15 C 65/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobce , příjmení republika, právně zastoupeného JUDr. jméno příjmení , advokátkou, sídlem adresa , proti žalovanému právnická osoba , IČO , sídlem adresa žalované, svědka, svědka a svědkyně , právně zastoupenému Mgr. jméno příjmení , advokátem, sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo , o zaplacení částky 2 747 882 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 747 882,7 Kč s úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, od 24. 3. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému částku 344 063,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného. Žalobou doručenou tomuto soudu dne 20. 3. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 747 882 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že mezi účastníky byla dne 21. 10. 2015 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo provedení hrubé stavby rodinného domu, která měla být provedena do 31. 5. 2016. Žalobce uhradil za dílo podle pokynů žalovaného částku 5 784 938 Kč, a to dme 11. 11. 2015 částku 500 000 Kč, dne 12. 11. 2015 částku 350 000 Kč, dne 11. 1. 2016 částku 141 170 Kč, dne 3. 2. 2016 částku 500 000 Kč, dne 3. 2. 2016 částku 93 768,70 Kč, dne 18. 3. 2016 částku 500 000 Kč, dne 21. 3. 2016 částku 500 000 Kč, dne 12. 5. 2016 částku 500 000 Kč, dne 18. 5. 2016 částku 600 000 Kč, dne 22. 8. 2016 částku 500 000 Kč, dne 26. 8. 2016 částku 200 000 Kč, dne 10. 10. 2016 částku 500 000 Kč, dne 26. 1. 2017 částku 500 000 Kč, dne 3. 2. 2017 částku 400 000 Kč. Žalobce dále uvedl, že žalovaný byl s dodáním díla v prodlení, dílo ani nedokončil a dne 23. 3. 2017 jen protokolárně předal žalobci. Žalobce měl pochybnosti o kvalitě díla i o tom, že veškeré jím uhrazené částky byly důvodně prostavěny. Nechal si vypracovat znalecký posudek, ze kterého vyplynulo, že provedené práce mají hodnotu 3 037 056 Kč a že dílo má řadu skrytých vad vyžadujících vícepráce. Žalobce požaduje po žalovaném vrácení rozdílu mezi uhrazenými částkami a prostavěnými částkami, tedy 2 747 882 Kč. Tuto částku žalovaný žalobci neuhradil ani přes předžalobní upomínku. Dne 30. 4. 2020 byl ve věci vydán platební rozkaz č.j. 15 C 65/2020-38, proti kterému podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odpor. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok, který žalobce po žalovaném uplatňuje, je neoprávněný a není po právu. Žalovaný uvedl, že mezi účastníky byla dne 21. 10. 2015 uzavřena smlouva o dílo. V průběhu provádění díla žalovaným se ukázalo, že projekt bude muset být z důvodu postupných nových a měněných požadavků žalobce průběžně upravován a měněn. V průběhu tzv. založení hrubé stavby došlo k první zásadní změně projektu a díla, neboť stavba musela být na základě pokynu žalobce umístěna o 20 cm výše, než podle zaměření původního projektu. Z pokynu žalobce bylo změněno dílo v rozsahu jiné šachty výtahu z důvodu změny dodavatele výtahu. Veškeré postupně žalobcem vynucované změny díla z důvodů výlučně na straně žalobce způsobily obrovský a nepřiměřený nárůst víceprací a nákladů na straně žalovaného, a to i v podobě pokut, které byly uděleny žalovanému ze strany příslušných úřadů a žalovaným zaplacených, jakož i způsobily nemožnost provádět dílo ve smluvních termínech a dodržet konečný termín dokončení a předání díla ve smlouvou sjednaném termínu do 31. 5. 2016. Předmět díla, tedy hrubá stavba, měla být žalovaným podle původní projektové dokumentace dokončena za 7 měsíců ode dne podpisu smlouvy, když však trvala o dalších několik měsíců déle a nemohla být z důvodu neustálých změn díla vyžadovaných žalobcem dokončena a vícepráce a náklady narůstaly, dohodli se účastníci na ukončení provádění díla žalovaným, na předání rozestavěné hrubé stavby žalobci a na vypořádání provedeného díla v rozsahu odpovídajícímu rozestavěné hrubé stavbě. Žalovaný z těchto důvodů nemohl být a ani nebyl v prodlení plnění díla, neboť prodlení bylo způsobeno prodlením žalobce. Žalovaný tedy nesouhlasí s tvrzením žalobce, že žalovaný byl v prodlení s dodáním díla. K předání rozestavěné hrubé stavby včetně staveniště a k zachycení rozestavěnosti hrubé stavby a jejímu vypořádání došlo po dohodě účastníků dne 23. 3. 2017 a to písemně Předávacím protokolem. Celému procesu plnění díla, jeho předání a podpisu předávacího protokolu byl přítomen a rovněž předávací protokol podepsal [titul] [jméno] [celé jméno svědka], který byl při plnění díla projektantem a technickým dozorem žalobce. Je zřejmé, že došlo ke konečnému vypořádání rozestavěné hrubé stavby mezi účastníky, ke kterému došlo jejich dohodou. Konečně žalovaný vznesl námitku promlčení uplatněného nároku. Následným podáním ze dne 14. 6. 2021 namítl žalovaný opožděné uplatnění práva vad díla dle § 2618 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) Ze Smlouvy o dílo soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 21. 10. 2015 mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem. Předmětem smlouvy byl závazek žalovaného provést dodávku hrubé stavby rodinného domu [anonymizováno] – [anonymizováno] 14 dle cenové nabídky [číslo] R [celé jméno žalobce] pdf., která je nedílnou přílohou smlouvy o dílo, kterou žalobce předal žalovanému. Žalovaný se zavázal provést dílo od října 2015 do 31. 5. 