15 C 75/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce Jméno žalobce A , nar. Datum narození žalobce A , bytem Adresa žalobce A , právně zastoupeného Jméno žalobce B , Anonymizováno , advokátem, sídlem Anonymizováno , proti žalovanému Anonymizováno Anonymizováno , o náhradu nemajetkové újmy,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od , datum, do zaplacení, z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným rozhodnutím to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba se co do zbytku nároku požadované náhrady nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným rozhodnutím, tedy co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od , datum, do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od , datum, do zaplacení, z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené žalobci nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích v řízení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba se co do zbytku nároku požadované náhrady nemajetkové újmy způsobené žalobci nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích v řízení, tedy co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od , datum, do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou doručenou tomuto soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci coby náhradu za majetkovou újmu zadostiučinění v penězích ve výši , částka, a coby náhradu za nemajetkovou újmu zadostiučinění v penězích ve výši , částka, .Žalobce uvedl, že dne , datum, byla pedagogickou pracovnicí , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , provedena organizační změna, konkrétně sloučení dvou úseků v rámci organizační složky , Anonymizováno, . Dne , datum, byl žalobce nezákonným rozhodnutím odvolán z dosavadního místa, a navazujícím rozhodnutím ze dne , datum, byl zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené. K odvolání žalobce bylo rozhodnutím ministra , Anonymizováno, ze dne , datum, odvolání zamítnuto a napadená rozhodnutí potvrzena. Rozhodnutí ministra , Anonymizováno, žalobce napadl žalobou. Po přeřazení do zálohy pro přechodně nezařazené ode dne , datum, nebylo žalobci nabídnuto příslušným orgánem jiné služební místo, ač taková místa k dispozici byla a žalobce na ně měl být obligatorně a přednostně zařazen. Dne , datum, žalobce uplatnil u Ministerstva vnitra ČR nárok na náhradu újmy, která mu byla způsobena , Anonymizováno, , a to tím, že žalobce byl v rozporu se zákonem dne , datum, přeřazen z pozice zástupce ředitele pro výuku u , Anonymizováno, na pozici v 10. tarifní třídě pro přechodně nezařazené. Dále žalobce žádá náhradu újmy, která mu byla způsobena tím, že po té, co byl rozhodnutím ze dne , datum, přeřazen do zálohy pro přechodně nezařazené, nebylo mu nabídnuto jiné služební místo, ač taková místa byla k dispozici, přičemž žalobce na ně měl být obligatorně a přednostně zařazen. Nečinnost příslušných orgánů způsobila další následnou újmu žalobci. Žalobce uvedl, že nemajetkovou újmu uplatňuje z následujících důvodů. Žalobce byl nucen absolvovat výběrové řízení na volné služební místo o jeden stupeň nižší tarifní třídy ve služební hodnosti rada – akademický pracovník na , Anonymizováno, . Po úspěšném výběrovém řízení na pozici akademického pracovníka a akceptované žádosti služebního funkcionáře o ustanovení o jeden stupeň nižší služební hodnosti byl žalobce dne , datum, ustanoven na , Anonymizováno, . Účastí ve výběrovém řízení na , Anonymizováno, s následnou žádostí o ustanovení na pozici s o jeden stupeň nižší služební hodnocení, v závislosti na závažném pochybení řízených útvarů, žalobce zdůraznil snahu, ochotu, odpovědnost a iniciativu k tomu, aby přistoupil k dané věci se snahou poskytnout adekvátní protihodnotu ve formě řádného výkonu služby oproti vyplácenému služebnímu příjmu v záloze pro přechodně nezařazené (nadbytečné výdaje státu bez výkonu služby ve formě 80% průměrného služebního příjmu). V době nezákonného setrvání v záloze pro přechodně nezařazené byla přítelkyně žalobce ve společné domácnosti na rodičovské dovolené a snížením služebního příjmu došlo k výpadku legitimního rodinného příjmu. Vzhledem k podezření na nezákonné zařazení do zálohy byl žalobce nucen vyhledat právní zastoupení, což při sníženém služebním příjmu čítalo nemalé finanční nároky. Nezákonným setrváním v záloze pro přechodně nezařazené došlo k narušení některých osobních, pracovních a odborných vztahů se zaměstnanci a příslušníky bezpečnostních sborů. Došlo tak i k morálnímu ponížení osobnosti, zejména vzhledem k předešlým zkušenostem žalobce v oblasti policejního vzdělávání na různých pedagogických a manažerských služebních místech. Setrváním v záloze pro přechodně nezařazené bylo žalobci znemožněno vykonávat službu pro stát zejména v činnosti policejního vzdělávání, kterou žalobce řádně vykonával od roku 2008. Vzhledem k zamezení přístupu k aktuálním informačním zdrojům bylo znemožněno žalobci dostatečně se dle zákona o služebním poměru vzdělávat a prohlubovat si odbornou kvalifikaci. Docházelo tak postupně ke ztrátě odbornosti, zejména přerušením styku s každodenní policejní praxí a vzdělávací praxí, který byl pro výkon profese žalobce nezbytně nutný. Jednalo se zejména o výcvik střelecké přípravy, speciální přístup k interním normám, speciální taktiky zákroků, reflexe nových trendů ve vzdělávání příslušníků bezpečnostních sborů, účasti na kurzech celoživotního vzdělávání, mezinárodních konferencí apod. Prohlubování odborností je jednou ze základních povinností příslušníka podle § 45 odst. 1 zákona o služebním poměru. Vzhledem k odmítavému stanovisku , Anonymizováno, týkajícího se ustanovení na volné služební místo vznikala žalobci důvodná obava o jeho profesní zařazení. Žalobce se vzhledem k neustanovení na služební místo náměstka vzdělávacího zařízení , Anonymizováno, nemohl podílet na vytváření vzdělávacích programů základní odborné přípravy příslušníků nově vzniklým vzdělávacím zařízením , Anonymizováno, , které mělo zcela kopírovat vyšší a střední policejní školy. Přesto byli na tato služební místa obsazeni příslušníci bez předchozích pedagogických zkušeností s řízením policejního vzdělávání. Žalobce tímto pociťoval újmu spočívající ve zcela nevyužitelných zkušeností v oblasti policejního vzdělávání. Žalobci bylo také znemožněno účastnit se jakéhokoliv výběrového řízení po dobu setrvání v záloze. Žalobce byl pouze odkázán na dodržování zákona o služebním poměru. Žalobce absolvoval výběrové řízení podle zákona o vysokých školách a požádal o ustanovení na služební místo rada – akademický pracovník. Na některá služební místa v rámci 10. tarifních tříd bylo dokonce vyhlášeno výběrové řízení a bez patřičných systemizačních atributů ustanoveno několik příslušníků bezpečnostních sborů.Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud připustil změnu žaloby navrženou žalobcem v podání ze dne , datum, , kterou se domáhá oproti žalobě doručené soudu dne , datum, , zaplacení částky , částka, , která představuje odškodnění za majetkovou újmu – utrpěnou škodu ve formě ztráty na výdělku za období od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z této částky od , datum, do zaplacení. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .Usnesením ministra vnitra ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo rozhodnuto, že podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) správního řádu se věc – „Žádost o náhradu škody za nezákonné setrvání v záloze pro přechodně nezařazené“ ze dne , datum, , kterou podal žalobce, bývalý příslušník policie , Anonymizováno, , odkládá.Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo řízení v části týkající se náhrady majetkové újmy – škody ve formě ztráty na výdělku za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , vyloučeno k samostatnému řízení. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Tato věc je dále vedena pod sp. zn. , spisová značka, .Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , byla připuštěna změna žaloby navržená žalobcem v podání ze dne , datum, , kterou se domáhá oproti žalobě doručené soudu dne , datum, , zaplacení částky , částka, jako zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od , datum, do zaplacení.Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne , datum, uvedl, že nárok žalobce neuznává co do základu i jeho výše. Nároky žalobce v souvislosti s tvrzeným nezákonným setrváním v zálohách pro přechodně nezařazené nelze posuzovat izolovaně od samotné příčiny zařazení žalobce do záloh, kterou jsou personální rozhodnutí tehdejší ředitelky školy , Anonymizováno, a napadené rozhodnutí ministra vnitra, kdy předmětná rozhodnutí nebyla shledána , Anonymizováno, jako nezákonná. Žalovaný zastává názor, že postup správních orgánů (služebních funkcionářů) nelze kvalifikovat ani jako nesprávný úřední postup dle § 13 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb., když ze shromážděných podkladových materiálů a z příslušných ustanovení služebního zákona nelze dovodit průtahy v souvislosti s vyjmutím žalobce ze zálohy. Existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu nebyla naplněna.Podáním ze dne , datum, žalobce upřesnil, jaké konkrétní částky z titulu nemajetkové újmy a za co žádá.Nemajetková újma ve výši , částka, žalobci vznikla tím, že v době nezákonného setrvání v záloze pro přechodně nezařazené byla přítelkyně žalobce ve společné domácnosti na rodičovské dovolené a snížením služebního příjmu došlo k výpadku legitimního rodinného příjmu. Vzhledem k předmětnému podezření na nezákonné zařazení do zálohy byl žalobce nucen vyhledat právní zastoupení, což při sníženém služebním příjmu čítalo nemalé finanční nároky.Nemajetková újma ve výši , částka, žalobci vznikla tím, že nezákonným setrváním v záloze pro přechodně nezařazené došlo k narušení některých osobních, pracovních a odborných vztahů se zaměstnanci a příslušníky bezpečnostních sborů. Došlo tak i k morálnímu ponížení osobnosti, zejména vzhledem k předešlým zkušenostem žalobce v oblasti policejního vzdělávání na různých pedagogických a manažerských služebních místech. Setrváním v záloze pro přechodně nezařazené bylo žalobci znemožněno vykonávat službu pro stát zejména v činnosti policejního vzdělávání, kterou žalobce řádně vykonával od roku 2008.Nemajetková újma ve výši , částka, žalobci vznikla tím, že vzhledem k zamezení přístupu k aktuálním informačním zdrojům bylo znemožněno žalobci dostatečně se dle zákona č. 361/2003 Sb. vzdělávat a prohlubovat si odbornou kvalifikaci. Docházelo tak k postupné ztrátě odbornosti, zejména přerušením styku s každodenní policejní praxí a vzdělávací praxí, který byl pro výkon profese žalobce nezbytně nutný. Jednalo se zejména o výcvik střelecké přípravy, speciální přístup k interním normám, speciální taktiky zákroků, reflexe nových trendů ve vzdělávání příslušníků bezpečnostních sborů, účasti na kurzech celoživotního vzdělávání, mezinárodních konferencích apod. Prohlubování odborností je jednou ze základních povinností příslušníka dle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb.Nemajetková újma ve výši , částka, žalobci vznikla tím, že vzhledem k odmítavému stanovisku , Anonymizováno, týkajícího se ustanovení na volné služební místo vznikala žalobci důvodná obava o jeho profesní zařazení, zejména s přihlédnutím k § 19 zákona č. 361/2003 Sb., a faktickým ustanovováním jiných příslušníků, například bez patřičného oboru vzdělání vzhledem k systemizovanému služebnímu místu.Nemajetková újma ve výši , částka, žalobci vznikla tím, že vzhledem k neustanovení na služební místo náměstka vzdělávacího zařízení , Anonymizováno, se nemohl spolupodílet na vytváření vzdělávacích programů základní odborné přípravy příslušníků nově vzniklým vzdělávacím zařízením , Anonymizováno, , které mělo zcela kopírovat vyšší a střední policejní školy. Přesto byla tato služební místa obsazena příslušníky bez předchozích pedagogických zkušeností s řízením policejního vzdělávání. Žalobce tak pociťoval újmu spočívající ve zcela nevyužitelných zkušenostech v oblasti policejního vzdělávání.Nemajetková újma ve výši , částka, vznikla žalobci tím, že mu bylo znemožněno účastnit se jakéhokoliv výběrového řízení po dobu setrvání v záloze. Žalobce byl pouze odkázán na dodržování zákona č. 361/2003 Sb., ze kterého plyne povinnost služebních funkcionářů, respektive vedoucích personálních oddělení obligatorně ustanovit příslušníka dle § 20 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb.Při jednání před soudem dne , datum, žalobce prostřednictvím svého právního zástupce uvedl, že nemajetková újma ve výši , částka, , kterou žalobce uplatňuje, se skládá ze dvou nároků, a to z nemajetkové újmy ve výši , částka, , která byla žalobci způsobena nezákonným rozhodnutím a z nemajetkové újmy ve výši , částka, , která byla žalobci způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích v řízení. Dále uvedl, že nemajetková újma spočívající v průtazích řízení činí , částka, , tuto částku žalobce navyšuje o 50%, neboť bylo zásadním způsobem zasaženo do jeho osobnostních práv, řízení trvalo 7 let, žalobce měl ženu a dvě děti a ocitl se v situaci, kdy nevěděl, co má dělat.