15 C 376/2017

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce název žalobkyně , IČO , sídlem adresa svědkyně, svědka, žalovaného a svědkyně , právně zastoupeného JUDr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , proti žalovanému celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa svědkyně, svědka, žalovaného a svědkyně , právně zastoupenému JUDr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , o zaplacení částky 844.560 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 844.560 Kč s úrokem z prodlení z částky 422.280 Kč od 21. 7. 2017 do zaplacen a s úrokem z prodlení z částky 422.280 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému částku 145.926 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.</b> Žalobou doručenou tomuto soudu dne 5. 12. 2017 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 422.280 Kč. Žalobce uvedl, že dne 1. 11. 1999 bylo zapsáno do obchodního rejstříku vedeného [název soudu] [anonymizováno] [ulice] ulice [číslo] [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“). Z iniciativy žalovaného se představenstvo [anonymizováno] zabývalo na schůzi konané dne 18. 2. 2002 otázkou možnosti prodeje společných prostor popřípadě volných nájemních bytů s tím, že pro případ realizace jejich prodeje stanovilo cenu v rozpětí 560 Kč až 1.000 Kč s tím, že konečnou cenu musí schválit členská schůze. Na základě zájmu žalovaného se členská schůze družstva dne 29. 6. 2004 poprvé zabývala informací o prodeji střechy domu žalovanému. Na jednání členské schůze [anonymizováno] dne 4. 10. 2004 se podává informace o prodeji střechy žalovanému, prodejní cena 800.000 Kč jako další členský vklad – rozšíření o 100 m2 O navýšení členského podílu žalovaného nebylo rozhodnuto v souladu se stanovami [anonymizováno] a proto dle názoru [anonymizováno] bylo nutné považovat informaci členské schůze o prodeji střechy žalovanému a jeho dalším členském vkladu za neplatnou. V roce 2007 žalovaný přistoupil k zadání vypracování projektové dokumentace na půdní vestavbu 1 bytové jednotky v podkroví na úrovni 6. a 7. nadzemního podlaží domu. Dle této stavební projektové dokumentace žalovaný svévolně nařídil zastavovanou plochu o cca 75 m2. Žalovaný neseznámil představenstvo družstva ani členskou schůzi [anonymizováno] s projektovou dokumentací a svým záměrem na rozšíření plochy. Žalovaný požádal jako stavebník stavební úřad Městské části [obec a číslo] o vydání stavebního povolení a dne 17. 10. 2007 bylos tavební povolení vydáno. Po vydání stavebního povolení žalovaný bez vědomí představenstva družstva a členské schůze [anonymizováno] požádal v závěru roku 2011 o vydání souhlasu – povolení na změnu stavby, která spočívala v provedení nadstavby v plné půdorysné ploše domu za účelem zřízení 2 bytových jednotek s plynovým etážovým vytápěním. Odbor výstavby Městské části [obec a číslo] rozhodnutím ze dne 15. 2. 2012 vyhověl žádosti žalovaného a požadovanou změnu stavby povolil. Touto změnou projektu žalovaný navýšil zastavěnou plochu, která v součtu za obě bytové jednotky činila podlahovou výměru 253,1 m2, aniž by žalovaný měl k tomu předchozí souhlas družstva nebo žalobce, který již v té době právně existoval. Žalovaný tím nedovoleně zabral společnou část domu – ploché střechy domu, ke které měli vlastnický podíl vlastníci jednotlivých bytových jednotek. Dne 28. 12. 2011 byl do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze zapsán žalobce. [anonymizováno] podalo dne 27. 2. 2013 u Městského soudu v Praze žalobu, kterou se domáhalo neplatnosti části smlouvy o výstavně, která byla uzavřena dne 15. 6. 2011 mezi [anonymizováno] a žalovaným. Soud prvního stupně žalobu zamítl, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, o dovolání žalovaného Nejvyšší soud ČR do podání této žaloby nerozhodl. Žalobce konstatuje, že žalovaný neoprávněně bez předchozího souhlasu [anonymizováno] i žalobce zabral plochu domu – jeho střechy – o výměře 153 m2. Dne 21. 7. 