15 C 309/2016

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce Hlavní město Praha, IČO , sídlem adresa , právně zastoupeného titul titul H. c. titul . jméno příjmení , CSc., advokátem, sídlem adresa , proti žalovaným 1. titul celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalované, žalované a žalovaného , 2. právnická osoba , IČO , sídlem adresa žalované, žalované a žalovaného titul celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalované, žalované a žalovaného , všichni právně zastoupeni titul . jméno příjmení , advokátkou, sídlem adresa , o zaplacení dlužného nájemného a o vydání bezdůvodného obohacení,

I. Žaloba s tím, že žalovaný č. 1 je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 13.404 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 1. 7. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba s tím, že žalovaný [číslo] žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku částku 389.254 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 23. 10. 2016 do zaplacení, se zamítá.

III. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovaným společně a nerozdílně částku 93.683,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných. Žalobou doručenou tomuto soudu dne 27. 10. 2016 se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení dlužného nájemného a vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce uvedl, že pozemek parcelní [číslo] druh pozemku ostatní plocha, o výměře [výměra], v k.ú. Bubeneč, obec Praha, je v jeho vlastnictví, což je zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, . Žalovaný č. 1 pozemek dlouhodobě prokazatelně užívá, a to v celé jeho výměře od roku 2005, resp. 2003. Část pozemku o výměře [výměra] žalovaný užíval na základě nájemní smlouvy č. [číslo] [číslo] [rok], uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum] na dobu neurčitou a zbývající část pozemku o výměře [výměra] žalovaný č. 1 užívá bez právního důvodu. Žalobce se pokoušel s žalovaným č. 1 uzavřít dodatek k Nájemní smlouvě, kterým by byla žalovanému č. 1 pronajata i zbývající fakticky užívaná část pozemku, žalovaný č. 1 však navrhovaný dodatek nikdy\ nepodepsal. Všichni žalovaní pozemek užívají. Žalobce se po žalovaném č. 1 domáhá zaplacení dlužného nájemného za část roku 2015 a po všech žalovaných se žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení jednak za faktické užívání zbývající nepronajaté části pozemku za rok 2014 a od 1. 1. 2015 do 31. 5. 2015 a za faktické užívání celého pozemku bez právního důvodu od 1. 6. 2015 do 31. 12. 2015. Žalovaní žalobci ničeho neuhradili ani přes opakované upomínky. Ve věci byl dne 6. 12. 2016 vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaní podali v zákonem stanovené lhůtě odpor. Žalovaní uvedli, že nárok žalobce neuznávají. Uvedli, že k zákonnému přechodu z majetku státu do majetku obce dle ustanovení § 1 zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí ohledně vlastnictví pozemku p. [číslo] k.ú. Bubeneč, obec Praha, dojít nemohlo pro nesplnění zákonných předpokladů k přechodu vlastnického práva. Dále žalovaní uvedli, že žalobce nenabyl vlastnické právo k pozemku p. [číslo] k. ú. [část obce] ani vydržením. Dále žalovaní uvedli, že žalobce nemá právo domáhat se vydání bezdůvodného obohacení, když žalobce není ve věci aktivně legitimován, neboť není vlastníkem pozemku p. [číslo] k.ú. Bubeneč, obec Praha. Pokud žalobce nárokuje placení nájemného z nájemní smlouvy č. [číslo] [číslo] [rok] za období od 1. 1. 2015 do 31. 5. 2015, žalobce ke dni vzniku nájmu neměl postavení pronajímatele, když mu nenáleželo s předmětným pozemkem disponovat, když v době rozhodné ani nyní není pravým vlastníkem věci. Není-li zde platného nájemního vztahu, žalovaný č. 1 nedluží žalobci nájemné. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 14. února 2019, č.j. [číslo jednací], bylo určeno, že pozemek parc. [číslo] v obci Praha, katastrálním území Bubeneč, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] vedeným Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, je ve vlastnictví České republiky. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. května 2019, č.j. [číslo jednací] byl rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé (ad I.) potvrzen. Oba výše uvedené rozsudky nabyly právní moci dne 30. 5. 2019. Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23.května 2019, č.j. [číslo jednací] Nejvyšší soud České republiky odmítl usnesením ze dne 26. 11. 2019, č.j. [číslo jednací]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 11. 12. 2019. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud posuzoval danou věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Soud se nejprve zabýval otázkou aktívní legitimace žalobce a dospěl k závěru, že žalobce není ve věci aktivně legitimován. Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde, tedy ten, komu svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost), o něž v řízení jde. V řízení bylo prokázáno, že žalobce není a v době podání žaloby nebyl vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci Praha, katastrální území Bubeneč, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] vedeným Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha a tento pozemek je ve vlastnictví České republiky. Toto je prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 14. února 2019, č.j. [číslo jednací] a rozsudkem Městského soudu v Prze ze dne 23. května 2019, č.j. [číslo jednací]. Jak vyplývá z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 14. února 2019, č.j. [číslo jednací], ke dni 23. 11. 1990 byla vlastníkem předmětného pozemku Česká republika Nájemní smlouva mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným č. 1 tedy nemohla být platně uzavřena. Proto se žalobce po žalovaném [číslo] nemůže domáhat dlužného nájemného. Žalobce rovněž nemá právo domáhat se po žalovaných vydání bezdůvodného obohacení, když žalobce není ve věci aktivně legitimován, neboť není vlastníkem pozemku p. [číslo] k.ú. Bubeneč, obec Praha. Vzhledem k nedostatku aktívní legitimace žalobce soudu nezbylo, než žalobu bez dalšího zamítnout a rozhodnout tak, jak je uvedeno pod body I. a II. výroku rozsudku. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšným žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 93.683,04 Kč. Tato částka se sestává z odměny advokáta za právní zastoupení žalovaných dle § 7 bod 6 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 23.856 Kč v případě žalovaného č. 1 za 3 úkony právní služby po 7.952 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání odporu proti platebnímu rozkazu, účast na jednání před soudem dne 6. 11. 2020), ve výši 23.664 Kč v případě žalovaného č. 2 za 3 úkony právní služby po 7.888 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání odporu proti platebnímu rozkazu, účast na jednání před soudem dne 6. 11. 2020) a ve výši 23.664 Kč v případě žalované č. 3 za 3 úkony právní služby po 7.888 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání odporu proti platebnímu rozkazu, účast na jednání před soudem dne 6. 11. 2020); dále z náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2.700 Kč za celkem 9 úkonů právní služby po 300 Kč – 3 úkony právní služby v případě každého z žalovaných, z náhrady za promeškaný čas podle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za cestu z Brna k jednání soudu do Prahy dne 6. 11. 2020 ve výši 1.000 Kč za 10 započatých půlhodin po 100 Kč, z náhrady jízdních výdajů podle § 157 a násl. zákon ač. 262/2006 Sb. za cestu z Brna do Prahy a zpět osobním automobilem zn. Volkswagen Arteon, [registrační značka], při vzdálenost 209 km jedna cesta a průměrné spotřebě motorové nafty 6,03 litru /100 km, v celkové výši 2.540 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z 21% DPH ve výši 16.259,04 Kč. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení stanovil soud žalobci podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody. Vzhledem k tomu, že žalovaní byli v řízení zastoupeni advokátem, uložil soud žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaných.