunikace mezi účastníky bylo zjištěno, že žalovaný neposkytl žalobci součinnost a žalobci nebyl k dílu umožněn přístup. Slevu z celkové ceny díla ve výši 400 000 Kč poprvé žalovaný vůči žalobci uplatnil dopisem ze dne 3. 4. 2020, který byl žalobci doručen dne 6. 4. 2020. Tato částka dle žalovaného představuje náklady, které musel žalovaný vynaložit, aby odstranil vady díla, neboť žalobce odstranění těchto vad odmítal, respektive prohlašoval je za odstraněné, aniž by to tak skutečně bylo. Výši nákladů doložil žalovaný fakturami a dalšími doklady o zaplacení. Soud provedl důkazy fakturami a dalšími doklady o zaplacení. Z dokladů o zaplacení, zejména pokladních útržků, není patrno, kdo nákupy pořídil a v případě vícero pokladních útržků ani nelze zjistit, jaký byl obsah konkrétních nákupů. V případě těchto listin tedy nebylo prokázáno, že je učinil žalovaný, co nakupoval a za jakým účelem. Podle § 2617 NOZ má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti. Dílo bylo žalobcem žalovanému předáno na základě Předávacího protokolu ze dne 13. 12. 2019, který oba účastníci podepsali. Žalobce se v předávacím protokolu zavázal, pokud by došlo v zimním období k zatékání nebo zamrzání vody do spár, k vyplnění těchto spár silikonem s nerezovým obarvením. K závadě pod bodem 3) exteriér objektu jmenovitě napojení střešní folie na vrchní plechový kryt točny se sklem není provedeno vodotěsně. Plechový kryt není opatřen L profilem zabraňujícím podtékání, což může při kombinaci povětrnostních podmínek – deště a větru, vést k zatékání vody do interiéru objektu. V předávacím protokolu je u tohoto bodu poznámka, že toto je vyřešeno doplněním izolace mezi horním krytem a konstrukcí. L profil situaci nevyřeší. Dále je v předávacím protokolu uveden ručně psaný bod 4, že navařená oka na vnější konstrukci provedená žalovaným narušila vlivem svařování PVC izolaci (spálená izolace) Za tuto část narušení izolace nebere žalobce záruku. Tím, že oba účastníci předávací protokol i s výše uvedenými ručními zápisy podepsali, souhlasili s obsahem předávacího protokolu včetně v něm ručně psaných poznámek. Jak vyplývá z faktur a dalších dokladů, o kterých žalovaný tvrdí, že prokazují náklady na odstranění vad díla, je nutno konstatovat, že tyto doklady (až na 2 výjimky – faktura [číslo] ze dne 15. 1. 2020 za vypracování dokumentace PO objekt [název] [anonymizováno] [obec a číslo] a faktura [číslo] ze dne 18. 12. 2019 za rozšíření dokončovacích prací na objektu mPOD) výjimky jsou datovány, či datum zdanitelného plnění je, před datem 13. 12. 2019, kdy byl účastníky podepsán předávací protokol a žalovanému bylo dílo zhotovené žalobcem předáno. Do data 13. 12. 2019 na díle pracoval žalobce a, pokud na něm do tohoto data žalovaný činil nějaké zásahy a úpravy bez vědomí žalobce, jdou případné následky z této činnosti pouze k tíži žalovaného. Jak vyplývá z bodu 4 Předávacího protokolu, bylo v něm uvedeno, že v některých případech se o vady díla nejedná, neboť byly způsobeny zásahem žalovaného a tento předávací protokol oba účastníci podepsali. Žalovaný v řízení neprokázal, že by dílo vykazovalo vady, za které by žalobce odpovídal. Neprokázal ani rozsah takových vad, ani přiměřenost jejich odstranění postupem, který žalovaný zvolil. Soud dospěl k závěru, že náklady, které žalovanému vznikly, byly vynaloženy v souvislosti se změnou díla, nikoli o náklady v souvislosti s odstraněním vad díla. Žalovaný neunesl důkazní břemeno ohledně existence konkrétních vad díla ani ohledně přiměřenosti slevy, kterou za tyto vady požaduje. Podle § 1982 odst. 1 NOZ dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle § 1982 odst. 2 NOZ započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle § 1987 odst. 1 NOZ k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle § 1987 odst. 2 NOZ pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Podle § 1987 odst. 1 NOZ musí jít o pohledávky, které lze uplatnit před soudem a nejsou nejisté nebo neurčité. Další podmínkou je vzájemnost pohledávek, přičemž pohledávky jsou vzájemné, pokud věřitel jedné pohledávky je zároveň dlužníkem druhé pohledávky a naopak. Započtením zanikají vzájemné pohledávky v rozsahu, v němž se kryjí. Účinek zániku závazku (v rozsahu, ve kterém se pohledávky kryjí) nastává okamžikem, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení. K započtení nedochází automaticky, ale je třeba právního jednání, v jehož důsledku (při splnění dalších podmínek) závazek zanikne. Není-li učiněno právní jednání směřující k započtení, závazky, byť téhož druhu a kryjící se, trvají dál. Každá ze stran závazkového vztahu v situaci, kdy věřitel jedné pohledávky je zároveň dlužníkem druhé pohledávky a naopak, může prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti její, tedy dosáhnout započtení jednostranným právním jednáním adresovaným druhé straně. K jednostrannému započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky Nesplatnou pohledávku proti splatné (samozřejmě ani proti nesplatné) jednostranně započíst nelze a nelze tak učinit ani pro futuro. