15 C 73/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce : Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, bytem Adresa žalobce proti žalovanému: žalovaný, IČO: IČO sídlem adresa o náhradu nemajetkové újmy ve výši částka Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka za nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonným rozhodnutím, s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky, od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým by soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím. Tato částka představuje vzniklou nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb. způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení ve výši částka a vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím ve výši částka. Dále žalobce požadoval, aby mu žalovaný do 30 dnů od právní moci rozsudku zaslal na adresu jeho trvalého bydliště písemnou omluvu v tomto znění: „Vážený pane doktore, žalovaný se Vám omlouvá za nepřiměřeně dlouhé kárné řízení, vedené proti Vaší osobě, které trvalo od datum do datum, a které skončilo jeho zastavením po té, kdy rozhodnutí o kárném provinění a kárném opatření – Anonymizováno právnická osoba – zrušil Městský soud v Praze pro nezákonnost tohoto rozhodnutí. Tím bylo jednak porušeno Vaše právo na projednání věci v přiměřené době a utrpěl jste újmu na své cit, pověsti a dobrém jméně.“, a aby žalovaný tuto omluvu zveřejnil na hlavní stránce webových stránek právnická osoba po dobu nejméně 30 dnů po jejím odeslání žalobci. K nároku na přiměřené zadostiučinění v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce kárného řízení vedeného se žalobcem kárnou komisí I. stupně a II. stupně žalobce uvedl, že kárné řízení trvalo od datum do datum. Žalobce uvedl, že kárné řízení bylo zahájeno v době, kdy žalobce dovršoval svou profesionální dráhu v Anonymizováno, kterou měl ze zákona opustit dosažením věku 70 let posledním dnem roku 2021, tedy za 2,5 roku od zahájení kárného řízení. Žalobce byl ředitelem právnická osoba od datum, opakovaně toto služební místo obsadil ve výběrových řízeních a zastával ho až do datum. Byl vždy hodnocen jako všeobecně uznávaný odborník s vynikajícími výsledky. Žalobce trpěl stresem, který vyplýval z nezákonného postupu v kárném řízení, žalobce byl veřejně dehonestován a došlo i ke ztrátě jeho společenské prestiže poskytováním nepravdivých informací o jednání žalobce jako ředitele právnická osoba. Tato situace u žalobce vyvolávala obrovský duševní stres a psychicky tlak, odrážející se i do jeho rodiny, v níž je nezletilý vnuk, který měl v roce 2020 11 let a vážně nemocný syn. K nároku na přiměřené zadostiučinění v souvislosti se škodou způsobenou nezákonným rozhodnutím kárné komise II. stupně zřízené v právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka, žalobce uvedl, že dne datum obdržel rozhodnutí, kterým byl odvolán ze služebního místa právnická osoba pro kárné provinění ve smyslu § 89 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., a to vydání dvou pravomocných rozhodnutí z roku 2017 a 2018, kterým byl stanoven plat dvou jméno FO právnická osoba, které se proti němu neodvolaly. Jediným cílem kárného řízení bylo odstranit žalobce ze služebního místa právnická osoba, k čemuž byly použity postupy v rozporu se zákonem. Nezákonné rozhodnutí kárné komise II. stupně žalobce osobně i jeho rodinu hluboce negativně zasáhlo v osobnostní sféře, v rodině i ve společenském životě.

2. Žalovaný se podáním ze dne datum k žalobě vyjádřil tak, že navrhuje její zamítnutí, neboť žaloba není důvodná. Uvedl, že řízení trvalo od datum do datum, tedy 4 roky a 3 dny. Žalobce se svým chováním na celkové délce řízení nijak nepodílel. Význam řízení pro žalobce je třeba hodnotit jako nepatrný, neboť sám žalobce dne datum, tedy následující den po právní moci rozhodnutí kárné komise II. stupně ze dne datum, podal žádost o skončení služebního poměru podle § 73 zákona o státní službě. Na základě této žádosti vydal státní tajemník v právnická osoba rozhodnutí ze dne datum o skončení služebního poměru žalobce k témuž datu. žalovaný vyslovilo žalobci omluvu v tomto znění: „Vážený pane doktore, s ohledem na výše uvedené žalovaný konstatuje, že v řízení vedeném podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, ve věci kárného řízení pro kárné provinění ve smyslu § 88 zákona č. 234/2014 Sb. vedeného Kárnou komisí I. stupně zřízenou v Anonymizováno pod č.j. spisová značka, včetně navazujícího soudního řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu orgánu státu spočívajícím v nedodržení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí služebním orgánem a v nečinnosti Městského soudu v Praze. Za tento nesprávný úřední postup se Vám žalovaný omlouvá. Věříme, že tuto naši omluvu přijmete.“. K nároku žalobce na přiměřené zadostiučinění v souvislosti se škodou způsobenou nezákonným rozhodnutím kárné komise II. stupně zřízené v Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka, žalovaný uvedl, že odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) je v dané věci dán. Žalobce však tvrzenou nemajetkovou újmu neprokázal, a to včetně příčinné souvislosti mezi tvrzenou nemajetkovou újmou a nezákonným rozhodnutím. Nárok žalobce na poskytnutí peněžního zadostiučinění ve výši částka považuje žalovaný za nedůvodný, za daného stavu považuje za dostačující morální satisfakci poskytnutou žalobci v rámci rozsudku Městského soudu v Praze č.j. spisová značka ze dne datum a v rámci předběžného projednání jeho nároku ze strany žalovaný, které se žalobci za vydání nezákonného rozhodnutí omluvilo.

3. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum, č.j. spisová značka, bylo rozhodnuto tak, že: I. žalovaný je povinen zaslat žalobci na adresu jeho trvalého pobytu písemnou omluvu v tomto znění: „Vážený pane doktore, žalovaný se Vám omlouvá za nepřiměřeně dlouhé kárné řízení, vedené proti Vaší osobě, a které skončilo jeho zastavením po té, kdy rozhodnutí o kárném provinění a kárném opatření – odvolání ze služebního místa právnická osoba – zrušil Městský soud v Praze pro nezákonnost tohoto rozhodnutí. Tím bylo jednak porušeno Vaše právo na projednání věci v přiměřené době a utrpěl jste újmu na své cti, pověsti a dobrém jménu.“, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku; II. žaloba se v části, že žalovaný je povinen omluvu zveřejnit na hlavní stránce webových stránek žalovaný po dobu nejméně 30 dnů po jejím odeslání žalobci, se zamítá; III. žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka představující náhradu nemajetkové újmy způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Co do úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do datum a co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá; IV. žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka představující náhradu nemajetkové újmy způsobenou nezákonným rozhodnutím, s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Co do úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do datum a co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá; V. na náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve výrocích I., II. a III. nabyl rozsudek právní moci dne datum.

4. V zákonem stanovené lhůtě podal žalobce proti rozsudku soudu I. stupně, konkrétně do výroku IV. (bod 3) odvolání. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka, byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen ve výrocích IV. a V. a věc se mu v tomto rozsahu vrátila k dalšímu řízení.

5. Vzhledem k tomu, že věc v části nároku žalobce na přiznání nemajetkové újmy způsobené žalobci nesprávným úředním postupem spočívající v nepřiměřené délce řízení v celkové výši částka již nabyla právní moci, rozhodoval soud o přiznání nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným rozhodnutím ve výši částka s příslušenstvím.

6. Při jednání před soudem dne datum byl žalobce poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnil svá skutková tvrzení, tedy vylíčil, jaké dopady mělo kárné řízení do jeho zdravotního stavu, do jeho rodinného a společenského života a do jeho pověsti, jak se medializace kárného řízení promítla do zdravotního stavu žalobce, do rodinného a společenského života a do pověsti žalobce. Dále měl uvést, jakým způsobem a kdy byl nárok na nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím uplatněn u žalovaného a ke všem svým tvrzením měl žalobce navrhnout důkazy.

7. Z provedených důkazů zjistil soud následující:

8. Dne datum státní tajemník v právnická osoba (služební orgán) podle § 94 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“) učinil podnět Kárné komisi I. stupně zřízené v právnická osoba, jako věcně příslušnému orgánu podle § 92 odst. 2 zákona o státní službě k zahájení kárného řízení se státním zaměstnancem – žalobcem – konajícím službu na služebním místě vedoucího služebního úřadu – Anonymizováno, a to pro kárná provinění ve smyslu § 88 zákona o státní službě, která v podnětu státní tajemník popsal.

9. Dne datum kárná komise I. stupně zřízená v Anonymizováno listinou č.j. spisová značka oznámila žalobci zahájení kárného řízení podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“), ve spojení s § 94 odst. 1 a § 96 odst. 1 zákona o státní službě, pro kárné provinění ve smyslu § 88 zákona o státní službě.