2017 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení obvyklého nájemného za užívání shora uvedené plochy od to od července 2014 do července 2015, a to ve výši 422.280 Kč. Podáním ze dne 28. 2. 2018 navrhl žalobce rozšíření žaloby o částku 422.280 Kč, a to za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 17. 5. 2018, č.j. 15 C 376/2017-28 soud rozšíření žaloby tak, jak ho žalobce navrhl podáním ze dne 28. 2. 2018, připustil. Dne 22. 6. 2018 byl ve věci vydán platební rozkaz, který byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 17. 8. 2018, č.j. 15 C 376/2017-38 zrušen, neboť se ho žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne 28. 5. 2019 uvedl, že je řádným vlastníkem bytových jednotek [číslo] to na základě řádně uzavřené smlouvy o výstavbě ze dne 15. 6. 2011 a následné výstavby bytových jednotek. Žalovaný uhradil další členský vklad ve výši 800.000 Kč a následně v souladu se smlouvou o výstavbě financoval celou výstavbu bytových jednotek. Žalovaný je jako vlastník jednotek (nejprve rozestavěných) zapsán v katastru nemovitostí od roku 2013. Dosud nikdo vlastnické právo žalovaného nezpochybnil. Dosud nebylo určeno, že by smlouva o výstavbě byla neplatná. Žalovaný neužívá žádnou plochu střechy o výměře 153 m2, která by patřila žalobci. Žalovaný proto považuje žalobu za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí. Při jednání před soudem dne 17. 6. 2019 žalobce upřesnil, že po žalovaném žádá o vydání bezdůvodného obohacení za období od 6. 12. 2015 do 6. 12. 2016 a od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017. Z Úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl [titul], vložka [číslo], soud zjistil, že dne 1. 11. 1999 bylo do obchodního rejstříku zaspáno [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [číslo] družstvo a od 14. 3. 2012 je toto [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Z Výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek, vedeného Městským soudem v Praze oddíl S, vložka [číslo], soud zjistil, že dne 28. 12. 2011 by do obchodního rejstříku zapsán žalobce. Z rozhodnutí Městské části [obec a číslo], Úřad městské části, odbor výstavby a územního rozhodování, ze dne 15. 2. 2012, značka MČ P7 [číslo] 2011 [spisová značka] [anonymizováno] [příjmení] soud zjistil, že k žádosti žalovaného byla povolena změna stavby nástavba a stavební úpravy 6. NP a 7. NP domu [adresa] v k.ú. [část obce], [ulice a číslo], [obec a číslo] prováděné za účelem zřízení 1 bytové jednotky, která byla povolena rozhodnutím ze dne 17. 10. 2007 pod čj. [číslo], právní moc nastala dne 19. 11. 2007; dne 1. 10. 2009 pod čj. MČ P7 [číslo] [spisová značka], [číslo] byla povolena změna stavby, právní moc nastala dne 9. 11. 2009. Změna stavby spočívá v provedení nástavby v plné půdorysné ploše domu za účelem zřízení 2 bytových jednotek s plynovým etážovým vytápěním a ve změněn termínu dokončení stavby, a to do 31. 12. 2013. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14.května 2015, č.j. 80Cm 29/2013-89 soud zjistil, že návrh na určení, že smlouva o výstavbě podle § 17 a následujících zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, uzavřená dne 15. 6. 2011 mezi [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [číslo] [anonymizováno] a [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa svědkyně, svědka, žalovaného a svědkyně], je v části článku VII – Dohoda o výstavbě nových jednotek neplatná, se zamítá. Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. února 2017, č.j. 14Cmo 373/2015-120, soud zjistil, že usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení. Z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 10. 2018, č,j. 26 Cdo 4611/2017-154 soud zjistil, že usnesení Vrchního soudu v raze ze dne 22. února 2017, č.j. 14 Cmo 373/2015-120, se mění tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2015, č.j. 80 Cm 29/2013-89, se potvrzuje. Z usnesení ústavního soudu ze dne 9. července 2019, sp. zn.