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] nejenže nemá prohlášení o započtení vlastní nesplatné pohledávky žádné právní účinky, ale navíc takových účinků (tedy účinků započtení) nenabude ani někdy v budoucnu, až se započítávaná pohledávka stane splatnou. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] úkon započtení, kterým dlužník započítává proti pohledávce věřitele více svých pohledávek, převyšujících ve svém součtu pohledávku věřitele, aniž by z něj bylo patrno, která část započítávaných pohledávek zanikla a která nikoli, je neplatný pro neurčitost (poznámka soudu – nyní je jednáním zdánlivým). Započtení vzájemných pohledávek učinil žalovaný jednostranně dopisem ze dne 18. 4. 2020, který byl žalobci doručen dne 20. 4. 2020. Vzhledem k tomu, že pohledávka žalovaného vůči žalobci z titulu smluvní pokuty ve výši 326 250 Kč neexistuje, jak soud odůvodnil výše a pohledávku ze slevy za vady díla ve výši 400 000 Kč žalovaný neprokázal, nemohlo dojít k řádnému započtení těchto pohledávek vůči prokázaným pohledávkám žalobce, které sám žalovaný uznal ve svém vyjádření ze dne 16. 2. 2021 s tím, že je neuhradí, protože on má vůči žalobci rovněž pohledávky a jednostranně je započetl proti pohledávkám žalobce. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a vzhledem k tomu, že se žalovaný vůči žalobci ocitl s peněžitým plněním v prodlení, přiznal žalobci nárok na úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 NOZ, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když ve věci úspěšnému žalobci soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 158 676,10 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 27 500 Kč, z odměny za právní zastoupení žalobce advokátem dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 84 000 Kč za 8 úkonů právní služby po 10 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím návrhu ve věci samé, sepis žaloby, jednání před soudem dne 9. 8. 2021, jednání před soudem dne 13. 10. 2021 od 13.00 hodin do 16:07 hodin – 2 úkony, účast na jednání před soudem dne 5. 11. 2021 a účast na jednání před soudem dne 6. 12. 2021), z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 400 Kč za 8 úkonů právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím návrhu ve věci samé, sepis žaloby, jednání před soudem dne 9. 8. 2021, jednání před soudem dne 13. 10. 2021 od 13.00 hodin do 16:07 hodin – 2 úkony, účast na jednání před soudem dne 5. 11. 2021 a účast na jednání před soudem dne 6. 12. 2021), z náhrady cestovních výdajů dle § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v celkové výši 12 260 Kč za 5 cest z Brna do Prahy a zpět vozidlem Volkswagen Passat, [registrační značka], při průměrné spotřebě motorové nafty 5,3 litru na 100 km a vzdálenosti 412 km za cesty uskutečněné dne 9. 8. 2021, 13. 10. 2021, 5. 11. 2021, 29. 11. 2021 – jednání bylo zrušeno téhož dne v ranních hodinách z důvodu onemocnění soudkyně a 6. 12. 2021, z náhrady za promeškaný čas podle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 9 750 Kč (9 započatých půlhodin po 100 Kč za čas strávený na cestě na a z jednání soudu dne 9. 8. 2021, 9 započatých půlhodin po 100 Kč za čas strávený na cestě na a z jednání soudu dne 13. 10. 2021, 9 započatých půlhodin po 100 Kč za čas strávený na cestě na a z jednání soudu dne 5. 11. 2021, 9 započatých půlhodin po 100 Kč za čas strávený na cestě na a z jednání soudu dne 29. 11. 2021 a náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za dostavení se k jednání, které se nekonalo, aniž by o tom byl advokát předem včas vyrozuměn – 5 250 Kč, 9 započatých půlhodin po 100 Kč za čas strávený na cestě na a z jednání soudu dne 6. 12. 2021 a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z náhrady za 21% DPH ve výši 22 766,10 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za 1 úkon právní služby – vyjádření žalobce ve věci samé s doplněním návrhů na dokazování. Toto vyjádření učinil žalobce nikoli na výzvu soudu, ale o své vlastní vůli. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, uložil soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. žalovanému, aby náhradu nákladů řízení zaplatil k rukám právního zástupce žalobce.