Žalobce i žalovaný k důkazu předložili doklady – listiny, které také soud v rámci dokazování k důkazu provedl. Jedná se o správní spis Ministerstva vnitra ČR sp. zn. , Anonymizováno, . Dále jedná o spis , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, .Takto bylo zjištěno, že rozhodnutím ředitele , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, byl žalobce ustanovený na služebním místě zástupce ředitele školy , Anonymizováno, , od , datum, podle § 28 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“) odvolán z tohoto služebního místa a dnem , datum, byl podle § 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb. zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené. Dále tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto, že žalobce má podle § 124 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb. nárok na služební příjem odpovídající 80% průměrného služebního příjmu. V odůvodnění výše uvedeného rozhodnutí je uvedeno, že zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené bylo provedeno v důsledku zrušení služebního místa žalobce v důsledku organizačních změn. Organizační změny byly provedeny opatřením č. , Anonymizováno, a schváleny příslušným služebním funkcionářem dne , datum, . Žalobce nebylo možné ustanovit na jiné služební místo dle § 20 zákona č. 361/2003 Sb.Rozhodnutím ministra vnitra č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, bylo odvolání žalobce zamítnuto a rozhodnutí ředitelky , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru č.j. 98/2016 ze dne , datum, , bylo potvrzeno.Dne , datum, bylo ředitelem školy , Anonymizováno, zahájeno řízení ve věcech služebního poměru ve věci vyjmutí žalobce ze zálohy pro přechodně nezařazené a jeho předání do personální pravomoci ředitele , Anonymizováno, k provedení ustanovení na služební místo náměstka ředitele , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, Policie České republiky s místem služebního působiště , adresa, .Dne , datum, podal žalobce žalobu proti rozhodnutí ministra vnitra č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, k , Anonymizováno, a domáhal se zrušení tohoto rozhodnutí pro nezákonnost a zároveň podal návrh na přiznání odkladného účinku žaloby.Usnesením , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, byl návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě zamítnut.Rozhodnutím ředitele , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, byl žalobce dnem , datum, vyjmut ze zálohy pro přechodně nezařazené a současně převeden do personální pravomoci ředitele , Anonymizováno, Policie České republiky k provedení ustanovení na služební místo. Rozhodnutí bylo doručeno zmocněnci žalobce dne , datum, .Dne , datum, podal žalobce proti rozhodnutí ředitele , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, odvolání, ve kterém uvedl, že uspěl ve výběrovém řízení na služební místo akademického pracovníka na , Anonymizováno, .Dne , datum, byla řediteli , Anonymizováno, doručena žádost rektora , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, o vyjmutí žalobce ze zálohy pro přechodně nezařazené a jeho převedení do personální pravomoci rektora , Anonymizováno, V této souvislosti ředitel , Anonymizováno, rozhodnutí ředitele , Anonymizováno, v , adresa, ze dne , datum, zrušil.Rozhodnutím ředitele , Anonymizováno, ze dne , datum, byl žalobce dnem , datum, vyjmut ze zálohy pro přechodně nezařazené a současně převeden do personální pravomoci rektora , Anonymizováno, , který provede ustanovení žalobce na služební místo.Usnesením ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, bylo podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu a za použití ustanovení § 180 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb. přerušeno řízení o náhradě škody na dobu do vydání pravomocného rozhodnutí , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, .Rozsudkem , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, byla žaloba proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, zamítnuta.Dne , datum, podal žalobce proti rozsudku , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, kasační stížnost.Rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byl rozsudek , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .Rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j,. , spisová značka, , bylo rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení. Tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .Rozhodnutím ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, bylo rozhodnutí ředitelky , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , zrušeno a řízení o odvolání žalobce ze služebního místa vrchního rady a jeho zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené zastaveno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že postupem policejních orgánů mu vznikla nemajetková újma ve výši , částka, . Dále uvedl, v čem konkrétně vznik nemajetkové újmy spatřuje shodně, jak je uvedeno v žalobě.Dále soud zjistil, že dne , datum, se žalovaný žalobci písemně omluvil (č.j. , Anonymizováno, ) za vydání nezákonného rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým ministr vnitra zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitelky , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , jímž byl žalobce odvolán od , datum, ze služebního místa zástupce ředitele školy , Anonymizováno, dle ustanovení § 28 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb. a dnem , datum, zařazen dle ustanovení § 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb. do zálohy pro přechodně nezařazené, a jímž bylo rozhodnuto, že podle ustanovení § 124 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., má žalobce nárok na služební příjem odpovídající 80% průměrného příjmu, když nezákonnost postupu služebních funkcionářů konstatoval , Anonymizováno, v rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a , Anonymizováno, v rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, .Shora uvedené listiny, kterými byl veden důkaz, považuje soud za věrohodné, když jejich obsah je v zásadě souladný a ani účastníci jejich pravost či pravdivost nezpochybňovali.Výpověď žalobce soud hodnotí jako věrohodnou, její obsah koresponduje s listinami, jimiž bylo vedeno dokazování.Podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb. (dále jen „Listina“), státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.Podle čl. 41 odst. 1 Listiny se práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.Podle § 8 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (odst. 1).Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.Podle § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.Podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 (odst. 1). Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány (odst. 2). Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu (odst. 3).Podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku (odst. 1). Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen (odst. 2).Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na skutečnost, zda vznikla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem škoda, poskytuje se přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu.Podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samostatné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.Podle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.Pravomoc soudu ohledně nároku na náhradu škody z nesprávného úředního postupu i nezákonného rozhodnutí ve věcech služebního poměru je dána na základě nálezu , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, a na základě rozhodnutí zvláštního kompetenčního senátu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, .Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce své nároky předběžně uplatnil u žalovaného dne , datum, , když žádost zaslal na , Anonymizováno, k rukám tehdejšího policejního prezidenta genmjr.. , tituly před jménem, , jméno FO, a , Anonymizováno, žádost postoupilo k vyřízení , Anonymizováno, dne , datum, . Žalovaný dne , datum, poskytl žalobci písemnou omluvu za vydání nezákonného rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým ministr vnitra zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitelky , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru č. 98/2016 ze dne , datum, , jímž byl žalobce odvolán od , datum, ze služebního místa zástupce ředitele školy , Anonymizováno, dle ustanovení § 28 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb. a dnem , datum, zařazen dle ustanovení § 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb. do zálohy pro přechodně nezařazené, a jímž bylo rozhodnuto, že podle ustanovení § 124 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., má žalobce nárok na služební příjem odpovídající 80% průměrného příjmu, když nezákonnost postupu služebních funkcionářů konstatoval , Anonymizováno, , Anonymizováno, v rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a , Anonymizováno, v rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . Soud má tak za to, že podmínka předběžného uplatnění nároku ve smyslu § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. je splněna.Nárok uplatněný žalobcem na přiznání nemajetkové újmy ve výši , částka, , která byla žalobci způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích v řízení.Odpovědnost státu za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem je objektivního charakteru (tedy bez ohledu na zavinění) a její předpoklady tvoří: 1) existence nesprávného úředního postupu, 2) vznik újmy, 3) příčinná souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody.Žalobcem uplatňovaný nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spadá v celém rozsahu do působnosti zákona č. 82/1998 Sb., a to nejen co do jeho části, která se týká řízení před soudy, ale i v části, kdy byla žalobci způsobena nemajetková újma nesprávným úředním postupem v rámci řízení před služebními orgány.Podle usnesení , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jestliže se žalobci domáhají náhrady nemajetkové újmy, která jim měla vzniknout v důsledku porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonem stanovené, případně přiměřené lhůtě, je třeba důvodnost jejich nároku posoudit podle § 13 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb. V projednávané věci šlo o odpovědnost za průběh samotného správního řízení, případně i navazujícího řízení před správními soudy, spočívající v jeho nepřiměřené délce, tedy o odpovědnost vyplývající z veřejnoprávního vztahu, neboť jde o poměr mezi účastníkem správního řízení a rozhodujícím správním orgánem, byť jsou jimi příslušník bezpečnostního sboru a služební funkcionář a předmětem řízení jsou práva a povinnosti vyplývající ze služebního poměru. Jestliže se žalobci domáhají náhrady nemajetkové újmy, která jim měla vzniknout v důsledku porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonem stanovené, případně přiměřené lhůtě, je třeba důvodnost jejich nároku posoudit podle § 13 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb.Podle usnesení zvláštního senátu podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , pokud jde o druhou část žalobcem uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy – újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení, zde není důvod odchylovat se od ustálené judikatury civilních soudů, dle které jsou k projednání a rozhodování takových sporů povolány soudy v občanském soudním řízení, bez ohledu na to, v jakém řízení mělo k tvrzeným průtahům, případně nepřiměřené délce řízení dojít. Je-li nárok na náhradu nemajetkové újmy opřen o tvrzené průtahy ve správním řízení, případně o nepřiměřenou délku správního i soudního řízení v jejich souhrnu, jde o odpovědnost vyplývající z veřejnoprávního vztahu, neboť jde o poměr mezi účastníkem správního řízení a rozhodujícím správním orgánem. Žalobce zde přitom tvrdí porušení nikoli hmotného práva, jako v případě újmy způsobené mu nezákonným rozhodnutím, ale porušení procesních práv spočívajících v neprojednání jeho věci bez průtahů, respektive v přiměřené době. Tato práva jsou společná všem účastníkům správních či soudních řízení bez ohledu na povahu nároku, o kterém je v nich rozhodováno. Skutečnost, že jde o nárok plynoucí ze služebního poměru, zde nehraje roli. Jinak řečeno, i osoba ve služebním poměru má právo na projednání věci bez průtahů, případně právo na projednání věci v přiměřené lhůtě jako součást práva na spravedlivý proces, zaručeného čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované pod č. 209/1992 Sb. (dále jen „Úmluva“).Nesprávným úředním postupem je rovněž nevydání rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě a v případě, že zákon lhůtu nestanoví, pak ve lhůtě přiměřené (§ 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.). Judikatura dovozu, že správní řízení a navazující soudní řízení je třeba z ústavněprávního hlediska považovat za řízení jediné. Rozhoduje-li obecný soud podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem, přihlédne při stanovení celkové délky řízení, ve kterém mělo dojít k porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, rovněž k délce správního řízení, které soudnímu řízení předcházelo (viz nález , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, či nález , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).V případě žalobce bylo řízení vedeno postupně před správními (služebními) orgány a následně před soudy a po té opět před správním (služebním) orgánem , Anonymizováno, je ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. nutno na něj hledět jako na řízení jediné.Podle rozsudku , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , skutková samostatnost nároku na odškodnění nemajetkové újmy vzniklé porušením povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě ve správním řízení, které nepodléhá čl. 6 odst. 1 Úmluvy a čl. 38 odst. 2 Listiny, a nároků na odškodnění nemajetkové újmy vzniklé porušením práva na přiměřenou délku jak předchozího, tak i navazujícího soudního řízení, proto neumožňuje učinit závěr o jednotě uvedených řízení a posuzovat přiměřenost jejich délky jako celek. Naopak v případech, kdy bude žalobou podle části páté o.s.