10. Kárná komise I. stupně zřízení v Anonymizováno dne datum pod č.j. spisová značka podle § 162 odst. 1 zákona o státní službě ve věci zahájeného kárného řízení pro kárné provinění ve smyslu § 88 zákona o státní službě, kterého se měl dopustit žalobce, navrhla podle § 48 odst. 1 věty třetí zákona o státní službě zprostit žalobce výkonu služby, a to pro důvodné podezření ze spáchání zvlášť závažného kárného provinění, kdy jeho ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo řádný výkon služby a opatřování podkladů pro rozhodnutí v kárném řízení, a to až do skončení kárného řízení, nepomine-li důvod, pro který bude státní zaměstnanec výkonu služby zproštěn dříve.

11. Dne datum vydal služební orgán rozhodnutí č.j. spisová značka, kterým byl žalobce zproštěn výkonu služby doručením rozhodnutí. Dále bylo rozhodnuto, že žalobci přísluší podle § 48 odst. 2 zákona o státní službě ode dne zproštění výkonu služby 80% měsíčního platu, tedy částka měsíčně. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne datum.

12. Dne datum podal žalobce proti rozhodnutí (bod 11) odvolání.

13. Náměstek Anonymizováno vydal dne datum rozhodnutí č.j. spisová značka, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto a rozhodnutí státního tajemníka v Anonymizováno bylo potvrzeno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Uvedeným rozhodnutím Anonymizováno pro státní službu potvrdil rozhodnutí Anonymizováno (bod 11), jímž byl žalobce zproštěn výkonu služby doručením rozhodnutí a rozhodnuto, že žalobci jako státnímu zaměstnanci přísluší ode dne zproštění výkonu služby 80% měsíčního platu, tj. částka měsíčně.

14. Proti rozhodnutí Anonymizováno (bod 13) podal žalobce žalobu k Městskému soudu v Praze.

15. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka, bylo rozhodnutí (bod 13) zrušeno a věc byla vrácena Anonymizováno pro státní službu k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Soud konstatoval, že k závěru o tom, že by ponechání žalobce ve výkonu služby ohrozilo řádný výkon služby, správní spis neobsahuje dostatečná skutková zjištění. Neshledal proto podmínky pro zproštění žalobce výkonu služby podle § 48 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.

16. Podáním ze dne datum požádal žalobce Anonymizováno pro státní službu o neprodlené rozhodnutí v návaznosti na rozsudek (bod 15).

17. Personální ředitelka sekce pro státní službu, jako věcně příslušný služební orgán, dne datum pod č.j. spisová značka rozhodla o odvolání žalobce tak, že I. rozhodnutí ze dne datum č.j. spisová značka ruší a věc se vrací služebnímu orgánu I. stupně k novému projednání a II. určuje se, že účinky tohoto rozhodnutí nastávají ode dne předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

18. Dne datum předalo Anonymizováno spis na Anonymizováno Anonymizováno 19. Kárná komise I. stupně zřízená v Anonymizováno dne datum pod č.j. spisová značka podle § 162 odst. 1 zákona o státní službě ve věci zahájeného kárného řízení pro kárné provinění ve smyslu § 88 zákona o státní službě vyrozuměla žalobce jako účastníka řízení o provádění důkazů mimo ústní jednání podle § 51 odst. 2 správního řádu. K prováděným důkazům – výslechů svědků, se žalobce vyjádřil dne datum a navrhl k důkazu výslech dalších svědků.

20. Další vyrozumění zaslala Kárná komise I. stupně zřízená v Anonymizováno žalobci dne datum pod č.j. spisová značka 21. Žalobce se vyjádřil dne datum a navrhl k důkazu výslech dalších svědků.

22. Dne datum byla kárné komisi II. stupně zřízené v Anonymizováno doručena žádost žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti kárného řízení zahájeného dne datum pod č.j. spisová značka vedeného Kárnou komisí I. stupně z řízenou v Anonymizováno s tím, že uplynula zákonná lhůta pro toto rozhodnutí a Kárná komise I. stupně zřízená v Anonymizováno je nečinná.

23. Předsedkyně kárné komise II. stupně zřízené v Anonymizováno, jako nadřízený orgán vůči Kárné komisi I. stupně zřízené v Anonymizováno rozhodla dne datum pod č.j. spisová značka o žádosti žalobce tak, že Kárné komisi I. stupně zřízené v Anonymizováno přikázala, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne tohoto opatření proti nečinnosti vydala rozhodnutí ve věci kárného řízení zahájeného dne datum pod č.j. spisová značka vedeného Kárnou komisí I. stupně zřízenou v Anonymizováno pod č.j. spisová značka 24. Kárná komise I. stupně zřízená v Anonymizováno dne datum pod č.j. spisová značka podle § 162 odst. 1 zákona o státní službě ve věci zahájeného kárného řízení pro kárné provinění ve smyslu § 88 zákona o státní službě vyrozuměla žalobce jako účastníka řízení o provádění důkazů mimo ústní jednání podle § 51 odst. 2 SŘ.

