15 C 8/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce název žalobkyně , IČO , sídlem adresa žalobkyně , zastoupeného titul jméno příjmení , titul , advokátem, sídlem adresa žalobkyně , proti žalovaným 1. právnická osoba , IČO , sídlem adresa žalované , a 2. celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalovaného , o zaplacení částky 25 558 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 11 558 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 6. 10. 2020 do zaplacení, a částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 2. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V rozsahu plnění jednoho z žalovaných zaniká povinnost plnění druhého žalovaného.

II. Na náhradu nákladů řízení jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 5 427,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. V rozsahu plnění jednoho z žalovaných zaniká povinnost plnění druhého žalovaného. Žalobou doručenou soudu dne 1. 6. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky shora uvedené. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel žalobce s 1. žalovaným Smlouvu o pronájmu nebytových prostor, na základě které se žalobce zavázal, že 1. žalovanému poskytne k užívání kancelář na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] a pro účely zápisu do Obchodního rejstříku zprostředkuje souhlas s umístěním sídla na uvedené adrese, a to za úplatu 9 552 Kč bez DPH, a to za každých byť jen započatých 48 kalendářních měsíců umístění sídla na této zprostředkovávané adrese. Oprávnění mít danou adresu zapsanou jako sídlo měl 1. žalovaný na základě opakovaných plateb předplaceno do 13. 9. 2020. V případě, že by po tomto datu 1. žalovaný nechtěl nadále užívat danou adresu jako sídlo, byl v souladu se smlouvou povinen učinit kroky k výmazu této skutečnosti z Obchodního rejstříku. V opačném případě se 1. žalovaný zavázal v souladu s čl. II odst. 3 smlouvy od 5. dne následujícího kalendářního měsíce od uplynutí období, na které bylo řádně uhrazeno, zaplatit opět částku 9 552 Kč bez DPH, kterým by bylo oprávnění užívat sídlo na dané adrese prodlouženo o dalších 48 měsíců. Žalobce zprostředkoval 1. žalovanému pro účely zápisu do obchodního rejstříku souhlas s umístěním sídla, označil 1. žalovaného včetně IČ v prostorách nemovitosti, přebíral zásilky určené 1. žalovanému a vyrozumíval ho o možnosti vyzvednutí v sídle žalobce. První žalovaný po uplynutí předplacené doby za poskytnutou službu dohodnutou úplatu neuhradil. Současně ani neučinil kroky k výmazu zprostředkované adresy z obchodního rejstříku, kdy zde tato figuruje i v den podání žaloby. První žalovaný je v prodlení se závazkem k úhradě dlužné úplaty od 5. 10. 2020. Přílohou ke smlouvě je rovněž ručitelské prohlášení 2. žalovaného ze dne [datum], kterým se 2. žalovaný zavázal uspokojit žalobci závazek 1. žalovaného v případě, že tak neučiní 1. žalovaný. Oba žalovaní zůstali ve věci nečinní a k podané žalobě se nikterak nevyjádřili. Žalovaní se k jednání nařízenému na 18. 2. 2022 nedostavili, když svoji neúčast neomluvili. Předvolání k jednání bylo oběma žalovaným doručeno do jejich datových schránek dne 12. 2. 2022. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti obou žalovaných, když přihlédl k obsahu spisu a provedeným důkazům. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel dne [datum] s 1. žalovaným (tehdy pod názvem [právnická osoba], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]), Smlouvu o pronájmu nebytových prostor na dobu neurčitou, na základě které žalobce pronajal 1. žalovanému sdílenou kancelář na adrese [adresa žalované]. V čl. II. bod 1. Smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši 9 552 Kč bez DPH za každých započatých 48 kalendářních měsíců, přičemž splatnost byla stanovena do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uběhne předplacená doba. První žalovaný se v čl. IV. bod 2. Smlouvy zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každý byť jen započatý měsíc prodlení se splněním povinnosti zajistit výmaz umístění sídla do 30 dnů od prvního dne prodlení s úhradou nájemného, resp. od ukončení nájemní smlouvy. Splatnost smluvní pokuty podle smlouvy nastává vždy bezprostředně poté, co je k její úhradě 1. žalovaný vyzván, nejpozději však do 14 dnů od doručení výzvy k její úhradě. Druhý žalovaný se ručitelským prohlášením výslovně zavázal uspokojit žalobci dluh 1. Žalovaného, spočívajícího v úhradě sjednaného nájmu a případných smluvních pokut, pokud 1. žalovaný svůj závazek sám nesplní. Na e-mail [email] žalobce dne 22. 9. 2020 zaslal e-mail s připojenou zálohovou fakturou. Dopisem ze dne 4. 5. 2021 vyzval žalobce 1. žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 32 832 Kč, když částka 11 558 Kč představuje neuhrazenou sjednanou úplatu za poskytování služeb ve výši stanovené v čl.