ř., popřípadě ve správním soudnictví napadeno rozhodnutí správního orgánu vydané v řízení, jež čl. 6 odst. 1 Úmluvy a čl. 38 odst. 2 Listiny podléhá, lze závěr o jednotě řízení a (jediném) nároku na odškodnění nemajetkové újmy vzniklé porušením práva účastníka správního (a navazujícího soudního) řízení na projednání (jediné) věci v přiměřené lhůtě jako správný akceptovat. Tento právní názor vyslovil , Anonymizováno, například i v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .Podle rozsudku , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, lze garanci práva na přiměřenou (celkovou) délku řízení spatřovat toliko u těch správních řízení, které svým předmětem spadají do aplikačního rámce čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.K tomu , Anonymizováno, stanovil, a to s ohledem na judikaturu , Anonymizováno, pro lidská práva (dále jen „ESLP“) tři kumulativní podmínky a to: 1) jde zde o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, 2) má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu, 3) je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, civilní (tj. soukromoprávní) povahy. Čtvrtou podmínku doplnil , Anonymizováno, rozsudkem ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a to, že pod ochranu čl. 6 odst. 1 Úmluvy spadají jen ta správní řízení, jejichž absolvování je podmínkou pro přístup k soudu, tedy na něž navazuje soudní přezkum.Podle nálezu , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. I, Anonymizováno, , právo na projednání věci bez zbytečných průtahů zaručené v čl. 38 odst. 2 Listiny se vztahuje i na správní řízení, a to bez vazby na navazující soudní řízení.Otázkou aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy ve věcech služebního poměru se v minulosti zabýval i , Anonymizováno, . V rámci rozsudku ve věci , Anonymizováno, ze dne , datum, , stížnost č. , Anonymizováno, konstatoval, že garance plynoucí z čl. 6 odst. 1 , Anonymizováno, nelze na řízení ve věcech služebního poměru použít, a to ani v případě, že spor mezi těmito zaměstnanci a státem vyvolává otázky ekonomického rázu. Tento postoj by zásadně přehodnocen v rámci rozsudku velkého senátu , Anonymizováno, ve věci , jméno FO, a další proti , Anonymizováno, ze dne , datum, , stížnost č. , Anonymizováno, , odst. 62, v němž , Anonymizováno, formuloval právní názor, že řízení ve věcech služebního poměru do aplikačního rámce čl. 6 odst. 1 Úmluvy v zásadě spadají, a to z pohledu autonomní (na vnitrostátním právu a terminologii nezávislé) interpretace Úmluvy co „občanská práva nebo závazky“, s výjimkou situací, v nichž vnitrostátní zákonodárce výslovně vyloučí tyto otázky ze soudního přezkumu a zároveň prokáže objektivní zdůvodnitelný (legitimní) zájem na tomto vyloučení. Podle rozsudku , Anonymizováno, ve věci , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , stížnost č. , Anonymizováno, , byla působnost čl. 6 odst. 1 , Anonymizováno, konstatována v případě řízení o povýšení celního úředníka. Podle rozsudku , Anonymizováno, ve věci , Anonymizováno, ze dne , datum, , stížnost č. , Anonymizováno, záruky plynoucí z čl. 6 odst. 1 , Anonymizováno, dopadají na spor týkající se kompenzace za ukončení služebního poměru administrativního pracovníka , Anonymizováno, .Závěr o aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy byl přijat i , Anonymizováno, v rámci obdobné věci, a to v rozsudku , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .S ohledem na výše uvedenou judikaturu je nutno pro posouzení přiměřenosti délky řízení hledět na toto řízení jako na řízení jediné, které trvalo 5 let, 10 měsíců a 15 dní a pro účely posouzení žalobkyní uplatňovaného nároku je nutno plně aplikovat závěry vyplývající ze sjednocujícího stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, .Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem zakládá nárok na přiměřené zadostiučinění k náhradě vzniku nemajetkové újmy, a to bez ohledu na to, zda zároveň vznikla škoda (skutečná škoda, ušlý zisk či odškodnitelná újma na zdraví). Nemajetková újma je přitom čistě subjektivní kategorií, kterou lze prokázat jen se značnými obtížemi. I proto dospěl , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , uveřejněném pod , Anonymizováno, , k závěru, že nemajetková újma vzniká v důsledku nepřiměřené délky řízení, a žádné důkazy v tomto ohledu soud v zásadě po poškozeném nepožaduje. Nemateriální újma spočívá ve stavu nejistoty ohledně výsledku řízení, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (srovnej bod V. uvedeného Stanoviska). Nemajetková újma poškozenému v důsledku nepřiměřené délky řízení vznikne v okamžiku, když poškozený začne délku řízení jako nepřiměřenou pociťovat, tedy zpravidla již v průběhu samotného řízení a okamžik vzniku nemajetkové újmy je tak shodný s okamžikem, kdy se poškozený o vzniklé majetkové újmě dozvěděl. Poškozený proto může v odůvodněných případech požadovat odškodnění vzniklé nemajetkové újmy již v průběhu řízení, ve kterém k tomuto nesprávnému úřednímu postupu dochází (srovnej rozsudek , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nemajetková újma představuje zásah do jiné než majetkové sféry poškozeného (není spojena se snížením majetkového stavu či jeho nezvýšením, ač bylo předpokládáno) a nárok na její odškodnění je zcela nezávislý na tom, že vznikne škoda, tj. újma, jak ji chápal zákon před novelou č. 160/2006 Sb. v návaznosti na vymezení škody tehdy platným a účinným občanským zákoníkem. Náhrada nemajetkové újmy je za současného právního stavu jen náhradou; nelze ji chápat jako prostředek s „trestajícím účinkem“, tedy více, než jen kompenzaci (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. , Anonymizováno, . Platí ovšem, že dotčená osoba není povinna výši morální újmy prokazovat (srovnej bod 68 rozsudku , Anonymizováno, ve věci stížnosti č. , AnonymizovánoZe shora citovaného , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , uveřejněném pod , Anonymizováno, plyne, že pro poměry , Anonymizováno, je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi , částka, až , částka, (cca 600 až , částka, ) za jeden rok řízení, tj. , částka, až , částka, (cca 50 až , částka, ) za jeden měsíc řízení. , Anonymizováno, přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak , Anonymizováno, pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (respektive prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy , částka, až , částka, za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak , částka, až , částka, ).V řízení bylo prokázáno, že řízení od okamžiku vydání rozhodnutí ředitele , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým byl žalobce odvolán ze služebního místa a dnem , datum, byl podle § 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb. zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené a dále bylo rozhodnuto, že žalobce má podle § 124 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb. nárok na služební příjem odpovídající 80% průměrného služebního příjmu, do vydání Rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , bylo rozhodnutí ředitelky , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , zrušeno a řízení o odvolání žalobce ze služebního místa vrchního rady a jeho zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené zastaveno, když rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, , trvalo 5 let, 10 měsíců a 15 dnů. Toto období je nutno pro účely náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem vnímat jako jeden celek.Dne , datum, bylo vydáno rozhodnutí ředitele , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru č.j. , Anonymizováno, , kterým byl žalobce odvolán ze služebního místa a dnem , datum, byl zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené a dále bylo rozhodnuto, že žalobce má nárok na služební příjem odpovídající 80% průměrného služebního příjmu. Dne , datum, podal žalobce odvolání, které bylo Ministerstvu vnitra ČR doručeno dne , datum, .Podle § 190 odst. 8 zákona č. 361/2003 Sb. je odvolací orgán povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů od dne jeho podání. Podle tohoto ustanovení tak odvolací orgán byl povinen rozhodnout nejpozději do , datum, . Rozhodnutím ministra vnitra ve věcech služebního poměru č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo odvolání žalobce zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. Žalobci bylo doručeno rozhodnutí odvolacího orgánu dne , datum, , tedy 1 měsíc a 26 dní po uplynutí lhůty uvedené v § 190 odst. 8 zákona č. 361/2003 Sb.Dne , datum, podal žalobce proti rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , žalobu k , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , aniž by nařizoval jednání ve věci, vyhlásil dne , datum, rozsudek. Vznikl tak neodůvodněný průtah v trvání 3 let a 9 měsíců.Dne , datum, podal žalobce kasační stížnost. , Anonymizováno, rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne , datum, zrušil rozsudek , Anonymizováno, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rozsudek , Anonymizováno, nabyl právní moci dne , datum, .Dne , datum, byl spis vrácen , Anonymizováno, . Až dne , datum, (4 měsíce od vrácení spisu z , Anonymizováno, ) bylo ve věci nařízeno jednání na , datum, , na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, zrušeno a věc byla žalovanému (ministru vnitra) k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Od , datum, počala podle § 190 odst. 8 zákona č. 361/2003 Sb. běžet 90-ti denní lhůta pro vydání nového rozhodnutí o odvolání. Konec této lhůty připadl na , datum, . Rozhodnutím ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, bylo rozhodnutí ředitelky , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č. 98/2016, zrušeno a řízení o odvolání žalobce ze služebního místa vrchního rady a jeho zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené bylo zastaveno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Rozhodnutí ministra vnitra bylo vydáno v zákonem stanovené lhůtě.Z výše uvedeného časového přehledu vyplývá, že služební orgány I. a II. stupně i , Anonymizováno, porušily právo žalobkyně na vydání rozhodnutí v zákonné lhůtě.Z judikatury , Anonymizováno, , například z rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechává soudu (ale i příslušnému ústřednímu správnímu orgánu, který nárok posuzuje v rámci předběžného projednání nároku), aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností a posoudil, jaká satisfakce by mohla kompenzovat utrpěnou újmu. , Anonymizováno, ve výše uvedeném rozsudku mimo jiné uvedl: „Omluva je uznávaným satisfakčním právním prostředkem ke zmírnění následků dotčení osobnostních práv fyzické osoby, její přiznání záleží vždy na posouzení obsahu i formy příslušné omluvy, stejně jako okolností, za nichž byla učiněna (viz. například zde využitelný závěr rozsudku , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).“., Anonymizováno, ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. I, Anonymizováno, dovodil, že přiměřené zadostiučinění poskytované podle zákona č. 82/1998 Sb. může mít podobu buď morální satisfakce, nebo materiální (peněžní) satisfakce, ta připadá přitom v úvahu tehdy, pokud by morální satisfakce nebyla způsobené majetkové újmě adekvátní. Jednou z forem morální satisfakce, kterou uvádí přímo ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., je konstatování, že došlo k porušení práva; vedle toho přicházejí v úvahu i jiné formy, mezi něž bezpochyby dle , Anonymizováno, lze přiřadit i omluvu., Anonymizováno, ve svém rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v otázce významu omluvy jako satisfakčního prostředku výslovně neuvedeného v § 13 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění, vedle nároku na zadostiučinění v penězích zdůrazňuje, že obě tyto kategorie zadostiučinění sledují cíl zákona přiměřeně, tj. s ohledem na okolnosti konkrétního případu odpovídajícím, postačujícím a zároveň účinným způsobem zmírnit nepříznivý následek neoprávněného zásahu, tj. nemajetkovou újmu vzniklou na osobnosti fyzické osoby. Může-li být vzniklá nemajetková újma na osobnosti fyzické osoby přiměřeně zmírněna některou z forem morálního zadostiučinění, a tak naplněn hlavní cíl, má podle ní poskytnout právě této morální formě zadostiučinění přednost (jde tedy o primární způsob zadostiučinění). Přiměřenost morální formy zadostiučinění znamená, že tato forma zadostiučinění je k nápravě nemajetkové újmy, která neoprávněným zásahem vznikla, podle okolností každého konkrétního případu již postačující a tím i účinná.Zadostiučinění v penězích plní podpůrnou (subsidiární) funkci, tj. nastupuje až po té, kdy se morální zadostiučinění ukázalo (ať zcela nebo zčásti) nepostačujícím a tím i neúčinným (v poměrech odpovědnosti za náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem). Tento právní názor vyjádřil , Anonymizováno, republiky ve svém rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .Při úvaze o výši přiměřeného zadostiučinění vycházel soud ze , Anonymizováno, které v podstatě obsahuje stejné zásady pro rozhodování o přiměřeném zadostiučinění, přičemž dospěl k následujícím závěrům. , Anonymizováno, vychází z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřené délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto směru v zásadě nevyžaduje (viz , Anonymizováno, , odst. 93), neboť újma vzniká samotným porušením práva, a v tomto řízení bylo prokázáno, že došlo k nepřiměřené délce správního řízení. Obecně lze říci, že správní řízení i řízení ve věcech služebního poměru, je zákonem lhůtováno právě proto, aby bylo rozhodováno v kratších lhůtách, než je očekávatelné například v soudním řízení. U žalobkyně se jednalo o řízení ve věci ukončení jejího služebního poměru a přezkoumání tohoto rozhodnutí.Soud spatřuje žalobce způsobenou nemateriální újmu v průtazích v řízení, které trvalo celkem , hodnota, let, 10 měsíců a 15 dnů. Žalobce se na délce řízení podílel jen tím, že opakovaně podával opravné prostředky, a jeho nároku bylo nakonec vyhověno. Důvodnost postupu žalobce potvrzuje i to, že služební orgán po 5 letech a 10 měsících řízení o odvolání žalobce ze služebního místa, o jeho zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené a o jeho nároku na služební příjem odpovídající 80% průměrného služebního příjmu, zastavil, neboť odpal důvod jeho vedení.Nemateriální újmu, kterou žalobce v příčinné souvislosti s jednáním, resp. nečinností služebního orgánu I. a II. stupně a , Anonymizováno, utrpěl, spatřuje soud jednak v nepřiměřené délce řízení a v neustále narůstající frustraci žalobce. Navíc žalobce utrpěl i nemateriální újmu týkající se jeho rodinného a osobního života, když musel vynakládat čas, energii a určité finanční prostředky na opravné prostředky, což by mohl jinak využít ve prospěch rodiny či osobního života. Soud se zde ztotožnil s obsahem účastnického výslechu žalobce.Dále soud zvažoval další zákonná hlediska uvedená v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., když dospěl k závěru, se že nejednalo o složitou věc, která by opravňovala délku řízení v trvání 5 let a 10 měsíců, z toho 4 roky a 2 měsíce trvání řízení před , Anonymizováno, . Ve věci nebylo vedeno rozsáhlé a složité dokazování, bylo rozhodováno na základě spisového materiálu nevelkého obsahu. Rovněž , Anonymizováno, rozhodoval nejprve bez jednání až za 3 roky a 9 měsíců od nápadu věci, po vrácení věci , Anonymizováno, nařídil jednání až za 5 měsíců od jejího vrácení.Vzhledem k trvající délce řízení soud dospěl k závěru, že postupem služebního orgánu I. a II. stupně a , Anonymizováno, bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces tím, že rozhodnutí nebyla vydána v zákonné lhůtě, v případě soudu v přiměřené lhůtě. Délka řízení byla mnohonásobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat. Soud proto dospěl k závěru, že v daném případě nestačí konstatování porušení práva, či omluva, kterou žalovaný žalobci zaslal dne , datum, , ale v daném případě je na místě žalobci poskytnout zadostiučinění v penězích.Jestliže tedy řízení trvalo 5 let a 10 měsíců, trvalo řízení mnohem déle, než bylo očekávatelné, přičemž služební orgány I. a II. stupně a , Anonymizováno, neměly žádný podstatný argument odůvodňující potřebu takto dlouhého řízení, a žalobci tak přísluší s ohledem na výše uvedené , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, (, částka, za první dva roky řízení a , částka, x 3 další roky a , částka, x 10 měsíců řízení). Soud použil dolní hranici dolního intervalu, když neshledal důvod pro její zvýšení.Soud tedy nároku na přiznání na nemajetkové újmy za průtahy v řízení vyhověl co do částky , částka, , a protože se s tímto peněžním plněním žalovaný vůči žalobci ocitl v prodlení, soud žalobci přiznal v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nárok na úrok z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, a to od , datum, . Ve zbytku tohoto nároku, tedy co do částky , částka, (rozdíl mezi požadovanou částkou , částka, a přiznanou částkou , částka, ) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, soud žalobu zamítl. Soud rovněž zamítl nárok žalobce na zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , neboť za toto období nemá žalobce na přiznání úroku z prodlení nárok. Podle bodu 10 stanoviska , Anonymizováno, má poškozený právo na úrok z prodlení doe dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Tento závěr nebyl dosud judikatorně překonán. Žalobce svůj nárok uplatnil u žalovaného dne , datum, a šestiměsíční lhůta pro rozhodnutí o tomto nároku uplynula dne , datum, . Teprve od , datum, má tak žalobce nárok na přiznání úroku z prodlení.Nárok uplatněný žalobcem na přiznání nemajetkové újmy ve výši , částka, , která byla žalobci způsobena nezákonným rozhodnutím.Mezi účastníky je nesporné, že žalobce byl účastníkem správního řízení ve věcech jeho služebního poměru. Je tedy dána jeho věcná aktivní legitimace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.Odpovědnost státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím je objektivního charakteru (tedy bez ohledu na zavinění) a její předpoklady tvoří: 1) pravomocné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno (§ 8 odst. 1), 2) vznik škody – v posuzovaném případě nemajetkové újmy (§ 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.) a 3) příčinná souvislost mezi pravomocným rozhodnutím, které bylo pro nezákonnost zrušeno a vznikem škody (§ 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.).V řízení bylo prokázáno, že rozhodnutí ředitelky , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , bylo nezákonné, což je podrobně odůvodněno výše a sám žalovaný nezákonnost tohoto rozhodnutí uznává.Soud se tedy zabýval naplněním dalších podmínek odpovědnosti státu, přičemž vycházel z výše uvedené judikatury, že vznik újmy a příčinná souvislost se (na rozdíl od nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení) nepresumují a je na žalobci, aby tyto v konkrétní rovině tvrdil a prokázal. Na žalobci leželo nejen břemeno tvrzení, ale i břemeno důkazní ohledně ostatních atributů odpovědnosti státu, přičemž vznik nemajetkové újmy se neprokazuje přímo (neboť se jedná o stav mysli), ale je třeba prokázat, v jaké situaci se poškozený v důsledku nezákonného rozhodnutí ocital a poměřit tuto situaci „očima“ každé třetí osoby, zda by se v totožné situaci rovněž cítila poškozena (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 261/11.Soud s odkazem na shora učiněná skutková zjištění shledal, že výše uvedeným nezákonným rozhodnutím bylo zasaženo do profesního života žalobce, který byl odvolán ze služebního místa vrchní rada , Anonymizováno, zástupce ředitele, byl zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené a bylo rozhodnuto, že má nárok na služební příjem odpovídající 80% průměrného služebního příjmu. Byla tak poškozena jeho pověst u podřízených policistů a profesně spolupracujících osob. Soud nemá žádnou pochybnost o tom, že uvedená újma v podobě dopadů