25. Dne datum služební orgán podle § 94 zákona o státní službě učinil podnět Kárné komisi I. stupně zřízené v Anonymizováno, jako věcně příslušnému orgánu podle § 92 odst. 2 zákona o státní službě, k zahájení kárného řízení se státním zaměstnancem – žalobcem – zproštěným výkonu služby na služebním místě vedoucího služebního úřadu – právnická osoba, a to pro kárná provinění ve smyslu § 88 zákona o státní službě, která jsou v podnětu popsána.

26. Kárná komise I. stupně zřízená v Anonymizováno dne datum pod č.j. spisová značka oznámila žalobci zahájení kárného řízení podle § 46 odst. 1 SŘ, ve spojení s § 94 odst. 1 a § 96 odst. 1 zákona o státní službě pro kárná provinění ve smyslu § 88 zákona o státní službě.

27. Dne datum byla kárné komisi II. stupně zřízené v Anonymizováno doručena žádost žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti kárného řízení zahájeného dne datum pod č.j. spisová značka vedeného Kárnou komisí I. stupně zřízenou v Anonymizováno.

28. Dne datum rozhodla předsedkyně kárné komise II. stupně zřízené v Anonymizováno pod č.j. spisová značka tak, že Kárné komisi I. stupně zřízené v Anonymizováno přikázala, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne tohoto opatření proti nečinnosti vydala rozhodnutí ve věci kárného řízení zahájeného dne datum pod č.j. spisová značka vedeného Kárnou komisí I. stupně zřízenou v Anonymizováno pod č.j. spisová značka.

29. Dne datum kárná komise I. stupně zřízená v Anonymizováno zaslala pod č.j. spisová značka žalobci výzvu k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí s tím, že ukončila shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí.

30. Dne datum bylo žalobci umožněno nahlédnutí do spisu.

31. Dne datum Kárná komise I. stupně zřízená v Anonymizováno vydala rozhodnutí č.j. spisová značka, kterým rozhodla o vině žalobce ve skutcích uvedených pod body a až c, žalobce zaviněně porušil služební kázeň ve smyslu § 87 zákona o státní službě a tím spáchal kárné provinění ve smyslu § 88 odst. 1 zákona o státní službě a za toto kárné provinění u bylo uloženo kárné opatření odvolání ze služebního místa představeného – právnická osoba 32. Dne datum podal žalobce odvolání proti rozhodnutí (bod 31).

33. Dne datum Kárná komise II. stupně zřízená v Anonymizováno vydala rozhodnutí č.j. spisová značka, kterým se rozhodnutí Kárné komise I. stupně zřízené v Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka ve výroku I., II., a IV. ruší a věc se vrací Kárné komisi I. stupně k novému projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Kárné komisi I. stupně zřízené v Anonymizováno dostala pokyn, aby doplnila podklady k jednotlivým výrokům, na jejichž základě rozhodla, že se žalobce dopustil kárného provinění.

34. Dne datum vydala Kárná komise I. stupně zřízená v Anonymizováno rozhodnutí č.j. spisová značka nové rozhodnutí o uložení kárného opatření, které bylo žalobci doručeno dne datum.

35. Dne datum podal žalobci proti rozhodnutí (bod 34) odvolání.

36. Dne datum Kárná komise II. stupně zřízená v Anonymizováno vydala rozhodnutí č.j. spisová značka, kterým rozhodnutí Kárné komise I. stupně zřízené v Anonymizováno (bod 34) ve výroku III písm. a) a b) zrušila a věc vrátila Kárné komisi I. stupně k novému projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

37. Dne datum podal žalobce žádost o skončení služebního poměru státního zaměstnance podle § 73 zákona o státní službě.

38. Dne datum vydal státní tajemník v Anonymizováno rozhodnutí č.j. spisová značka o skončení služebního poměru žalobce ke dni datum, čímž žádosti žalobce vyhověl.

39. Dne datum podal žalobce žalobu k Městskému soudu v Praze proti rozhodnutí Kárné komise II. stupně zřízené v Anonymizováno (bod 36) a proti rozhodnutí Kárné komise I. stupně zřízené v Anonymizováno (bod 34).

40. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka bylo rozhodnutí Kárné komise II. stupně zřízené v Anonymizováno (bod 36) zrušeno a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Městský soud v Praze shledal rozhodnutí prvostupňového orgánu, které Kárná komise II. stupně zřízená v Anonymizováno potvrdila, nepřezkoumatelným podle § 76 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.