IV. ÚS 86/19 soud zjistil, že ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne

17. října 2018, č.j. 26 Cdo 4611/2017-154 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2015 č.j. 80 Cm 29/2013-89, byla odmítnuta. Z výzvy k zaplacení nájemného soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval dne 21. 7. 2017 žalovaného k zaplacení částky 422.280 Kč, když tato částka představuje obvyklé nájemné za období od července 2014 do července 2015. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne 21. 7. 2017 doporučeným dopisem, což je prokázáno podacím lístkem. Ze Zápisu ze schůze představenstva [anonymizováno] [ulice a číslo], [anonymizováno], konané dne 18. 2. 2002, soud zjistil, že cena za m2 pro odkoupení společných prostor popřípadě nájemních bytů byla stanovena 560 Kč až 1.000 Kč / m2. Toto je nutno schválit na členské schůzi. Ze zápisu z členské schůze [číslo] r. 2004 konané dne 29. 6. 2004 soud zjistil, že byla projednávána informace o prodeji střechy žalovanému. Ze Zápisu z členské schůze [číslo] r. 2004 konané dne 4. 10. 2004 soud zjistil, že byla projednávána Informace o prodeji střechy žalovanému, prodejní cena 800.000 Kč (další členský vklad – rozšíření o 100 m2). Žalovaný na vlastní náklady nechá opravit plochou střechu – terasu a [anonymizováno] zajistí opravu šikmé střechy do ulice – bez oken. Pro hlasovalo 11 členů, proti nebyl nikdo, 1 člen se zdržel hlasování. Ze Zápisu ze schůze [číslo] r. 2010 konané dne 19. 10. 2010 soud zjistil, že v bodu různé byl projednáván bod – je nutné ještě dořešit půdní prostory pana [celé jméno žalovaného]. Ze Zápisu ze schůze [číslo] r. 2011 [anonymizováno] [ulice a číslo], [anonymizováno], soud zjistil, že host schůze Mgr. [celé jméno svědka] seznámil členy [anonymizována dvě slova] se stavem technického řízení zápisu jednotky v 6. NP budovy vzhledem k vydanému stavebnímu povolení a vzhledem ke zpracování prohlášení vlastníka a představenstvu bylo uloženo, aby pověřilo Mgr. [příjmení] vypracováním smlouvy o výstavbě. Ze Zápisu ze schůze [číslo] r. 2012 žalobce soud zjistil, že žalovanému bylo v r. 2004 prodáno 100 m2 a nyní je stavba rozšířena cca na 230 m2. Návrh na kompenzaci zabraných metrů nad původních prodaných 100 m2 (prodaných v r. 2004) bude projednán na příští schůzi žalobce. Z výpisu z účtu [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [číslo] vedeného u [právnická osoba] ze dne 7. 1. 2005 bylo zjištěno, že žalovaný dne 10. 12. 2004 uhradil na tento účet 800.000 Kč, transakce byla identifikována jako„ splátka odpoupení střechy [příjmení] [jméno]“. Z Potvrzení ze dne 3. 5. 2007 soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] vydává souhlas žalovanému s půdní vestavbou a rekonstrukcí půdních prostor domu v ulici [adresa svědkyně, svědka, žalovaného a svědkyně]. Z listiny Souhlas Představenstva [anonymizováno] s půdní vestavbou a nástavbou soud zjistil, že dne 27. 8. 2007 představenstvo [anonymizováno] [ulice a číslo] udělilo souhlas s provedením půdní vestavby a nástavby. Z listiny vystavené [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], družstvo, dne 18. 9. 2007, soud zjistil, že družstvo nemá námitek proti projektové dokumentaci půdní vestavby a nástavby v objektu [adresa svědkyně, svědka, žalovaného a svědkyně] a proti provedení prací na základě této projektové dokumentace. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 19. 2. 2019 soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem bytových jednotek [číslo] v budově [část obce], [adresa], bytový dům, [list vlastnictví], to je zapsáno na listu vlastnictví [číslo], katastrální území Holešovice, obec Praha, okres Hlavní město Praha. Ze smlouvy o převodu bytové jednotky na nájemce – člena [anonymizováno], soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli dne 3. 8. 2011 [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [číslo] [anonymizováno], jako strana převádějící a žalovaný jako strana nabývající. Předmětem smlouvy byla bytová jednotka [číslo] nebytový prostor [číslo] o podlahové ploše 96,47 m2, který se nachází v 6. nadzemním podlaží budovy. Kupní cena ze jednotku [číslo] činí 1.670 Kč a kupní cena za jednotku [číslo] činí 2.000 Kč. Ze Smlouvy o výstavbě dle § 17 a násl. zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel vlastník budovy [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [číslo] družstvo a stavebník – žalovaný, dne 15. 