do života žalobce je v příčinné souvislosti s výše uvedeným nezákonným rozhodnutím, neboť nebýt nezákonného odvolání ze služebního místa a nezákonného zařazení žalobce do zálohy pro přechodně nezařazené, újmě by nedošlo. S ohledem na intenzitu újmy v jednotlivých oblastech života žalobce má soud za to, že pouhé konstatování porušení práva či písemná omluva žalovaného ze dne , datum, za vydání nezákonného rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým ministr vnitra zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitelky , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , jímž byl žalobce odvolán od , datum, ze služebního místa zástupce ředitele školy , Anonymizováno, dle ustanovení § 28 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb. a dnem , datum, zařazen dle ustanovení § 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb. do zálohy pro přechodně nezařazené, a jímž bylo rozhodnuto, že podle ustanovení § 124 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., má žalobce nárok na služební příjem odpovídající 80% průměrného příjmu, když nezákonnost postupu služebních funkcionářů konstatoval , Anonymizováno, v rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a , Anonymizováno, v rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , se nejeví jako dostačující (§ 31a odst. 2 věta první zákona č. 82/1998 Sb.).Soud se neztotožnil pouze s tvrzením žalobce, že mu vznikla nezvratná újma spočívající v tom, že na základě nezákonného zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené mu klesl služební příjem o 20% z dosavadního služebního příjmu, což v jeho případě představuje částku cca , částka, měsíčně. Zde se nejedná o nenahraditelnou újmu. Nezákonné rozhodnutí bylo zrušeno a žalobci byl rozdíl mezi předchozím služebním příjmem a sníženým služebním příjmem doplacen. Příjem žalobce před zařazením do zálohy pro přechodně nezařazené činil cca , částka, měsíčně. Snížení tohoto příjmu o 20% bylo jistě citelné, nejednalo se však o takovou újmu, která by zásadním způsobem ohrožovala materiální zabezpečení žalobce a jeho rodiny. I služební příjem žalobce snížený o 20% oproti původnímu služebnímu příjmu mnohonásobně převyšuje průměrnou mzdu v , Anonymizováno, , která ve 3. čtvrtletí roku , Anonymizováno, činila , částka, .Újmou podle soudu není ani žalobcem tvrzené hrozící snížení kvalifikace a postupná ztráta dosažené odbornosti. Samotné zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené žalobce ve zvyšování či alespoň udržování již získané kvalifikace nijak neomezovalo, neboť mu nebránilo v tom, aby studoval či navštěvoval nejrůznější kurzy právě za účelem zvyšování své kvalifikace. Jednou z povinností, kterou příslušníkům stanoví zákon č. 361/2003 Sb., je povinnost prohlubovat svoji odbornost a udržovat svoji fyzickou zdatnost potřebnou pro zastávané služební místo. Požadavek prohlubovat svoji odbornost může být naplňován i samostudiem či absolvováním různých vzdělávacích kurzů, nikoliv jen a pouze výkonem služby na konkrétním služebním místě, z něhož byl žalobce nezákonným rozhodnutím odvolán.Ke stanovení odpovídající výše odškodnění neexistuje srovnatelná judikatura, kromě rozhodnutí , Anonymizováno, ve věci sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , nicméně výši odškodnění je možné (zároveň při hodnocení intenzity jednotlivých zásahů do osobnostní sféry poškozeného) porovnat i s odškodněními, která jsou přiznávána poškozeným za nezákonné rozhodnutí vydané v trestním řízení. Požadavek žalobce na přiznání nemajetkové újmy ve výši , částka, , která mu byla způsobena nezákonným rozhodnutím, se jeví soudu nepřiměřeně vysokým, když odškodnění v obdobné výši jsou přiznávána za nezákonná trestní stíhání s významnými zásahy do osobnostní sféry poškozeného při hrozbě nepodmíněného trestu odnětí svobody. Takto například , Anonymizováno, ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, přiznal poškozenému odškodnění za nezákonné trestní stíhání ve výši , částka, při délce trestního stíhání 1 a ¾ roku za situace, kdy poškozený byl ohrožen trestní sazbou 8-12 let (v závěru trestního stíhání dokonce 10-18 let), byl osobou zcela bezúhonnou, mladého věku a byly shledány významné zásahy do jeho osobnostní sféry.V nyní řešené věci trval nezákonný zásah do osobnostní sféry žalobce po dobu 5 let, 10 měsíců a 15 dnů. Již jen v důsledku faktu, že žalobce po odvolání ze služebního místa a zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené ztratil možnost nadále ve sféře vzdělávání příslušníků , Anonymizováno, , Anonymizováno, působit, do areálu , Anonymizováno, , Anonymizováno, (například za účelem návštěvy lékaře) mu byl umožněn vstup pouze s doprovodem, takže se před svými kolegy cítil ponížen, či trpěl určitou nejistotou, zda vůbec a na jaké služební místo bude v rámci , Anonymizováno, , Anonymizováno, zařazen, logicky vyplývá, že jednotlivé sféry jeho osobnosti byly nikoli nepodstatně zasaženy. Odvolání ze služebního místa a zařazení příslušníka do zálohy pro přechodně nezařazené je samo o sobě tak vážným zásahem do života, že by každá osoba v postavení žalobce pociťovala takto vzniklou újmu jako značnou. Soud dospěl k závěru, že ke všem zjištěným okolnostem případu zadostiučinění poskytnuté žalovaným po podání žaloby v podobě omluvy nedostačuje, a je třeba poskytnout žalobci satisfakci peněžní, jejíž výši, odpovídající poměrům posuzované věci, jak je uvedeno výše, stanovil v částce , částka, . Protože se s tímto peněžním plněním žalovaný vůči žalobci ocitl v prodlení, soud žalobci přiznal v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nárok na úrok z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, a to od , datum, . Ve zbytku tohoto nároku, tedy co do částky , částka, (rozdíl mezi požadovanou částkou , částka, a přiznanou částkou , částka, ) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, soud žalobu zamítl. Soud rovněž zamítl nárok žalobce na zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , neboť za toto období nemá žalobce na přiznání úroku z prodlení nárok. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. počátkem prodlení je dne následující po uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle bodu 10 stanoviska , Anonymizováno, má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Tento závěr nebyl dosud judikatorně překonán. Žalobce svůj nárok uplatnil u žalovaného dne , datum, a šestiměsíční lhůta pro rozhodnutí o tomto nároku uplynula dne , datum, . Teprve od , datum, má tak žalobce nárok na přiznání úroku z prodlení.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Oba účastníci měli úspěch ve věci pouze částečný, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.Lhůtu splatnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.