41. Rozhodnutím Kárné komise II. stupně zřízené v Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka bylo řízení zastaveno, neboť žalobce přestal být státním zaměstnancem a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši částka. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

42. Z lékařské zprávy tituly před jménem jméno FO, praktické lékařky, adresa, ze dne datum, soud zjistil, že žalobce byl v období listopad 2020 až únor 2021 léčen pro dyspeptické obtíže. Nechutenství, hubnutí, nespavost. Kolísání krevního tlaku. Bylo provedeno laboratorní vyšetření , USG břicha, vše s negativním výsledkem. Byla vyloučena orgánová etiologie obtíží. Byla nasazena sedativa + hypnotika na spaní s dobrým efektem. Závěr: stressová etiologie obtíží.

43. Z žalobcem předložených článků z internetu soud zjistil, že portál Anonymizováno uveřejnil dne datum článek s nadpisem „Anonymizováno“, ve kterém je fotografie právnická osoba a ve kterém mluvčí právnická osoba jméno FO na dotaz Anonymizováno uvedla: „Anonymizováno“. Dne datum portál Anonymizováno uveřejnil článek s nadpisem „anonymizováno“, když článek obsahoval fotografii žalobce. Dne datum portál Anonymizováno uveřejnil článek s nadpisem „anonymizováno.“ Článek obsahoval fotografii žalobce.

44. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně:

45. Podle § 1 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“) odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Stát hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

46. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

47. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

48. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

49. Podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 (odst. 1). Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány (odst. 2). Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu (odst. 3).

50. Podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku (odst. 1). Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen (odst. 2).

51. Podle § 26 zákona č. 82/1998 Sb. pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

52. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

53. Podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

54. Podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za šest měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

55. Podle ustanovení § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu šest měsíců.

56. Podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Podle odst. 2 kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Podle odst. 3 každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.

57. K nároku uplatněného žalobcem na přiznání nemajetkové újmy ve výši částka, která byla žalobci způsobena nezákonným rozhodnutím.

58. Jak vyplývá z podání žalobce, nezákonným rozhodnutím, kterým měla být žalobci způsobena nemajetková újma, je rozhodnutí kárné komise druhého stupně Anonymizováno ze dne datum č.j. spisová značka. Toto rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka a věc byla Anonymizováno, vrácena k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

59. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce uplatnil u žalovaného svůj nárok včas.

60. Jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu, promlčecí lhůta nemůže běžet dříve, než žadatel obdrží písemné vyhotovení rozsudku.

61. Rozsudek Městského soudu v Praze č.j. spisová značka ze dne datum nabyl právní moci dne datum. Z něho se žalobce dozvěděl, že rozhodnutí kárné komise II. stupně je nezákonné.

62. Podle § 32 odst. 3 věty první zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

63. Žalobce podal žádost o přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím kárné komise II. stupně zřízené v Anonymizováno ve výši částka dopisem ze dne datum (viz dopis žalobce ze dne datum, který byl Anonymizováno zaslán doporučeným dopisem s podacím číslem číslo), tedy ve lhůtě stanovené v § 32 odst. 3 věty první zákona č. 82/1998 Sb.

64. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce byl účastníkem kárného řízení. Je tedy dána jeho aktivní věcná legitimace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

65. Soud spatřuje žalobci způsobenou nemateriální újmu ve zjevně účelovém postupu jak Kárné komise I. stupně zřízení v Anonymizováno, tak v postupu Kárné komise II. stupně zřízené v Anonymizováno které nerespektovaly právní názor, který vyjádřil ve svých rozsudcích Městský soud v Praze, a to v rozsudku ze dne datum, č.j. spisová značka a ze dne datum č.j. spisová značka. Důvodem pro opakované zrušení rozhodnutí kárných komisí byly vady řízení – nepřezkoumatelnost, jak vyplynulo z rozsudků Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka a ze dne datum, č.j. spisová značka.

66. Odpovědnost státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím je objektivního charakteru (tedy bez ohledu na zavinění) a její předpoklady tvoří: 1) pravomocné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno (§ 8 odst. 1), 2) vznik škody – v posuzovaném případě nemajetkové újmy (§ 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.) a 3) příčinná souvislost mezi pravomocným rozhodnutím, které bylo pro nezákonnost zrušeno a vznikem škody (§ 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.).

67. V řízení bylo prokázáno, že v kárném řízení vůči žalobci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a sám žalovaný nezákonnost rozhodnutí uznává.

