15 C 33/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: žalovaná, IČO: IČO sídlem adresa, o náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 273 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 9 273 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 815 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 1 815 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro adresa dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým by soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 088 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% p.a. od datum do zaplacení.

2. Žalobce uvedl, že proti němu bylo vedeno správní řízení pro podezření ze spáchání přestupku dle § Anonymizováno Anonymizováno). Magistrát města adresa vydal dne datum Příkaz č.j. spisová značka, jímž žalobce shledal vinným ze spáchání výše uvedeného přestupku a uložil mu pokutu ve výši částka. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce podal dne datum proti příkazu odpor. Magistrát města adresa nařídil na den datum ústní jednání. Dne datum Magistrát města adresa vydal usnesení č.j. spisová značka, kterým rozhodl, že řízení zahájené z moci úřední o přestupku žalobce se zastavuje, neboť skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem. Žalobce byl po celou dobu řízení zastoupen právním zástupcem. Za poskytnuté právní služby za zastupování ve správním řízení je žalobce povinen zaplatit právnímu zástupci částku 9 273 Kč. Žalobci byla v důsledku neoprávněně zahájeného správního řízení způsobena škoda ve výši 9 273 Kč spočívající v povinnosti uhradit náklady na právní zastoupení ve správním řízení. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k náhradě škody ve smyslu § 14 zákona č. 82/1998 Sb., a to podáním ze dne datum. Žalovaný dne datum žalobci sdělil, že předmětnou škodu odmítá uhradit. Žalobci tak byla žalovaným způsobena další škoda spočívající v jeho povinnosti uhradit právnímu zástupci částku ve výši 1 815 Kč za poskytnuté právní služby – výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé.

3. Usnesením Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, Obvodní soud pro adresa vyslovil místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 7 jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

4. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobu neuznává, neboť zákonné podmínky pro přiznání nároku na náhradu škody splněny nebyly. Ve věci nebylo vydáno pravomocné rozhodnutí. Dále žalovaný uvedl, že nelze shledat ani nesprávný úřední postup ve smyslu ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb.

5. Z provedených listinných důkazů vztahujících se k věci, která byla Úřadem městské části adresa vedena pod sp. zn. spisová značka, soud zjistil: Jak vyplývá z Úředních záznamů, které zpracovala právnická osoba adresa, dne datum, pod č.j. spisová značka, a dne datum, pod č.j. spisová značka, dne datum zastavila hlídka právnická osoba žalobce v jeho automobilu v adresa, neboť podle úředního záznamu policejního orgánu žalobce jako řidič vozidla „zřetelně telefonoval“. Žalobce odmítl vyřešit věc v příkazním řízení na místě. Policejní hlídka proto sepsala oznámení přestupku. Žalobce vystoupil z vozidla a následoval hlídku právnická osoba ke služebnímu vozidlu, kde bylo sepisováno oznámení o přestupku. Hlídka právnická osoba následně požádala žalobce, aby si stoupl k automobilu za účelem pořízení fotodokumentace pro správní řízení. Proti tomu se žalobce ohradil. Žalobce se vrátil zpět do svého vozidla, i přes zákonnou výzvu právnická osoba, že má zůstat na místě. Žalobce se ve svém vozidle zavřel a bylo vidět, že telefonuje. Hlídka právnická osoba mu nechala prostor ke konzultaci s právníkem a mezitím zavolala na místo druhou policejní hlídku, neboť žalobce odmítal spolupracovat a dle policejního orgánu působil podrážděně. Žalobce upomínal policisty, že nemají nasazenou ochranu dýchacích cest, neboť v té době byla povinnost nosit ochranu dýchacích cest kvůli covid-19. Policisté měli nasazeny antivirové nákrčníky s nano vlákennou membránou, které byly plně v souladu s tehdejšími požadavky na ochranu dýchacích cest. Nadto si policisté dobrovolně nasadili standardní respirátory FFP 2. Žalobce byl několikrát vyzýván policisty, aby vystoupil z vozidla a byl upozorněn, že pokud výzvy neuposlechne, bude přistoupeno k použití donucovacích prostředků. Použití donucovacích prostředků vůči žalobci je zaznamenáno na kamerovém záznamu právnická osoba. Následně byl žalobce převezen na Obvodní oddělení policie adresa za účelem sepsání příslušné dokumentace. Zde si žalobce začal stěžovat na bolesti pravého kolene, pravé ruky a pravé lopatky, proto byl převezen do Úrazové nemocnice adresa, kde lékař neshledal vážnější poranění. právnická osoba adresa, Obvodní oddělení policie adresa dne datum odeslala Oznámení přestupku Úřadu městské části adresa, přestupkové oddělení. Dne datum byl žalobci doručen Příkaz Úřadu městské části města adresa, Anonymizováno, č.j. spisová značka, spisová značka spisová značka, ze dne datum, kterým byl žalobce uznán vinným, že dne datum v 09:45 hodin na pozemní komunikaci na adresa naproti domu č. číslo v adresa neuposlechl opakované zákonné výzvy hlídky právnická osoba „jménem zákona Vás vyzývám, abyste vystoupil z vozidla“, tedy že se úmyslně dopustil přestupku proti veřejnému pořádku tím, že neuposlechl výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a byl mu uložen správní trest pokuty ve výši částka. Dne datum podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce proti příkazu odpor. Ústní jednání před správním orgánem se konalo dne datum a dne datum. Usnesením ze dne datum Úřad městské části města adresa, Anonymizováno, č.j. spisová značka, spisová značka spisová značka, podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, řízení zahájené z moci úřední o přestupku žalobce proti veřejnému pořádku podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož se měl dopustit tím, že měl dne datum v 09:45 hodin na pozemní komunikaci na adresa naproti domu č. číslo v adresa neuposlechnout opakované zákonné výzvy hlídky právnická osoba „jménem zákona Vás vyzývám, abyste vystoupil z vodila“, tedy že se měl úmyslně dopustit přestupku neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci, zastavil, neboť skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Dne datum uplatnil žalobce prostřednictvím svého právního zástupce u právnická osoba nárok na náhradu škody, tedy nákladů na právní zastoupení ve správním řízení ve výši částka.

6. Žalobce požaduje po žalovaném náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na právní služby, které spočívají v převzetí právního zastoupení, podání odporu proti příkazu, v účasti na ústním jednání dne datum, dále v cestovném na jednání konané dne datum z adresa a zpět, v náhradě za promeškaný čas a v DPH, jelikož právní zástupce žalobce je plátcem DPH, tedy celkem částka. Dále požaduje náklady za první služby, a to za výzvu k plnění se základním a skutkovým právním rozborem předcházejícím návrhu ve věci samé, tedy za výzvu k náhradě škody podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. ze dne datum, ve výši částka.

7. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“) nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

8. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

9. Podle § 13 odst. 1,2 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

10. Podle § 31 odst. 1 až 3 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Poškozený může uplatnit náhradu nákladů řízení jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

11. Podle § 79 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán nebo dotčený orgán (§ 136) a účastník své náklady.

12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 9 273 Kč.

13. Žalobce se domáhá nároku na náhradu vynaložených nákladů za právní zastoupení ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., které mu měly vzniknout v důsledku zahájení přestupkového řízení ve věci přestupku dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, přičemž toto řízení neskončilo pravomocným odsouzením, ale bylo zastaveno podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, neboť jednáním žalobce nedošlo k naplnění všech obligatorních znaků skutkové podstaty přestupku dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.

14. Zákon č. 82/1998 Sb. rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí (jakožto rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost změněno či zrušeno k tomu příslušným orgánem) a nesprávný úřední postup, jímž se v ustálené judikatuře a teorii rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, ale neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu přímo směřující k vydání rozhodnutí, které nacházejí svůj odraz v jeho obsahu, mohou být zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, samy o sobě odpovědnostní titul představovat nemohou (srov. Vojtek,P: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci – komentář, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2007, str. 91; uvedené hodnocení nicméně shrnuje již po delší dobu konstantní judikaturu soudů v tomto směru, jež nedoznala jakékoliv změny – např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 25 Cdo 708/2007, a v něm citovaná judikatura Nejvyššího soudu).

15. Jak uvedl Městský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 10. května 2023, č.j. 39 Co 106/2023-154, „v přestupkovém řízení lze shledat paralelu s trestním stíháním osoby, která nebyla uznána vinnou, přičemž judikaturou je dovozeno, že usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonným s ohledem na výsledek trestního stíhání, jakkoliv nebylo formálně zrušeno. Z pohledu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se v případě usnesení, kterým bylo rozhodnuto o zastavení řízení o přestupcích proti občanskému soužití, jednalo se o nezákonné rozhodnutí příslušného orgánu, kterým je soud vázán. Vinu na zahájení přestupkového řízení v odškodňovacím řízení nelze shledávat ve skutku, jenž je obviněnému kladen za vinu, ale v jiném jeho procesním chování, jímž přispěl k tomu, že řízení bylo vůbec zahájeno či v něm pokračováno, což, jak konstatoval odvolací soud, zjevně není posuzovaný případ.“.

16. Závěry uvedené v usnesení Městského soudu v Praze č.j. 39 Co 106/2023-154 ze dne 10. května 2023 lze aplikovat i na nyní projednávanou věc.

