15 C 56/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 12 831,66 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 831,66 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 207,29 Kč od [datum] do 31. 7. 2022, úrok ve výši 25,18% ročně z částky 12 831,66 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 12 831,66 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Na náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 7 769,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 4. 11. 2022 se žalobce domáhal zaplacení částky shora uvedené ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [název] [jméno] [příjmení] [jméno], podnikající v české republice prostřednictvím [právnická osoba], [IČO] a žalovaným dne [datum]. Žalobce, právní zástupce žalobce a žalovaný se k jednání nařízenému na 26. 5. 2023 nedostavili. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání řádně písemně omluvili, o odročení jednání nepožádali. Předvolání k jednání bylo spolu s žalobou žalovanému doručeno do datové schránky dne 5. 5. 2023, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalobce, právního zástupce žalobce a žalovaného, když přihlédl k obsahu spisu a provedeným důkazům. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] požádal žalovaný formou Žádosti/ Smlouvy o klasickém úvěru [číslo] právního předchůdce žalobce o poskytnutí úvěru. Na základě této žádosti žalovaného došlo k uzavření Smlouvy o klasickém úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 035 Kč a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr se smluvním úrokem ve výši 25,18% p.a. v pravidelných 43 měsíčních splátkách ve výši 524 Kč. Dne 16. 4. 2021 právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému částku 15 035 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a vzhledem k porušení smluvních podmínek přistoupil právní předchůdce žalobce v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru, dne 31. 7. 2022 k zesplatnění úvěru. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek účinné od 4. 8. 2022. Žalovaný dluží žalobci částku ve výši 12 831,66 Kč, která se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 015,13 Kč, z poplatků na náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku dle čl. VII odst. 8 smlouvy o úvěru ve výši 600 Kč, smluvních pokut ve výši 0,1% denně z částky splátky v prodlení dle čl. VII odst. 8 smlouvy o úvěru ve výši 96,53 Kč a z pojistného ve výši 4,99% z měsíční splátky úvěru dle čl. III odst. 3 smlouvy o úvěru ve výši 120 Kč. Žalovaný dluh žalobci neuhradil ani přes předžalobní upomínku. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 OZ je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 OZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 OZ zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1% denně z částky, ohledně níže je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 OZ postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 OZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce ve smyslu § 2395 a násl. OZ platně uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 035 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr ve 48 měsíčních splátkách po 524 Kč. Právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, stejně tak činil žalobce po té, co na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným z právního předchůdce žalobce na žalobce. Žalobci vznikl v souladu se smlouvou o úvěru a v souladu s úvěrovými podmínkami nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 015,13 Kč, poplatků na náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku dle čl. VII odst. 8 smlouvy o úvěru ve výši 600 Kč, smluvních pokut ve výši 0,1% denně z částky splátky v prodlení dle čl. VII odst. 8 smlouvy o úvěru ve výši 96,53 Kč a pojistného ve výši 4,99% z měsíční splátky úvěru dle čl. III odst. 3 smlouvy o úvěru ve výši 120 Kč. Jelikož se žalobci podařilo prokázat tvrzení v žalobě, shledal soud žalobu důvodnou a v souladu s výše citovanými ustanoveními žalobci přiznal nárok na zaplacení výše uvedených částek, a to včetně smluvní pokuty, která neodporuje ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný vůči žalobci ocitl s peněžním plněním v prodlení, přísluší žalobci nárok na úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 7 769,60 Kč. Tato částka se sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za právní zastoupení žalobce advokátem podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 1 620 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka se základním skutkovým a právním stavem, sepis žaloby), z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z 21% DPH ve výši 1 209,60 Kč. O lhůtě splatnosti rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce.