15 C 323/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou v právní věci žalobce celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobce , právně zastoupeného Mgr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , proti žalované celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalované , právně zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , o určení vlastnictví, <b>I. Žaloba na určení, že vlastníkem nemovitých věcí, pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 48 m2, jehož součástí je stavba, [část obce], č.e. 12, rod. rekr. a pozemku p. [číslo] ovocný sad, o výměře 3651 m2, vše nacházející se v katastrálním území Troja, obec Praha, zapsané na VL [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, je žalobce, se zamítá.</b> <b>II. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalované částku 124 630 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.</b> Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 18. 11. 2016 se žalobce domáhal, aby soud určil, že vlastníkem nemovitých věcí, pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 48 m2, jehož součástí je stavba, [část obce], č.e. 12, rod. rekr. a pozemku p. [číslo] ovocný sad, o výměře 3651 m2, vše nacházející se v katastrálním území Troja, obec Praha, zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, je žalobce. Uvedl, že vlastnické právo k těmto nemovitostem nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 10. 7. 2003, s právními účinky vkladu ke dni 21. 7. 2003. Jako zástavní ručitel přistoupil dne 3. 4. 2015 k závazku společníka a obchodního partnera [celé jméno svědka], který s žalovaným uzavřel ústní smlouvu o půjčce 600 000 Kč. Žalobce byl panem [celé jméno svědka] požádán, aby půjčku [celé jméno svědka] zaručil svým nemovitým majetkem. Pan [celé jméno svědka] žalobce přesvědčil, aby mu žalobce předmětnými nemovitostmi poskytl ručení za jeho půjčku od původní žalované [příjmení] [celé jméno původní účastnice]. V den, kdy [celé jméno svědka] dojednal vyplacení půjčené částky, byl žalobce požádán, aby s ním jel do [obec] za původně žalovanou [příjmení] [celé jméno původní účastnice], s tím, že na místě budou připraveny dokumenty k podpisu. Zde mu byla předložena pozměněná kupní smlouva, ale stále se jednalo o kupní smlouvu. Bylo mu vysvětleno, že na zástavní smlouvu žalovaný nepůjčuje. Žalobce byl přesvědčen, že o nemovitosti nemůže přijít, původní žalovaná [příjmení] [celé jméno původní účastnice] je nehodlá jakkoli zatěžovat či dále převádět. Obavy žalobce byly rozptylovány možností od této smlouvy odstoupit, pokud by původní žalovaná [příjmení] [celé jméno původní účastnice] jakkoli porušila svůj závazek nezatěžovat a dále nepřevádět předmětné nemovitosti v době, co budou zapsány na její osobu v katastru nemovitostí. Připravený text smlouvy nakonec žalobce akceptoval a podepsal. Žalobce následně zjistil, že původní žalovaná [příjmení] [celé jméno původní účastnice] předmětné nemovitosti prodala za částku 3 000 000 Kč paní [celé jméno žalované] (současné žalované) na základě kupní smlouvy dne 24. 10. 2016. Původní žalovaná [příjmení] [celé jméno původní účastnice] realizovaným převodem porušila smluvní ujednání sjednané s žalobcem a žalobce tak mohl od smlouvy odstoupit, což učinil. Právní předchůdkyně žalované – původní žalovaná [příjmení] [celé jméno původní účastnice] navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to zcela. Uvedla, že dne 3. 4. 