68. Soud se tedy zabýval naplněním dalších podmínek odpovědnosti státu, přičemž vycházel z judikatury, že vznik újmy a příčinná souvislost se (na rozdíl od nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení) nepresumují a je na žalobci, aby tyto v konkrétní rovině tvrdil a prokázal. Na žalobci leželo nejen břemeno tvrzení, ale i břemeno důkazní ohledně ostatních atributů odpovědnosti státu, přičemž vznik nemajetkové újmy se neprokazuje přímo (neboť se jedná o stav mysli), ale je třeba prokázat, v jaké situaci se poškozený v důsledku nezákonného rozhodnutí ocital a poměřit tuto situaci „očima“ každé třetí osoby, zda by se v totožné situaci rovněž cítila poškozena (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 261/11).

69. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka dovodil, že z hlediska kritéria spočívajícího v postupu orgánu veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d) zákona č. 82/1998 Sb.) je třeba zkoumat, zda jeho postup v řízení odpovídá procesním pravidlům. Dojde-li v řízení ke zrušení rozhodnutí z důvodu jeho závažné vady, spočívající především v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí nebo nerespektování závazného právního názoru, je třeba takovou skutečnost při posuzování celkové délky řízení zohlednit, a to zejména tehdy, dojde-li v důsledku uvedeného pochybení orgánu veřejné moci ke zjevnému prodloužení řízení oproti stavu, kdy by orgán veřejné moci postupoval z procesního hlediska bezvadně (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

70. Žalobce se v projednávané věci souběžně domáhal nároku na náhradu újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, přičemž za nepřiměřenou délku řízení již byl soudem v tomto řízení pravomocně odškodněn. Při posouzení tohoto nároku již bylo přihlédnuto ke zvýšenému významu řízení pro poškozeného žalobce, který byl odvolán z místa právnická osoba v této souvislosti o něm v médiích vycházely články a reportáže s nepravdivými a dehonestujícími informacemi. Z tohoto důvodu již neplatí, že při posouzení nároku na odškodnění za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím musí být délka řízení rovněž zohledněna (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , sp. zn. spisová značka ze dne datum).

71. Z judikatury Nejvyššího soudu České republiky, například z rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyplývá, že ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechává soudu (ale i příslušnému ústřednímu správnímu orgánu, který nárok posuzuje v rámci předběžného projednání nároku), aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností a posoudil, jaká satisfakce by mohla kompenzovat utrpěnou újmu. Nejvyšší soud České republiky ve výše uvedeném rozsudku mimo jiné uvedl: „Omluva je uznávaným satisfakčním právním prostředkem ke zmírnění následků dotčení osobnostních práv fyzické osoby, její přiznání záleží vždy na posouzení obsahu i formy příslušné omluvy, stejně jako okolností, za nichž byla učiněna (viz. například zde využitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka).“.

72. Ústavní soud ve svém Nálezu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 904/08 dovodil, že přiměřené zadostiučinění poskytované podle zákona č. 82/1998 Sb. může mít podobu buď morální satisfakce, nebo materiální (peněžní) satisfakce, ta připadá přitom v úvahu tehdy, pokud by morální satisfakce nebyla způsobené újmě adekvátní. Jednou z forem morální satisfakce, kterou uvádí přímo ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., je konstatování, že došlo k porušení práva; vedle toho přicházejí v úvahu i jiné formy, mezi něž bezpochyby dle Ústavního soudu lze přiřadit i omluvu.

73. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka v otázce omluvy jako satisfakčního prostředku výslovně neuvedeného v § 13 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění, vedle nároku na zadostiučinění v penězích zdůrazňuje, že obě tyto kategorie zadostiučinění sledují cíl zákona přiměřeně, tj. s ohledem na okolnosti konkrétního případu odpovídajícím, postačujícím a zároveň účinným způsobem zmírnit nepříznivý následek neoprávněného zásahu, tj. nemajetkovou újmu vzniklou na osobnosti fyzické osoby. Může-li být vzniklá nemajetková újma na osobnosti fyzické osoby přiměřeně zmírněna některou z forem morálního zadostiučinění, a tak naplněn hlavní cíl, má podle ní poskytnout právě této morální formě zadostiučinění přednost (jde tedy o primární způsob zadostiučinění). Přiměřenost morální formy zadostiučinění znamená, že tato forma zadostiučinění je k nápravě nemajetkové újmy, která neoprávněným zásahem vznikla, podle okolností každého konkrétního případu již postačující a tím i účinná.

74. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka omluva jako satisfakční prostředek zahrnující vyjádření subjektivního požadavku poškozeného na projev jemu vstřícné vůle státu uznat chybu není ani konstatováním porušení práva a ani náhradou nemajetkové újmy v penězích. Omluvu může soud uložit pouze na návrh.