2016 v závislosti na meteorologických podmínkách během zimních měsíců roku 2016 Cena díla byla sjednána na částku 5 800 000 Kč, byla stanovena podle projektové dokumentace na základě cenové kalkulace žalovaného s tím, že cena je platná a zaručená žalovaným pro celé provádění díla. Cena díla nezahrnuje DPH. Vícepráce k dílu se žalovaný zavazuje provádět na základě objednávky žalobce a to v cenách uvedených v cenové kalkulaci žalovaného a odsouhlasených žalobcem. Cena víceprací a souhlas žalobce s cenou, splatností ceny a provedením víceprací budou zaznamenány do stavebního deníku. Žalovaný je povinen předat žalobci kopii stavebního deníku vždy po provedení záznamu do stavebního deníku. Žalovaný se zavázal opatřit na základě objednávky žalobce materiál k provedení víceprací s tím, že výše vícenákladů vyžaduje předchozí písemný souhlas žalobce. Výše vícenákladů bude zaznamenána do stavebního deníku a žalovaný je povinen předat žalobci kopii stavebního deníku vždy po provedení záznamu do stavebního deníku. K provádění vícepráce a odsouhlasení výše vícenákladů je třeba předchozí písemný souhlas žalobce. V případě, že neodsouhlasené vícepráce přesahují 10% výše díla, má žalobce právo odstoupit od smlouvy. Projektová dokumentace poskytnutá žalobcem je majetkem žalobce, který odpovídá za její správnost a je určena pouze pro potřeby spojené s provedením díla, nikoli pro díla jiná. Žalovaný je povinen vést ode dne převzetí staveniště o provádění díla a všech úkonech, které v souvislosti s jeho prováděním činí, stavební deník. Žalovaný je povinen uložit a zpřístupnit stavební deník v místě provádění. Staveništěm se rozumí hrubá stavba rodinného domu [anonymizována dvě slova]

14. Žalovaný je povinen vyklidit, uvést staveniště do odpovídajícího stavu a předat ho žalobci nejpozději 31. 5. 2016. Žalovaný je povinen vyzvat žalobce k prohlídce dokončených částí díla, které mají být v průběhu dalších prací zakryty nebo se stanou nepřístupnými, a to nejpozději 3 dny před započetím provádění dalších částí díla. Výzvu je žalovaný povinen učinit zápisem ve stavebním deníku. O předání díla bude mezi účastníky sepsán protokol. S obsahem protokolu musí souhlasit jak žalobce, jeho stavební dozor tak žalovaný. Z listiny„ [příjmení] kalkulace hrubá výstavba RD [anonymizováno]“ soud zjistil, že tuto cenovou kalkulaci vyhotovil dne 3. 9. 2015 žalovaný, adresoval jí žalobci, celková cena za zakázku byla 6 606 057,40 Kč, sleva pro nového klienta činila 805 939 Kč. Z listiny Transakční historie soud zjistil, že z účtu žalobce byla dne 3. 2. 2017 odepsána částka 400 000 Kč ve prospěch účtu [celé jméno svědka], dne 26. 1. 2017 byla odepsána částka 500 000 Kč ve prospěch účtu [celé jméno svědka], dne 10. 10. 2016 byla odepsána částka 500 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného, dne 22. 8. 2016 byla odepsána částka 500 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného, dne 18. 5. 2016 byla odepsána částka 600 000 Kč ve prospěch účtu [celé jméno svědka], dne 12. 5. 2016 byla odepsána částka 500 000 Kč ve prospěch účtu [celé jméno svědka], dne 18. 3. 2016 byla odepsána částka 500 000 Kč ve prospěch účtu [celé jméno svědka], dne 3. 2. 2016 byla odepsána částka 93 768,70 Kč ve prospěch účtu žalovaného, dne 3. 2. 2016 byla odepsána částka 500 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného, dne 11. 1. 2016 byla odepsána částka 141 170 Kč ve prospěch účtu žalovaného, dne 12. 11. 2015 byla odepsána částka 350 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného, dne 11. 11. 2015 byla odepsána částka 500 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného, dne 26. 8. 2016 byla odepsána částka 200 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného, dne 21. 3. 2016 byla odepsána částka 500 000 Kč ve prospěch účtu [celé jméno svědka]. Z listiny Předávací protokol soud zjistil, že jako strana předávající je označen žalovaný, jako strana přebírající žalobce, jako projektant stavby je označen [titul] [jméno] [příjmení]. V Předávacím protokolu je uvedeno, že projektovou dokumentaci, která je majetkem žalobce, zpracovala [právnická osoba] s.r.o. a tato byla základem provádění hrubé stavby a pro cenovou kalkulaci v souladu se Smlouvou o dílo ze dne 21. 10. 2015. Dále je v Předávacím protokolu uvedeno, v části II. Údaje o rozestavěné hrubé stavbě, že stavba byla předána v rozsahu dle příloh 1) výkaz výměr chybějící stavby zajištěný spol. s.r.o., 2) položkový rozpočet ref. [číslo] z 3. 9. 2015, 3) fotodokumentace v elektronické podobě, 4) protokol o souladu s projektovou dokumentací. V předávacím protokolu je v této části II. dále uvedeno, že rozestavěná hrubá stavba je provedena ve standardní kvalitě, podle projektové dokumentace, obvyklými a odpovídajícími stavebními postupy a za použití obvyklých materiálů odpovídajících příslušným platným stavebně právním předpisům a normám, bez vad bránících řádnému a plynulému pokračování ve stavbě. Objednatel (žalobce) přebírá stavbu tak, jak stojí a leží ke dni předání. V části V. Závěr Předávacího protokolu je uvedeno, že bylo shledáno, že rozestavěná hrubá stavba je provedena řádně v souladu s projektovou dokumentací. Rozestavěná hrubá stavba byla žalobcem průběžně hrazena žalovanému, což podpisem protokolu žalobce a žalovaný potvrzují. Na ukončení provádění hrubé stavby žalovaným se žalobce a žalovaný dohodli, aby mohl v hrubé stavbě pokračovat nový zhotovitel vybraný žalobcem, který svým jménem a na základě samostatné dohody s žalobcem hrubou stavbu dokončí, a to za podmínek, které si samostatně sjednají, včetně sjednání ceny za dokončení hrubé stavby, odpovědnosti za vady stavby a stanovení záruční doby za stavbu. Podpisem tohoto protokolu, tedy převzetím rozestavěné hrubé stavby a staveniště od žalovaného přebírá žalobce odpovědnost za veškeré další škody či vady způsobené na rozestavěné hrubé stavbě. Předáním a převzetím podle tohoto protokolu jsou vypořádána práva a povinnosti žalobce a žalovaného k rozestavěné hrubé stavbě. Předávací protokol byl dne 23. 3. 2017 podepsán žalobcem, generálním ředitelem žalovaného [celé jméno svědka] a projektantem stavby [titul] [jméno] [příjmení]. Ze Znaleckého posudku [číslo] 2017, který den 23. 5. 2017 zpracoval [celé jméno znalce], znalec pro obory stavebnictví a ekonomika, odvětví stavby obytné, průmyslové, zemědělské, ceny a odhady nemovitostí, specializace tepelné izolace, tovární komíny, soud zjistil, že dílo trpí řadou vad, které se budou muset odstranit a jež povedou k vícenákladům stavby, když vady jsou podrobně popsány v posudku. Odhad celkové ceny provedených prací činí 3 037 056 Kč. Odhad je použit z toho důvodu, že znalci není známé skutečné provedení zakrytých konstrukcí a pracuje jen s projektem a dále, že nejsou uvažovány vícepráce a méněpráce. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že stavba nebyla dokončena, jednalo se o hrubou stavbu. Vadou je i nedodělek. Žalobce není odborníkem, a proto všechny vady pro něho byly vadami skrytými. Investor, technický dozor a autorský dozor způsobil na stavbě spoustu vad, neboť nedodržoval správné technologické postupy. Projektovou dokumentaci zpracovávala společnot [právnická osoba] Žalobce znalci stavbu zpřístupnil a povolil mu ji fotograficky zadokumentovat. Pokyny k tomu, jaké podklady má či nemá znalec použít, žalobce nemohl znalci dát, protože věci nerozumí. Znalec nezkoumal ceny žalovaného. V dodatku [číslo] Znaleckého posudku [číslo] – 11/ 2017, který dne 21. 4. 2022 zpracoval znalec [celé jméno znalce], znalec uvedl, že průměrný spotřebitel nemohl v daném čase přijít sám na žádné nedodělky, protože nemá stavební vzdělání. Cena takových nedodělků je 0 Kč Cena nedodělků, na které mohl přijít jen odborník, činí 2 762 944 Kč, a to jen u stavebních konstrukcí, které jsou viditelné a měřitelné bez sond. Cena vad provedených prací je 2 762 944 Kč bez DPH. V dodatku [číslo] Znaleckého posudku [číslo] – 11/ 2017, který dne 3. 11. 2022 zpracoval znalec [celé jméno znalce], znalec uvedl, že cena bez vad provedených prací na stavbě je částka v rozmezí od 2 457 056 Kč do 3 037 056 Kč Cena vadně provedených prací na stavbě v roce 2017 činila 175 035,98 Kč Cena prací, které na stavbě nebyly v roce 2017 provedeny vůbec, činí 2 587 908,02 Kč. Vyčíslená část v původním posudku nepředstavuje rozdíl mezi tím, co bylo zhotoviteli zaplaceno za cenu díla a cenou skutečně provedených prací. Do ceny skutečně provedených prací nejsou započteny práce, kterým jsou vytýkány vady, ale jen některé. Z Předžalobní upomínky ze dne 17. 12. 2019, která byla žalovanému odeslána dne 18. 12. 2019 doporučenou poštou, což je prokázáno Podacím lístkem, soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce sdělila žalovanému, že žalobce uhradil z titulu smlouvy o dílo celkem 5 684 938 Kč, prostavěno bylo pouze cca 2,7 milionu Kč. Rozdíl mezi těmito částkami činí jistinu dluhu žalovaného vůči žalobci, další 1 711 000 Kč činí penále. Žalobce žalovaného vyzval, aby do 10. 1. 2020 navrhl oboustranně přijatelné řešení, jinak bude podána žaloba. Z listiny„ Odpověď na předžalobní upomínku“ ze dne 13. 1. 2020, sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] soud zjistil, že právní zástupce žalovaného reagoval na předžalobní upomínku žalobce ze dne 17. 12. 2019. Žalovaný uvedl, že žalobce po něm nárokuje částku 4 695 938 Kč, když tato částka se skládá z jistiny 2 984 938 Kč a penále 1 711 000 Kč. Právní zástupce žalovaného právní zástupkyni žalobce sdělil, že žalovaný nárok žalobce neuznává ani z části, považuje ho za neoprávněný a to zejména z důvodu, že provádění díla bylo žalobcem průběžně hrazeno v návaznosti právě na skutečnou prostavěnost stavby a definitivní vypořádání veškerých práv a povinností bylo účastníky stvrzeno při předání a převzetí díla, když účastníci shodně prohlásili, že považují veškerá práva a povinnosti související se smlouvou o dílo za vypořádané. Tato listina byla právní zástupkyni žalobce zaslána dne 17. 1. 2020 doporučenou poštou, což je prokázáno Podacím lístkem. Z Úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [číslo], soud zjistil, že předmětem podnikání žalovaného je od 7. 8. 2001 specializovaný maloobchod – stavební materiál, od 12. 8. 2004 dokončovací stavební práce a od 4. 3. 2005 provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Z listiny„ Certifikát pojištění“ ze dne 11. 4. 2012 soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřela s žalovaným jako pojistníkem a pojištěným pojistnou smlouvu č. [tel. číslo] s rozsahem pojištění: odpovědnost za škody způsobené provozní činností a s pojištěnou činností: velkoobchod a maloobchod dřevem, stav. materiály a nátěr. hmotami, limit pojistného plnění z jedné pojistné události činí 5 000 000 Kč, smlouva byla sjednána s počátkem pojištění 15. 3. 2012 na dobu neurčitou. Z listiny„ Protokol o souladu stavby s projektovou dokumentací“ ze dne 27. 3. 