15 C 282/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 18 985 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 985 Kč s úrokem z prodlení v částce 8 451,13 Kč, s úrokem v částce 22 094,87 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 10 340,41 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 18 985 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 7 dne 28. 6. 2024 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 18 985 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě, které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku právní předchůdkyni žalobkyně splatit, a to celkovou částkou ve výši 45 900 Kč, jenž představuje jistinu a souhrnný poplatek (20 900 Kč). Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 765 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 12. 2012. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na úhradu dlužné jistiny ve výši 10 340,41 Kč a souvisejícím poplatku ve výši 8 644,59 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s tím, že postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně žalobou uplatňuje nárok na úhradu celkové dlužné částky skládající se z nesplacené jistiny ve výši 10 340,41 Kč, dále poplatku ve výši 8 644,59 Kč, zákonných úroků z prodlení a úroků (které částečně kapitalizuje ke dni postoupení pohledávky dne datum). Žalovaná neuhradila ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná zůstala nečinná a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání. Usnesením ze dne 28. 8. 2024, č.j. EPR číslo, kterým byl zrušen elektronický platební rozkaz ze dne 12. 7. 2024, č.j. EPR číslo, soud zároveň vyzval účastníky, aby se ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby soudem bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání; nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žádný z účastníků se k výzvě soudu nevyjádřil, proto má soud za to, že účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud rozhodoval na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je akciovou společností, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou, soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti ve výši 25 000 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu s poplatkem, činila částku 45 900 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 765 Kč. Ze smlouvy o půjčce soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí celé výše půjčky v hotovosti. Ze zákaznické karty žalované soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně si ověřovala totožnost žalované jakožto i zkoumala její možnosti zápůjčku splatit. Podle čl. 11 smluvních podmínek „Zákazník a právnická osoba se dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právnická osoba právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka.“ Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy k této smlouvě soud zjistil, že žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou vyplývající z uzavřených smluv o půjčce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího archu, vyplývá, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 6. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým závěrům je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v podané žalobě.

5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 489 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně. Podle § 491 odst. 1 obč. zák. závazky vznikají zejména ze smluv tímto zákonem výslovně upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv. Podle ustanovení § 2 odst. 3 obč. zák. účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce s odkazem na shora uvedená ustanovení obč. zák. a o.z. a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce dne datum, na základě které byla žalované poskytnuta hotovost výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku uhradit v 60. týdenních splátkách, což však řádně a včas nečinila. Tím porušila své závazky plynoucí ze smluv a právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl nárok na vyrovnání celých zbývajících dlužných částek, a to podle čl. 11 smluvních podmínek. Žalovaná tak ke dni postoupení pohledávky dluží částku 18 985 Kč, představovanou jistinou (10 340,41 Kč) a souhrnným poplatkem (8 644,59 Kč). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo v plném rozsahu prokázat tvrzení obsažená v této žalobě, kdy jí pohledávky za žalovanou byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. Protože žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal také úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Přiznané úroky z prodlení vyplývající z řádného a včasného neuhrazení závazků z obou smluv o půjčce přitom žalobkyně požadovala jednak kapitalizované ke dni postoupení pohledávky a jednak ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky až do zaplacení, čemuž soud vyhověl, neboť žalovaný dlužné částky dosud neuhradil.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 985 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.