6. 2011. V čl. VII bodu 3 je uvedeno, že stavebník (žalovaný) na základě této smlouvy staví následující jednotky: a) jednotka [číslo] – byt nacházející se v 6., 7. a 8. NP budovy, podlahová plocha této jednotky – bytu – činí 123,90 m2 a ve smlouvě je podrobně rozepsáno, z čeho se jednotka skládá a jednotlivé výměry místností a teras; b) jednotka [číslo] – byt nacházející se v 6., 7. a 8 NP budovy, podlahová plocha této jednotky – bytu – činí 129,70 m2 a ve smlouvě je podrobně rozepsáno, z čeho se jednotka skládá a jednotlivé výměry místností a teras. V čl. VII budou 4 je uvedeno, že vlastníkem jednotek [číslo] [číslo] se stave stavebník (žalovaný). [příjmení] ostatních jednotek v domě zůstává [anonymizováno]. Přílohou této smlouvy jsou půdorysy všech podlaží budovy se zakreslením polohy jednotek a společných částí před výstavbou a po provedení výstavby. Z listiny Objednávka soud zjistil, že dne 7. 6. 2010 [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], družstvo, objednalo u advokáta Mgr. [celé jméno svědka] [anonymizováno] služby související s převodem bytů ve vlastnictví bytového družstva do osobního vlastnictví v plném rozsahu nabídky advokáta. [příjmení] [příjmení] moci soud zjistil, že dne 26. 7. 2010 udělilo [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [číslo] družstvo plnou moc k zastupování advokátu Mgr. [celé jméno svědka] [anonymizováno]. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že od roku 2000 do 31. 12. 2011 byla místopředsedkyní bytového družstva, následně se stala jeho likvidátorkou. Od vzniku žalobce, tedy od roku 2011, do zvolení nového představenstva, tedy do roku 2012, 2013, byla místopředsedkyní představenstva. Svědkyně uvedla, že v říjnu 2004 schůze [anonymizována dvě slova] schválila prodej 100 m2 prostor žalovanému za cenu 800.000 Kč. Dále svědkyně uvedla, že ve smlouvě o výstavbě byla uvedena výměra nově stavěných bytových jednotek více než 100 m2, ale všichni lidé smlouvu podepsali, včetně svědkyně. Svědkyně měla určité pochybnosti, ale nikomu je neřekla. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že je členkou žalobce, od roku 2013 je místopředsedkyní představenstva. Na schůzi v roce 2012, byl odsouhlasen prodej 100 m2 žalovanému za 800.000 Kč. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno svědka] soud zjistil, že je členkou žalobce. Uvedla, že žalovaný projevil zájem koupit plochu o výměře 100 m2 za 800.000 Kč. Stavěl ale na větší ploše. Pan [anonymizováno], člen [anonymizováno], navrhl, aby za prostor, ve kterém staví, žalovaný zaplatil žalobci určitou finanční náhradu. Žalovaný na toto nepřistoupil. Z výslechu svědka [příjmení] [celé jméno svědka] soud zjistil, že pro [anonymizováno] připravoval smlouvu o výstavbě, kterou za družstvo podepsali tři členové představenstva družstva. Soud nepřipustil důkaz účastnickým výslechem předsedkyně výboru žalobce paní [příjmení] a účastnickým výslechem žalovaného, a to z důvodu nadbytečnosti. Právní zástupce žalobce sám k dotazu soudu uvedl, že předsedkyně výboru žalobce nemá znalosti nad rámec důkazů již provedených. Provádět účastnický výslech žalovaného za účelem, aby objasnil, proč postupoval právě konkrétním určitým způsobem, se jeví soudu rovněž nadbytečné, když postup žalovaného vyplývá z jiných soudem provedených důkazů. Podáním ze dne 12. 9. [číslo] navrhl žalobce vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalobce – [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [číslo] družstvo v „ likvidaci“, [IČO]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 16. září 2019, č.j. 15 C 376/2017-161, nebyl vstup navrhovaného vedlejšího účastníka na straně žalobce připuštěn. Usnesením městského soudu v [obec] ze dne 30. ledna 2020, č.j. 15 Co 486/2019-175 bylo usnesení soudu I. stupně potvrzeno (PM: 21. 2. 2020). Usnesením Nejyyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2020, č.j. 26 Cdo 1988/2020-208, bylo dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. ledna 2020, č.j. 15 Co 486/2019-175 odmítnuto. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle ustanovení § 1194 odst. 1 OZ společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Podle ustanovení § 1196 OZ společenství vlastníků právně jedná v mezích svého účelu s vlastníky jednotek a s třetími osobami. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po právním zhodnocení skutkových zjištění soud žalobu zamítl. Žalovaný je vlastníkem bytových jednotek [číslo] [číslo] když nabývacími tituly je Smlouva o výstavbě jednotek (zák. č. 72/1994 Sb.) ze dne 15. 6. 2011, právní účinky vkladu práva ke dni 20. 6. 2011 a Smlouva kupní ze dne 3. 8. 2011; právní účinky vkladu práva ke dni 5. 8. 2011. To je zapsáno na [list vlastnictví], katastrální území Holešovice, obec Praha, okres Hlavní město Praha. Vlastnické právo žalovaného je zapsáno ve veřejném seznamu a platí presumpce jeho správnosti. Smlouva o výstavbě ze dne 15. 6. 2011 byla řádně uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [číslo] družstvo a žalovaným. Ačkoli se [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [číslo] družstvo, snažilo u soudů dosáhnout určení neplatnosti čl. VII Smlouvy o výstavbě, byl tento jeho pokus neúspěšný a žaloba na určení neplatnosti čl. VII Smlouvy byla pravomocně zamítnuta. V čl. VII Smlouvy o výstavbě jsou nově vystavěné bytové jednotky [číslo] [číslo] podrobně specifikovány, včetně výměr jednotlivých místností a teras a je v nich jednoznačně určeno, že bytová jednotka [číslo] má podlahovou plochu 123,90 m2 a bytová jednotka [číslo] má podlahovou plochu 129,70 m2. Žalovaný tak nemohl uvést ani žalobce, ani [anonymizována dvě slova] v omyl, ohledně plochy, na které bytové jednotky na základě smlouvy o výstavbě postavil. Jak uvedl svědek [příjmení] [příjmení], všichni členové družstva věděli o výměře bytových jednotek žalovaného již v srpnu [číslo], když v té době měli půdorysy podlaží k dispozici, neboť byly přílohami smluv o převodu bytových jednotek na členy [anonymizováno]. [jméno] svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že ona i ostatní členové družstva chtěli mít záležitost s byty rychle vyřešenu, proto smlouvy podepsali, aniž by vznesli připomínky. Pokud svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že sice pochybnosti měla, ale nikomu je neřekla, a smlouvu podepsala, pak toto je pouze její tvrzení, které nemůže mít vliv na zpochybňování platnosti smlouvy o výstavbě, která byla za bytové družstvo řádně podepsána, a to i svědkyní [celé jméno svědkyně]. Vzhledem k tomu, že žalovaný je řádným vlastníkem bytových jednotek [číslo] [číslo] to ve výměrách uvedených ve Smlouvě o výstavbě, nemůže po něm žalobce uplatňovat nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Jestliže se původně žalovaný dohodl s [anonymizována dvě slova] na odkupu 100 m2 plochy za 800.000 Kč, ale ve skutečnosti zastavěl plochu větší, mělo [anonymizována dvě slova] (nikoli žalobce), postupovat tak, že se mělo s žalovaným domluvit, aby žalovaný [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] finanční kompenzaci i za plochu nad 100 m2. Jak vyplývá ze Zápisu ze schůze [anonymizována dvě slova] z roku 2010, družstvo o tomto vědělo a chystalo se to řešit, ale do konce tento záměr nedotáhlo. Toto však nemůže jít k tíži žalovaného, iniciativa musí vzejít od [anonymizována dvě slova], které jako právní subjekt stále ještě existuje. Žalobce nemá žádný právní titul požadovat po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když žalovaný měl ve věci plný úspěch. Jeho náklady řízení sestávají z odměny za právní zastoupení žalobce advokátem dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 117.000 Kč, a to za 8 úkonů právní služby po 11.700 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření žalovaného ze dne 28. 5. 2019 k žalobě, účast na jednání před soudem dne 17. 6. 2019, dne 2. 9. 2019 – 2 úkony, dne 13. 9. 2019 – 2 úkony a dne 7. 12. 2020) a za 4 úkony právní služby po 5.850 Kč (vyjádření k návrhu žalobce na vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalobce, vyjádření k odvolání ze dne 29. 10. 2019, vyjádření k dovolání ze dne 20. 5. 2020, účast na vyhlášení rozsudku dne 11. 12. 2020), z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3.600 Kč za 12 úkonů právní služby po 300 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z 21% DPH ve výši 25.326 Kč. Soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za 2 úkony, a to poradu advokáta s klientem dne 14. 6. 2019 a dne 4. 12. 2020. Konání těchto porad žalovaný soudu žádným způsobem nedoložil. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem, uložil soud žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.