2015 uzavřela s žalobcem jako prodávajícím standardní kupní smlouvu, na základě které se jako kupující stala výlučným vlastníkem výše uvedených nemovitostí. Kupní cena byla sjednána na částku 800.000 Kč, původní žalovaná tuto kupní cenu zaplatila žalobci řádně a včas. Tvrzení žalobce v žalobě považuje původní žalovaná za nepravdivá a účelová. Skutečnost, že by původní žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce s panem [celé jméno svědka] a že by nemovitostmi dříve ve vlastnictví žalobce byla tato půjčka zajišťována, se nezakládá na pravdě. Původní žalovaná žádné peníze, natož částku 600 000 Kč, panu [celé jméno svědka] nepůjčovala. Žalobce tak ani nemohl být ručitelem, když se jedná o akcesorický vztah. Původní žalovaná od počátku jednala s žalobcem o převodu vlastnického práva k nemovitostem na základě kupní smlouvy a nikoli o zajištění půjčky pana [celé jméno svědka] prostřednictvím uzavření smlouvy zástavní či prostřednictvím zajišťovacího převodu práva, když žádná půjčka neexistuje. Kupní smlouva ze dne 3. 4. 2015 není simulovaným právním jednáním, kterým by se zastíralo pravé právní jednání. Z kupní smlouvy nevyplývá, že by mělo být vlastnické právo převedeno na původní žalovanou pouze dočasně jako tzv. zajišťovací převod práva dle ustanovení § 2040 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když smlouva ani o žádné půjčce nehovoří. Nejsou tak splněny žádné náležitosti smlouvy o zajišťovacím převodu práva. [ulice] smlouva svým obsahem plně odpovídá kupní smlouvě a je z ní jasně zřejmá vůle smluvních stran trvale převést vlastnické právo k nemovitým věcem na žalovanou. Odstoupení od smlouvy považuje původní žalovaná za neplatné. Soud I. stupně již ve věci jednou rozhodl. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 22. ledna 2018, č.j. 15 C 323/2016-69, byla žaloba na určení vlastnictví zamítnuta. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. října 2018, č.j. 28Co 265/2018-109 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 14. 12. 2018. Důvodem pro zrušení rozsudku I. stupně bylo, že soud projednal věc bez přítomnosti žalobce, postupoval tak v rozporu s ustanovením § 101 o.s.ř a odňal žalobci možnost jednat před soudem, navrhovat důkazy, vyjadřovat se k učiněným návrhům a realizovat i jiná procesní práva, čímž zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího jednání nemohla být zjednána náprava. Podáním ze dne 13. 8. 2019 navrhl žalobce, aby na místo dosavadní žalované [celé jméno původní účastnice] vstoupila do řízení [celé jméno žalované], [datum narození]. Toto odůvodnil tím, že dne 24. 10. 2016 uzavřela [celé jméno původní účastnice] kupní smlouvu, na jejímž základě převedla všechny dotčené nemovitosti na [celé jméno žalované], [datum narození] a dne 26. 10. 2016 byl podán návrh na vklad vlastnického práva z této smlouvy. Vklad vlastnického práva z této smlouvy byl povolen dne 6. 12. 2016, tedy po podání žaloby. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 10. září 2019, č.j. 15 C 323/2016, soud nepřipustil, aby na místo dosavadní žalované [příjmení] [celé jméno původní účastnice] vstoupila do řízení [celé jméno žalované], [datum narození]. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. prosince 2019, č.j. [číslo jednací] usnesení soud prvního stupně změnil tak, že soud připouští, aby na straně žalované vstoupila do řízení [celé jméno žalované], narozená dne 31. 3. 1954, bytem [adresa žalované], namísto dosavadní žalované [příjmení] [celé jméno původní účastnice], narozené dne 13. 2. 1979, bytem [adresa původní účastnice]. Usnesení nabylo právní moci dne 31. 12. 2019. Žalovaná [celé jméno žalované] k žalobě uvedla, že uplatněný nárok v žalobě neuznává, a to zcela. S prodávající [celé jméno původní účastnice], která byla výlučným vlastníkem převáděných nemovitostí, uzavřela dne 24. 10. 2016 kupní smlouvu a uhradila kupní cenu a stala se výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Vlastnické právo prodávající paní [celé jméno původní účastnice] nebylo žádným způsobem omezeno, tedy převod vlastnického práva z paní [celé jméno původní účastnice] na žalovanou byl v době prodeje, tedy dne 24. 