2017 soud zjistil, že tento protokol vypracoval autorizovaný architekt [titul] [jméno] [příjmení], týká se stavby: hrubá stavba rodinného domu [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], objednatelem stavby je žalobce, zhotovitelem stavby je žalovaný, prováděcí projekt zpracovala v dubnu 2015 společnost [právnická osoba]. K datu protokolu byla vyhotovena hlavní budova v rozsahu uvedeném v protokolu, bez objektu [anonymizováno] a [anonymizováno] zádveří a garáž. V protokolu je uvedeno, že v průběhu založení stavby bylo na žádost investora dohodnuto, že stavba bude umístěna o 20 cm výše. Rozměry stavby odpovídají dokumentaci. Rozměry a světlé výšky místnosti odpovídají prováděcímu projektu. Oproti prováděcímu projektu byla provedena jinak šachta výtahu, z důvodu změny dodavatele výtahu, vyvolané investorem. Vodorovná interiérová izolace (těžká plovoucí podlaha) nebyla součástí odsouhlaseného rozsahu hrubé stavby. Z listiny„ Krycí list rozpočtu“ ze dne 27. 4. 2017 soud zjistil, že se tato listina týká stavby RD [anonymizováno] – dokončení hrubé stavby, náklady z rozpočtu činí 2 857 035,43 Kč, DPH ve výši 15% činí 428 555,31 Kč, cena s DPH činí 3 285 590,74 Kč. Listina není podepsána ani datována projektantem, zpracovatelem, objednavatelem ani zhotovitelem. Z listiny„ Rekapitulace rozpočtu“ ze dne 27. 4. 2017 soud zjistil, že tato listina se týká stavby RD [anonymizováno] – dokončení hrubé stavby, celkové náklady za stavbu sestávající z nákladů z rozpočtu a z ostatních nákladů činí 2 857 035,43 Kč. Z listiny„ Rozpočet“ ze dne 27. 4. 2017 soud zjistil, že tato listina se týká stavby RD [anonymizováno] – dokončení hrubé stavby, náklady z rozpočtu činí 2 857 035,43 Kč. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dne 5. 5. 2017 soud zjistil, že žalobce se žalovaného dotazoval, zda žalovaný akceptuje výpočet neprostavěné části domu [anonymizována dvě slova] jako základ ke konečnému finančnímu vyrovnání mezi účastníky a žalovaný žalobci oznámil, že s výpočtem nesouhlasí a dle jeho záznamů jsou závazky a pohledávky mezi účastníky vypořádány. Z e-mailové komunikace ze dne 28. 4. 2017 soud zjistil, že de [jméno] [příjmení] zaslal [právnická osoba] ke kontrole rozpočet na dokončení hrubé stavby, který neobsahuje výplně otvorů ve fasádě. E-mailem následně zaslal [jméno] [jméno] [příjmení] žalobci a v kopii generálnímu řediteli žalovaného [celé jméno svědka] výpočet neprostavěné části objektu na základě rozpočtového programu. Uvedl, že z toho je třeba odečíst materiál, který je uložen na stavbě (polystyren, izolace apod.). Z listiny„ Souhrnný list stavby“ ze dne 27. 4. 2017 soud zjistil, že tato listina se týká stavby RD [anonymizováno] – [anonymizováno] 14, náklady z rozpočtů činí 2 857 035,43 Kč, 15% DPH činí 428 555,31 Kč, cena s DPH činí 3 285 590,74 Kč. Listina není podepsána ani datována projektantem, zpracovatelem, objednavatelem ani zhotovitelem. Z listiny„ Rekapitulace objektů stavby“ ze dne 27. 4. 2017 soud zjistil, že tato litina se týká stavby RD [anonymizováno] – dokončení hrubé stavby, celkové náklady za stavbu sestávající z nákladů z rozpočtů a z ostatních nákladů činí 2 857 035,43 Kč bez DPH a 3 285 590,74 Kč s DPH. Z e-mailu žalovaného, který byl dne 28. 12. 2016 zaslán žalobci, soud zjistil, že žalovaný jako přílohu e-mailu zaslal žalobci dva dokumenty, a co [příjmení] kalkulaci na dostavbu domu žalobce a Rekapitulaci nákladů [anonymizována dvě slova]. Žalovaný se žalobci omluvil za prodlení, které vzniklo v průběhu stavby a sdělil mu, že stavbu rodinného domu by rád dokončil a požádal žalobce, aby mu v lednu 2017 sdělil, zda bude s žalovaným i nadále spolupracovat či nikoli. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a [jméno] [jméno] [příjmení] ze dne 6. 3. 2017 soud zjistil, že žalobce sdělil arch. [jméno] [příjmení], že se zavěšením měl problém statik ze stavebního úřadu při kontrole a [jméno] [jméno] [příjmení] odpověděl žalobci, že dle projektu by měl jít věnec cca 30 cm do zdiva a vypadá to, že to není přes zdivo dotaženo tak daleko a pan [příjmení] vznesl dotaz na pana [celé jméno svědka]. Z e-mailu ze dne 4. 3. 2017 soud zjistil, že žalovaný oznámil žalobci, že na základě oboustranné ztráty důvěry žalovaný žalobci sděluje, že stavba rodinného domu byla ze strany žalovaného ukončena k 28. 2. 2017 a navrhl předání staveniště v co nejkratším termínu. Z výslechu svědka [titul] [jméno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že vypracoval projekt domu, který předal rakouským projektantům, kteří zajišťovali stavební povolení. Na základě studie zpracovala brněnská kancelář projekt pro provedení stavby. Projekt pro provedení stavby si objednával přímo žalobce. Svědek pak s žalobcem prováděl konzultace, jezdil na stavbu domu, jeho úkolem byla kontrola tvaru a vzhledu objektu, jestli odpovídá studii a stavebnímu povolení. Na základě požadavku žalobce svědek k původnímu výkazu výměru a stavu stavby zpracoval i kontrolní výkaz výměr a stavu stavby, ten žalobci předal. Dalších jednání mezi účastníky se svědek neúčastnil. Dále svědek uvedl, že na stavbě došlo k časové prodlevě proti harmonogramu a byly tam drobné změny a odchylky od původní dokumentace, což svědek zahrnul do Protokolu o souladu stavby s projektovou dokumentací, kterou rozeslal oběma účastníkům. Svědek dále uvedl, že projektovou dokumentaci dělala firma [právnická osoba], která ji konzultovala s ateliérem, kde pracuje svědek, proto svědek prováděcí dokumentaci znal. Svědek uvedl, že neviděl smlouvu o dílo ze dne 21. 10. 2015 a neví, jaká cenová nabídka byla ke smlouvě o dílo připojena. Změny, které na stavbě nastaly, uvedl svědek v Protokolu souladu stavby s projektovou dokumentací. Vícepráce a náklady na ně byly domlouvány napřímo mezi žalobcem a žalovaným. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že je od roku 2005 generálním ředitelem žalovaného. Žalovaný předal žalobci stavbu v březnu 2017 a veškeré závazky mezi účastníky byly vyrovnány. Žalobce či jeho právní zástupce nikdy nevytýkali žalovanému, že by na stavbě byly nějaké vady či to, že by na stavbě nebyly provedeny nějaké práce, které měly být dle smlouvy uzavřené mezi účastníky provedeny. Stavba nebyla a ani nemohla být provedena podle původní projektové dokumentace, neboť na stavbě docházelo k řadě změn, které byly dohodnuty mezi stavbou a investorem při kontrolních dnech. Hrubá stavba byla dokončena tak, jak je uvedeno v předávacím protokolu. V předávacím protokolu jsou zaznamenány i vady díla, které žalovaný předal žalobci. Projektovou dokumentaci pro stavební povolení objednal žalobce. [ulice] povolení zajišťoval objednatel. Po předání stavby žalobce u žalovaného vady díla neuplatnil. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že je zaměstnankyní žalovaného od roku 2004, pracuje na obchodním oddělení. Uvedla, že mezi účastníky byla podepsána smlouva na stavbu hrubé stavby rodinného domu, na zhotovování smlouvy se svědkyně nepodílela. Neví, kdo zhotovil projektovou dokumentaci, žalovaný ji nedělal. Neví, jak stavba probíhala, ani proč se zastavila, ani co se se zastavenou stavbou dělo dál. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že svědek je OSVČ a pracoval na základě dohody pro žalovaného na stavbě žalobce, dělal tam předáka. Na stavbě byl veden stavební deník a svědek do něho často činil zápisy. Svědek popsal problémy, které se na stavbě vyskytly. Stavba skončila ve stavu nedodělané hrubé stavby. Svědek se předání stavby žalobci nezúčastnil. Veškeré pokyny, jak má stavba probíhat, uděloval svědkovi pan [celé jméno svědka]. Při předání stavby žalobci byly na stavbě nedodělky, ale svědek přesně neví, co bylo v rozpočtu. Po předání stavby žalobce svědka nekontaktoval ohledně toho, že by na stavbě byly nějaké problémy. Z účastnického výslechu jednatele žalovaného [celé jméno svědka] soud zjistil, že stavba byla velmi komplikovaná a žalovanému se do ní nechtělo. Stavbu měl na starosti pan [celé jméno svědka], bližší podrobnosti neví. Po skončení stavby žalobce ani nikdo jiný neuplatnil u jednatele žalovaného vady, nedodělky nebo nedostatky stavby. Dále soud provedl důkaz stavebním deníkem. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2587 OZ dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 a násl. OZ, kterou se žalovaný jako zhotovitel zavázat provést pro žalobce dodávku hrubé stavby rodinného domu [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] dne cenové nabídky [číslo] R [celé jméno žalobce], která je nedílnou přílohou smlouvy o dílo a byla předána žalovanému žalobcem. Žalobce se zavázal zaplatit sjednanou cenu 5 800 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že hrubou stavbu rodinného domu [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] prováděl žalovaný podle projektové dokumentace, kterou si nechal zpracovat žalobce na své náklady. Dále bylo v řízení prokázáno, že v průběhu realizace stavby hrubé stavby prováděl žalovaný změny hrubé stavby, oproti původní projektové dokumentaci, které požadoval žalobce a takto to bylo mezi účastníky dohodnuto. Toto je prokázáno i zápisy ve Stavebním deníku. Žalovaný hrubou stavbu za cenu díla zaplacenou žalobcem provedl a žalobci ji předal dne 23. 3. 2017 ve stadiu rozestavěné hrubé stavby, což si účastníci dohodli a toto je prokázáno Předávacím protokolem o předání rozestavěné hrubé stavby včetně staveniště zhotovitelem a jejím převzetím objednatelem ze dne 23. 3. 2017. [příjmení] určená na dílo byla vyčerpána, neboť v průběhu stavby docházelo k operativním změnám projektu ze strany žalobce, podmínky stavby byly náročné a obtížné, což nuceně vyvolávalo vynakládání dalších vícenákladů a vedlejších souvisejících nákladů ze strany žalovaného. Žalobce souhlasil s tím, že hrubou stavbu dokončí a další stavbu provede již místní firma. Výše uvedené je prokázáno Předávacím protokolem o předání rozestavěné hrubé stavby včetně staveniště zhotovitelem a jejím převzetím objednatelem ze dne 23. 3. 2017, který podepsali oba účastníci a [titul] [příjmení], kde v čl. V. Závěr je uvedeno:„ Bylo shledáno, že rozestavěná hrubá stavba je provedena řádně v souladu s projektovou dokumentací. Rozestavěná hrubá stavba byla objednatelem průběžně hrazena zhotoviteli, což podpisem protokolu objednatel a zhotovitel potvrzují. Na ukončení provádění hrubé stavby zhotovitelem se objednatel a zhotovitel dohodli, aby mohl v hrubé stavbě pokračovat nový zhotovitel vybraný objednatelem, který svým jménem a na základě samostatné dohody s objednatelem hrubou stavbu dokončí, a to za podmínek, které si samostatně sjednají, včetně sjednání ceny za dokončení hrubé stavby, odpovědnosti za vady stavby a stanovení záruční doby za stavbu. Podpisem tohoto protokolu, tedy převzetím rozestavěné hrubé stavby a staveniště od zhotovitele přebírá objednatel odpovědnost za veškeré další škody či vady způsobené na rozestavěné hrubé stavbě. Zhotovitel doporučuje objednateli sjednat pojištění stavby v minimálním rozsahu kryjícím veškeré škody a rizika rozestavěné hrubé stavby, neboť předáním rozestavěné hrubé stavby a staveniště přechází nebezpečí vzniku škody a vad ze zhotovitele na objednatele a zhotovitel již neodpovídá objednateli ani třetím osobám za vady a škodu, která na rozestavěné hrubé stavbě vznikne. Předáním a převzetím podle tohoto protokolu jsou vypořádána práva a povinnosti objednatele a zhotovitele k rozestavěné hrubé stavbě.