II. Smlouvy, částka 4 854 Kč představuje smluvní pokutu dle čl. II odst. 5 smlouvy a částka 14 000 Kč představuje smluvní pokutu dle čl. IV odst. 2 smlouvy. Druhý žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky, neboť 1. žalovaný nesplnil dobrovolně své závazky vyplývající ze Smlouvy o pronájmu nebytových prostor ze dne [datum]. Toto je prokázáno listinou Výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne 4. 5. 2021, která byla zaslána každému z žalovaných. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1724 odst. 1 OZ smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 2201 OZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2018 odst. 1 OZ kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle § 2302 odst. 1 OZ ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Podle § 2018 odst. 2 OZ ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2019 odst. 1 OZ ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Podle § 1968 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud uzavřel, že žalobce s 1. žalovaným uzavřel dne [datum] platně smlouvu ve smyslu ustanovení § 2201 OZ za použití ustanovení § 2302 a násl. OZ, na základě které poskytl žalobce 1. žalovanému prostor a umístění sídla na adrese [adresa žalované]. První žalovaný však nájemné po 13. 9. 2020 neuhradil, avšak v souladu se smlouvou nezajistil výmaz sídla na uvedené adrese z obchodního rejstříku. Nájemné za další období bylo splatné vždy dopředu nejpozději do 5. Dne kalendářního měsíce poté, co uběhne příslušná předplacená doba ve smlouvě stanovená. Jelikož 1. žalovaný neuhradil včas splatné nájemné, aniž by sídlo vedené na poskytnuté adrese z obchodního rejstříku řádně včas odstranil, dostal se s jeho úhradou od 6. 10.. 2020 do prodlení, pročež žalobci vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 OZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od data splatnosti dalšího nájmu. Soud zároveň rozhodl, že společně a nerozdílně s 1. žalovaným je povinen dlužnou částku představovanou neuhrazeným nájemným s příslušenstvím uhradit i 2. žalovaný, neboť vystupuje ve věci jako ručitel 1. žalovaného. Nárok žalobce vůči 2. žalovanému vyplývá z jeho ručitelského prohlášení ve smyslu ustanovení § 2018 odst. 1 OZ, které bylo platně učiněno v písemné formě podle ustanovení § 2018 odst. 2 OZ. Pro úplnost soud konstatuje, že s žalobcem uzavřel smlouvu 2. žalovaný za 1. žalovaného platně jako jeho jednatel. Jedná se totiž o závazek 1. žalovaného vzniklý na základě smlouvy ze dne [datum], když služeb žalobce užíval právě od září 2016 po další období. Žalobci soud tímto rozsudkem přiznal i nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 14 000 Kč a to s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 14 000 Kč od 2. 5. 2021 do zaplacení, kterou představovalo prodlení 1. žalovaného s provedením výmazu zprostředkované adresy z obchodního rejstříku a se zaplacením částky dle smlouvy za další využívání adresy jako sídla 1. žalovaného. Podle čl. IV bod 2 smlouvy ze dne [datum] nastává splatnost smluvní pokuty bezprostředně poté, co žalobce vyzve 1. žalovaného k její úhradě, nejpozději do 14 dnů od doručení výzvy k její úhradě. Ujednání o smluvní pokutě bylo platně ujednáno podle § 2048 OZ. K vyzvání 1. žalovaného, ke konkrétně specifikované smluvní pokutě, došlo dopisem ze dne 4. 5. 2021. Jelikož 1. žalovaný ani jeho ručitel 2. žalovaný do rozhodnutí soudu pokutu nezaplatil, přičemž se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, týkající se nároku na úhradu smluvní pokuty, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku včetně nároku na úrok z prodlení ze smluvní pokuty, když žalovaní se vůči žalobci ocitli s peněžitým plněním v prodlení. Na úrok z prodlení má žalobce nárok podle § 1970 OZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 5.427,40 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 023 Kč, z odměny za právní zastoupení žalobce advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby po 2.140 Kč (účast na jednání dne 18. 2. 2022), z náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a podle 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za 1 úkony právní služby po 300 Kč (účast na jednání dne 19. 6. 2020) a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z 21% DPH ve výši 764,40 Kč.