10. 2016 možný, platný a proběhl v souladu se zákonem. Soud provedl v řízení důkazy listinami, a to: odstoupením od smlouvy ze dne 3. 4. 2015, ze dne 10. 11. 2016; kupní smlouvou ze dne 24. 10. 2016 uzavřenou mezi původní žalovanou [celé jméno původní účastnice] jako prodávající a současnou žalovanou [celé jméno žalované] jako kupující; kupní smlouvou ze dne 3. 4. 2015 uzavřenou mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovanou jako kupující; Informací o pozemku parcelní [číslo] [list vlastnictví], z webových stránek [webová adresa] ze dne 11. 11. 2016; Informací o řízení z webových stránek [webová adresa] ze dne 11. 11. 2016; Seznamem nemovitostí na [list vlastnictví] z webových stránek [webová adresa] ze dne 11. 11. 2016; fakturami [právnická osoba] ze dne 21. 7. 2016 a ze dne 3. 8. 2015; Výpisem z katastru nemovitostí k datu 11. 12. 2017 k listu vlastnictví [číslo], katastrální území Troja, obec Praha; inzeráty z webových stránek realitních kanceláří ohledně prodejních cen obdobných pozemků v předmětné lokalitě; kupní smlouvou na předmětné pozemky ze dne 10. 7. 2003 uzavřenou mezi [anonymizována dvě slova] [obec], [IČO] jako prodávající a žalobcem jako kupujícím; Výpisem z katastru nemovitostí k datu 26. 10. 2016 k listu vlastnictví [číslo], katastrální území Troja, obec Praha; Výpisem z katastru nemovitostí k datu 18. 10. 2018 k listu vlastnictví [číslo], katastrální území Troja, obec Praha; Výpisem z katastru nemovitostí k datu 22. 10. 2003 k listu vlastnictví [číslo], [katastrální uzemí], obec Praha; čestným prohlášením [celé jméno svědka] – jednatele [právnická osoba], ze dne 18. 10. 2018; výpisem z účtu žalované vedeného u [právnická osoba] za období 1. 10. 2016 – 31. 10. 2016; výpisem z účtu [jméno] [příjmení] vedeného u [právnická osoba] za období 31. 10. 2016 – 10. 11. 2016; mapami předmětných pozemků; [příjmení] mapou stavebních pozemků pro rok 2016; dopisem žalobce adresovaným původní žalvoané [celé jméno původní účastnice] ze dne 27. 11. 2017; sms zprávami žalobce [celé jméno původní účastnice] za období 4. 11. 2016 – 8. 12. 2017 Dále byl proveden důkaz výslechem svědků [celé jméno svědka] (2x), [celé jméno svědka], [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno svědka], účastnickým výslechem žalobce a jeho doplňujícím účastnickým výslechem, účastnickým výslechem žalované, Předpokladem úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní poměr či právo je či není, je naléhavý právní zájem na tomto určení. Podle § 80 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném v době podání žaloby (dále jen„ o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, v katastru zapsán jako její vlastník (rozsudek NS sp. zn. [spisová značka]). Jak konstatoval Městský soud v Praze v rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne 13. 11. 2015, je obecně dovozován naléhavý právní zájem tehdy, pokud k odpovídající nápravě nelze dospět jinak. Žalobce svůj naléhavý právní zájem prokazuje, když v žalobě uvádí, že kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a původní žalovanou [celé jméno původní účastnice] dne 3. 4. 2015 je neplatná. V případě, že žalobce tuto skutečnost tvrdí, tedy že kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a původní žalovanou dne 3. 4. 2015, je neplatná, byla žaloba na určení důvodná, neboť žalobu na určení je možné podat právě pro neplatnost kupní smlouvy. V projednávané věci však žalobce naléhavý právní zájem dle § 80 o.s.ř. nemá, neboť dne 24. 10. 2016 byla uzavřena k předmětnému pozemku kupní smlouva mezi původní žalovanou [celé jméno původní účastnice] jako prodávající a mezi žalovanou jako kupující. Platná právní úprava neumožňuje současný zápis dvou vlastníků, jednotlivá vlastnická práva postupně nabytá musí na sebe navazovat. I kdyby soud rozhodl, že kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a původní žalovanou [celé jméno původní účastnice] dne 3. 