75. Zadostiučinění v penězích plní podpůrnou (subsidiární) funkci, tj. nastupuje až po té, kdy se morální zadostiučinění ukázalo (ať zcela nebo zčásti) nepostačujícím a tím i neúčinným (v poměrech odpovědnosti za náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem). Tento právní názor vyjádřil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

76. V textu omluvy, která byla žalobci přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum, č.j. spisová značka, v jeho výroku I., který nabyl právní moci dne datum, je uvedeno: „anonymizováno.“. Omluva tedy byla žalobci již pravomocně přiznána za vydání nezákonného rozhodnutí, v důsledku čehož žalobce utrpěl újmu na své cti, pověsti a dobrém jménu.

77. Soud dospěl k závěru, že poskytnutí omluvy, která již žalobci byla pravomocně přiznána, je dostatečným zadostiučiněním pro odčinění nemajetkové újmy, která žalobci nezákonným rozhodnutím vznikla.

78. Žalobce uvedl, že nezákonné rozhodnutí (bod 36) mu způsobilo zdravotní problémy a zhoršení zdravotního stavu.

79. Z lékařské zprávy (bod 42) vyplývá, že žalobce od listopadu 2020 do února 2021 trpěl dyspeptickými obtížemi, které byly vyvolány stresem. Z lékařské zprávy však nevyplývá, že by tato civilizační onemocnění (tedy nechutenství, nespavost a kolísavý tlak), byla vyvolána nezákonným rozhodnutím, a žalobce tak neprokázal příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a nemajetkovou újmou, která žalobci měla v důsledku tohoto nezákonného rozhodnutí vzniknout z důvodu zhoršení zdravotního stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by v lékařské zprávě popsané obtíže žalobce nějak omezovaly v jeho dosavadním způsobu života, nespavost byla úspěšně korigována léky. Potíže žalobce dle lékařské zprávy trvaly 3 měsíce od listopadu 2020 do února 2021, ačkoli kárné řízení trvalo více jak 4 roky a bylo pravomocně skončeno až dne datum. Vyjde-li soud z obsahu lékařské zprávy, problémy žalobce začaly po vydání rozhodnutí (bod 36), které bylo vydáno dne datum. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu dne datum, o které pravomocně soud rozhodl dne datum. Zdravotní problémy žalobce trvaly pouze do února 2021. Žalobce tedy prakticky po celou dobu řízení (vyjma tří měsíců na přelomu roku 2020/2021) zdravotními problémy netrpěl.

80. Žalobce rovněž poukázal na články, které vycházely ve sdělovacích prostředcích v průběhu kárného řízení. Jednalo se o článek, který vyšel dne datum na právnická osoba s nadpisem „Anonymizováno“. Dále se jedná o článek z právnická osoba ze dne datum s nadpisem „jméno FO. Dále se jedná o článek na právnická osoba s nadpisem „Anonymizováno V článku je uvedena fotografie žalobce. Dále žalobce poukázal na článek z právnická osoba ze dne datum s nadpisem „jméno FO. Dále žalobce poukázal na článek z Anonymizováno právnická osoba ze dne datum s nadpisem „anonymizováno Dále žalobce poukázal na článek na právnická osoba ze dne datum s nadpisem „Jméno žalobce Článek obsahoval fotografii žalobce. Poslední tři články jsou součástí soudního spisu a byl jimi veden důkaz.

81. Ohledně medializace případu soud odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, dle které medializace trestního stíhání, je-li prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a obecných veřejných poměrů případu, aniž se orgány činné v trestním řízení dopustily neodpovídající medializace případu, nelze přičítat k tíži státu odpovědného za újmu trestním stíháním způsobenou. K tíži státu lze naopak přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, například nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího policejního (popř. i soudního) orgánu ve vztahu k obviněnému či jejich nevhodné mediální vyjadřování (blíže srovnej například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka či ze dne datum sp. zn. spisová značka).

82. Pokud se týká článků uvedených v bodu 80, stát nenese odpovědnost za způsob, jakým o kauze informovaly sdělovací prostředky. Právě přehnanou medializaci označil žalobce za hluboký negativní zásah do psychiky žalobce, jeho osobního i rodinného života a společenského postavení. Žalovaný nebyl prvotním iniciátorem, aby předmětné články vyšly. Články vyšly buď bez jakékoli součinnosti žalovaného, nebo žalovaný pouze odpovídal novinářům na jejich dotazy v předmětné věci a informoval je o stavu řízení. Stát tedy nenese odpovědnost za způsob, jakým bylo o situaci žalobce veřejnými sdělovanými prostředky informováno.