“. Výslechem svědka [titul] [jméno] [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že tento svědek zpracoval pro žalobce jako autorský dozor pouze studii, nikoli projekt, kterou předal projektantům, kteří pro žalobce zajišťovali stavební povolení. Svědek uvedl, že projekt pro provedení stavby si objednával přímo žalobce u brněnské firmy, jejíž název už si svědek nepamatoval, dále svědek uvedl, že byly drobné změny a odchylky od původní dokumentace a došlo ke změně v souvislosti s . Dále svědek uvedl, že neví, jaká cenová nabídka žalovaného byla přiložena ke smlouvě o dílo, neboť viděl více cenových nabídek a rovněž uvedl, že nikdy nevyčíslil vícepráce a vícenáklady a ani je neumí odhadnout, neboť toto bylo domlouváno přímo mezi účastníky. Dále uvedl, že pokud česká firma staví v, jsou zvýšené nároky oproti stavbám prováděným českou firmou v České republice a uvedl, že skutečnost, že se stavba provádí v  podle rakouských právních předpisů, podle rakouského hospodářství a rakouských cen nijak nezohledňoval. Výslechem svědka [celé jméno svědka] vzal soud za prokázané, že hrubá stavba nebyla a ani nemohla být provedena podle původní projektové dokumentace, neboť změny stavby byly domlouvány mezi účastníky přímo na stavbě při kontrolních dnech a na cenu prováděné hrubé stavby měly dopady vícepráce. Dále svědek uvedl, že stavební povolení zajišťoval žalobce, projekt přímo pro žalobce vypracoval rakouský architekt, projektový inženýr a dále, že projektová dokumentace nebyla úplně kvalitní s tím, že se účastníci z těchto důvodů dohodli, že tento problém vyřeší vícepracemi. Výslechem svědka [celé jméno svědka] vzal soud za prokázané, že žalovaný v průběhu realizace díla občas přivezl na stavbu nový výkres, který zohledňoval změny stavby po dohodě žalobce či [titul] [jméno] [jméno] [příjmení] a žalovaného, svědek potvrdil změny stavby v průběhu její realizace a dále svědek uvedl, že žalobce měl trvalý přístup na stavbu, který několikrát týdně využíval. Svědek uvedl, že neznal smlouvu o dílo, viděl projektovou dokumentaci, ale nevěděl, kdo ji zpracoval a pro koho a také uvedl, že se na něj nikdo neobrátil ve věci vad stavby. Účastnickým výslechem jednatele žalovaného [celé jméno svědka] vzal soud za prokázané, že před zahájením hrubé stavby se jednatel žalovaného setkal s žalobcem v místě provádění díla a společně hodnotili složitosti hrubé stavby. Dále uvedl, že se s žalobcem viděl v kanceláři žalvoaného i po předání hrubé stavby. Na základě výše uvedených důkazů soud dospěl k závěru, že hrubou stavbu žalovaný prováděl podle projektové dokumentace, kterou si nechal zhotovit na své náklady žalobce a v průběhu realizace hrubé stavby byly pravidelně prováděny změny hrubé stavby, které požadoval žalobce a tyto změny na požadavky žalobce reagovaly, když se v tomto důsledku měnila či zpřesňovala původní projektová dokumentace. Jak z výše uvedeného vyplývá, žalovaný neporušil své povinnosti ze smlouvy o dílo, když prodlení bylo způsobeno změnami pokynů na straně žalobce. Žalobce v průběhu řízení nepředložil projektovou dokumentaci a dokumentaci skutečného provedení hrubé stavby či předané rozestavěné hrubé stavby, rovněž v průběhu řízení nedošlo ke ztotožnění smlouvy o dílo s projektovou dokumentací, podle které byla hrubá stavba prováděna. Opírá-li žalobce svůj nárok uplatněný žalobou o znalecký posudek [číslo] 2017, který dne 23. 5. 2017 zpracoval znalec [celé jméno znalce], pak z něj vyplývá, že objednatel, tedy žalobce, si vymínil, že znalec nebude zkoumat správnost a úplnost projektové dokumentace – viz. čl. 2, bod 15 znaleckého posudku a dále ze znaleckého posudku nevyplývá, jakou konkrétní projektovou dokumentaci žalobce znalci předložil – viz. čl. 2 znaleckého posudku. Dále ze znaleckého posudku vyplývá, že žalobce znalci předložil smlouvu a předávací protokol (jen návrh) bez data a podpisů – viz. čl. 1, bod [číslo] znaleckého posudku a vymínil si, že znalec nebude provádět sondy do konstrukcí, takže místní šetření dne 9. 5. 2017 bylo znalcem vedeno pouze vizuálně – viz. čl. 2, bod 2, bod 9 a bod 12 znaleckého posudku. Znalec neuvažoval a nezohledňoval případné méněpráce či vícepráce. Dále je ve znaleckém posudku uvedeno, že znalec považuje informace žalobce o dílu jen jako jeho prohlášení – viz. čl. 1, bod [číslo] znaleckého posudku a dále, že znalec vzal pouze jako tvrzení objednatele – výchozí premisu, že dílo, ve kterém ho nalezl pří místním šetření dne 9. 5. 2017 je ve stavu, v jakém ho žalovaný opustil – viz. čl. 2, bod 2 znaleckého posudku. V čl. 2, bod 9 znaleckého posudku znalec uvedl, že tento znalecký posudek má jen omezenou vypovídací schopnost o provedeném dílu. V čl. 2 znaleckého posudku je uvedeno, že znaleckým závěrem není znalecké určení k položenému zadání objednatele (žalobce), nýbrž odhad s vysvětlením. Ve znaleckém posudku je uvedeno, že slovo odhad je použito z toho důvodu, že znalci není známé skutečné provedení zakrytých konstrukcí a pracuje jen s projektem, a také z toho důvodu, že nejsou uvažovány vícepráce a méněpráce. Výslech znalce [celé jméno znalce] prakticky nic nového nepřinesl, když znalec nedokázal odpovědět na položené dotazy, často uváděl, že„ neví“ či že si„ nevzpomene“. Potvrdil, že od žalobce neměl k dispozici věrohodné podklady, potvrdil, že neměl k dispozici podepsané znění smlouvy o dílo či předávací protokol, sám si tyto listiny neopatřil ani si je nevyžádal od žalovaného jako zhotovitele díla, kterého vůbec nekontaktoval. Znalec uvedl, že neví, jakou projektovou dokumentaci měl k dispozici, zda docházelo v průběhu realizace díla ke změnám stavby, uvedl, že neměl k dispozici dokumentaci skutečného provedení stavby a dále uvedl, že mu není nic známo o vícepracích či méněpracích. Dále uvedl, že neví, co se dělo na stavbě mezi 23. 3. 2017 až 9. 5. 2017 a že neoceňoval materiál zbylý na místě stavby. Dodatky znaleckého posudku [číslo] č 2 rovněž nepřinesly nová zjištění a skutečnosti, když znalec uvedl, že podklady pro zpracování znaleckého posudku nedoplňoval ani neupřesňoval a pouze uvedl, že znaleckým posudkem a jeho dodatky [číslo] [číslo] byly oceněny nedodělky, tedy zjevné vady, nikoli vady skryté. Vzhledem k obsahu znaleckého posudku, jeho obou dodatků i výslechu znalce, který znalecký posudek i oba dodatky zpracoval, soud dospěl k závěru, že tyto důkazy neprokazují tvrzený nárok žalobce uplatněný žalobou. Podle § 2615 odst. 1 OZ dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle § 2615 odst. 2 OZ o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Podle § 2617 OZ má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti. Podle § 2618 OZ soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. Podle § 2629 odst. 1 OZ soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních. Zhotovitel odpovídá za vady, které má dílo v době předání. Za vady vzniklé později zhotovitel neodpovídá, s výjimkou případů, kdy vadu způsobil porušením svých povinností (§ 2617 OZ). Základním předpokladem vzniku práv objednatele z vadného plnění je řádné a včasné oznámení vady zhotoviteli a v návaznosti na to volba práva z vadného plnění (§ 2615 odst. 2 OZ ve spojení s § 2106 a § 2107 OZ). Z právního jednání objednatele, kterým notifikuje vadu díla, respektive činí volbu práva z vadného plnění, musí být z hlediska obecného požadavku na určitost a srozumitelnost právního jednání jednoznačně zřejmé, o jakou vadu se jedná, a jaké právo z vadného plnění si ve vztahu k té které vadě zvolil. To, že žalobce neuplatnil řádně a včas údajné vady díla, je mimo jiné prokázáno svědeckou výpovědí [celé jméno svědka], který uvedl, že žalobce či jeho právní zástupce nikdy nevytýkali žalovanému vady díla či to, že by na stavbě nebyly provedeny nějaké práce, které byly mezi účastníky sjednány. Rovněž jednatel žalovaného [celé jméno svědka], který byl slyšen jako účastník řízení, uvedl, že žalobce či kdokoli jiný neuplatnil u žalovaného vady, nedodělky nebo nedostatky stavby. V případě zjevných vad měl žalobce podle § 2618 OZ oznámit žalovanému údajné zjevné vady bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla. Zjevnými vadami jsou též zásadně i nedodělky (viz. [příjmení], Ondřej. § [číslo] (Oznámení zjištěných vad). In: [obec], [jméno], Výtisk, [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (1.aktualizace). [nakladatelství], 2022, marg. [číslo]). V případě skrytých vad měl žalobce podle § 2629 OZ oznámit žalovanému údajné skryté vady bez zbytečného odkladu po té, co je mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od předání stavby. Skrytou vadou se rozumí vada, jež není vadou zjevnou a žalobce ji nezjistil nebo nemohl zjiostit až do převzetí díla (viz. [příjmení], § [číslo] (Oznámení skryté vady). In: [obec], [jméno], Výtisk, [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (1.aktualizace). [nakladatelství], [rok], marg. [číslo]). Žalobcem podpisem Předávacího protokolu prohlásil, že„ rozestavěná hrubá stavba je provedena řádně v souladu s projektovou dokumentací“. Žalobce uvedl, že vady díla vytkl žalovanému e-mailem ze dne 5. 5. 2017, který mu odeslal. Obsahem tohoto e-mailu je dotaz na žalovaného, zda akceptuje výpočet neprostavěné části domu [anonymizována dvě slova] jako základ ke konečnému finančnímu vyrovnání mezi účastníky. Žalovaný na tento e-mail žalobce reagoval tentýž den e-mailem, ve kterém žalobci sdělil, že žalovaný s výpočtem nesouhlasí a závazky a pohledávky byly mezi účastníky vypořádány. Oznámení vad díla (vytknutí vad díla) musí obsahovat označení vady či oznámení, jak se vada projevuje. Opožděné vytknutí vady, tedy nevytknutí vady v subjektivní a objektivní lhůtě, má za následek efektivní promlčení případného práva z vadného plnění (viz. , . § 1921 (Vytknutí vady). In: [obec], [jméno], Výtisk, [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník.