4. 2015 je neplatná, nemohla by tato skutečnost mít vliv na zápis do Katastru nemovitostí, protože již existuje další vlastník nemovitostí, a to na základě kupní smlouvy ze dne 24. 10. 2016. Podle platného katastrálního zákona by nebylo možné provést zpětně změnu, protože vlastnické právo k nemovitostem přešlo na základě kupních smluv nejprve z žalobce na původní žalovanou [celé jméno původní účastnice] a následně z původní žalované na stávající žalovanou. Nelze zapsat dva vlastníky vedle sebe. Žalobce nemůže vložit své vlastnické právo do katastru nemovitostí, protože není bezprostředním předchozím vlastníkem, a nemá tak naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem dle § 80 o.s.ř. je dán tam, kde může dojít ke změně stavu. Kromě toho, že žalobce nemá z výše uvedených důvodů naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby dle § 80 o.s.ř., není také žaloba z hlediska jejího obsahu, zjištěného skutkového stavu a právního posouzení důvodná. Z kupní smlouvy má soud za prokázané, že žalobce s původní žalovanou [celé jméno původní účastnice] uzavřel dne 3. 4. 2015 kupní smlouvu (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem byl pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce] č.e. 12, způsob využití rod.rekr., a pozemek parc. [číslo] ovocný sad, to vše nacházející se v katastrálním území Troja, obec Praha, zapsané na [list vlastnictví] vedeném katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu a to za kupní cenu 800 000 Kč s tím, že část kupní ceny ve výši 400 000 Kč zaplatila kupující (žalovaná) k rukám prodávajícího (žalobce) dne 26. 3. 2015 a část kupní ceny ve výši 400 000 Kč zaplatila kupující k rukám prodávajícího před podpisem kupní smlouvy. Podle bodu 5.4 Smlouvy do doby, než bude uvedena prodávající v katastru nemovitostí jako vlastník, se kupující zavazuje jednat (ať už pasivně či aktivně) tak, aby nedošlo k žádné změně faktického nebo právního stavu převáděných nemovitostí, zejména, že k převáděným nemovitostem nezaloží jakoukoliv právní závadu, omezení či právo třetí osoby a že ve vztahu k převáděným nemovitostem neuzavře žádnou smlouvu o jejich převodu na třetí osobu. Podle bodu [číslo] Smlouvy pokud kupující poruší svou povinnost podle bodu 5.4 a v rozporu s touto povinností převáděné nemovitosti budou zatíženy jakoukoliv právní závadou, omezením vlastnického práva nebo právem třetí osoby, anebo k nim bude uzavřena smlouva o jejich převodu na třetí osobu a kupující tento stav neodstraní ani ve lhůtě 1 měsíce od doručení výzvy prodávajících, zavazuje se kupující zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč a současně má prodávající právo odstoupit od této smlouvy. Z kupní smlouvy ze dne 24. 10. 2016, kterou původní žalovaná jako prodávající uzavřela se stávající žalovanou [celé jméno žalované] jako kupující, vzal soud za prokázané, že předmětem této kupní smlouvy byl pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], č.e. 12, způsob využití rod. rekr., stavba stojí na pozemku p. [číslo] pozemek parc. [číslo] ovocný sad, to vše nacházející se v katastrálním území Troja, obec Praha, zapsané na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, a to za kupní cenu 3 000 000 Kč. Z listiny Výpis z katastru nemovitostí k datu 22. 10. 2003 vzal soud za prokázané, že vlastnické právo k výše uvedeným nemovitostem svědčilo žalobci. Z listiny Výpis z katastru nemovitostí k datu 26. 10. 2016 vzal soud za prokázané, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem svědčilo Mgr. [celé jméno původní účastnice], objekt není dotčen změnou právního vztahu. Z listiny Informace o řízení z webových stránek [webová adresa] ze dne 11. 11. 2016 vzal soud za prokázané, že dne 26. 10. 2016 byl podán návrh na vklad vlastnického práva předmětných nemovitostí. Z listiny Informace o pozemku z webových stránek [webová adresa] ze dne 11. 11. 2016 vzal soud za prokázané, že původní žalovaná [celé jméno původní účastnice] je zapsána jako vlastník předmětných pozemků a že objekt je dotčen změnou právního vztahu. Z listiny Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] 2016 [číslo], který vydal Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, soud zjistil, že vklad do katastru nemovitostí byl proveden dne 6. 12. 2016, a to s právními účinky k 26. 10. 2016, vklad byl proveden podle kupní smlouvy a vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabyla stávající žalovaná, jiná práva, omezení vlastnického práva a jiné zápisy nejsou zapsány. Z daňového dokladu [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že dne 17. 7. 2015 byla vystavena faktura [číslo] za vodné v odběrném místě [ulice] [anonymizováno], [obec] [část obce], byla adresována žalobci jako odběrateli na částku 837 Kč. Dne 21. 7. 2016 byla vystavena faktura na částku 0,00 Kč. Z listiny„ odstoupení od smlouvy“ ze dne 10. 11. 2016 vzal soud za prokázané, že tuto listinu napsala a adresoval žalobce původní žalované [celé jméno původní účastnice]. V kupní smlouvě, kterou uzavřel žalobce s původní žalovanou dne 3. 4. 2015, není uvedena výhrada zpětné koupě, ani předkupní právo. Podle § 2157 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) ujednají-li strany jiné výhrady nebo podmínky připouštějící změnu nebo zánik práv a povinností z kupní smlouvy, zaniká výhrada nebo podmínka jednoho roku od účinnosti kupní smlouvy, pokud ji neuplatnil v této lhůtě ten, kdo je z výhrady nebo podmínky oprávněn. V tomto ustanovení zákonodárce spojil text dvou odstavců dosavadního ustanovení § 610 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Jeho působnost se vztahuje na všechny druhy kupních smluv upravených v občanském zákoníku. Účelem ustanovení je omezit působnost vedlejších ujednání, které lze považovat za výhrady nebo podmínky. Proto zákonodárce stanoví jednoroční prekluzivní lhůtu, v níž je třeba práva z těchto ujednání uplatnit. Neuplatnil-li je ve lhůtě oprávněný, práva zanikají. Z toho plyne, že strany nemohou dohodnout pro uplatnění práv z vedlejších ujednání jiného druhu, než těch, která jsou upravena v pododílu 4, delší než roční lhůtu pro uplatnění práv oprávněnou stranou. Ujednají-li strany pro uplatnění těchto práv delší lhůtu, není její část přesahující jeden rok platným právním jednáním. Jinými výhradami a podmínkami je třeba rozumět taková ujednání, která se svým účelem a obsahem typově odlišují od výhrad nebo podmínek upravených v občanském zákoníku, a jež pro výkon práv nemají žádná omezení anebo tato omezení mají pouze vztah dispozitivních právních norem. Do kategorie„ jiná výhrada nebo podmínka“ patří například koupě s výhradou výměny, zkušební koupě, koupě podle zkoušky, koupě podle vzorku, koupě ke zkoušce, výhrada odstoupení od prodeje, příkaz k prodeji a další. Výhrada odstoupení od prodeje (ve smyslu lex commissoria) umožňuje prodávajícímu, respektive kupujícímu odstoupení od smlouvy v případě, že druhá strana nezávisle na svém zavinění nesplní svoji povinnost. Výhradu nemůže použít strana, která sama smlouvu porušuje. Výhrada odstoupení od prodeje byla mezi žalobcem a původní žalovanou sjednána v kupní smlouvě ze dne 3. 4. 2015 v bodu [číslo] ve spojení s bodem 5.