17. V předmětném přestupkovém řízení lze shledat paralelu s podezřelý výraz stíháním osoby, která nebyla uznána vinnou, přičemž judikaturou je dovozeno, že usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonným s ohledem na výsledek trestního stíhání, jakkoliv nebylo formálně zrušeno.

18. Žalobce svůj nárok dovozuje z toho, že vůbec proti němu bylo přestupkové řízení vedeno, tedy dle jeho výsledku je nutno dovodit odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí.

19. Pro vznik nároku na náhradu škody z titulu vydání nezákonného rozhodnutí podle § 7 a násl. zákona č. 82/1998 Sb. je naplnění všech podmínek stanovených tímto zákonem, tedy a) pravomocné rozhodnutí orgánu státu zrušené nebo změněné pro nezákonnost, b) vznik škody, c) příčinná souvislost mezi zrušeným či změněným nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou.

20. V předmětném přestupkovém řízení lze shledat paralelu s trestním stíháním osoby, která nebyla uznána vinnou, přičemž judikaturou je dovozeno, že usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonným s ohledem na výsledek trestního stíhání, jakkoliv bylo formálně zrušeno. Je tedy splněna první podmínka pro náhradu škody dle § 7 a násl. zákona č. 82/1998 Sb.

21. Druhá podmínka pro náhradu škody je rovněž splněna, neboť žalobce musel vynaložit určité náklady na své právní zastoupení v rámci přestupkového řízení, a tím mu vznikla škoda.

22. Rovněž je splněna i třetí podmínka, tedy že mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklou škodou existuje příčinná souvislost, neboť nebýt přestupkového řízení, žalobce by nemusel vynaložit náklady na své právní zastoupení.

23. Částka 9 273 Kč představuje vynaložené náklady na právní služby, které spočívají v přípravě a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb, podání odporu proti příkazu a účast na ústním jednání dne datum. Odměna za 1 úkon právní služby činí 1 000 Kč + DPH, tedy za 3 úkony právní služby 3 000 Kč + DPH. Dále se sestává z částky 900 Kč + DPH, což je náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč. Dále se jedná o náhradu jízdních výdajů v celkové výši 3 344 Kč za cestu z adresa na jednání konané dne datum, při celkové vzdálenosti 416 km, průměrné spotřebě osobního automobilu registrační značky SPZ 7,5l/100 km benzínu natural, při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč a při ceně za 1 litr benzínu natural 44,50 Kč. Dále se jedná o náhradu za promeškaný čas podle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 10 započatých půlhodin po 100 Kč, tedy 1 210 Kč včetně DPH.

24. Žalobce výši požadovaných nákladů 9 273 Kč na své právní zastoupení v přestupkovém řízení prokázal fakturou č. číslo, která byla vůči žalobci vystavena právním zástupcem žalobce dne datum za poskytnuté právní služby spisová značka a příjmovým pokladním dokladem číslo číslo ze dne datum, na základě kterého uhradil žalobce svému právnímu zástupci částku 9 273 Kč.

25. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud žalobě co do částky 9 273 Kč vyhověl.

26. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001, stát je povinen nahradit škodu nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil postupem podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Teprve marným uplynutím této lhůty, nikoliv uplynutím lhůty stanovené poškozeným při uplatnění nároku, ocitá se stát jako dlužník z odpovědnostního závazkového právního vztahu (§ 489 obč.zák.) v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení.

27. Podle rozsudku Nejvyššího soud ze dne 20. prosince 2011, sp. zn. 30 Cdo 2893/2010, poškozený má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců po té, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl vůči žalobci s peněžitým plněním v prodlení, přísluší žalobci podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení, a to ve výši 14,75% ročně z částky 9 273 Kč od datum do zaplacení.

28. Nárok na zaplacení částky 1 815 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% p.a. z částky 1 815 Kč od datum do zaplacení neshledal soud důvodným. Jedná se o náhradu škody spočívající v povinnosti žalobce uhradit tuto částku svému právnímu zástupci za poskytnuté právní služby – žádost o náhradu škody ze dne datum, která byla adresována právnická osoba. Částku 1 815 Kč fakturoval právní zástupce žalobce žalobci fakturou č. číslo ze dne datum a žalobce tuto částku uhradil dne datum, což je prokázáno listinou právnická osoba. – Přehled transakcí na účtu č. účtu za období datum. až datum.

29. Podle § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

30. Vzhledem k výše uvedenému zákonnému ustanovení (bod 29) nemá žalobce na zaplacení částky 1 815 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% p.a. z částky částka od datum do zaplacení nárok, proto soud v této části žalobu zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem II. výroku rozsudku.

31. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že oba účastníci byli v řízení úspěšní pouze částečně, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem, když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu toto rozhodnutí ukládá, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.