2. Vydání (1. Aktualizace). [nakladatelství], [rok], marg. [číslo]). Soud dospěl k závěru, že e-mail ze dne 5. 5. 2017 není z hlediska formy a obsahu vytčením vadného plnění podle § [číslo] či podle § 2629 OZ. Z obsahu tohoto e-mailu je zřejmé, že žalobce e-mailem nemyslel oznámení či vytčení vad podle výše uvedených ustanovení OZ. Navíc žalobce v tomto e-mailu odkazuje na podklady vypracované [titul] [jméno] [jméno] [příjmení], které nebyly zpracovány v souladu s reálnými podklady o skutečném provedení hrubé stavby, což sám [titul] [jméno] [jméno] [příjmení] uvedl ve své svědecké výpovědi. V řízení bylo prokázáno, že účastníci se na předání a vypořádání hrubé stavby v rozestavěném stavu dohodli, což je prokázáno předávacím protokolem, který oba účastníci podepsali. Žalobce tedy vědomě na základě své svobodné vůle převzal hrubou stavbu ve fázi rozestavěnosti, což bylo oběma účastníkům známo. Důsledkem této dohody mezi účastníky je ukončení smluvního vztahu, který byl založen smlouvou o dílo a mezi účastníky došlo k vzájemnému vypořádání práv a povinností účastníků k rozestavěné hrubé stavbě, což je i uvedeno v Předávacím protokolu. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaná částka představuje rozdíl mezi částkami, které v součtu žalobce žalovanému zaplatil a částkou představující hodnotu prostavěné části díla. V průběhu řízení pak žalobce tvrdil, že částka, která je předmětem žaloby, je i nárokem z vad díla, konkrétně pak slevou z ceny díla, jejíž důvod a výši žalobce doložil znaleckým posudkem, se kterým do té doby nebyl žalovaný seznámen. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce žalovanému vady díla do podání žaloby někdy vytkl tak, jak stanoví § 2618 OZ pro vady zjevné a § 2629 OZ pro vady skryté. Pokud žalobce tvrdí, že žalovaná částka představuje částku, která na díle nebyla prostavěna, tedy chybějící části díla, pak se jedná o vady zjevné. Tyto zjevné vady měl žalobce žalovanému oznámit v souladu s ustanovením § 2618 OZ bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla. To žalobce neučinil. Jelikož žalovaný vznesl námitku opožděného uplatnění práva z vad díla, soud právo z vadného plnění nemohl žalobci přiznat. V průběhu řízení žalobce netvrdil ani neprokazoval, které vady díla byly vadami skrytými a které byly vadami zjevnými. Nakonec žalobce tvrdil, že všechny vady díla jsou vadami skrytými, tedy žalovaná částka představuje nárok žalobce vůči žalovanému ze skrytých vad a k tomuto svému tvrzení navrhl žalobce [příjmení] [číslo] [číslo] ke Znaleckému posudku. Vady, které žalobce žalovanému vytýká, jsou nedodělky, které byly a musely být účastníkům zřejmé při předání díla Předávacím protokolem ze dne 23. 3. 2017. Soud dospěl k závěru, že se tedy jedná o vady zjevné, na které se aplikuje ustanovení § 2618 OZ. Na základě Smlouvy o dílo ze dne 21. 10. 2015 došlo mezi žalovaným jako zhotovitelem a žalobcem jako objednatelem k předání díla dne 23. 3. 2017, a to Předávacím protokolem o předání rozestavěné hrubé stavby včetně staveniště žalovaným a jejím převzetím žalobcem dne 23. 3. 2017. Dne 23. 5. 2017 byl na základě objednávky žalobce zpracován znaleckým posudkem znalcem [celé jméno znalce], tudíž údajné vady díla zjistil žalobce nejpozději dne 23. 5. 2017 a údajné vady díla oznámil žalobce žalovanému poprvé předžalobní upomínkou ze dne 17. 12. 2019, tedy více jak 2 roky po té, kdy vady díla byly zjištěny a více jak 2 roky po předání díla. Námitka žalovaného ve věci opožděného uplatnění práva vad díla podle § 2618 OZ je tedy důvodná. Vzhledem k výše uvedeným důvodům proto soud žalobu zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem I. výroku rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když ve věci úspěšnému žalovanému soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 344 063,50 Kč. Tato částka se skládá z odměny za právní zastoupení žalovaného advokátem dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 279 850 Kč za 14,5 úkonů právní služby po 19 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 12. 6. 2020, námitka žalovaného opožděného uplatnění práva vad díla ze dne 14. 6. 2021, účast na jednání před soudem dne 14. 6. 2021, účast na jednání před soudem dne 5. 1. 2022, účast na jednání před soudem dne 21. 3. 2022 – 2 úkony, jednání trvalo od 9.00 hodin do 11.20 hodin, návrh žalovaného na doplnění dokazování ze dne 5. 4. 2022, účast na jednání před soudem dne 4. 5. 2022 – 2 úkony, jednání trvalo od 9.00 hodin do 11:08 hodin, účast na jednání před soudem dne 7. 6. 2022, účast na jednání před soudem dne 12. 7. 2022, účast na jednání před soudem dne 6. 10. 2022, účast na jednání před soudem dne 24. 11. 2022, účast při vyhlášení rozsudku dne 1. 12. 2022 – ½ úkon), z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 4 500 Kč za 15 úkonů právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 12. 6. 2020, námitka žalovaného opožděného uplatnění práva vad díla ze dne 14. 6. 2021, účast na jednání před soudem dne 14. 6. 2021, účast na jednání před soudem dne 5. 1. 2022, účast na jednání před soudem dne 21. 3. 2022 – 2 úkony, jednání trvalo od 9.00 hodin do 11.20 hodin, návrh žalovaného na doplnění dokazování ze dne 5. 4. 2022, účast na jednání před soudem dne 4. 5. 2022 – 2 úkony, jednání trvalo od 9.00 hodin do 11:08 hodin, účast na jednání před soudem dne 7. 6. 2022, účast na jednání před soudem dne 12. 7. 2022, účast na jednání před soudem dne 6. 10. 2022, účast na jednání před soudem dne 24. 11. 2022, účast při vyhlášení rozsudku dne 1. 12. 2022), a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z náhrady za 21% DPH ve výši 59 713,50 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za 2 úkony právní služby – a) vyjádření žalovaného ve věci samé ze dne 18. 3. 2020. Takové vyjádření není obsahem spisu, žaloba napadla teprve dne 20. 3. 2020; b) písemný závěrečný návrh žalovaného ze dne 5. 10. 2022 – tento úkon učinil žalovaný o své vlastní vůli, nikoli k výzvě soudu. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem, uložil soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. žalobci, aby náhradu nákladů řízení zaplatil k rukám právního zástupce žalovaného.