4. Zápis do katastru nemovitostí na kupní smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a původní žalovanou byl proveden dne 4. 5. 2015 s právními účinky ke dni 7. 4. 2015. Původní žalovaná uzavřela kupní smlouvu s [celé jméno žalované] dne 24. 10. 2016. Žalobce od kupní smlouvy uzavřené dne 3. 4. 2015 odstoupil dopisem ze dne 10. 11. 2016, tedy po uplynutí prekluzivní lhůty uvedené v ustanovení § 2157 NOZ. Žalobce neuplatil ve lhůtě uvedené v § 2157 NOZ výhradu či podmínku připouštějící změnu nebo zánik práv a povinností z kupní smlouvy a toto výhrada, resp. podmínka zanikla ke dni 7. 4. 2016. Tvrzení žalobce, že kupní smlouva ze dne 3. 4. 2015 byla zastřeným právním úkonem a že se jednalo o zajišťovací institut k tvrzené smlouvě o půjčce, kterou uzavřel s původní žalovanou [celé jméno svědka], soud nesdílí. Svědek [celé jméno svědka] ve své svědecké výpovědi uvedl, že tvrzení žalobce se nezakládají na pravdě a zájmem žalobce bylo pozemky prodat, aby měl peníze na obchody, po prodeji se o další osud pozemků nezajímal a teprve, když se dozvěděl, že původní žalovaná pozemky prodala, začal činit kroky, které vyústily v podání žaloby. Svědek také soudu předložil SMS ze svého mobilního telefonu, ve kterých si o předmětné věci s žalobcem psal, konverzaci inicioval žalobce, který se v ní snažil svědka o své verzi přesvědčit, nicméně SMS odpovědi svědka verzi žalobce nepodporují a hovoří se v nich naopak o prodeji pozemků žalobcem původní žalované. Svědek uvedl, že následně byl žalobcem kontaktován, aby přesvědčil JUDr. [celé jméno původní účastnice], ať žalobci prodá pozemky zpět. Svědek nic nevěděl o tom, že by si žalobce chtěl pouze od JUDr. [celé jméno původní účastnice] půjčit peníze a ne ji prodat pozemky. Rovněž svědkyně [celé jméno původní účastnice] vypověděla před soudem, že pozemek odkoupila od žalobce, na kterého ji nakontaktoval jejich společný známý, neboť potřeboval peníze. Před Vánocemi 2016 jí žalobce zaslal odstoupení od smlouvy, na které svědkyně nereagovala. Při jednáních se svědkyní se žalobce nikdy nezmínil o tom, že by chtěl pozemek odkoupit zpět. Svědek [celé jméno svědka] ve své výpovědi uvedl, že z rozmluvy mezi paní [celé jméno původní účastnice], žalobcem a panem [celé jméno svědka] zaslechl, že žalobce dává ručení na půjčku ve prospěch pana [celé jméno svědka] za úplatu 800 000 Kč, nicméně k samotnému uzavření kupní smlouvy ze dne 3. 4. 2015 a podmínkám v ní sjednaných se svědek nevyjadřoval. Žalovaná nabyla předmětné nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne 24. 10. 2016 v dobré víře. Podle stavu zapsaného v katastru nemovitostí v době uzavření kupní smlouvy ještě blokace neexistovala, ta existovala až od 26. 10. 2016. Žalovaná řádně prodávající (původní žalované) uhradila kupní cenu, což je prokázáno výpisy z účtů. Žalobci nic nebránilo, aby již dříve podal žádost na katastrální úřad, aby zablokoval převod nemovitostí. Žalobce neučinil tedy kroky, aby své právo ochránil, což jde pouze k jeho tíži a nyní již je na jeho straně nedostatek naléhavého právního zájmu na podání určovací žaloby. Na základě všech shora uvedených skutečností soud žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého soud žalované jakožto ve věci úspěšnému účastníkovi řízení přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 124 630 Kč. Tato částka se sestává ze z odměny za právní zastoupení žalované advokátem podle § 8 odst. 1 (při aplikaci [příjmení] Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2003, sp. zn. I. ÚS 712/01, když za tarifní hodnotu se považuje aktuální tržní cena nemovitosti 3.000.000 Kč, vyplývající z kupní smlouvy ze dne 24. 10. 2016), ve spojení s § 7 bodem 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů právní služby po 20.300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání před soudem dne 12. 8. 2020, 22. 2. 2021, 19. 4. 2021 a 10. 5. 2021), z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 300 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z 21% DPH ve výši 21 630 Kč. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.