83. Předpokladem pro vznik náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je dle zákona č. 82/1998 Sb. I. vydání nezákonného rozhodnutí, II. vznik nemajetkové újmy, III. příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a tvrzenou nemajetkovou újmou.

84. Nezákonné rozhodnutí bylo vydáno, určitá újma v důsledku vydaného nezákonného rozhodnutí žalobci vznikla. Byla poškozena jeho pověst u podřízených zaměstnanců i profesně spolupracujících osob. Po odvolání ze služebního místa Anonymizováno žalobce ztratil možnost nadále v Anonymizováno působit, takže se před svými kolegy cítil ponížen, trpěl nejistotou, zda vůbec a případně na jakém místě ať už ve státní službě či jinde bude moci být vzhledem ke svému věku zaměstnán. Toto vyplývá z účastnického výslechu žalobce. Pokud však žalobce v účastnickém výslechu uváděl, že celou situaci odnášela jeho rodina, bližší podrobnosti neuvedl. Pokud svědek Jméno žalobce, nar. datum, syn žalobce, uvedl, že ho kontaktoval pan jméno FO ze právnická osoba a dotazoval se ho na situace žalobce, či na základě zveřejněných článků se svědka ptali jeho kolegové v práci na situaci ohledně žalobce, a jeho manželky se na situaci ohledně žalobce ptali její nadřízení, považuje toto soud za obvyklý, nikoli nepřiměřený zájem o věc, která se stala a na jejímž zveřejnění se žalovaný primárně, jak již bylo výše podrobně rozvedeno, nepodílel. Sám svědek Jméno žalobce uvedl, že žádné úkorné jednání ze strany svých nadřízených nepociťoval, ohledně svých kolegů v práci uvedl, že se k němu chovali jak který, ale bližší podrobnosti neuvedl. Soud tedy došel k závěru, že rodina žalovaného nebyla vydáním nezákonného rozhodnutí významnějším způsobem zasažena.

85. Pokud se týká samotného žalobce, je pravdou, že z místa Anonymizováno byl odvolán nezákonně a tím nepochybně došlo na jeho straně k újmě. Stejnou újmu by utrpěla jakákoli osoba, která by byla danou skutečností postižena. Je však třeba přihlédnout ke skutečnosti, že v době odvolání ze Anonymizováno (rozhodnutí Kárné komise I. stupně zřízené v Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka) bylo žalobci téměř 69 let, tedy jednalo se o osobu, která má nárok na přiznání starobního důchodu. Podle § 74 odst. 1 písm. f) zákona o státní službě, služební poměr skončí dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž státní zaměstnanec dovršil věk 70 let. Pokud tedy žalobce ve svém účastnickém výslechu uváděl, že trpěl nejistotou, zda vůbec a případně na jakém místě ať už ve státní službě či jinde bude moci být vzhledem ke svému věku zaměstnán, soud přikládá tomuto tvrzení marginální význam, neboť žalobce měl v té době již několik let nárok na starobní důchod, tedy neocitl se v situaci, kdy by se prakticky ze dne na den ocitl bez jakéhokoli příjmu a navíc za cca 1,5 roku by jeho služební poměr státního zaměstnance dle zákona o státní službě stejně skončil. Soud také přihlédl k tomu, že sám žalobce neměl zájem na dalším svém působení ve státní službě, neboť dne datum, tedy den po té, co rozhodnutí kárné komise II. stupně č.j. spisová značka ze dne datum (bod 36) nabylo právní moci (datum), podal žádost o skončení služebního poměru podle § 73 zákona o státní službě. Na základě této žádosti vydal státní tajemník v Anonymizováno rozhodnutí č.j. spisová značka ze dne datum (bod 38) o skončení služebního poměru žalobce k témuž datu, čím plně vyhověl jeho žádosti.

86. S ohledem na intenzitu újmy v jednotlivých oblastech života žalobce má soud za to, že v případě náhrady nemajetkové újmy z důvodu vydání nezákonného rozhodnutí, se písemná omluva, která již byla žalobci pravomocně přiznána na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum, č.j. spisová značka, jeví jako dostačující, a proto soud nárok žalobce na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nezákonným rozhodnutím zamítl.

87. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že oba účastníci měli ve věci úspěch pouze částečný (žalobce v části omluvy a poskytnutí peněžního zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která žalobci vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení a žalovaný v části přiznání nemajetkové újmy ve výši částka, která byla žalobci způsobena nezákonným rozhodnutím) soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu toto rozhodnutí ukládá, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.